mirinda973 komentáře u knih
Moc hezká knížka. Rozjezd byl trošku pomalejší, ale závěr dceru (11 let) tak nadchnul, že jsme musely číst a číst a číst. Určitě skvělé čtení pro náctileté dospívající slečny.
Takových šťastných konců v jedné knize jsem ještě nečetla. Je to taková jednohubka na dva večery, čte se hezky, ale je to spíš takový průměr
Kdyby to byla první knížka od autorky asi by se mi líbila víc. Ale její Kukačky a Heřmánkové údolí jsou bezkonkurenčně nejlepší a těžko se jim něco vyrovná.
Knížka nebyla špatná, napětí, romantika. Četla se hezky, taková oddechovka
Předchozí dva díly byly opravdu skvělé. Tenhle je v sérii takový průměr, zajímavý příběh, a jako vždy napětí. Konec to hodně zachránil a tím nemyslím ani tak odhalení vraha jako ukázka Kiminy lidské stránky, její vztah k týmu a hlavně Bryantovi. Skvělá byla i sezení u Teda a jeho konečná psychologická zpráva o Kim...
Chvilku si dám od této série pauzu, ale pak se k ní ráda vrátím
Jeden z nejlepších dílů série. Ani jedna stránka zbytečná, neuvěřitelně napínavé a čtivé. Konec smutný ale věřím, že tímto dílem se série posune zase trochu jinam. Navíc Kim a její tým nejsou supermani a tolik nebezpečí, které ustály....jednou to přijít muselo.
Tak jako všechny autorčiny knihy je i Listopad čtivý. Paní Mornštajnová umí psát velmi poutavě, ale i přesto mi tato kniha nesedla. Během první půlky, kdy byla Maja ve vězení a Magda v ozdravovně jsem při čtení cítila jen smutek a depresi. Vůbec mi nesedl vykonstruovaný příběh, jak by bylo kdyby....
Závěr knihy i díky časovým skokům, ve kterých jsem se ztrácela, tak nějak podtrhl můj ne příliš celkový dobrý dojem z celého příběhu.
Po pro mě vlažnějších dvou posledních dílech je Kim se vší parádou zpět. Napínavé od začátku do konce, zajímavý příběh a šokující závěr. Už zase se těším na další díly, tohle nadšení mi už chybělo :o)
Moc hezký příběh vhodný pro malé/mladé slečny. Četla jsem s 11-ti letou dcerou a té se knížka moc líbila. Hezký příběh o 13-ti leté dívce, která žije od narození na koňské farmě. Nechybí napětí, láska a všední i nevšední strasti a radosti.
Většinou jsem skeptická co se týká pokračování tak úspěšných děl jakým 1. díl bezesporu byl. Druhý díl hezky navazuje a pro ty z nás, kteří jedničku četli před delší dobou, krátkými vzpomínkami připomíná děj předchozí. Autorčina skvělá znalost historie kraje se krásně prolíná se smyšlenými příběhy hlavních hrdinů, ke kterým jsem hned pocítila sympatie a prožívala s nimi jejich radosti i smutky. Na konci každé kapitoly jsem se s hlavními postavami jen těžko loučila, ale zároveň se těšila na osudy dalších. Závěr knihy lehce naznačuje, jak by mohl vypadat a kam by se mohl ubírat život Ženky i Wojtka a i díky tomu se už moc těším na pokračování. Tentokrát jsem si, ale udělala svůj malý rodokmen, abych při čtení 3. dílu nelovila hluboko ve vzpomínkách, jak to vlastně tenkrát bylo:o)
Kam až může sahat fantazie autorů knížek? Colleen nezná hranice:o). Obdivuji její originální nápady na témata... První půlka byla tisíckrát omleté téma a teprve ve druhé jsem poznala autorčino psaní plné zvratů a překvapení. Ale tak nějak u mě pořád vyhrává Námi to končí a díky tomu mám autorku v oblíbených. Takhle kniha není špatná, ale znovu ji už číst nemusím.
Přečetla jsem hodně knížek z 2.světové války, ale troufám si říct, že tenhle příběh nemá na žádný jiný...Krásně napsané. Chvílemi jsem napětím ani nedýchala. A pokud má někdo pocit, že se v dnešní covidové době máme špatně, měl by si Slavíka přečíst. Díky tak statečným lidem, o kterých knížka je máme krásné životy, i když o tom někdy pochybujeme. Tyto příběhy bychom měli vyprávět našim dětem, aby se nikdy nezapomnělo, jak krutí byli nacisté a jak stateční Ti, co proti nim bojovali. Snad nejvíc mě zasáhla scéna, kdy Rachel utíká... To pro mě byla nejsilnější a zároveň nejsmutnější část
Ideální čtivo pro holčičky 8-12 let. Já ji četla s dcerami po večerech a ve čtení jsme se střídaly. Kapitoly jsou kraťoučké, což myslím dětem vyhovuje (mým dcerám určitě:o) a příběh milý a čtivý. Nejvíc jsme se těšily, až se Heidi vrátí k dědečkovi do hor... Doporučuji
Příjemná změna od ostatních detektivních sérií, že hlavní hrdina nemá žádné trauma z minulosti a je to normální člověk, který může mít i někoho rád:o) a vycházet s lidmi.
Super zápletka a konečný výsledek....prostě waaaaau. Nedokázala jsem přestat číst, konec byl opravdu dramatický.
Super čtení a určitě se vrhnu i na další díly, na které se moc těším
Pokaždé když začínám číst knížku s tématem války a holocaustu si říkám, že už mě nemůže nic překvapit. A vždycky jsem zaskočená tou krutostí, surovostí a nelidskostí. Vypravěčka je jednou z nich...velmi čtivě napsaný román s napínavou zápletkou, kdy se minulost a budoucnost prolíná. Zajímavé pro mě bylo i vyprávění Josefa a jeho začátky v Hiltlerjugend a pokračování jeho života jako vojáka SS. Doporučuji
Na román celkem neobvyklé téma a to nadpřirozeno. V této knížce je, ale velmi hezky a čtivě napsáno. Mně jako mámě se hlavní autorka zajídala a její chladné chování a city k dceři mě pobuřovaly. Ale tak to má být...knížka, při které necítíte emoce Vám nic nedá. Doporučuji
Takové oddychové, pohodové čtení. Příběh ze života
Tři životy, tři příběhy každý osud jiný a přesto se jejich životy spojí a vznikne krásný i když smutný příběh. To bylo tak hezké čtení, že je mi až líto, že mám dočteno. Vždycky při čtení knihy z válečné doby si uvědomuji, jak hezky si žijeme. DOPORUČUJI
SKVĚLÉ!
Mlýn je přesně ta knížka, která Vás nutí číst a číst. Krátké a svižné kapitoly a vy si pokaždé říkáte ještě poslední, ještě poslední a ani nemrknete a z té jedné poslední je deset:o)
Smutný příběh dvou bratrů, kteří svým slibem podepsaly svůj těžký osud. Vyprávění o mlýnu a bratrech občas přeskočilo na osud někoho jiného, což bylo milé a osvěžující.
I Kdyby byl příběh inspirován třeba jen desetinou ze skutečného života bratrů, klaním se před jejich statečností a postoji vůči režimu.
DOPORUČUJI
Za mě zklamání. Stokrát omleté téma...touží po sobě, ale kostlivci z minulosti jim brání být spolu (tentokrát mají kostlivce oba hlavní hrdinové). Ani nejmenší emoci ve mně knížka nevyvolala a co mi vadilo úplně nejvíc byla přezdívka Brepta. Myslím, že už za týden si na ni ani nevzpomenu a že by se mi chtělo do dalších dílů, se říct nedá. Ale co...nikdy neříkej nikdy
Poslední dva díly pro mě byly trošku "vlažnější" svým začátkem. V první půlce mi vadily kapitoly, kde se přeskakovalo mezi případy a vyšetřujícími a vždy jsem musela lovit v paměti, kdo co vlastně vyšetřuje. Ve druhé půli se vše přehouplo, spojilo a opět skvělé čtení.