Mišutamyš komentáře u knih
Dala bych plný počet i kdyby bylo možno dát hvězdiček třeba deset.
Neskutečně obdivuji autorku, která s každou další knížkou dokazuje, že prostě umí. Na tolika stránkách neztratit nit, náboj a spád...to tedy klobouk dolů.
Opět skvělý příběh, po kterém mám duo Robin - Strike ještě o trochu raději, i když v poslední knížce jsem si myslela, že to snad už ani nejde.
Příběh je zase z trochu jiného soudku, než všechny předchozí, téma astrologie mě neskutečně fascinovalo, jen nerada jsem knihu odkládala.
Boží, potřebuju další!
(SPOILER) Já jsem vlastně dost zklamaná. Na mě to prostě bylo všechno trochu přehnané. Jakože kluk, co si pěstuje image totálního děvkaře, ale potají se "šetří" pro tu jedinou? Úspěšný sportovec, co chlastá jako duha a polyká prášky po hrstech a nikdo až skoro do konce jakoby si nevšiml? To jsem nezbaštila. Příběh mě místy skoro až nebavil, o stovku stránek míň by mi bývalo nevadilo. Roseina nemoc a její osud byl dojemný, u něj slza ukápla. Dixie mi trochu vadila, to celé kolem ní bylo lehce přitažené za vlasy.
Ale těším se na Vaughnův příběh a doufám, že bude trochu veselejší, protože vtipných a veselých částí tady bylo poskrovnu, přitom ty autorka umí famózně.
Poprvé jsem si tuto knížku půjčila od mé mamky, když jsem chodila na střední školu a hned tenkrát mě hrozně vzala. Dnes je mi čtyřicet, mám svůj vlastní výtisk ve své knihovně a mám to s ní stále stejně. Moje srdcovka a zároveň něco, co se bojím číst znovu, pokaždé totiž doufám, že dopadne aspoň maličko jinak. Ale možná právě proto, jak dopadne, ji tak miluji. Tohle je příběh, na který se nezapomíná a s jiným si ho nespletete.
Po všech těch thrillerech, ve kterých si přímo libuji, občas sáhnu po něčem trochu klidnějším. Klevisovou mám ráda, její knížky se čtou dobře, umí napsat postavy, které si snadno představíte, mají své kladné a záporné stránky, jsou prostě lidské a nikdo z nich není dokonalý. Tedy ani dvojice detektivů.
Z příběhu knihy Drak spí na mě úplně dýchla atmosféra té zapadlé, na konci světa stojící vesničky. Parádní počtení, moc mě to bavilo.
Knížka se četla pěkně, pořád se něco dělo a na nějakou nudu nebyl v ději čas. Darcy píše poutavě, umí skvěle popisovat osoby, místa i události. Horší už je to s dialogy, ty byly místy fakt uhozený.
Robert psát umí, to potvrzuje s každou další knížkou. Některé sice měly lepší příběh, ale i Propast smrti se mi líbila. Kate a Tristan jsou dobrá dvojka, moc mě baví jejich spolupráce a debaty o tom, jak co mohlo být... A na padoucha bych si bývala vsadila velmi brzy - a neprohrála bych. Těším se na další díly.
(SPOILER) Trochu rozvláčný začátek vyvažuje naprosto famózní závěr. Běžně u knížek Karin Slaughterové slzy neroním, u téhle jsem si však pobrečela. Callie, Harleigh a Walter si mě naprosto získali, z jejich příběhu mi běží mráz po zádech. Pověstnou třešničkou na dortu je doktor Jerry a vlastně také Linda, kteří v tomhle příběhu ukazují, že svět není jen zlý a že dobří lidé existují.
Začátek na mě byl takový rozvláčný a docela dlouho jsem se nemohla začíst. I během celé knihy byly chvíle, kdy mě knížka moc nebavila, což jsem u předchozích dílů s Colterem neměla. Nicméně nakonec dočteno, za mě tak 75%
Za mě plný počet. V knížce jsem našla přesně tu skvělou kombinaci lásky, humoru a napětí, potřebnou pro to, abych ji nechtěla odložit. Grace a Westa si prostě nemůžete nezamilovat, dokonale nedokonalí hrdinové. Autorka mě opět nezklamala - její knížky jsou jako droga, s každou novou přečtenou vím, že budu potřebovat další dávku.
(SPOILER) Za mě prostě opět výborně. Celou tuhle partu lidí naprosto zbožňuju a tenhle díl se zase moc povedl. Příběh byl hodně poutavý, nedalo se utrhnout.
Snad i Abbas by mohl najít štěstí, což mě moc potěšilo a doufám, že v další knize nevyzní do prázdna.
Pro fanoušky - podle prvních dvou knih byl natočen i seriál - Vražedná konstelace a s radostí můžu říct, že hodně dobře. Postavy hodně odpovídají mým představám, odlišnosti oproti knihám jsou jen drobné.
Čtivost je největší předností této knížky. Příběh sám o sobě by byl celkem fajn, ale všechny postavy, ať už dospělých, nebo teenagerů, jsou vykresleny tak dětsky naivně, že jejich chování je naprosto nevěrohodné. Dospěláci se chovají jako tupci bez autority, a puberťáci jen paří, ožírají se a fetujou, žádné povinnosti, vlastně skoro žádný dohled dospělých, prostě těžko příběhu věřit... Taky mi vadila svatouškovská povaha hlavní hrdinky a naivita jejích kamarádek...
Ačkoliv chápu, na jakou cílovou skupinu tento počin míří, tak oproti tomu nechápu to obrovské nadšení, které vyvolal.
K některým Lenčiným knížkám se čas od času ráda vracím a Náhradní princ je jednou z nich. Ačkoli ji znám vlastně skoro nazpaměť, je tak vtipná a čtivá, že mi to vůbec nevadí.
A za těch 27 let, co Lenčiny knížky čtu (ačkoli v dřívějších letech jich vycházelo mnohem více), mne jen málokterá zklamala.
Hezké, milé, příjemné. Chvílemi by mi nevadilo o pár stránek míň, ale jinak vcelku fajn příběh, který (alespoň ve mně) nevyvolal žádné větší emoce.
Chybělo mi nějaké překvapení, zvrat, něco, co s vámi pohne, zacloumá, vžene vám slzy do očí a udělá knedlík v krku z dojetí.
Obě hlavní postavy byly sympatické, ale na husí kůži to nebylo. Ode mne 75%
Pro mne od autorky první přečtená knížka, ovšem rozhodně ne poslední.
Taková letní pohodovka, slupnutá za jeden den. Nemohla jsem se utrhnout, příběh mě moc bavil a dal mi vše, v co jsem doufala. Od srdce jsem se zasmála, ukáply slzy a nechyběl knedlík v krku z dojetí.
Ke kritice by se taky něco málo našlo, ale mám z knížky tak hezký pocit, že kritizovat nechci. Ode mne 95%
Pro mě už jsou knížky Angely Marsonsové zárukou toho, že po přečtení nikdy nejsem zklamaná. Tedy jednou jsem vlastně byla, to tehdy, když jako naprostou podpásovku nechala umřít Keva... Ale budiž jí odpuštěno, tahle dáma psát umí a drží si velmi vysoký standard.
Příběh se mi líbil, i dvě dějové linky, které dle hodnocení ostatních, mohly na někoho působit rušivě. Já problém neměla, mě se knížka velmi líbila a hodně se mi líbí i postava Austina Penna, který je velký sympaťák.
A jooo, už potřebuju další díl.... :-)
(SPOILER) Za mě tak 70%. Líbil se mi nápad, ale v knize je dost slabých míst, někdy nelogických a několikrát i celkem úsměvných. Jde spíš o thriller, než o horor, přimíchání zdánlivého nadpřirozena se mi do příběhu nehodilo.
Kromě Carly mi postavy celkem lezly na nervy. Todd byl asi úplnej kretén, Chris vlastně nedělal nic, Anna všechno znala a všude byla dvakrát, Hailey ač hlásící se na medicínu, tak neprůbojná a nevýrazná až do chvíle v chatce (kde se naopak celkem působivě poprala o život) a Flint ochotný poslechnout kohokoliv ať chce cokoliv.
A možná jsem divná, ale to, co Carla nakonec udělá, se mi sakra líbí a hurá, konečně to někdo z klaďasů v nějaké knížce udělal. :-)
75% Nebyla jsem zklamaná, ale ani jsem si nadšením nesedla na zadek. Původně jsem čekala něco trochu jiného, ale knížka byla čtivá. Z "hostů" mi nikdo k srdci nepřirostl, postavy Heather a Douga pro mne byly mnohem zajímavější. V průběhu vám dojde kdo a co s kým, takže žádné wow překvapení se konat nebude.
Ač jsem ještě nedočetla, už si dovolím hodnotit. Pro mě je Karin naprostá špička. Jako jedna z mála autorů drží kvalitu svých knih na stejné úrovni. Mlčící žena je snad ještě i o něco výš... Vlastně jsem si při čtení téhle knížky nesedla na zadek jen proto, že jsem už na něm seděla.
Líbí se mi prolínání minulosti a současnosti, příběh dostal zase úplně jiný rozměr a ač bych možná nevěřila, bylo to oživení jako hrom.
Prostě nelze jinak, než dát plný počet hvězdiček a doufat v brzké pokračování.
Bryndzova druhá série se rozjíždí hodně slibně. Jak poznávám Kate a Tristana, oba se mi líbí stále víc. Příběh se četl moc dobře, nechybělo napětí a knihu jsem nerada odkládala.
Tak jsem se dočkala! To mě pán Bůh zase jednou vyslyšel a Defy mi v knihovně chybět nebude :-D A ač by si i tento příběh zasloužil stejný počet stran, jako ostatní ze série, jsem spokojená, že mám v knihovně všechny.