mira.l komentáře u knih

Z téhle knížky mám trochu smíšené pocity. Na jednu stranu jistě chvályhodný počin zpracování historie výroby autobusové techniky v zemích někdejšího socialistického tábora, na druhou stranu je to neskutečná nálož čísel, zkratek, označení apod. Zvláště u zemí, jimž je věnován větší prostor, je to na čtení poněkud nudné. A co mě štvalo asi nejvíc, byla jakási "lenivost" autora vymyslet vlastní extra popisky k fotkám, či jak to nazvat. U naprosté většiny fotek je text u obrázku pouze zkopírovaným fragmentem z textu knihy, takže čtenář má pocit neustáleho dejá vu. Bylo by bývalo lepší některé informace v textu vynechat a napsat je třeba k obrázkům. Číst to stejné v textu a u fotky nevadí párkrát, ale když je to prakticky neustále, je to poněkud otravné.
Za mě poctivé tři hvězdičky, na čtyři to nedosáhne.

1 29.04.2015

Poměrně netradiční druh knihy, s jakým jsem se asi ještě nesetkal, a že už jsem toho přečetl dost. Kdo čeká klasický cestopis s jasně danou dějovou linkou nějakých cestovatelských zážitků, bude asi až na závěrečnou pasáž z Antarktidy poněkud zklamán. I mě to prvních asi 30 - 40 stran taky nějak "nechutnalo", ale pak jsem tomu na chuť přišel. Je to takový mix cestopisu a učebnice dějepisu, zeměpisu, politiky, ekonomiky a možná i dalších oborů.
Čtenář se dozví mnohé o objevení Ameriky, historii a vývoje otrokářství, historii říše Inků předtím, než do Ameriky dorazili běloši, také se dočte mnohé o Indiánech v jednotlivých státech.
Jednotlivé státy jsou podány formou souhrnu o jejich geografii, flóře, fauně, historii a památkách, hospodářství, nerostném bohatství. Mnoho prostoru je věnováno politickým dějinám a územnímu dělení, a že nejrůznějšími revolucemi, převraty, puči, občanskými i jinými válkami a vládami mnoha diktatur se to v J. Americe jen hemžilo.
Prostor je věnován i významným Čechům v dějinách tohoto světadílu, takže své místo tu mají jména jako Kubitschek, Ingriš, Alberto Vojtěch Frič, ale i jiní.
Jako celek mě knížka nakonec docela zaujala, je to taková Jižní Amerika v kostce.

2 11.04.2015

Musím přiznat, že tahle knížka mi moc "nechutnala". Celé je to napsané tak nějak chaoticky, několik přehozených popisků k obrázkům, spousta čísel, zkratek, jejichž seznam sice na konci knihy je, ale to neustálé hledání.... Poměrně velký prostor je věnován nejrůznějším verzím radiovozů všemožných názvů, o jejichž existenci nemá běžný smrtelník nejmenší tušení, s jejich podrobnými popisy. Je to sice svým způsobem chvályhodné, ale přece jenom tahle část mohla být stručnější, protože běžnému čtenáři nejrůznější názvy radiostanic nic moc neřeknou. Civilním verzím T 805 tu je věnován minimální prostor. Celkově mi ta knížka připadá proti knihám pánů Tučka, Králíka nebo Wohlmutha taková neuhlazená, chaotičtější.

2 28.03.2015

Další z knih edice Retro od nakl. Grada, tentokrát mapující historii autobusů "hranaté" řady 700. Jako vždy u těchto publikací je zde přehledně podána historie vzniku a vývoje, výroby, počtu vyrobených kusů jednotlivých modifikací a také některých provedení, se kterými se ne zrovna každý setkal, ačkoliv naše silnice patřily těmto autobusům takřka výhradně ve druhé polovině 80. let a na začátku let devadesátých, kdy je vytlačily jednak Karosy řady 900 a především modernější autobusy zahraničních značek. Jako každá tato kniha je i tahle doplněna řadou fotografií.

3 25.03.2015

Zajímavá encyklopedie o významných osobnostech naší historie. Prvních cca 80 stran je trochu méně záživných, přece jenom nejrůznější kněží, duchovní a podobné osobnosti z počátků našich dějin dneska mnoho lidí nezná, ale zhruba od období konce Přemyslovců to začíná být čtivější.
Hlavní část knihy je věnovaná období posledních asi 150 let.

Potěšilo i minimum pravopisných chyb a překlepů, narozdíl od Dějin českých zemí http://www.databazeknih.cz/knihy/dejiny-ceskych-zemi-95561 je po stránce pravopisných chyb tahle kniha zvládnutá výrazně lépe, i když i v ní se pár překlepů najde.

4 17.03.2015

Jako u všech předchozích knih Z. Roučky fantastický obraz nenávratně zmizelé Šumavy ve fotografiích tentokrát víc jak sto let starých, doplněných podrobnými popiskami.

3 09.01.2015

Knížky J. Verna jsem četl jako mladý kluk, 20000 mil jsem si koupil před pár měsíci víceméně ze zvědavosti, jestli to budu schopen ještě dneska ve svých pětatřiceti přečíst. A světe div se, ono to jde! Cesta s kapitánem Nemem je prostě Verne ve své nejklasičtější podobě, vrátilo mě to o 20, možná i víc let zpátky:). V některých komentářích se tu píše o zdlouhavosti popisu některých pasáží, co všechno cestovatelé viděli pod mořskou hladinou. Mě právě tyhle pasáže výčtu různých faktů na Vernovi vždycky bavily, je to taková esence skutečných už tehdy známých poznatků, ať už z historie, zeměpisu, botaniky, geologie nebo zoologie, kartografie a samozřejmě techniky, Vernových předtuch (kdy mnohdy poměrně přesně předpověděl mnohé objevy) a z dnešního pohledu totálních nesmyslů, nad kterými se dnešní čtenář už spíše jen pousměje. Ale to je právě to, co dělá díla J. Verna spolu s typickým "humorem" naprosto nenapodobitelnými. Knížku jsem přelouskal asi za 4 dny a určitě nebyla poslední, některé z těch známých mi od něj ještě chybí a k některým se zase rád vrátím.

20 05.01.2015

Po přečtení se mi víceméně potvrdilo to, co jsem věděl nebo tušil už dávno. Poté, co jsem přečetl životopis od L.O´Brien a postupně koukám na záznamy z jejích koncertů, začíná se mi skládat její obrázek se vším všudy:). Nedá se rozhodně říct, že bych byl nějakým zarytým Madonniným fanouškem a vím, že Madonna je celebrita se všemi manýry, které k tomu patří:), na druhou stranu nemám s její tvorbou problém, kdykoliv si její desky poslechnu, stejně jako se rád podívám na záznamy koncertů.
Ale ke knize. Christopher Ciccone tady popisuje to, co se skutečně asi zatím nikde jinde neobjevilo, jestli se tomu má nebo nemá věřit do posledního písmena, to záleží na osobním vkusu každého čtenáře a míře jeho/jejího obdivu k Madonně. Je vidět, že Christopher má velice rád svoji sestru Luisu Veronicu, ale (hlavně v druhé polovině knihy) nemůže přijít na jméno zpěvačce a hvězdě Madonně. Přes všechno, co mu provedla, mu vpodstatě až do konce knihy trvá, než se od ní dokáže odpoutat a přestat být "jen jejím bratrem". Možná je jeho homosexuální orientací způsobeno to, že má citlivější povahu a po každém jejím podrazu jí znova odpustil a pokusil se najít k ní cestu zpátky, jinak si nedokážu vysvětlit, že jí nezabil už před deseti, patnácti lety...:).
Rozhodně jsem rád, že se mi ta knížka dostala do ruky a přečet jsem jí.

3 14.11.2014

Vydání knihy provázela poměrně intenzivní reklama, ale i to, že je to snůška pomluv. Tak jsem si to ze zvědavosti přečet, jestli se mi potvrdí to, že Olga Matušková víceméně jen pomluvila ty, u nichž to do té doby nestihla.WM jsem měl, dá se říct, vcelku rád a paní Olga... rozhodně jsem ji nikdy nikterak nezbožňoval, ale nemůžu říct ani to, že bych proti ní něco zásadního měl. Její zpěv mě občas tahá za uši, v některých písničkách mi nevadí, ale to je můj názor. To, že se díky WM zviditelnila, je asi do jisté míry pravda, nicméně si myslím, že si asi opravdu sedli, řekl bych, že WM byl natolik svérázná osobnost a zároveň natolik upřímnej chlap, že kdyby si myslel, že vyloženě jen parazituje na jeho jméně, asi by jí to dal výrazně najevo.
A jaké to bylo?? Upřímně řečeno, po stránce věcné jsem čekal mnohem větší snůšku blábolů. Nepřísluší mi hodnotit, co je pravda a co si Olga Matušková případně vymyslela, u ničeho z toho, co je tam uvedeno, jsem nebyl. Ale například to, že mezi Matuškou a Evou Pilarovou byla jistá propast, to není nic nového. Takže řekněme, že tomu budu věřit a nechám si tam jistý prostor pro to, myslet si svoje, a to nejenom v případě Matuška-Pilarová. Po stránce věcné tedy celkem spokojenost. Fotografická stránka knihy je taky vyvedena celkem zdařile.

Ale proboha: čte dneska někdo ty rukopisy před předáním do tiskárny??? Na každé snad druhé, max. třetí stránce je nějaká chyba, překlep, tu chybějící, tu přebývající písmenko, z předpon se dělají předložky, dlouhé/krátké samohlásky, specielně i/í je snad vytištěno metodou pokus/omyl a vrcholem jsou hrubice. Jen namátkou několik perel, když čtu například: "lidi se začali uchychtávat", "muzikanti vzali storublovou bankovku a vetkly ji...", "jediná překážka Waldovi angličtiny jsem já", "natchlo mě, kolik přišlo lidí", "samozřejmně","americké muzice jsem přispůsobil", ,,Jindra se osvěčila" a některé další skvosty, tak mi doslova rostou facky na rukách....
Docela rád bych věděl, co dělala osoba, která je tam uvedená jako že provedla jazykové korektury.
Celkový dojem z knihy to do jisté míry zkazilo a ubírám za to jednu hvězdičku. Nejradši bych jich sebral víc, ale to by zase nebylo objektivní vzhledem k hodnocení věcné stránky, za obsah bych to viděl za 4*, ale pravopisně je to totální paskvil, který v téhle podobě nikdy neměl spatřit světlo světa!

4 30.10.2014

Přehlednost téhle knížky mi poněkud připomíná chaotické Italy jako takové, dost velká chaotičnost do značné míry asi odráží stav tehdejšího italského automobilového průmyslu. To by se ještě dalo vydržet, ale proboha, četl ten rukopis někdo před předáním do tiskárny??? Překlepy, chybějící či přebývající písmenka a zvláště pak hrubky je něco, co já osobně v knížkách neodpouštím. A po téhle stránce je tahle knížka slušný paskvil, je jich tam docela dost, rozhodně víc než by člověk napočítal na prstech jedné ruky.
Proto tak relativně nízké hodnocení, na tohle v knihách z Grady zvyklý nejsem.

2 21.10.2014

Jako vždy u knih od p. Tučka vyčerpávajícím způsobem popsaná historie jednoho nezapomenutelného vozu.

1 17.10.2014

Kniha, která vyšla jen pár dní po skončení OH je plná zajímavých fotografií. Kladně hodnotím i výsledky všech disciplín na konci knihy s umístěním českých sportovců. Jen si myslím, že blesková rychlost vydání se trochu podepsala na výběru, resp. umístění a rozvržení některých snímků. Je tam několik fotek přes obě stránky knihy, kde ústřední objekt (sportovec) je umístěn přesně uprostřed v místě vazby knihy a moc toho z něj není vidět, to mě docela mrzí, fotky jsou jinak velice vydařené.
Textová část knihy provedená formou fejetonů je taky velice povedená.

1 26.09.2014

Poslední ze skvělých knih o staré Šumavě od Z. Roučky. Prostřednictvím černobílých fotografií většinou vynikající kvality a obsáhlých popisek poskytuje skvělý obraz Šumavy, zde konkrétně Železnorudska mezi lety 1930 - 1970. Zachycuje tvrdý život zdejších obyvatel, převážně dřevařů a sklářů, z valné většiny pracovitých Němců i předválečnou idylku s rozmachem turistiky násilně přetrženou zabráním Sudet Německem. Dějová linie pokračuje u fotografií těsně po válce s ne příliš úspěšnými pokusy o dosídlení vylidněných osad. Skoro celá druhá polovina knihy pak zachycuje stav z doby vytváření "železné opony". Je zde zachyceno mnoho absurdních situací, kdy se např. na německé straně chodili lidé dívat jako na atrakci na zpustlé zavřené nádraží v Ž. Rudě-Alžbětíně nebo fotografie zachycující pohraničníka u chaty na V. Ostrém, jak pozoruje dalekohledem hranici, zatímco na druhé straně u chaty se němečtí návštevníci, často z řad odsunutých Němců, bezstarostně kochají panoramaty okolních hor a popíjí u toho kávu.
Kniha je skvělým dokumentem o vývoji Šumavy.

2 26.09.2014

Dneska by už ta knížka, v podobě, v jaké vyšla v 80. letech, asi ani pro děti moc aktuální nebyla, ale živě si pamatuju, jak jsem ji tenkrát v roce 1988 moc chtěl, a přemlouvání rodičů bylo docela dlouhé, ta knížka tenkrát stála celých tuším 115 Kčs!!:), a to bylo v době, kdy se dětské knížky kupovaly za 18, 20, 30, málokdy za víc jak 50 korun opravdu dost. Už si ani nepamatuju, jestli jsem to uhrál na narozeniny nebo Vánoce,ale dosáhl jsem svého a pak se dlouze kochal:).

4 22.09.2014

I když od roku 1988 (vydání, které mám doma) už přece jenom uplynulo dost času, paleontologická věda udělala mnohé pokroky, zobrazovací metody udělaly mnohé pokroky, mnohé nové bylo objeveno, mnohá tehdy známá fakta byla buď vyvrácena nebo upřesněna a vyšly další výborné knihy o pravěku, tak tohle je jedna z knih, na kterou (a hlavně na její obrazovou část) se prostě nezapomíná!!

7 22.09.2014

Velice čtivý, poněkud netradičně napsaný cestopis, moc se mi líbil. Chce to asi dost velkou dávku zdravého šílenství, sebrat Julii a vydat se na takovou cestu s tak letitým autem bez zkušeností v oboru opravárenství.
V neposlední řadě je knížka velice zajímavě pojatá i po grafické stránce. A rozhodně bych doporučil spíš verzi s DVD.

3 18.09.2014

Tohle byla asi moje první z encyklopedií zabývajících se starověkým Egyptem. Nádherná kniha poměrně podrobně popisující Údolí králů s množstvím skvělých fotografií (nejen) Aralda DeLucy, špičkového fotografa věnujícího se egyptským památkám. Čtenáře seznamuje s celou oblastí Údolí králů jak prostřednictvím obrázků a textu, tak i přehlednými mapkami a plánky jednotlivých hrobek.

2 17.09.2014

Velice čtivá a zajímavá zpověď dakarské legendy. Asi ne všichni, o nichž se tady píše, mají radost z toho, že tahle knížka vznikla.
Z vyprávění mám mimo jiné dojem, že automobilka TATRA se do dakarských závodů dostala tak trochu z donucení a popudu strany, když konkurenční LIAZ celkem úspěšně zabojoval v prvních ročnících své účasti, a docela laxní byl přístup ze strany automobilky po celou dobu, kdy závodění zaštiťovala přímo továrna. Prostě tatrováci se snažili v té svojí kotlině žít tak nějak v poklidu po svém a nenechat se moc vyrušovat.

1 16.09.2014

Je to už víc jak 15 let, co jsem tu knihu četl, tak si děj až tak do detailu nepamatuju, ale vím, že mě tenkrát velice zaujala. Dodneška na mě mrká z knihovny, třeba na ni někdy vyjde zase čas.
EDIT 9.3.2016 Tak jsem si našel čast tuhle knížku přečíst znovu. A k hodnocení?
Je to poutavě podaný životní příběh objevitele Tróje. Sledujeme Schliemannovy životní osudy, od nepříliš radostného dětství přes učňovská léta, první pracovní zkušenosti, působení v Rusku, kde si získává značné renomé a také jmění, stejně tak zde prožívá nepříliš vydařené první manželství. Po nabytí potřebného jmění Schliemann postupně uskutečňuje svůj dětský sen o vykopání Tróji, který se mu podařil s druhou ženou, Řekyní Sofií. Vykopávky postupně uskutečnil na několika místech, ale Trója zůstala jeho osudem po celý život.
Autor ve svém románu podává neobyčejně barvitý příběh životních osudů tohoto amatérského archeologa, kterého zpočátku nikdo nebral vážně. Věrně zde zachycuje jeho neobyčejou pracovitost, která mnohdy hraničí až s fanatickým zanícením prakticky pro cokoliv, do čeho se pustil. V úseku, kde je popisován jeho život v Rusku coby obchodníka, je zřejmé, že byl obchodníkem neobyčejně zdatným, dalo by se říct skoro až s chorobnou touhou po maximálním výdělku prakticky na čemokoliv, kdyby žil v dnešní době, byl by patrně miliardářem, k uskutečnění svého archeologického snu musel potřebovat, ať už přímo či nepřímo, značné množství peněz. Jeho nezměrná píle ho nakonec k uskutečnění jeho životního snu přivedla. Neuvěřitelné byly jeho schopnosti učení, jeho metoda zvládnutí cizího jazyka za cca 6 týdnů je prostě něco neskutečného, stejně jako to, že ovládal zhruba dvě desítky jazyků. Přes všechnu svou píli, odhodlání a sveřepou touhu zůstával i spořivým praktikem, za vše vybírám jeden jeho citát:
"poezie je neekonomické plýtvání papírem".

6 14.09.2014

Už vím proč a Už vím proč II byly knihy, které svého času působily jako zjevení. V tehdejší době moc encyklopedií nevycházelo a většina mladých čtenářů na ně a především na názorné obrázky B. Kubašty koukala zřejmě asi stejně jako já, čili jako na zjevení:). Mám ty knížky obě dodnes doma.

8 12.09.2014