michaelw komentáře u knih

Pro hankapimi (a všechny čtenáře z Brna a okolí): zaujala mě Vaše poznámka ke zvonění v 11 hodin. Samozřejmě, že tuto legendu znám, ale nemohl jsem ji v knize použit. Vznikla až v pozdějších desetiletích po obléhání Brna. Zde přepisuji část textu z knihy vynikajícího brněnského historika Pavla Balcárka ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Balc%C3%A1rek ) "Ve víru třicetileté války" (2011) str. 419 z jehož prací jsem také čerpal:

"....město Brno bylo zachráněno. Po západu slunce (15. srpna) Švédové žádali o příměří, aby mohli odnést raněné a pohřbít mrtvé..... Známá brněnská pověst o zvonění poledne na věži petrovského kostela již v 11 hodin, což mělo údajně oklamat Torstensona, hodlajícího - pokud nebude Brno do 12 hodin dobyto - od města odtáhnout, tedy přehání. Kromě toho byl kostel na Petrově od prvního obléhání Brna v roce 1643 pobořen, takže zvony by nebylo kde zavěsit. Ten den se totiž podle zápisků v deníku samotného Raduita de Souchese bojovalo až do setmění. Dokladem životnosti pověsti je však ten fakt, že se poledne v Brně na svatopeterské věži vyzvání v 11 hodin až do dnešních dob..... Brno švédská armáda opustila 23. srpna. Před tím však Švédové vypálili ještě.....atd."

Děkuji všem čtenářům za pozitivní i kritické reakce a přijímám je s pokorou a poučením. Nebylo snadné tuto děsivou knihu plnou krve a násilí psát, není jednoduché ji číst.

Michael Weber, autor

Každý čtenář má právo na názor, stejně jako paní Lenka.g a DominaCZ. Kniha je delší, protože popisuje procesy, které trvaly od roku 1678 do 1696 (příběh končí až 1714), vynikající pan Kaplický (nebyl historik, ale autor historické beletrie a podklady mu zpracovával doc. PhDr. František Spurný) popisuje události 1678 až 1685 (po smrt Lautnera). Z úcty k nešťastným lidem jsem nechtěl děj zkracovat. Dva roky jsem poctivě navštěvoval archívy, využíval staré dokumenty, objevoval zapomenuté a radil se s několika historiky. Pravdivost historické beletrie je na pováženou. K pravdivému pohledu na události slouží kritická literatura faktů. Například pan Kaplický píše v epilogu, že se po osmi letech po procesech vrací do města Hutter - ale on byl tehdy již deset let po smrti. Od roku 1962 kdy vyšlo skvělé Kladivo na čarodějnice bylo nalezeno a přeloženo mnoho nových archiválií, z kterých tehdy nebylo čerpáno. Také inkvizitor Boblig měl rodinu a dceru, což v knize není uvedeno, jeho hrbatý sluha Ignác nikdy neexistoval a je jen literární postavou, nejprve byl uvězněn páter Lautner a až o měsíc později jeho služebná Zuzana Voglicková (u Kaplického je to opačně) apod. Tím nesnižuji kvalitu knihy pana Kaplického, ale je to jen beletrie stejně jako má kniha. Toto je odpověď pro lenka.g, která napsala a později smazala, že Kaplického kniha je pravdivější. Moje kniha je velmi náročná, ukazuje nejen souboj Bobliga s Lautnerem, ale i pronásledování tajných luteránů a boj šumperských cechů mezi sebou, což usnadnilo donášení a nenávist. Mimoto přináší mnoho nových dosud nepublikovaných poznatků o tomto temném tragickém případu. Michael Weber, autor.