mi-380 komentáře u knih

Kdo by neznal tu slavnou Hitchcockovu hororovou scénu ve sprše?
Blochova předloha je psychologická detektivka, která má rychlý spád děje a rozvleklý vysvětlující závěr. Spolu s filmem má zásluhu na tom, že kdysi dávno jsem si pročetl několik odborných knih na téma schizofrenie. Po letech ubírám jednu hvězdu. Jen nevím, zda jsem víc zestárl já, nebo tohle, dnes už snad klasické, dílko.
85 % (zatím 355 hodnocení s průměrem 85 %).

67 10.08.2022

Severští spisovatelé jako by chtěli uvádět na pravou míru mýtus o jejich úžasných, blahobytných, super HDP monarchiích. Většinou k tomu využívají pochmurné sociální thrillery, Lindqvist jde dál, až k hororu. A to ne jen tak ledajakému. Děj mě překvapil, je promyšlený a spletitý, smutné postavy z okraje společnosti (alkoholici, bezdomovci, feťáci, zloději, kriminálnící, šikanovaní a šikanující …a jako trumf - upíři) se dějem plouží jen s minimální chutí do života, ovšem jejich dialogy jsou dokonalé a prostředí přesně odpozorované a nějak povědomé. Vyloučené lokality Stockholmu stejné jako v některých částech severočeských měst, vlastně, bohužel, jako ve většině velkoměst i zapadákovů naší civilizace dvou tváří, která chce jít světu příkladem, jen jí na to poslední dobou musí stále někdo půjčovat.
90 % (zatím 287 hodnocení s průměrem 80 %).
…
Lacke šel z náměstí dolů po schodech s krabičkou čokoládových bonbonů značky Aladdin zastrčenou za pasem kalhot. Jen nerad kradl v obchodě, ale neměl prachy a chtěl Virginii něco dát. Měl by jí vlastně přinést růže, ale zkuste něco šlohnout v květinářství.

P.S.
Vidím, že podle knihy už vznikly dva filmy, jdu se po nich podívat.

67 09.08.2022

Autor má rád návraty do minulosti, tentokrát vyplnil mezeru – v roce 1993 jsme se s ním ocitli poprvé. Do řešení dvou případů - dvou vražd je zapojena celá kancelář 141, Krauz je samozřejmě ten nejbystřejší, takže ho znovu nacházíme v hlavní roli. Celá kniha mi připadá jako učebnice kriminalistiky ve stylu Jana Ámose Komenského. A to jednak názornými a důkladnými rozbory situací a předmětů doličných a také dlouze vedenými rozhovory, během nichž se kriminalistům pomalu, ale jistě v hlavách rozsvěcí (zatím ještě bez kamer, bez mobilů, bez počítačů, na nejvyšším stupni používané techniky se tu ocitá pager). Zároveň jsme ovšem na konci upozorněni, že objasněnost trestných činů nebývá obvykle stoprocentní. Hledal jsem i v chronologicky následujících románech (Smrť na druhom brehu a Koreně Zla), ale ani tam jsem řešení nenašel.
Není tu ten břitký humor, spád a napětí jako v dříve napsaných dílech, ale nechybí jiné ingredience, pro které věrní čtenáři DD čekají nedočkavě na každé jeho další dílko: popichování a přesně popsané vztahy mezi kolegy, konflikty v partách na sídlišti i mezi rezidenty vilek na předměstí, přesvědčivá sonda do prostředí za hranou zákona, lehký sexismus, dokonalá četba Martina Mňahončáka a vůbec, celková pravděpodobnost tohoto skoro domácího prostředí, za což Brati…, pardon Naše Mesto, stále ještě považuji (rozdělení Československa jsem přijal v klidu, sebeurčení každého národa považuji za posvátné právo a naše rozdělení proběhlo příkladně, stejně jako následné vztahy a spolupráce, ale v současné krizi, kdy každý v EU si stejně řeší vše podle sebe a na ostatní nedbá, mám pocit, že pohromadě by nám bylo lépe, jako federace bychom byli o něco těžší váha).
85 % (jsem devatenáctý hodnotící, průměr je zatím 93 %).

67 05.07.2022

Jsem zvědav, jak si v právě dokončeném seriálu Poláci poradili s touhle typicky americkou a typicky cobenovsky zamotanou historkou, v níž autor přesvědčivě promlouvá jménem rodičů dospívajících dětí. Rodičů, kteří už nad svými puberťáky ztrácí moc a s obavou sledují, jakým směrem se jejich hrdě se vymezující potomstvo vydá. Četba mi jen potvrdila tradiční harlancobenovský nadprůměr.
85 % (zatím 245 hodnotících, průměr 81 %).

P.S.
Netflix vytrvale pokračuje v převodu autorových thrillerů do seriálové podoby, zajímavé je, že vše přehazuje do Evropy:
2015 – No Second Chance – francouzský seriál
2018 – V bezpečí – britský seriál
2020 – Cizinec – britský seriál
2020 – Temné lesy – polský seriál
2021 – Nevina – španělský seriál
2021 – Nadobro ztracený – francouzský seriál
2021 – Drž se blízko – britský seriál
2022 – Drž se – polský seriál
Chystá se: Six Years, Run Away, Play Dead, Miracle Cure, Caught, Missing You, Fool Me Once, Don’t Let Go, The Boy from the Woods.

P.S.2
1.6.2022: Poláci si s příběhem tak nějak poradili. Podle mého názoru průměrně, přičemž většinu Cobenova příběhu respektovali. Zajímavé bylo, že několika postavami tvůrci vytvořili propojení a naroubování na Temné lesy, které také vznikly u našich severních sousedů, ačkoli tyto dva romány jinak nemají nic společného.

67 27.05.2022

Anděl hudby nebo Anděl smrti? Tak či onak, pod jeho pevnou taktovkou se rozehrává velká romantická mysteriózní detektivka, při jejíž četbě jako doprovodný imaginární jev sice neslyším hudbu, protože muzikál jsem neviděl a film už hodně dávno, zato mi namísto toho myslí víří na pozadí příběhu impresionisté, Alfons Mucha a Fantom Morrisvillu.
85 % (zatím 552 hodnotících s průměrem 83 %).

67 21.02.2022

Pár let už pociťuji odklon od fantazie k realitě, od fikce k faktům. Z fantasy a sci-fi, v mládí žánrů nejoblíbenějších, se staly zájmy okrajové. Druhá četba tohoto epického popisu velké výpravy, dovedně využívající mnohé literární i filmové archetypy, ale zachraňuje co se dá. Sedm statečných se tu mísí s krytými vozy mířícími na západ, čarodějní mágové s nejlepšími šermíři a lukostřelci zapomenutých časů, chytrost se statečností. Koniáš, rozporuplný hrdina typu Geralta, Reachera nebo i Harry Holea tu exceluje ve svém prvním dobrodružství, a i při druhém čtení snadno udržel mou pozornost, mé sympatie i mých pět hvězd.
95 % (zatím 486 hodnocení, průměr 92 %, když jsem přečetl poprvé, bylo 87 hodnotících s průměrem 95 %).

67 20.02.2022

Důvěryhodný pohled do zpravodajské práce v kombinaci s prozíravým obrazem blízké budoucnosti Evropy při vystupňování tlaku na ruského medvěda. Styl skoro autobiografický, hlavní postava K. – to je kavkovský pražský unavený muž, který zažil oba naše režimy a také dobře zná současné světy východu i západu. Inteligentní, dobře promyšlená, napínavá četba až do konce. Dlouho mi připadalo, že na výbornou, dokud jsem nezačal mít pocit, že autor považuje za povinnost předvést čtenářům co nejvíc ze svých devatera, nebo možná ještě více, řemesel. Jeruzalémské blouznění po Gal Gadot také nevyznělo moc přesvědčivě, alespoň mi ale připomnělo jedinečné prostředí bájné země, do které bych se rád znovu podíval. Doslov fundovaně připomíná dobu, kdy kniha vznikala.
85 % (zatím 102 hodnocení s průměrem 71 %).
…
Z opojení je rázně vytrhl brunátný obličej irského policisty, který výhrůžně ukazoval na láhve v jejich rukou a důrazně říkal cosi, čemu ani jeden z nich nerozuměl, přestože dohromady přeložili do češtiny zhruba stovku amerických románů, her a básnických sbírek. Slova „brown paper bag“ zachytil K. jako první, a snad proto se také první začal klidit, aby svou chybu nějak napravil.
…
„Co je to alija?“
„Alija je normální emigrace Žida do Izraele, na což má každý Žid podle zákona právo. Má to být něco víc než normální emigrace, do Izraele se Žid nestěhuje, nepřichází, ale vystupuje vzhůru, jako by tím byl najednou něco víc nebo někde výš. A když ho to náhodou přestane bavit a zase se odstěhuje, tak se nestěhuje, ale sestupuje, ,jored‘, klesá, parchant jeden mizernej. Tohle mi vždycky připadalo docela legrační, jenže tady spousta lidí nemá moc smysl pro humor, což je docela legrační samo o sobě, protože přece Židi mají mít smysl pro humor, Židi humor vynalezli, jenže to byli ti druzí Židi, řeknou tady, ti, co se poníženě krčili a nechali si srát na hlavu a nahnat se jako ovce do plynových komor, a my už jsme jiní, z nás si nikdo legraci dělat nebude, ani my sami ne.“

67 11.01.2022

Konečně se střetávají dvě Velínského celoživotní priority: tramping a muzika. Do toho přihodí lidovou armádu s charakteristickou důstojnickou československou mluvou (kterou starší znají dobře z vojny, mladší si ji mohou vychutnat v Tankovém praporu nebo Černých baronech), holku House v důstojné roli, a máme tu další, záhadou zpestřený, příjemný návrat do doby před šedesáti lety. Navíc s pěkně zamotaným finále a po něm ještě s autorovým připomenutím dosavadních deseti Otových dobrodružství.
85 % (zatím jen 39 hodnotících s průměrem hodným obdivovatelů Oty i Kapitána Kida – 96 %).
…
Byl to plukovník Hlomoza, pod kterým jsem tady na jaře bránil vlast s krumpáčem a lopatou. Jeho národnost byla typicky důstojnická, něco mezi chacharem, horehroňákem a mírně pokročilým vasrpolákem.
…
„Ty, Bigglesi, hele… Já tě fakt strašně miluju.“
Nebylo to pro mě nic novýho a nemůžu říct, že by mi to nelichotilo. Problém byl v tom, že holka House mě takhle strašně milovala už dobrejch šest let.
…
„Prečo ste nezuóstal na vojně?“ zeptal se.
„Protože jsem vás tenkrát neznal, soudruhu plukovníku,“ odpověděl jsem. „Kdybych bejval —“
„Choďte mi volakdě,“ zašklebil se. „Kecátě.“
…
Před panelákem se hemžil houf kluků kolem Bimba. Seděl v sedle motocyklu, pokuřoval a vypadal jako samotnej Harley s Davidsonem dohromady. Kluci čuměli na jeho americkej silostroj, a když jsme zaparkovali vedle, jen se po Fandově číze pohrdavě ohlídli.

67 27.07.2021

Není to horor, je to zručně prokombinovaný a vypointovaný thriller s katastrofickým nádechem a varovně zdviženým ukazovákem. Divoké zvraty v sněhem zapadaném vánočním rodinném sídle s nedosažitelnými telefony občas působily až parodicky, ale oceňuji svižný děj. Tak svižný, až je v několika bodech nedotažený.
Rychlá četba, příjemná oddechovka.
80 % (aktuálně 160 hodnocení s průměrem 80 %).

67 21.05.2021

Tentokrát nám paní Agatha nacpala plavidlo tolika podezřelými, že jsem si je poznamenal na papír a občas musel do taháku nakouknout, abych si ujasnil, kdo je který právník, lord nebo revolucionář. Kupodivu, dámy a slečny jsem si zapamatoval rychle.
Luxor, Karnak, monumentální sochy, hrobky, paláce, plavba po Nilu. Přesně před dvěma lety, v únoru, jsem podobnou akci absolvoval, zážitek na celý život, z knihy to na mě znovu všechno dýchlo. Při mé plavbě naštěstí nikdo nebyl zavražděn a žádného detektiva jsem si nevšiml, jen egyptských vojáků se samopaly na každém rohu.
Poirot jako vždy skvěle dedukuje a hláškuje, občas lidem leze na nervy, několika vraždám přímo před jeho očima ale zabránit nedovede. Ve finále přivádí postupně polovinu osazenstva skoro k infarktu, když přehazuje vinu z jednoho na druhého. Pro mne jedna z nejlepších Agath, hlavně díky prostředí, černoušky, prasátka a expres stavím ale o malý stupínek výš.
85 % (zatím 906 hodnotících s průměrem 93 %).
…
„Takže vám to řekla ona.“
„Odpusťte - neřekla,“ namítl Poirot vlídně.
„Jak to tedy víte?“
„Protože jsem Hercule Poirot a nemusí se mi nic říkat.“

67 23.02.2020

Highlander je zpátky, jen si říká jinak a místo skotských hor brázdí hlavně ty české. V dramatickém a humorem prošpikovaném ději plném akce nemohou chybět souboje všeho druhu, pak také něco jako X-Meni různých typů na obou stranách bitevní linie, a samozřejmě zbraně: střelné, sečné, bodné, dokonce i jaderné. Řízná a zábavná četba, oživená vizí Evropy za pár let, v níž v mnoha zemích probíhá občanská válka: zoufalí domorodci se brání sílící moci evropských muslimských kalifátů.
...
Pozor letí! upozornil jsem je těsně před dopadem granátu česky.
Po výbuchu, který se rozlehl mezi skalami, se ze zákrutu vyvalilo mračno prachu. Podle výkřiků, které následovaly těsně po explozi, mi zasažení nerozuměli. Jejich chyba, měli se učit světové jazyky.
...
Ve spíži jsem našel kromě sucharů také lančmít. Naštěstí to byl starý čínský lančmít, tj. z pravého vepřového masa, a nikoliv nový čínský lančmít, pravděpodobně vyráběný čínskými dětmi ze separátu z jiných čínských dětí.
...
Jak jsem zjistil, ten milý, laskavý a chápající pán, se kterým jsem si tak hezky popovídal, mě označil za vražedného sociopata. Něco na tom možná bylo, ale stejně nemusel být hned tak sprostý...

80 % (zatím 65 hodnotících, průměr je 87 %).

66 06.09.2023

Tankový prapor v Žambochově světě, kde se realita mísí s temnými kouzly. Občas to vypadá jako reakce na aktuální válku na východě, nějaké paralely se objevit dají, jenže rok vydání je 2021, což autora pasuje na schopného prognostika. Že patří mezi naše nejlepší spisovatele fantasy už dokazovat nemusí, Bakly a Koniáš mu to dávno zajistili.
Tentokrát se pohybujeme v podobném světě, jen doba a technika je jiná. Základní požadavky: napětí, záhady, atmosféra i čtivost naštěstí zůstávají i tentokrát hodně vysoko. Není to sice Mont Everest, ale Mont Blanc v pohodě. A v knihovně probíhá rychlá rošáda: měním Veterána za Kapitána, Seržant už to má za sebou a odpočívá, Válečník dlouho čekat nebude.
...
Prodavač mě pozoroval, jak si přímo u stánku balím cigaretu.
"Voják", konstatoval.
Jen jsem přikývl.
"Na dovolené", znovu jsem přikývl.
"Měli by to zastavit, už tam skončilo příliš mnoho mladých chlapů."
"To by se mi líbilo", souhlasil jsem, zkontroloval cigaretu, zda se nerozlepuje, a zapálil si.
"Není to nebezpečné, vést takové řeči?" nadhodil jsem.
85 % (zatím 148 hodnotících, průměr 86 %).

66 20.08.2023

Isola/New York, horké léto 1991. Postavy detektivů pokračují ve vývoji, mění se jejich rodiny, vztahy, motivace. Naštěstí po těch pětatřiceti letech a třiačtyřiceti knihách nám zestárli tak o 10, možná o 15 let, takže jsou stále ve formě. Jenomže město kolem nich uhání aktuálními změnami a lidé v něm jsou stále tvrdší a vraždy četnější a brutálnější. Detektivní složka hlavní linie, kde v ústředních rolích vystupují Carella a Brown, opět nemá chybu, stejně jako četné dialogy, některé postupy a akce kolem hlavního případu mě tu a tam brzdily v čtenářském rozletu.
...
Opět se ušklíbla jako hippie. Jako by matce z oka vypadla. Na nic si nehrajme, jen holá fakta, madam.
"Nebyla jste tady ve městě?"
"Ne, byla jsem ve Vermontu."
"Někdo tam byl s váma?"
"Řekla jsem vám, že tam jezdím sama."
"Já jsem se neptal, jestli tam někdo s váma jel. Ptal jsem se, jestli byl někdo s váma ten večer, kdy byla zabita Margaret Schumacherová", řekl Brown mile.
85 % (aktuálně 81 čtenářů je na průměru 84 %).

66 12.08.2023

Další krůček během sisyfovské práce, spočívající v zalepování mých mezer v literatuře. Puškinův romantický, mírně chaotický příběh o velké lásce, šlechtické cti, uralských kozácích, na pozadí skutečného povstání, které vedl koncem 18. století Jemeljan Pugačov, mě příjemně překvapil stylem (čekal jsem ho mnohem víc archaický) i obsahem (zábavný mix romantiky a historie).
80 % (zatím 370 hodnotících, průměr je 77 %).

66 09.08.2023

O několik desetiletí opožděná příprava na maturitu, tenkrát to šlo nějak mimo mě. Autor čtenáře nenápadně uvede do děje několika odstavci, kdy popisuje napjatou situaci po prohrané válce a brzy se dostáváme k tomu podstatnému - dokonalé analýze lidských vlastností. Na vzorku uzavřené komunity několika pasažérů dostavníku (šlechtic, obchodník, republikán, jeptišky, prostitutka) mladý autor přesně vystihl proměny nálad, falešnou morálku, pokrytectví, zbabělost a nevděk, v protikladu ke skromné obětavosti. Dílko chytré a překvapilo mě, že i zábavné.
Rozhlasová četba, Jan Vondráček, 2008. Rytmický a melodický hudební doprovod je příjemný a správně francouzský, ale v porovnání s dějem novely nějak moc rozjuchaný.
90 % (zatím 342 hodnotících, průměr 77 %).

P.S.
Kuličku napsal Maupassant před svým třicátým rokem a nenapsal už nikdy nic lepšího jenom proto, že dokonalost se nedá překonat, poznamenal literární kritik Albert Thibaudet.

66 26.04.2023

Čas od času dostanu chuť na spoluúčast při rozplétání hodně zamotané záhady. K tomu mám po ruce čtrnáct thrillerů od Cobena, právě jsem dočetl sedmý z nich. Dostal jsem, co jsem čekal: komplikovaný děj, propojení s minulostí, záhadnou ztrátu blízké osoby, několikanásobné překvapení, narůstající napětí a maximální čtivost.
90 % (zatím 458 hodnocení s průměrem 87 %).

P.S.
V roce 2006 natočili Francouzi podle knihy bohužel jen průměrný film Nikomu to neříkej (na čsfd 68 %).

66 21.03.2023

S optimistickým heslem „nevzdávej to“ prochází mladičká hrdinka vývojem a poznáním, že…
Autorka ve svých románech často čerpá ze svých zkušeností, zde svou chytrou, ale zároveň naivní (čtenář má na rozdíl od ní brzy jasno), slušně vychovanou, předpubertální dívenku vykresluje s jejími názory, problémy a vztahy přesvědčivě, vlídně a shovívavě.
Kéž by vždy k úspěchu stačilo jen „nevzdávej to“.
85 % (zatím 576 hodnocení s průměrem 87 %).

66 20.11.2022

Steve Carella řeší případ zdánlivě jednoduchý, jenže… Autor znovu na polovině stran (v porovnání se současnými thrillery) rozvíjí napínavé a komplikované pátrání, plné smysluplných odboček a zamyšlení nad tehdejší americkou společností (1975).
Tentokrát bez humoru a bez dobrého konce.
85 % (zatím 87 hodnotících s průměrem 86 %).

66 04.08.2022

V příštím životě budu právníkem, jak jsem si už několikrát řekl. Jenomže vymýšlet takovéhle záludné kličky a vést v soudní síni tyhle nervydrásající napínavé souboje bych asi neuměl. Tak musím změnit plány. Thrillerům, co pro oba své dva hlavní hrdiny a jejich blízké autor tentokrát vymyslel, se s oblibou říká brilantní. Nic příhodnějšího mě nenapadá: brilantní právnický thriller, plný ostrých střetů, přesvědčivých dialogů a překvapivých zvratů.
90 % (aktuálně 160 hodnotících s průměrem 90 %).
…
„Přeješ si, abych Sue řekl, ať ti dopřeje pauzu?“
Dcera neodpověděla a Bosch to pochopil. Volala mu, protože chtěla, aby věděl, jak strašlivě trpí. Nepřála si však, aby s tím cokoliv dělal.

66 22.04.2022

Jaro 1995, navazujeme na starý nedořešený případ z let osmdesátých (z doby, kdy v Československu bylo plno ruských a ukrajinských vojáků, tehdy ještě ve společném dresu, a vida, od včerejška jsou jejich armády v plné zbroji zase nějak blíž).
Před revolucí nepostižitelná ďábelská femme fatale Hilda je znovu na scéně. Velká část příběhu je založena na přímé řeči a jedna nekonečná kapitola prostřednictvím diskuze mezi detektivy rekapituluje případ z Bremena minulosti. Správně dávkovaná přímá řeč zrychlí a zpestří děj, jenže tentokrát je jí tolik, že tohle pravidlo nefunguje. A humor? Nooo, býval údernější. Naštěstí, kladů je i tak dostatek: případ/nepřípad s kočkou je utěšeně záhadný, setkání s partou z kriminálky od dvou lvů příjemné jako povedený třídní sraz, klientelistické prostředí Bratislavy, pardon Nášho Mesta, dostatečně povědomé a důvěryhodné, a četba Martina Mňahončáka dokonalá. Trpělivé čekání na audioknihu se mi u Dominika Dána zatím vždy vyplatilo.
80 % (právě 92 hodnocení s průměrem 85 %).

P.S.
Chronologicky vmáčknuto na pozici 15, mezi Cigaretka na dva ťahy a Popol všetkých zarovná. Dánovo aktuální pořadí „divokých devadesátek“ (v závorce datování hlavního příběhu):
04. List zo záhrobia (1990)
05. Mucha (1990)
06. Beštia (1990 - 1992)
07. V tieni (1991)
08. Bremeno minulosti (1991 s návratem do 1985)
09. Mucholapka (1991)
10. Rudý kapitán (1992)
11. Krv nie je voda (1992)
12. Smrť na druhom brehu (1994)
13. Korene zla (1994)
14. Cigaretka na dva ťahy (1995)
15. Mačacia stopa (1995 s návratem do 1985)
16. Popol všetkých zarovná (1996)
17. Nehanebné neviniatko (1997)
18. Na podpätkoch (1998)
19. Jednou nohou v hrobe (1998)
20. Cela číslo 17 (1998)
21. Žiješ iba dvakrát (1999)

66 25.02.2022