Mirin1349 komentáře u knih

Příběh to byl dobrý a čtivý, na tohle téma jsem už pár knih četla, takže to nijak překvapující nebo šokující nebylo, ale četlo se to hezky. Co mi ale přišlo zbytečné, byly úryvky a citace z různých publikací a diskuzních fór. To, že se lidi pod rouškou anonymity na internetu vyjadřují hrozně a mají rychlé soudy, je obecně známý fakt. Přišlo mi to od autorky spíš jako potřeba zakomponovat do knihy, která by fungovala dobře sama o sobě a oživení nepotřebovala, něco extra. Budu asi za rýpala, ale další zbytečnost byla v rodinné historii Nicky a Rachel. To jsem si přišla zase jako u skandinávských thrillerů, což bylo u jinak tak poklidné knihy jako pěst na oko.

12 02.07.2020

Ten pocit, kdy je epilog o jedné straně o celou třídu výš než zbytek knihy… Už jen kvůli němu to mělo význam číst a v něm jsem našla vlastně to největší poselství, co všichni tak nějak v hlavě máme, ale moc často o něm nepřemýšlíme. Jak nikdo nevíme dne ani hodiny, jak jedno rozhodnutí může ovlivnit vše a zároveň nic, jak se kolikrát trestáme za něco, co naše chyba vlastně ani nebyla nebo se naopak cítíme morálně na výši, i když odkrytá pravda by nás setsakramentsky bolela.

Celý děj tak nějak hezky plynul, osudy tří žen se v půlce hezky provázaly dohromady a příjemně se to všechno četlo. Moje chyba, čekala jsem asi větší drama, tajemství, zvraty. Nakonec to byl příběh, který se sice hezky četl, ale pro mě až tak šokující nebyl.

17 23.06.2020

Musím souhlasit s většinou čtenářů, také jsem po Vermontském psychu nadšeně sáhla po přečtení Zimních lidí, kteří se vážně povedli. A také bohužel musím přiznat, že jsem se předchůdcem namlsala a tím pádem čekala o malinko víc. V příběhu se střídají hned tři časové roviny, vyprávění je z pohledů různých osob a kapitoly svižně ubíhají. Čekala jsem ale o trochu víc tajemna a mrazení v zádech. Zápletka ale byla postavená dobře, konec jsem nečekala, takže jsem ve finále spokojená.

10 16.06.2020

Možná už jsem otužilá nebo rozmazlená, ale až tak strhující mi kniha nepřišla. Příběh se trochu těžkotonážně valil a měla jsem nouzi o nějaké šokující zvraty. Naopak se mi zdál příběh lehce předvídatelný, konec mě tedy nepřekvapil, ale potěšilo mě, že jsem se vývojem událostí trefila. Hlavní postavy byly taky tak trochu ploché a stereotypní. Abych ale jen nekritizovala, téma bylo natolik zajímavé, že jsem po většinu času nad výše uvedeným přimhouřila oči a docela obstojně jsem se bavila.

9 15.06.2020

Perfektní návod na relativně rychlou úlevu od úzkostí a paniky. Autora chválím už jen proto, že snad jako první specialista netvrdí, že si člověk nejdříve musí přijít na všechna možná i nemožná traumata od dětství až po dospělost a následně je zpracovat, aby se mohl nepříjemných pocitů zbavit. Je to asi pro psychology překvapení, ale ne všichni ta traumata vůbec mají. Velký díl úlevy je už jen v tom, když si člověk přečte, že není nemocný a nemá psychiku v háji, když mu některé situace v životě dělají vrásky na čele. Už jen to uvědomění je zlomové. Samotné techniky jsou překvapivě jednoduché na pochopení a opravdu začínají fungovat velice rychle.

11 01.06.2020

Těžko říct, jak bych knihu vnímala v době, kdy vyšla. Možná by ve mně zanechaly poslední řádky naději, že se pro Radka přeci jen život začne ubírat jiným směrem a celkově by pro mě byla asi vlastně pozitivní. Bohužel jsem knihu četla až teď, tolik let po jeho úmrtí. Příběh Radka Hanykovicse jsem sledovala již v době, kdy se vrátil z Thajska a byl mediálně známý díky besedám a rozhovorům. I přesto, že udělal kardinální pitomost, jsem mu vždycky držela palce, protože na mě dělal dojem člověka, který se ze své chyby poučil a bohužel za ni musel zaplatit krutou daň. O to víc mě zasáhla zpráva o jeho smrti, protože jsem mu držela palce, aby se jeho život podařilo dostat na tu správnou kolej. I kvůli tomu, že jsem věděla, že tenhle příběh bohužel dobře neskončil, jsem si párkrát při čtení sušila slzy o to víc. Pro někoho to byl jen pašerák, co si to všechno zasloužil. Pro mě to byl napravený hříšník a těm by se přeci druhé šance měly dávat. Hrozně silný příběh, který se mi dostal nesmazatelně pod kůži.

8 28.05.2020

Bereniku mám ráda, je to takové správné třeštiprdlo. Marika mi oproti ní přijde jako nemastný neslaný suchar. Překvapivě se mi ale u kapitol často stávalo, že bez úvodního oslovení bych stylem ani nepoznala, která z holek je zrovna u kormidla. Jako blog to určitě mohlo fungovat dobře, ale bez knižního vydání bychom se asi obešli. Jsem ve stejném věku jako holky, ale když se ohlédnu na sebe před pěti lety, tak nevidím skoro ani náznak stejného uvažování, způsobu života nebo zážitků. Asi i proto, že nejsem cílovka, tak dávám takto nízké hodnocení.

7 28.05.2020

Číst si na jaře roku 2020 o zákeřné nemoci, která postihne svět a nezadržitelně produkuje nové a nové nakažené, je buď vrchol blbosti nebo masochismu. Asi mám smysl pro oboje. Byť jsem příběh nehltala tak jako Vánoční říši, nemůžu říct, že jsem se nebavila. Počet stran byl opět vydatný, na druhou stranu každá odbočka s dokreslením příběhu měla význam. Moc jsem neviděla význam v tak kratičkých kapitolách, příběhu to ale vlastně dodávalo až filmový efekt. Skoro jako bych si četla scénář k filmu. Takže i těch pár mínusů, je pod trochu jiným úhlem pohledu vlastně docela fajn. Pan King junior je evidentně srdcí rocker, odkazy na skladby se mi taky líbily. Další knížku si od něj určitě ráda přečtu.

15 26.05.2020

Přesně tohle je jedním z mnoha důvodů, proč jsem šťastná, že jsem Češka. Spolu s Brity máme prostě nejlepší smysl pro humor. Jiří Pavlovský si umí nádherně hrát s češtinou, každá stránka byla doslova natřískaná vtipem, humornými referencemi a citacemi z filmů nebo divadelních představení. Je to skvělý začátek série, začala jsem před časem druhým dílem, takže jsem ráda, že jsem se vrátila na počátek všeho. Pokud má člověk chuť vypnout a jen se nechat bavit bizarním příběhem, ať neváhá a čte. Tahle magie není pro každého, ale je skvělá.

13 20.05.2020

Severská literatura prostě pohodová a prosluněná nikdy nebude a je to tak dobře, člověk aspoň vždycky dostane přesně to, na co se těší. Atmosféra byla vykreslená perfektně, moc se mi líbilo rozdělení příběhu na přeskáčku na dvě části. Skoro až do konce mě nenapadlo, jak mohou být příběhy propojeny a o to víc to pak člověka dostane. Na konci každé kapitoly nás čekal nějaký zvrat, takže jsem měla nutkání pokračovat dál tímto příběhem a neskákat ke druhému, ale toto řazení rozhodně má svůj smysl. Nemohu říct, že jsem se vyloženě bála (ale přiznávám bez mučení, že jsem také většinou četla ve dne a ne o samotě), ale mrazivý pocit jsem rozhodně měla. Konec jsem si představovala trochu jinak podaný a celkově na pět hvězd příběhu něco málo chybělo. Tuto autorku ale rozhodně ještě v budoucnu vyhledám.

13 18.05.2020

Ta ženská byla tak strašná, nesympatická, otravná... Miranda? Kdepak, mám na mysli hlavní hrdinku Andy. V tomto případě byl film stokrát lepší, zábavnější, vyprávěný s větší lehkostí a vtipem. Možná mi ale film paradoxně vystřelil očekávání do závratných výšin a knížka sama o sobě bez srovnávání by nebyla tak špatná. Tak či tak, pokračování už šanci dávat nebudu.

10 13.05.2020

Ač jsem pro tuto knižní sérii značně přestárlá, strašně se mi úvodní knížka líbila. Před lety jsem viděla film, který se stal jedním z mých oblíbených, a nutno podotknout, že málokdy nevím, co se mi líbilo víc. Autor hezky promlouval ke čtenářům, hrabě Olaf a jeho kumpáni z herecké společnosti byli správní padouši, neutěšený příbytek ještě víc pobízel k lítosti nad zoufalými dětmi, kterým dospělí nechtěli věřit... A přesto jsem ze čtení neměla depresivní pocit, ale naopak mi častokrát vykouzlil úsměv na tváři. Je mi trochu líto, že jsem ho nestihla číst jako malá. Byla bych z něj určitě nadšená ještě víc.

7 29.04.2020

Ze začátku mi to hodně připomínalo variaci na Hru na lháře nebo Zlomené duše. Opět tu máme přítelkyně, které nemohou být odlišnější, na koleji se spolu hned na začátku spřátelí a toto přátelství je pro ně naprosto osudové a ovlivní jim celý jejich život. Je to takové mírné klišé, ale proč ne. Na prolínání časových linií si potrpím, autorka příběh podala prostě skvěle. I když jsem si k žádné z postav bližší vazbu neutvořila, myslím, že to nebylo na škodu. Alespoň jsem mohla příběh sledovat nezaujatě a jen si užívat postupné rozplétání tajemství. Konec to naštěstí také nezazdil, takže pro mě to bylo skvělé čtení.

17 21.04.2020

Opravdu to byla pěkná pohádka pro odrostlé čtenáře, která rychle ubíhala a hezky se četla. Příběh tak bezproblémově plynul a knize vlastně není moc co vytknout, ale větší emoce ve mně nevzbudila. Oceňuji zařazení historické postavy P. T. Barnuma, přiznám bez mučení, že jsem ho neznala a ráda jsem chybu napravila i z dalších dostupných zdrojů.

8 06.04.2020

Jáchyme, hoď ho do stroje ve vztahové verzi. Tohle byla jedna z nejlepších knih žánru. Kapitoly mizí před očima, napětí se stupňuje a nutí číst dál a dál. Postupně se seznámíme hned s pěti osudy, pro začátek mi pomohlo napsat si tahák, ale velmi brzy víte, kdo je kdo. Každý jeden z příběhů by obstál sám o sobě, až tak zajímavé všechny byly. Slova jsou zbytečná, tohle si musíte přečíst.

14 27.03.2020

Tohle byla jedna z nejlepších duchařských a lehce hororových knížek, kterou jsem kdy četla. Příběh mě dostal hned první kapitolou a každá jedna následující mě i nadále udržovala v napětí. Skvěle se tam střídaly pasáže z minulosti a současnosti, obě dvě by stačily samy o sobě na samostatný příběh. Při částech z deníku jsem měla mrazení v zádech, postupně se rozplétalo klubko záhad a ani konec mě nezklamal. Nemám knize co vytknout a velmi brzy se vrhnu na další počin autorky.

24 03.03.2020

Kdyby se všechny děti úspěšných rodičů povedly tak, jak se povedl syn panu Kingovi, byl by svět mnohem lepší místo! Moje druhé setkání s autorem a to už nemůže být náhoda, že si musím při čtení připomínat, že je to pan Hill a ne tatík. Líbilo se mi, že hlavní postava Iggyho je opravdu hodně v šoku z rohů a všeho, co se jimi způsobilo. Většinou přijdou postavy k nějaké schopnosti nebo informaci jako slepí k houslím a vlastně je to ani tak moc nezaráží a vše si osvojí až moc rychle. Tady to bylo reálnější, jako kdyby se s tím musel popasovat jakýkoliv jiný smrtelník v našem světě. Děj měl spád, postupem času se vše pěkně rozplétalo a závěr hodně překvapil. Skvělý počin!

18 02.03.2020

Začátek byl bezkonkurenční, opět se mi dostalo mých oblíbených vyprávění z pohledu různých osob i v různých časových rovinách. Příběh mi přišel o chlup delší, než by musel být, ale ve finále to až tolik nevadilo. Postupem času se hezky začal rozplétat příběh, až to začalo být trochu předvídatelné, finále pro mě velkým překvapením nebylo. Co mi hodně vadilo, bylo postavení série na novinářce, která se neštítí ničeho. Byla mi protivná, stejně tak jako vdova. Kniha byla fajn, ale další eskapády supa Kate číst asi nechci.

12 18.02.2020

Spolu s touto knihou jsem si v regále evidentně vytáhla eso. Opět perfektní příběh. Jako první jsem četla Zlodějku knih a hned jsem věděla, že musím zkusit i další autorovu tvorbu. Rozhodně mě to nezklamalo. Pan Zusak opravdu umí psát, příběh má spád a postavy se vám vryjí pod kůži tak, že prostě musíte vědět, jak to bylo dál. Znovu se mi moc líbily názvy kapitol, je to taková autorova libůstka. Poselství na závěr už je další třešničkou na dortu. Moc jsem se bavila.

23 12.02.2020

Jedna hvězda za odkaz na Final Fantasy a Metal Gear Solid a druhá za první půlku. Víc si tato kniha bohužel nezaslouží. Ke konci jsem se bála, aby tam ještě nevyskočily jezinky nebo ježibaba z perníkové chaloupky. Přišlo mi to jako dvě půlky různých knih a různých přístupů autora. Velká škoda, začátek byl fajn.

12 04.02.2020