Mišutamyš
komentáře u knih
To si zkus
Ilsa Madden-Mills
Ačkoliv je tato kniha teprve mé druhé setkání s autorčinou tvorbou, tak mě baví. První byla Ava a ta byla skvělá. To si zkus je také výborné a trochu mě překvapilo poměrně nízké hodnocení. Co musím podotknout je, že u tohoto příběhu úplně cítím inspiraci v knize Hra s ohněm od L.J.Shen, ale třeba je to jen můj pocit.
Už mám doma i druhý díl série a doufám, že jich bude víc :-D
Hladový hrob
Robert Galbraith (p)
(SPOILER) Tohle je tak skvělá série! Robin a Strikea jsem si zamilovala hned od Kukačky a nedočkavě čekám na každý další díl. Teď budu čekat obzvlášť jako na trní, když konec přišel zrovna v takovém okamžiku...!
Líbí se mi autorčin velmi čtivý styl psaní, postavy jsou vždycky bezvadně vykreslené a vysoký počet stran spíše vítám. Obdivuji, že i přes obsáhlost knížky a značné množství postav nejsou v knize nelogičnosti. Moc se mi líbí, že i vedlejší postavy mají v knize vývoj, jako třeba Pat, která mi velmi přirůstá k srdci. No a Charlotte mi chybět nebude.
Tenkrát v noci
Karin Slaughter
Přečetla jsem už podruhé a opět si říkám, jak skvěle umí Karin psát.
Miluju celou tuhle sérii a chybiček nacházím jen velmi pomálu.
A proto jsme lhali
Karin Slaughter
Tak tohle je první kniha od K.S., která mi připadá trochu slabší, než ostatní. Speciálně Will a Sára byli vždycky záruka, že po dočtení nebudu zklamaná. Ne že bych teď byla přímo zklamaná, to zase ne, ale Karin to umí i líp.
Celý příběh působil chaoticky, vyšetřování bylo takový kostrbatý, jakoby amatérský. Vraha jsem odhadla hodně brzy a to na ně úplně nos nemám.
Co se mi ale líbilo, bylo prostředí, do kterého autorka děj zasadila.
Tak příště to snad bude zase o tu hvězdičku lepší.
Hospůdka v Praze
Julie Caplin
Na Hospůdku jsem se těšila, ale nakonec jsem docela rozladěná. Příběh je jedna velká nuda. Hrdinové jen vymetají restaurace, putyky a nálevny, pivo pijou tak často, že ačkoliv i já jsem pivař, tak teď na něj asi tak měsíc chuť nedostanu. Další otravná věc byla jména. I když Jan a Michaela byli sympaťáci, jejich spisovná jména mi už ve třetině knihy lezla krkem. Já jsem Michaela a nikdo mi nikdy v běžném životě celým jménem neříká. Janů znám samosebou také x a každý z nich je prostě Honza nebo Jenda.
Ústřední dvojice nedělala nic jiného, než po sobě od začátku vzdychala, koneckonců Anně autorka jako přítele Stevea nadělila pěkný pako, takže jí se těžko divit.
Anna mi moc sympatická nebyla, Leo jen o málo víc. Příběh byl nuda a dočetla jsem jen proto, že se děj odehrává v Praze.
Už předchozí Vila v Itálii mě moc nebavila, pro mne Hospůdka v Praze byla asi poslední z Romantických útěků.
Havran
Daniel Cole
Havran pro mě byl prvním setkáním s panem Colem a bylo to příjemné překvapení.
Chvíli jsem si zvykala na styl, kterým je kniha napsaná, ale po asi padesáti stránkách jsem si uvědomila, že mne to hrozně baví. Líbil se mi humor i neotřelá zápletka a nakonec jsem si tohle čtení moc užila. 100% to sice nebylo, ale hodně povedené rozhodně ano.
Záhadná oběť
Robert Bryndza
Je to poprvé, co mne kniha od Bryndzy nebavila. Byla taková nijaká, nenapínavá, nezáživná. Za pár dní nebudu vědět, o čem byla.
100 procent
Anders Roslund
(SPOILER) To byla jízda! Autor se s ničím nemaže a vůbec nás nešetří. Ani hlavní postavy. Takže já si prosím pokračování, protože takovýhle konec se mi dvakrát nelíbí - tedy ten Pietův. Ewertův je naopak velmi optimistický.
Příběh byl opět skvělej, i když jsem některý věci vytušila, jako třeba na pachatele bych si bývala vsadila dost brzy - což se mi často neděje. Ale bylo to skvělé, četlo se jedním dechem.
Spinkej sladce
Anders Roslund
Pořádně silný kafe, od kterýho se ale nedá utrhnout. Hrozný téma, pro naprostou většinu rodičů přímo srdcervoucí. U čtení se mi úplně tajil dech a jen jsem tiše obdivovala Pieta (opět), jakej je to borec a Ewerta za jeho pitbulí povahu.
Překročit hranici
Penelope Ward
(SPOILER) Tuhle knihu by měli prodávat s balením kapesníčků. S tak obrovskou náloží emocí jsem se v knize už nějaký čas nesetkala.
Děj mi mi trochu připomněl S láskou, Rosie - i tento příběh je o tom, že když jsou si dva souzeni, tak i přes všechny klacky, které život umí naházet pod nohy, spolu nakonec budou.
Knížka je dokonalá a příběh Archieho a Noelle láme srdce na kousky. Třikrát hurá za happyend. :-)
Nové vyhlídky
Lilly Lucas
Lilly Lucas píše neskutečně čtivě, což je asi největší deviza jejich knížek. Jinak také vnímám, že děj je v podstatě vždycky podle jedné šablony, ale všechny postavy jsou tak sympatické a příběhy tak milé a romantické, že mi to ani nevadí.
I tento díl se mi líbil a ráda si přečtu každý další.
No a ty krásné barevné obálky!
Nové sliby
Lilly Lucas
Druhý díl série se mi líbil asi ještě víc, než ten první.
Pěkný, uvěřitelný příběh, sympatické postavy. Autorčin styl psaní mi moc sedí a krátké kapitoly se dobře čtou.
A přestože se říká - nesuď knihu podle obalu, tak tady obal s příběhem nádherně koresponduje
Ta obálka, ta je prostě překrásná!
Nové začátky
Lilly Lucas
Knížka mi okamžitě sedla. Je čtivá, vtipná, psaná příjemným pohodovým stylem. Všechny postavy jsou sympatické, příběh je uvěřitelně popsaný, nikde nevázne, stále se v něm něco děje a krátké kapitoly se dobře čtou.
Obránce mimo hru
Leah Brunner
Knížka je jednoduše skvělá. Je milá, vtipná a chvílemi i dojemná. Byly chvíle, kdy jsem se smála nahlas a přála si, aby neskončila, nebo aspoň patřila do série. Příběh byl popsaný moc krásně, několikrát jsem se přistihla, že si říkám, že by se klidně mohl stát . Výborně jsem se u čtení bavila a další knihu od autorky si ráda koupím.
Na ledě
Hannah Grace
Po první stovce stran jsem otrávená a knihu zatím odložím. Hlavní hrdinka je mi značně nesympatická až protivná, zatímco hlavní hrdina je sladkej až to bolí, div že se z Anastasie nerozplyne a mě to ani nebaví číst.
Slzotvůrce
Erin Doom
Tahle kniha je prostě nádherná.
Je plná lásky i bolesti, je něžná i krutá a stojí za každou vteřinu času, kterou jsem s ní strávila.
Není to tuctový román pro mladé, spíš právě naopak. Ve dvaceti letech bych tuto knihu sice nejspíš zhltla úplně stejně jako nyní, ale po přečtení bych o ní jistě nepřemýšlela tolik, jako teď.
Vím, že se k Slzotvůrci budu vracet, že je to perla v mé knihovně a tiše si přejí, aby autorka napsala další takové skvělé příběhy.
Polibek
Anna Todd
Tak, jak mě ve filmu rozčiloval Hardin, tak mě v knížce rozčilovala Tessa. Nebo možná i víc. Lezla mi na nervy, pořád jenom brečela a chovala se jako čtyřicetiletá stará panna. Tedy alespoň ze začátku. Někdy v polovině knihy se to zlepšilo, ale stejně jsem z těch dvou kvetla... Celou knížku to bylo nahoru dolů, chvíli by za sebe dali život a chvíli se hádali do krve, aby si v zápětí zase skončili v náručí, aby se opět mohli vzájemně zničit...prostě klasickej toxickej vztah jako vyšitej. Úplně mě bolelo to číst, to si přece žádná holka, co jí funguje pud sebezáchovy, nenechá líbit... No ještě proti tomu zlatej film...
Nedotýkej se mě
Laura Kneidl
(SPOILER) Tady se budu muset trošku rozepsat.
Hodnotit tuto knihu nejde úplně jednoznačně.
Začátek pro mne byla vážně hořká pilulka. Nemám ráda ufňukané hrdinky a Sage fňukala vážně hodně. Jako jo, měla důvod, ale číst to přes dvě stě stran je prostě víc než moc. Nerada odkládám nedočtené knihy, takže jsem prostě přeskakovala. Klidně i deset dvacet stran, pak jsem zase chvilku četla. A takto to bylo po celých 220 dlouhých stran.
Až někde lehce po 220. stránce se KONEČNĚ něco stane.
Pak už se děj dá aspoň trochu do pohybu a dá se vydržet tolik nepřeskakovat.
Co se mi líbí je čtivost knížky, protože autorka psát umí. Postavy jsou mi sympatické, především Luca a April. Hlavní hrdinka by byla i fajn, ale... Vadí mi na ní několik věcí - přestože Lucovi i April věří, za celou dobu není schopná jim říct, co ji potkalo a tolik poznamenalo, což je v tomto příběhu naprosto nelogické. Druhý díl si přečtu, jistě bude stejně čtivý jako první, ale asi by ničemu nevadilo zde 150-200 stran osekat a spojit obě knihy do jedné.
Na obtíž
Colleen Hoover
Chvilku mi trvalo se začíst, ale stálo za to, prokousat se začátkem. Tohle byl úplně jiný příběh, než všechny ostatní a moc se mi líbil.
Postavy byly zajímavé, originální a tak neotřelé, že mě až mrzí, že kniha nebyla delší, více rozepsaná, aby mohla jít trochu více do hloubky.
Ráda se ale i tak k této knize vrátím, místy jsem se docela nasmála, chvílemi jsem byla dojatá.
Genesis
Chris Carter
Kniha je jako vždy velmi čtivá, krátké kapitoly mají spád a vždycky končí tak, že vás donutí číst dál a dál. Hunter i Garcia jsou stále skvělí sympaťáci. Autorovi opět v podstatě není co vytknout. Brutalita, kterou však autor popisuje je neskutečná.
Poprvé hodnotím bez počtu hvězdiček, hodně si rozmyslím, jestli mi další Carterovy knihy mají (kromě větší a větší brutality) ještě co nabídnout.