Messilina
komentáře u knih

Super. Krtek byl vždycky moje nejoblíbenější pohádková postavička.


Úvod, ve kterém jsou introverti velmi dobře popsaní, skvělé. Bohužel zbytek knihy se obrací na úzký okruh čtenářů. Autorka se věnuje řešení introvertních problémů jen v určitých profesích (vesměs manažeři, vedoucí týmů ap...) Ale nějak jsem se nedozvěděla, co má dělat člověk, který pracuje jako učitel, lékař či zdravotní sestra, policista, nebo například prodavačka, či kadeřnice (což je mimochodem velmi upovídané povolání, protože v průběhu česání musíte se zákazníky mluvit, aby se nenudili a když děláte trvalou, může to být velmi náročné). A je i mnoho dalších povolání, které dělají introverti a která jsou extrovertní. A ještě jeden postřeh mám , autorka v knize řekla, introvert pracující v call centru je rarita. Není, naopak v call centrech pracuje dost introvertů, protože telefon má výhodu toho, že mezi telefonujícími není osobní kontakt, což řada introvertů oceňuje. Takže shrnuto a podtrženo, kniha je to zajímavá, ale pro velkou část introvertů trochu nepoužitelná.


Skvělá kniha, ale fuj. Tohle bych vážně nechtěla zažít. V době kdy jsem knihu četla, jsem se budila se strachem jestli nejsem náhodou na ulici. Považuji tuto knihu za Orwellovo nejsilnější dílo.


Co ještě napsat k tomu, co už tady bylo řečeno. Nic nového nemám, jen budu opakovat předchozí. Skvělá kniha, výborný cestopis. Snad bych za sebe jen doplnila postřeh, v knize bylo řečeno, že naše (bílá) rasa přišla s biblí v jedné a střelným prachem a kořalkou v druhé ruce. To je 100% pravda. Je škoda, že jsme si to uvědomili tak pozdě.


Přemýšlím, jestli je divnější Proces, nebo 1984. Mimochodem jsem někde četla, že tyto dvě knihy četl norský terorista Anders Breivik, (za to Kafka samozřejmě nemůže).
Kniha je dost depresivní a absurdní, ale dobrá. Prostě Kafka.


Řekla bych to tak, že tato knížka je milá a nenáročná. Pokud si člověk chce jen tak odpočinout. Třeba na dovolenou je ideální.


Tuto knihu mám moc ráda, pověsti jsou napsány velmi čtivě a byť je kniha hodně objemná nevadí to.


Kniha popisuje život fašisty Rudolfa Langa. Od dětství až do roku 1947, kdy byl Lang odsouzen k trestu smrti. Lang byl, řekla bych, vyobrazen celkem realisticky. Ale fakt je, že tahle kniha je spíš pro silnější povahy.


Jak to jen říci, Kafka je opravdu velmi jiný. Ale to není sám. Havel, 1984, některá díla Čapka... jsou ,,jiné" knihy. Za sebe říkám dobré.

Bohužel musím říct, že je to škvár. Slečně Gottové prostě chybí peníze a tak se je snaží vydělat vydáním této knihy. Bohužel se dá říci, že se jedná o bulvární slátaninu a slečna Gottová z ní vychází jako velmi jednoduchý člověk. Doporučuji číst tak maximálně při čekání u lékaře, nebo u holiče na trvalé. Třeba místo Blesku. Je to obyčejný bulvár, přidaná hodnota knihy je nulová.

(SPOILER) Myslím, že to bylo trochu slabší než Farma zvířat, nebo 1984. Hlavně mi celkový dojem zkazil konec, který mi přišel takový, nijaký. Čekala jsem trochu větší zvrat, ne jen návrat na začátek. Trochu tomu prostě, podle mě, chybí pár stránek, pointa. Něco ve stylu, např. a tak po návratu domů založila útulek pro bezdomovce, nebo klidně i ta svatba, ale tohle bylo a vrátila se zpět ke své nudě a celá ta odysea byla jen takové zpestření života, které bude vyprávět za dvacet let při čajích sousedkám.
Ale za přečtení to rozhodně stojí.


Překvapivě dobře napsané sci-fi, jedná-li se o sci-fi, protože mě to spíš připomínalo romány Jarmily Loukotkové.
Pravdou je, že plno věcí v této knize je opravdu hodně fikcí. Ale je zde i určitý přesah, který má nádech spíše filozofického díla. Mluvím o zprávách o zničení říše Mu. Zelený had, vyslovil mnoho pravd o tom, jak má diktátor správně vládnout. A možná bych i řekla, že mě trochu překvapilo, že tyto pasáže cenzura neškrtla, vnímavější čtenář, by jistě poznal zásady komunistické strany, byť autor to tak asi nemyslel.
(I promluvil ke shromážděným Uctívačům Moci Zelený Had takto: ,, Nebudiž Rovnosti, ani Svobody, ani Bratrství! Jsou to toliko Slova, jichžto užívati musíte mluvíce k jiným, chtíce je učiniti služebnými. Naším jediným Zákonem budiž Moc! Chcete Moci dosíci, uveďte v Lidi Strach a velikou Žádostivost po Rozkoších, Pýchu a Nesvornost, aby jeden druhého měl v Nenávisti.
Plody Usilování jejich rozdělujíce, učiníte Vyživení všech daným na Vůli Vaší. Navěky uchovati Moc ve svých rukou chtějte. Řád jejich rodin v Neřád obraťte, k hojnému Pití a hrám ve Vrhcáby a Plesání je mějte, aby jejich mysl spíše Vaší se stala. Kterémukoliv Protivenství předejíti nuceni jste, v niveč jejich Obecenství obraťte, toliko ty pak, kdož sloužiti Vám budou ochotni Milostí svou obdaruje. A ty pak, kdož by Vám odpírali, v obecné Opovržení uveďte a tak Moc a Slávu svou přivodíte nad Světem.) Jen KSČ nenutila lidi hrát Vrhcáby, ale čučet na fotbal.


Kdyby tam nebyl ten ,,lidově-demokratický" závěr, tak by to byla docela dobrá kniha, škoda. Celkově mě to bavilo, ale občas jsem si říkala, proč je hlavní hrdina takový pitomec. Ten konec byl opravdu děs. Agitka- hadr.


Mám ráda klasické, staré detektivky. Myslím, že Maigret je spolu s Poirotem a Holmesem detektivní špička.


Bohužel musím dát velmi nízké hodnocení. Nevím čím to je, ale s americkou literaturou mám obecně trochu problém. Většinou se mi moc nelíbí.


Je skvělé, že vznikla kniha, která ukazuje, že architektura nejsou jen paláce a mrakodrapy, ale i vodojem, hřbitov, boží muka atp...


Kniha se mi moc líbila. Četla jsem jí během letní dovolené. To je asi ideální období na tuhle knihu. Knížka není moc náročná, proto se hodí k prázdninovému odpočinku. A navíc si člověk může představovat, že místo na chatě v severních čechách je v exotické Africe.


Musím říct, že jsem knihu četla dost dlouho. Trvalo mi se začíst a s postavami jsem se během celé knihy nijak neztotožnila. Humbert byl hlavně slaboch a Lolita potvora. Byla jsem ráda, když byl konec.


Věčná Ambra se mi moc líbila. Všechny tři díly. Je to sice taková typická červená knihovna, ale je to hezké.Taková anglická Angelika. Člověk občas potřebuje i takovéto knihy. Já jim říkám pohádky pro dospělé ženy. Je to takové příjemné, chvilkové odpoutání se od reality všedních dní.
