MissiPippi komentáře u knih
Oceňuji autorčinu snahu připomenout i jiné osobnosti koncilu v Kostnici než mistra Jana Husa, v jejím podání mi ale příběh rozhodně nesedl.
Pár zajímavých historických faktů v přehršli pohádkového vyprávění se občas dočteme. Styl slohu přirovnávám k obyčejnému babičkovskému vyprávění doplněná o ty historická fakta. U děje autorka často odskočí k popisu začátku jiné osobnosti a bez pointy se navrací na přeskáčku k Jeronýmovi. To už samo o sobě působí chaotickým dojmem. Navíc je ale popis života Jeronýma protkán dějovou linkou ze současnosti a to už mi vyloženě přišlo jak fantasmagorie a dovršení chaosu.
Za mě je kniha spatlanina historického románu o zajímavé osobnosti v počátcích husitského hnutí.
Volné pokračování Trainspottingu plné agrese, vulgarismu, sexu a hlavně koksu na základě Welshových osobních zkušeností rozhodně baví. Člověk se s fascinací začte do popisované všemožné prohnilosti jisté části společnosti. Osobně si v této sprosté syrovosti poměrně libuji.
Účinkující postavy pro běžného čtenáře políbeného maximálně marihuanou sympatické na sžití se s nimi rozhodně nebudou, za to výsledný celek tvořený eskapádami daných osobností nepokrytě sympatický je. Nemalou zásluhu za očarování tímto dílkem nejednoho čtenáře mají jistojistě specifické slohové styly a myšlenky pro každý charakter. Bravurní.
Erotika zde určitě není páteřní linkou, jak se může z názvu zdát. Několika vzrušujících erotických scén se chtivý čtenář dočká pouze na pár desítkách stran z téměř 700ti. Za to jsou minimálně pro mne intenzivnější než v nynější době oblíbené stíny.
No a v neposlední řadě musím vyzdvihnout důmyslné a kreativní ilustrace Jana Krumphanzla. Ty jsou vskutku k pokochání a lehkému zhypnotizování. Kresba, co kresba evokuje plno dojmů, domýšlivosti a představ.
Ačkoliv je Welsh obviňován z inspirace od Williama S. Burroughse, i když ho nečetl, já na základě svých čtenářských zkušeností pana Welshe po prvním setkání směle přiřazuji k přesoceánskému Bukowskému.
Tak a já jdu dohánět restík v podobě přečtení Dostojevského (Zločin a Trest), který mi byl tak vehementně v knize připomínán.
Z prvních 3 dílů série mi tento díl přijde jako nejlepší. Dle komentářů níže, kteří mají přesně opačný názor jsem asi jiná. Čím to je? Bylo mi velmi sympatické zasazení teamu do cizího prostředí, kde se setkávali s úplně jinými povahami člověka než v jejich typickém prostředí. A Lincoln byl tak nucen trošku změnit svůj přístup k vyšetřování.
Jsem z toho závěru nějaká popletená. Takže nakonec s jistotou nevíme, kdo je vrah/vrazi? Mluví se tam jen o předložení jistého vybraného scénáře. To mě zklamalo.
Jinak je to velmi pěkné a chytlavé počteníčko.
Téma "co kdyby" je prakticky nekonečné a jsem ráda, že se do toho někdo vrhl. Tyhle spekulace, to je něco přímo pro mě.
Rozhodně mě kniha nepřišla nudná od prvních stran, vytvořila jsem si takovou malou závislost na slovním spojení padla tma. Navíc se mi líbilo doplňování příběhu drobnými detaily,i když jsme se pořád vraceli k narození Ursuly a jejímu dětství.
Co spíš pokulhává je závěr. Ze závěrečného příběhu jsem cítila zklamání. Nemluvě o poslední kapitole, kde se zas znovu rodí Ursula. To si autorka mohla odpustit, každému průměrně chytrému člověku dojde, že tohle téma znovuzrození může mít nekonečně mnoho možností, takže není třeba vůbec nic naznačovat. Mě to jen zničilo dojem, že příběh před je závěrečný a zbytečně navnadilo na nic.
Co se týče hodnocení, zpočátku jsem byla nadšená na 4 hvězdy, závěr to hodil do průměrné hodnoty.
Povídky mu nejdou ... Naprosto ploché, nezáživné. Nevím, zda-li to bylo překladem, ale i styl psaní byl nějaký nudný. Skoro nic mi to nedalo.
Na rozdíl od Babouše, úvahy Cersei pro mě byly nejnudnější částí této knihy. Uvítala bych spíše pohled na Cersei z jákekoliv jiné postavy v králově přístavišti jen ne číst ty její naivní myšlenky. Nemohu si pomoct, ale Cersei mi přijde díl od dílu hloupější. Je to celkem rapidní rozdíl od prohnanosti v prvním díle...
Je pravda, že tohle je o malinko slabší díl než ty ostatní, ale nejspíše je to důvodem toho, že se tam nepromíjejí všechny postavy této ságy a je tam spousta nových postav, které se nám ještě dobře "nezažily". Ano, člověk se chvílemi i ztrácí.
Ztráta času to rozhodně ale není ! A napnutá jsme pořád dále :)