mimamo_cz komentáře u knih
Celou dobu jsem žil v přesvědčení, že dám jasných pět hvězdiček. Dobrá gradace atmosféry, fajn plotwisty a vyprávění formou dobových materiálů, přepisů rozhovorů a archiválií mě u Tučkové fakt baví. Nakonec ale přišel poměrně ukvapený (a otevřený) závěr, který tu fatalistickou linku odstavil tak trochu na druhou kolej. Každopádně pro fanoušky Kateřiny Tučkové je tohle povinnost.
Harold Fry byl celý život nicka ukrytá v rohu místnosti a zvyklá zbytečně nevystrkovat hlavu, kvůli čemuž postupně přicházel o svoje manželství, syna a sebeúctu. Jednoho odpoledne se tak stal Forrestem Gumpem prclým se Staříkem, který vylezl z okna a zmizel, a vydal se na svoji nepravděpodobnou pouť přes Británii.
Nechci zde řešit logické aspekty příběhu, to bych mohl rovnou napařit odpad a s klidným svědomím odejít.
Zásadní problém knihy je v tom, jak manipuluje se čtenářem. Ne tak běžný životní příběh, který má však naprosto fádní pozadí podává jako něco filozoficky majestátního, nad čímž by se měl čtenář pozastavit a následně podle toho zhodnotit svůj život.
Při čtení jsem měl trochu pocit z toho, že autorka sama neví, co od díla očekávat. Roztržitě chvíli hraje na vtipnou notu, pak na tragickou notu, aby to celé pohřbila poslední kapitolou. Nutno dodat, že jednotlivé komické i tragické fragmenty fungují dokonale a dokáže si živě představit, jak skvěle ve své době musel příběh Harolda Frye fungovat jako rozhlasová hra.
Pro nenáročné čtenáře ideální odpočinková záležitost, která se dá v klidu za dvě delší odpoledne přečíst. Jen to chce, ačkoliv k tomu kniha zdánlivě vybízí, nepřemýšlet a nehledat poselství. Žádná tam nejsou.
Těžko hodnotit Eragona jedním hodnocením, když se nudné a zdlouhavé pasáže střídají s těmi dechberoucími jako na horské dráze. Je to typický putovací fantasy příběh, během něhož je nováček zasvěcován do jemu utajovaného světa. Paollini zde (úměrně svému věku) zapojuje i veskrze černobílé politické intriky a diplomacii. Nečekejte od toho Hru o trůny, tady hraje prim sekání mečem.
Parádní start. Na konci trochu omrzí. Postavy jsou stereotypní (i na humoristický román). Snaha vykřesat ze čtenáře smích za každou cenu občas působí rozpačitým dojmem, který má za následek přesný opak.