mulderka komentáře u knih
Až na nezáživné seznamy cestovatelů, objevů a dat, kvůli kterým ubírám jednu hvězdičku, tahle verneovka nemá chybu. A navíc byla první, kterou jsem od JV přečetla, takže tak trochu "srdcovka".
Tak tedy za 4, Mistře...
Všiml si vůbec někdo, že hlavní část této knížky je skoro doslovná předělávka,nebo už možná plagiát, Medvídka Pú???
Ty další pohádky si, popravdě řečeno, už moc nepamatuju, kromě té, kde byl nějaký klučina zajatcem koček v jejich království.
Průměrné dosavadní hodnocení 35% celkem odpovídá, o tom, že by to bavilo dnešní děti, s úspěchem pochybuji.
Nápad s obchodním cestujícím a lvicí - dost dobrý, nad některými situacemi, do kterých milá Eileen sympaťáka Nata uvrtala, jsem se skvěle pobavila. Co se amerických reálií týče - pro nás, kteří jsme to četli poprvé v "temné totalitě", velmi poučné. Akorát jsem nikdy nepochopila, kdy se děj knížky odehrává. Sedmdesátky to určitě nebyly, muselo to být daleko dřív. A nějak mi nesedl ani autorův trochu moc - jak to nazvat, dejme tomu poklidný styl psaní.
Takže se smíšenými pocity a s přihlédnutím k faktu, že jsem zděděný výtisk nakonec poslala dál, mají to Čisté radosti ode mě za lepší tři. Protože Nat byl takový romantik ;-)
Pro zatím bezdětné by tahle knížka mohla být solidní antikoncepce ;-) Pro nás, co děti máme, důvod zbožně pohlédnout k nebi s díky za to, že ty naše příšerky přece jenom až takové ztělesněné zlo nejsou... No a já teď jdu /pro jistotu/ přehrabat dítkům jejich chaotický pokoj a budu doufat, že nenarazím na nějakou svoji fotku v rakvičce... Nadějí mi budiž fakt, že na rozdíl od Hanny jsou ukecané až přespříliš!!
A teď něco konečně i k věci, tedy k dotyčnému literárnímu dílku: nápad ne moc originální - /Exorcista vystrkuje růžky/, napsáno vcelku čtivě, největší pochopení jsem měla pro Suzette, která už toho má naloženo i bez - velmi mírně řečeno problematické - dcerky až až. Dočteno, do knihovny odevzdáno a rozhodně nemám v úmyslu se k této pro mě hodně psychicky nepříjemné četbě vracet.
Ten pocit, když si z knihovny nesete domů Mosty přes propast času, podle obálky se těšíte na SF - a ono z toho vyleze něco, jako když pejsek s kočičkou pekli dort. Jestli chtěla paní V. pro změnu "zpestřit" svůj osvědčený historický žánr implantací romantické "sci-fi", tak se jí to veru nepovedlo. Od vařečky se táhne nakynulý, chaotický a nepoživatelný blaf.
Čistě z hlediska scifisty: ODPAD!
Nedíky soudruhu Lenormandovi za opakované ničení detektivní legendy!
Jestli mu připadalo vtipné nebo inovativní udělat ze soudce Ti cynického ubrblaného omezence a z jeho První dámy hysterickou slepici - evidentně si nedal ani práci s prostudováním původní charakteristiky postav - na to nemám slov :-( Robert van Gulik se musí v hrobě otáčet slušnou rychlostí a jeho případní potomci doufám přemýšlejí o žalobě.
Literárnímu zločinci Lenormandovi bych přála odpovídající trest, nejlépe z ruky samotného soudce Ti.
PS. Všem, jimž se tyto paskvily náhodou dostaly před oči a neznají původní van Gulikovy předlohy - proboha přečtěte si aspoň jednu! Bylo by škoda připravit se o zážitek na úplně jiném /špičkovém/ levelu.
Na to, jak příšerně zlitý a zfetovaný byl autor při psaní této knihy, není to zase tak nejhorší ;-) Jako pocta brakovým SF z 50. let to celkem funguje a přidaná kingovská hodnota zvedá dílko na úplně jiný level. Řekla bych, že do Garda zoufale se rvoucího se svou závislostí King promítl své tehdejší já - naštěstí s ním to dopadlo podstatně líp. A celkově... no, na žebříčku všech kingovek bych Tommyknockers zavěsila tak někam těsně nad polovinu. Takže tři a půl pro autora, a velké mínus pro překladatele /1.vydání/ a ty, kdož připustili, aby román byl v tomto stavu vydán!
Proč jako milovnice Verna nemůžu dát na takovou klasiku vyšší hodnocení, shrnul za mě níže _mira.l_. Nemám, co bych k jeho komentáři dodala. Vypracovat se během pár měsíců z trosečníků s prázdnýma rukama na hrdé /vy/budovatele průmyslového centra, to by nedali ani sovětští úderníci!!! A přesně tohle mi na Tajuplném ostrově vždycky vadilo. Technologický optimismus a "nezlomnej lidskej duch" je moc fajn věc, ale... nějak jim to všechno šlo moc snadno a rychle, to se pak hrdinům těžko fandí a drží palce...
Třetí Neználek je docela solidní, neváhala bych napsat, že mnohem dospělejší plnokrevná sci-fi, řiznutá samozřejmě propagandou, která však tehdy trčela snad z veškeré oficiální sovětské literatury. Takže ve srovnání s jinými SF "veledíly" té doby je ještě dost slabé kafe.
Když tak oprašuji knžky, které čekají, až si je po mně přečtou moje děti, občas si v Neználkových dobrodružstvích zalistuji a baví mě to i teď. :-)
A moje nezměrné díky autorovi, že díky Neználkovi na Měsíci jsem v době kuponové privatizace znala pojmy jako akcie a burza a nečuměla jsem na tržní ekonomiku jak tele na nová vrata :-)
Něco absolutně se vymykající a nebetyčně převyšující tehdejší české sci-fi poměry - klasická dobrodružná space opera!!! I když se po těch letech od napsání a přečtení nějaké ty chybky najdou, pořád je to na 4 a půl hvězdičky - když si s úctou vypůjčím jedno ze Součkových oblíbených přirovnání: čtivé, originální a napínavé české SF se stále vyskytuje tolik jak za krejcar plutonia.
Že vymýšlet si recenze na neexistující knihy je nepochybně originální nápad, v tom se shodnu s většinou zde komentujících. Otázkou je, jaké by ty knihy byly, kdyby je skutečně někdo napsal. Podle mého názoru nadějné ležáky, na které by v knihovnách a obchodech akorát padal prach. Jediné, co mě zaujalo, je Sexploze neboli spekulace, jak by to na světě vypadalo, kdyby bylo lidstvo připraveno o veškerou radost ze sexu. Nebudu prozrazovat, čím si nahradilo milostné požitky, ale z té jasnozřivosti mě až mrazí. Když se podíváte, kolik TV programů a reality show na toto téma se v současnosti vyskytuje... a už se skoro vyvinula i ta nová "pornografie". Už jste uhodli, o čem je řeč?
A pokud jde o druhou část knihy, z té si nepamatuju vůbec nic, jen že to byla děsná nuda... jak se pan Lem oboří do náročné filozofie, ztrácím trpělivost. Kdyby uměl svoje jistě převratné a osvícené myšlenky podat trochu čtivěji, to by bylo maso!! A ano, šlo by to, SF autorů-popularizátorů vědy bylo a je docela dost.
Takhle jsem Dokonalou prázdnotu, kterou jsem si tenkrát za komančů pořídila coby nedostatkové sci-fi, už dávno poslala dál. A nemám dojem, že bych se k ní chtěla někdy vracet. Asi bych ji neocenila ani po těch letech.
Kvůli jediné povídce se s hvězdami taky nepředám.
Houby, houby, všude houby. Agenti EF po kolena ve výtrusech, vůkol čvachtá podhoubí a červi nemají šanci zavrtat se a ukousnout chutného pletiva. Skoro nemá šanci /na přežití/ ani hrdinný JFK and his boys+girls.
Něco jako ten díl z Akt X, kde se Mulder setká s příšerodlakem. Je to tak ujeté, že teprve až se dostatečně rozčílíte, co že je to za blbost, vyječíte své rozporuplné pocity do vesmíru a přestanou se vám dělat mžitky před očima, dojde vám, jak dokonalou parodii nám JWP předhodil. Spolu s většinou ostatních komentujících se ptám, kde rostou a jak vypadají ty houbičky, kterých si autor při tvorbě tohoto dílka vydatně fetnul.
Vítané zpestření a odlehčení série. Vzhledem k tomu, že víc jsem si užila některých vážněji míněných akčních dílů, vyrostlo pro mě z Podhoubí nějakých 75 ze 100 vraždících plodnic. Na pořádnou psychosmaženici je to až dost :-)
Jak můj zdejší nick napovídá, k Aktům X mám dlouholetý vášnivě láskyplný vztah. Tato sbírka povídek mě ale moc nenadchla. Jestli mám věřit závěrečnému přehledu autorů, nejsou to žádná nezkušená koťátka. A proto mě zarazila kvalita na úrovni průměrné fanfikce. Vždyť Mulder a Scullyová by si zasloužili víc, než cca 20 stránek na jeden kus, bez jakékoliv snahy o trochu propracování.
Ještě štěstí, že jsem tuto knížku nakonec pořídila v Levných knihách za odpovídajících 89,-Kč. Kdybych za ni nedočkavě vyplázla původních 450, asi by mě ještě během čtení trefil šlak!
Jak tvrdí jedna známá filmová hláška, i skladník může číst Vergilia v originále. Tak proč by se nenápadný doktor-radiolog nemohl zničeho nic stát nedobrovolným účastníkem vyvražďovacích her, pořádaných /na Zemi/ mimozemšťany??? A aby na to nebyl tak sám, octne se v aréně i jeho dcerka. Kuriózní trojku doplňuje ufounský asistenční skřet a proti sobě mají neméně kuriózní sbírku zástupců všech inteligentních ras Galaxie.
Dál nebudu ani naznačovat, všechno už je v komentech níže. Jen to, že jsem se chvílemi dost ironicky nasmála, místo aby mi v žilách napětím stydla krev. Jelikož se ale vždy snažím hodnotit v souvislostech, mám tři důvody být milosrdná:
1/ jde o Reillyho prvotinu, kde si vyzkoušel řemeslo
2/ od té doby napsal podstatně lepší věci, takže vím, že umí :-)
3/ mám ho prostě ráda a v rámci žánru u mě stojí na vrcholných místech žebříčku
A jako bonus: k těm dvěma a půl hvězdy /víc si zápletka a celkové zpracování Souboje skutečně nezaslouží/ dva a půl cípečku navíc za nápad s utrženým sluchátkem ;-)
Bohužel, další pokračování cyklu o Jonášovi a jeho kamarádech ze Sedmičky už padlo za oběť "syndromu Xkrát vymáchaného pytlíku s čajem". Ano, původní nápad s přejetím republiky na lyžích je dobrý, ale... Cesta se odvíjí pouze lineárně /nepočítám tedy vysvětlující komentáře vypravěče, který po letech bůhvíkomu objasňuje, jak to chodilo za komunistů/, občas nějaký kámoš odpadne kvůli ... nebo ... /nehodlám zde spoilerovat/ po vzoru Deseti malých černoušků... a celé to probíhá tak nějak bez emocí a "backgroundu". Nikoho ani nenapadne odněkud zavolat, jak to vypadá doma, jestli se vyřazení kamarádi v pořádku dostali domů atd... Jonáš a spol. nám prostě lehce zpapírovatěli. A to mi vadí asi tak nejvíc.
Nějaký ten plusový bodík přihodím za hezké popisy zimní přírody a několik setkání s /patrně skutečně žijícími/ pozoruhodnými osobami. Ale jinak mi tenhle třetí díl jen zkazil dojem z předchozích. Ty tři hvězdy ode mne jsou velmi, velmi slaboučké.
Vůbec se nedivím, že se Malé ženy staly před těmi cca 140 lety takovým bestsellerem. A dodnes o moc nezestárly. O kolika ve stejné době vydaných dílech se to dá v současnosti říct?
Za první, pro děti přepracovanou část, kterou jsem si kdysi nosila z knihovny pečená vařená, jasných 5 hvězd. Už jen za to, že v úpravě - myslím- Jindřišky Smetanové se četla o moc líp než kompletní vydání pro dospělé. Tam mi, kromě toho, že jisté náznaky se nesplnily a vše dopadlo tak trochu jinak, lehce vadila i jistá "mravoličnost"... ale dobové souvislosti jsou dobové souvislosti, to se nedá nic dělat.
Tomuto úplnému vydání bych, z výše uvedených a zcela subjektivních důvodů, jednu hvězdu strhla. Tedy aritmeticky zprůměrováno - za 4 a půl :-)
Milé sestřičky Marchovy, díky za to, že jste se mi před těmi X lety staly zábavnými společnicemi. A své místo v mé knihovně i srdci budete mít navždy. :-)
Poslední, nejnapínavější, nejemotivnější a myšlenkově nejsilnější díl trilogie. Vše další, co mě k hodnocení napadalo, už kousek pode mnou popsali Trudoš a Chemiczka, takže se nemusím opakovat a oni mají za to ode mě "lajku" :-) Díky!
Jenom doufám, že lidstvo TAKHLE nikdy neskončí... mám neodbytný dojem, že by nebylo o co stát. Anebo je to jen omezený názor z pohledu příslušníka lidstva zatím nezpracovaného nadřazenými vesmířany...?
Ale copak se skutečně nedá pokročit dál na evolučním stupni bez ztráty "lidskosti"?
Sandik: skoro všechno jste už napsal a zhodnotil za mě. Jelikož se občas i jako dospělá ráda vracím k oblíbeným knížkám, na kterých jsem vyrůstala, taky jsem odhalila mezi řádky paralelu: větroplaši = hippies, žlutozelené kalhoty = džíny a to "experimentální" divadlo = beatnická a vlastně celá západní kultura. A docela by mě zajímalo, jestli tohle autor hlásal z přesvědčení nebo mu to bylo nařízeno shora nějakou tou svazovou komisí pro dětskou literaturu - což by nebylo v sovětských poměrech té doby nic divného. Stačí, jak zatočili po válce se SF :-(
Ale tohle jsme jako děti samozřejmě neřešili, s chutí jsme se účastnili dobrodružné cesty tří hrdinů a čekali, kdy kouzelná hůlka ztratí svou moc...
Jsem zvědavá, jestli si Neználka někdy přečtou moje děti. Pořád na ně v knihovničce čeká :-)
Na počátku mého vztahu k dílu C.Smithe bylo jeho neobyčejné křestní jméno. Podle něho jsem si zapamatovala několik povídek vydaných v různých antologiích - a jimi fascinována jsem se totálně zamilovala - anebo zdrogovala??
Svět, který tento výjimečný autor stvořil, poznáváme jen zlomkovitě jako útržky dějin BUDOUCNOSTI, dochované po Pradávných válkách a sahající až někam do roku 16000. Můžeme sledovat vývoj lidské společnosti, mnohdy velice bolestné pokusy o dobytí vesmíru pod vládou Instrumentality lidstva i jednotlivé proplétající se osudy lidí, podlidí bojujících za uznání svých práv, i tvorů, kteří kdysi lidmi byli, než je cizí hvězdy a planety změnily k obrazu svému... To vše psané poetickým, kultivovaným jazykem, občas s lehkými parafrázemi na literární díla a historické osobnosti.
Číst Znovuobjevení člověka je jako ponořit se do chvílemi drogové halucinace, chvílemi velice emocionálně vypjatého snu. Neustále žasnout nad všemi nápady a obrazotvorností, z níž je utkán /náš?/ budoucí svět. Ujistit se, že lidství, ať už ho chápeme jakkoliv, bude zachováno, naděje a spravedlnost není zapomenuta.
Neumím složit větší poklonu knížce, než když se mi nad ní vzrušením tají dech a slzy dojetí tečou po tvářích... I LOVE YOU, MR.CORDWAINER SMITH!