Miksa Miksa komentáře u knih

Rod plamene a stínu Rod plamene a stínu Sarah J. Maas

(SPOILER) Víc tomu nedám, tenhle díl mě těžce zklamal na to, jak jsem se těšila. Autorka smotala milion různých situací, často to působilo chaoticky a nelogicky, šílené převraty, které neměly žádný smysl, všechno šlo “přesně podle plánu což mi hrozně vadilo, protože během čtení této série jsem ani na chvilku neměla pocit, že by hrdinové něco nezvládli. Končit happyendem je sice fajn, ale celé knize chybělo napětí - doslova všichni to přežili. Všichni. I Tharion. Nakonec i ta Bryce. Nejsem někdo, kdo si libuje v neštěstí postav, ale sakra jak mám mít k někomu sympatie, když jsou všichni hustí, drzí, silní, extra mocní a neporazitelní? Žádná z postav mi k srdci nepřirostla (možná tak Apollion) a absolutně nechápu, proč má celá série takový nádech extremistického feminismu - vždyť ti chlapi tam ani nemusí být, jaké to jsou podržtašky. Ani jeden z nich nemá charakter, všichni jsou tupí gumáci bez vlastního názoru - ať žije Bryce.
Oceňuji VELMI zredukované množství erotických scén, ačkoli žádná romantická linka mě nebavila, protože i přesto byli všichni víc než dost nadržení (doslova ze všeho všichni tvrdli nebo vlhli jako wtf pls?) taky cením fakt, že Hel jskožto peklo s démoni byli netradičně klaďáci - za to má u mě kniha hvězdičku - nicméně humor knihy mě nechytil; zvratové situace tam byly jen snad aby ta kniha měla 800 stran, protože jinak se většina z nich stala who knows and who cares; skvělá Bryce zachránila svemt a vesmír a všichni žili šťastně až do smrti.
Moje poslední kniha autorky - znovu sérii nikdy číst nebudu. Její styl už absolutně nezvládám.

24.10.2024 1 z 5


Rod nebes a dechu Rod nebes a dechu Sarah J. Maas

(SPOILER) Tohle šlo horko těžko. Knihy od Maasové mám přečtené všechny, a i když má autorka tendence vytvářet v nich absurdně dokonalé hlavní ženské hrdinky, u žádné knihy jsem se nedržela za hlavu tak často jako u této.
Ne vážně, Bryce je v mnoha ohledech bizarní ženská postava, až to bolí. Na to, jak moc mě bavil první díl série a zpočátku jsem si i namlouvala, že bych konečně mohla mít nějakou její hlavní hrdinku ráda, konec první knihy a celý druhý díl tomu nasadil korunku. Bryce je pětadvacet a je ve všech ohledech popisována jako někdo, kdo je mocnější než nejmocnější bytosti světa, ničeho se nebojí, nikdo ji nezraní, všechno umí a všichni ji bezmezně milují. Prostě jediná její chyba je snad, že žádnou nemá. Alespoň z pohledu mdle napsaného Hunta a Ruhna (který mi celou knihu zachraňoval - nebýt linky Dne a Noci, asi bych ji už dávno odložila).
Bohužel na své si přijdou i absurdní situace, které se dějí jen v prospěch příběhu, a kdyby se nestaly, nikdy by se hlavní hrdinové nedozvěděli, jak se věci mají - dokonalý příklad je scéna s Daničiným mečem a konferenčním stolkem. Prostě tleskám.
Že je Danika důvod, kolem kterého se prakticky točí celý příběh knih, mi ani tak nevadil, vlastně mi to připadalo jako docela v pohodě vysvětlení mnoha situací. Horší už to bylo s množstvím s*xu, kterého bylo na můj vkus nadmíru. Běžně mi to nevadí a nijak se nad tím nepozastavuju, ale když to musím číst co druhou kapitolu, tak už radši stránky přeskakuji - příběh (který je za mě v tomto díle neskutečně slabý) to nikam neposouvá.
V neposlední řadě mi extrémně vadí, jak autorka vytvoří příběh, do kterého vhodí hlavní postavu a čtenář se do postavy vžije a zjišťuje nové poznatky a informace skrz její pohledy - JEN ABY se po dvou třetinách pátrání a vyšetřování dozvěděl, že hlavní postava UŽ NĚJAKOU DOBU VÍ, jak se věci mají. To stejné v minulé knize a nečekaným zvratem, kde Bryce poznala Hunta na lodičce, přestože nám byly k dispozici jeho pohledy. Nebo třeba fakt, že Celaena je vílí královna, ale nikde o tom z její strany nepadne ani jediná zmínka, než dojde k tomu VELKÉMU ODHALENÍ. Pardon, ale to za mě zabíjí jisté napětí, které by mohlo vzniknout v případě, že se to čtenář dozví dřív, než k tomu “šoku dojde.
Na druhou stranu oceňuji naprostý konec knihy, který mě docela navnadil na přečtení třetího dílu, protože Dvory mám velmi ráda. Taky mě překvapilo, co provedla autorka s Huntem, další důvod přečíst si třetí díl. Popravdě doufám, že bude lepší.

29.09.2024 2 z 5


Stříbrné město Stříbrné město Radek Sterakdary Starý (p)

Svět úžasně vymyšlený, historie, magie, celkový lór knihy má hlavu a patu. Děj knihy má spád, možná až trochu moc rychlý - myslím, že druhá polovina knihy by se dala protáhnout jednou tolik, ale to není tolik podstatné, stejně jako občasné překlepy, zopakování jedne situace, která se už stala, se dají přehlédnout a mávnout nad nimi rukou.
Co mi ovšem víc vadilo, bylo neustálé opakování fráze "opravdový hrdina", která se v knize vyskytovala jako spojení snad stokrát; chápu, že o tom přesně pojednává celý příběh, ale myslím, že se fráze dá poměrně snadno nahradit jiným spojením. Arila mi jako ženská hrdinka kupodivu nepřišla otravná, jak to mám u mnohých jiných hrdinek, naopak jsem se do ní dokázala poměrně snadno vžít. Dále musím ocenit propracovanost napůl hlavního záporáka, že to není jen zapšklá schránka bez duše toužící pouze po konání zla. I další postavy měly své příběhy, ačkoliv mě mrzí takové ploché zakončení, že ani nevíme, co se s některými vlastně stalo.
Hodnotila bych celkově knihu 4* a +1* jako uznání Stérovi. Pět hvězd si kniha zaslouží, je to sice prvotina s překlepy a trochu velkým zrychlením na konci, ale pořád je to prvotina a velice dobrá. Moc se těším na druhý díl! Věřím, že druhá kniha je napsaná ještě mnohem lépe, a že Stéra bude s každou další napsanou knihou blíž dokonalosti :)

28.09.2021 5 z 5