Melissa.drumos komentáře u knih

Knihu jsem poprvé četla v roce 2019 , když jsem čekala první dítě. Už tehdy mi přišla zvláštní a po prozkoumání stránek www.mamila.sk jsem tuto organizaci vyhodnotila jako alternativní medicínu. Později jsem si dohledala kauzy s domperidonem, které proběhly v letech 2013-2015 na Slovensku a plácala se po rameni, že jsem to vyhodnotila správně a že je dobře, že jsem poradkyni z Mamily nikdy nevyhledala, přestože mi to kamarádky doporučovaly. Když jsem na sociální síti projevila podporu matkám, které přes veškerou snahu nedokázaly kojit, přišla mi spousta soukromých zpráv, kde ženy líčily špatné zkušenosti s laktačními poradkyněmi z této organizace. Zároveň měly pocit, že se nemohou dovolat spravedlnosti, protože přímo v etickém kodexu Mamily je napsáno, že za realizaci rad od laktační poradkyně zodpovídají rodiče. K našemu velkému překvapení ale Mamila v roce 2022 získala akreditaci MZČR školit zdravotníky a má zástupce v Komisi pro výživu kojenců a malých dětí na Ministerstvu zdravotnictví. Ve stejném období byla na Slovensku medializována doporučení Mamily užívat na podporu laktace bylinné kapsle v dávkách vyšších než doporučuje výrobce na obale a rutinně nastříhávat podjazykové a retní uzdičky. Slovenské ministerstvo zdravotnictví se od Mamily od roku 2015 distancuje a v médiích opakovaně zdůrazňuje, že s touto organizací nespolupracuje. Další kauzy proběhly v roce 2022 v Kanadě a týkaly se doktora Jacka Newmana, který je odborným garantem Mamily a kojícím ženám dosud předepisuje domperidon v dávkách 3-5x vyšších, než je považováno za bezpečné. V České republice se užívání bylin medializovalo v roce 2024 v Hospodářských novinách (článek: I šedesát tablet denně, aby kojily...). Kniha Praktický návod na kojení uznává pouze asymetrické přiložení, což je už vědecky překonaná technika kojení. V klinické praxi by se dnes mělo vycházet z principů Biological nurturing/Gestalt Breastfeeding, čímž i odpadá potřeba stříhat uzdičky. Z těchto principů vychází Laktační liga, Přirozené kojení i slovenský Inštitút pre podporu dojčenia (intuitívne dojčenie). Proto mi tato kniha z praktického hlediska nepřijde užitečná.

Příběh, který se skutečně stal. Dva vysokoškolsky vzdělání lidé, kteří praktikují kontaktní rodičovství a respektující výchovu. Místo toho, aby se systém zabýval okolnostmi pádu, tím jak se dítěti vedlo před tím, podklady k posudku...tak se řeší, že dítě nemá vlastní postýlku nebo že nemá dost vysoké zábrany...

27.11.2022

Naprosto úžasná knížka o práci sanitářky ("sestřičky") v hospici. Jedná se o skutečné příběhy bez nějakého přikrášlování reality. Kniha velmi věrně popisuje, co taková práce obnáší a jak je těžká a zároveň krásná a naplňující. Příhody z léčebny nejsou jen smutné. Při čtení se mnohokrát i zasmějete a nejednou se nad ledasčím zamyslíte. Knihu bych doporučila všem, kteří uvažují o práci ve zdravotnictví, a také těm, kteří mají v rodině těžce nemocného člověka. Dozvíte se, jaké potřeby má umírající pacient nebo třeba jak komunikovat se seniory trpícími těžkou demencí.

08.03.2017

Přesně ta knížka, do které se začtete už od prvních řádků a nepustí vás, dokud nedojdete k poslední stránce, poslednímu slovu. Nejsem fanoušek hororů, ani upírů, ale styl autorky mne zaujal. Líbilo se mi originální a v ledasčem pro mne nové pojetí úpírské tématiky. Svým nadšením z této knihy jsem nakazila i několik lidí ve svém okolí. Teším se na další pokračování.

1 12.10.2016

Od prvních stránek budete svědky napínavého příběhu mladého , nezkušeného Michaela a jeho výstředního zachránce Richarda. S tušením, že nic nebyla jen pouhá náhoda, se nechte unášet ulicemi Berlína, steampunkovou dílnou s vynálezy i klidem příměstského sídla s velkou zahradou. Objevujte nová a nová tajemství Richardova pohnutého života a bavte se při tom alespoň z poloviny tak dobře jako já.

2 12.10.2016