Rod nebes a dechu přehled

29.09.2024

(SPOILER) Tohle šlo horko těžko. Knihy od Maasové mám přečtené všechny, a i když má autorka tendence vytvářet v nich absurdně dokonalé hlavní ženské hrdinky, u žádné knihy jsem se nedržela za hlavu tak často jako u této.
Ne vážně, Bryce je v mnoha ohledech bizarní ženská postava, až to bolí. Na to, jak moc mě bavil první díl série a zpočátku jsem si i namlouvala, že bych konečně mohla mít nějakou její hlavní hrdinku ráda, konec první knihy a celý druhý díl tomu nasadil korunku. Bryce je pětadvacet a je ve všech ohledech popisována jako někdo, kdo je mocnější než nejmocnější bytosti světa, ničeho se nebojí, nikdo ji nezraní, všechno umí a všichni ji bezmezně milují. Prostě jediná její chyba je snad, že žádnou nemá. Alespoň z pohledu mdle napsaného Hunta a Ruhna (který mi celou knihu zachraňoval - nebýt linky Dne a Noci, asi bych ji už dávno odložila).
Bohužel na své si přijdou i absurdní situace, které se dějí jen v prospěch příběhu, a kdyby se nestaly, nikdy by se hlavní hrdinové nedozvěděli, jak se věci mají - dokonalý příklad je scéna s Daničiným mečem a konferenčním stolkem. Prostě tleskám.
Že je Danika důvod, kolem kterého se prakticky točí celý příběh knih, mi ani tak nevadil, vlastně mi to připadalo jako docela v pohodě vysvětlení mnoha situací. Horší už to bylo s množstvím s*xu, kterého bylo na můj vkus nadmíru. Běžně mi to nevadí a nijak se nad tím nepozastavuju, ale když to musím číst co druhou kapitolu, tak už radši stránky přeskakuji - příběh (který je za mě v tomto díle neskutečně slabý) to nikam neposouvá.
V neposlední řadě mi extrémně vadí, jak autorka vytvoří příběh, do kterého vhodí hlavní postavu a čtenář se do postavy vžije a zjišťuje nové poznatky a informace skrz její pohledy - JEN ABY se po dvou třetinách pátrání a vyšetřování dozvěděl, že hlavní postava UŽ NĚJAKOU DOBU VÍ, jak se věci mají. To stejné v minulé knize a nečekaným zvratem, kde Bryce poznala Hunta na lodičce, přestože nám byly k dispozici jeho pohledy. Nebo třeba fakt, že Celaena je vílí královna, ale nikde o tom z její strany nepadne ani jediná zmínka, než dojde k tomu VELKÉMU ODHALENÍ. Pardon, ale to za mě zabíjí jisté napětí, které by mohlo vzniknout v případě, že se to čtenář dozví dřív, než k tomu “šoku dojde.
Na druhou stranu oceňuji naprostý konec knihy, který mě docela navnadil na přečtení třetího dílu, protože Dvory mám velmi ráda. Taky mě překvapilo, co provedla autorka s Huntem, další důvod přečíst si třetí díl. Popravdě doufám, že bude lepší.