musivila komentáře u knih
Mně se kniha trefila 100% do nálady. Čtivá, vtipná ….hned bych vyrazila na ostrov Maui. Úplně jsem s hlavními hrdiny nasávala dovolenkovou náladu. Líbilo se mi jejich hašteření a postupné sbližování....
„On mi tiskne na tvář rychlý polibek, který působí tak trochu jako facka mrtvou ještěrkou, takže mám co dělat, abych neucukla.“ :)
Kniha splnila, co jsem od ní očekávala … letní romantická oddechovka. Tvoří ji 4 na sobě nezávislé povídky od 4 začínajících autorek. První povídka mě zaujala prostředím Českého Švýcarska, ráda čtu o místech, která jsem sama navštívila. I když jsem možná čekala, že tam té přírodní krásy bude zmíněno více a ne jen Dolský mlýn. Ovšem zakomponování jeho pověstí do děje bylo zajímavé.
V druhé povídce se přesuneme do slunných Benátek … tady jediné, co mě zklamalo, byl useknutý konec. Když se děj rozjede, vy se začtete, tak najednou konec!
Třetí povídka byla nejzvláštnější, je zde zamotáno do sebe několik událostí a vše vyústí v úplně neuvěřitelnou zápletku.
Takže nakonec asi nejlepší byla poslední povídka z dovolené v Bulharsku, kam si hlavní hrdinka přijede uspořádat své životní priority. Dostala mě následující věta, popisující sex: Láďa se na ní třikrát zaklepal jako králíček Duracell a bylo po všem :-)
Na závěr je ještě přidána krátká pohádka od Šárky Hieke. Proč? Jsem nepochopila a ani ji nečetla.
„Zachránila jsem jí život! A teď potřebuju, aby ho někdo zachránil mně.“
Zas další mafián, který si získal mé srdce ❤ Tijan nezklamala, kniha mě chytla hned od první stránky. A i když jsem si ji chtěla šetřit, zas jsem ji zhltla jak malinu. A už se třesu na druhý díl.
Moc pěkná grafická úprava obálek, již nějaký ten pátek má své místo v mé knihovně. Díky vydání knihy Půlnoční slunce, jsem se po x letech znovu vrátila k přečtení celé této ságy. Samozřejmě už to nebylo takové, jako když jsem knihy četla poprvé a vůbec netušila, co od nich mohu očekávat, neovlivněna filmovým zpracováním. Ovšem stále se to pěkně čte.
Zastávám názor, že knižní zpracování je lepší než filmové. Ve filmu nikdy nemůžete vyjádřit tolik pocitů a myšlenek, které se dají popsat jen v knize. Myslím, že filmové zpracování knižní podobě spíše uškodilo. Nenechte se tím odradit a přečtěte si.❤
Má první kniha od autorky a určitě dám v budoucnu šanci i dalším. Kniha je čtivá a autorka umí zamávat čtenářovo emocemi a tím pozdvihuje knihu na vyšší úroveň od jiné romantické četby. Protože samotné téma, dostaneš velké dědictví, ale až po svatbě … již v knihách bylo zpracováno nesčetněkrát. Zde ale máme navíc dvě zlomené duše, které nikdy pořádně nepoznaly, co je to být milován, respektován … nad dětstvím Graysona mi pukalo srdce a bohužel ani v dospělosti se s ním život nemazlil. To samé by se dalo říci o Kiře.... Drak a čarodějnice … to už na mě bylo asi moc. Ano, někdy se to do daného kontextu hodilo .. ale jinak bych to vynechala.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
„Na světě neexistuje krásnější pocit, než když tě ve tmě, kdy se bojíš a jsi ztracená, chytí za ruku někdo, kdo tě má rád.“ Jeho slova mi zlomila srdce. ❤
Mně se kniha líbila, místy i pobavila, hlavní hrdinka Kate mi byla sympatická a předvánoční atmosféra se sněhem, štípajícím mrazem a hlavně vánočními koláčky, lanýži, brownies atd. (mňam) děj pěkně doplnila. Nevadí mi, že děj je předvídatelný … to u těchto knížek bývá. Beru to jako milou oddechovku.
Chtěla jsem něco vánočního, tak jsem to také dostala a v pořádné dávce. Ze začátku jsem si myslela, že je to pro mě až přespříliš. Ale pak se začal pomalu rozvíjet romantický příběh a už jsem byla ztracená ve vánoční vísce společně s Emmie a Samem. A co na tom, že děj je předvídatelný. Já si knihu užila ❤
Z této knihy mám rozporuplné pocity, něco se mi líbilo a něco ne. Kniha je vyprávěna z pohledu Caina i Rachel. Ta mi ovšem k srdci moc nepřirostla. Často jsem její chování nechápala … Vulgarismy mně v knihách nevadí, ale tady mi to tedy nesedlo ... když nadávala Cainovi do kreténů či mu řekla: „Uhni pako“. Přišlo mi dost přehnané, jak se vytáčela. Líbil se mi příběh z minulosti, kterým byla kniha prokládána. Rachel neměla lehké dětství a i Cain si nesl tíhu na srdci z mládí. Oběma to zasahuje určitým způsobem do současného života. Dokáží to překonat? Přestat vinit sami sebe a odpustit si, smířit se s minulostí? Kniha je čtivá, jako všechny od autorky, námět s hudební terapii byl zajímavý, ale žádné wauuu se u mě nekonalo.
Kdo má rád Bočkův styl psaní a humor, nepřijde zkrátka ani v 5. díle. Sice mi chvilku trvalo než jsem se začetla, ale nakonec jsem se pobavila. Tento díl určitě pozdvihuje paní Tichá. Souhlasím s komentářem od „dadako“, že než se stihne humor omrzet, je konec dílu. A já se tedy také těším na pokračování :-)
Na knihu jsem narazila náhodou, upoutalo mě její vysoké hodnocení, které mě přesvědčilo, abych si ji přečetla. A i když se mi do ni úplně nechtělo, neměla jsem zrovna chuť na nějaké deprese, stesky a chmury …. nakonec nelituji. Jedná se o pěkně napsaný, emocemi nabitý příběh dvou mladých lidí. Kteří ztratili v životě blízkého člověka, potýkají se s bolestí, smutkem, hněvem, sebeobviňování, vztahy v rodině, strachem, nespravedlností, nenávistí …. dojde však i na oporu, porozumění a odpuštění..... hledají správnou cestu v životě i ke svým srdcím. ❤
Líbilo se mi, že byl děj prokládán jejich dopisy, poté e-maily. Trochu mi mrzí ten konec, brala bych ještě pár kapitol navíc. Moc by mě zajímal příběh Juliet i Declana dál. Ale třeba se ještě něco dozvím z druhého dílu, na který se právě chystám :-)
Slova autorky: „Příběh, který píši, je o vůli přežít a neztratit u toho sám sebe. O uzdravení a o lásce, která tohle umožní.“
Kniha byla plná emocí – od smutku, bolesti a slz až po úsměv a pocit štěstí.
Nejedná se o žádný jednoduchý erotický příběh. Kniha začíná hned zostra … dětstvím Rivera Wilda ..... Pro malého Rivera mi pukalo srdce. Když se mu zhroutil svět, hroutila jsem se s ním. Cítila jsem všechen ten smutek, bolest, bezmoc, vztek!
A pak je zde Annie/Carrie, další zlomená duše, která se dokázala vymanit ze své minulosti, aby mohla začít lepší život.
A samozřejmě osud tomu chtěl, aby se tihle dva potkali. Takže pak nastávají chvíle hašteření, sbližování, romantika ...
Trochu mi mrzí ten rychlý konec. Pořád jsem čekala, že se musí ještě něco přihodit … A autorka si vše nechala až na samý závěr knihy. Kdy se mi opět svíralo srdce.
Myslím, že dobrá kniha se pozná v tom, že ve vás vyvolá emoce. A tahle kniha, to rozhodně dokázala! ❤
SPOILER: trošku neuvěřitelné mi přišlo, jak se Carrie povedlo získat, hned v den příjezdu do nového města, bydlení i práci.
Pro mě, jako matku, to byl docela depresivní příběh. Nikdy bych nechtěla být v takové situaci ... bez dítěte, manžela, domova, všeho!
Maggie se probudí v nemocnici a dozvídá se, že její dcera je mrtvá a pravděpodobně za to může ona sama, do toho její manžel zmizel neznámo kam ... a ona si na nic z té osudné noci nepamatuje!
Že vše nebude tak zřejmé, jak se nabízí, mi bylo jasné již od začátku. A tak čtete a čtete, v hlavě vám běží různé teorie, jak děj postupně ubíhá. A vy si říkáte, mohlo by to být takhle? Autorka se snaží bravurně poplést čtenáře. Takže konec je určitě v něčem překvapující.
Pozn.: Důvod, který donutil Maggie nasednout večer s dcerkou do auta, mi přišel nevěrohodný a málo zásadní. Ani u dopisů jsem neuvěřila, že by je psalo 10leté dítě.
Tahle kniha mě bavila, tenhle bastard mě bavil ❤ Trochu mi dělalo problém, jakým způsobem vydělával peníze. Ale pak do jeho života vstoupí ONA nebo spíš on vstoupí do jejího. A i když to zpočátku dělá jen pro peníze, nakonec ona změní celý jeho život a on ji ukáže jak žít, i přese všechno, co zlého ji v životě potkalo.
Další skvělá a čtivá knížka, žádná přeslazená romanťárna :-)
Prostředí lidí z ulice, gangu, drog, násilí, sexu, těžkého dětství - co si pak nesou do dospělosti, je zde i velká láska, kamarádství až za hrob, spousta sprostých slov … i když mám knihy podobného typu ráda, z této knihy mám rozporuplné pocity, chvilku se mi líbila, pak zas ne, v určitých chvílích jsem nechápala jednání daných postav (hlavně Kinga) a tak se to ve mně pralo.
Po přečtení knihy jsem alergická na slovo „mládě“. Bohužel se vyskytovalo i ve druhém díle, kde mi vadilo ještě slovo „děcko“, jak nazýval King Tannera. Jinak musím říct, že druhý díl to zachránil, za mě byl lepší než první a díky němu dávám 4*. Jelikož první díl končí dost otevřeně, určitě doporučuji přečíst i druhý. Ve druhém díle dojde k překvapivému odhalení, jak se stalo, že Doe přišla o paměť a hlavně, kdo za to vše může. Znovu zde jde o život Doe, Kingovi i Bearovi. Přežijí všichni??? A co Max a Sammy? :-)
Chobotničky … kdo by neznal tento úžasný film, který se objevuje na obrazovkách TV každé Vánoce již od mého dětství.
Samotná kniha je vyprávěna formou zápisků Evy a Honzíka, což mi úplně nesedlo. A pasáže o výzkumném týmu mně přišly nudné, cizí jména a slova pro dítě složité. Plusem jsou fotografie z filmu, kterými je celá kniha proložená. Vesměs se kniha drží filmového zpracování, na pár výjimek např. v knize je uvedeno, že když se chobotničky nabijí, tak se z nich stanou obří chobotnice a když se vybijí, tak se zas zmenší. Některé zábavné pasáže z filmu jsou v knize třeba jen krátce zmíněny. I samotný konec je trochu jiný ...
O této knize syn prohlásil, že kdyby neznal filmové zpracování, tak by se mu tolik nelíbila. A já s ním musím souhlasit.
Za mě film 5*, kniha 3*.
Druhá kniha od autorky a opět pecka. Kniha má opravdu zajímavé zápletky a nepředvídatelné zvraty, takže do poslední chvíle nemáte vůbec tušení. Opět tu máme Pipu, 18letou holku, aby vyřešila zmizení bratra svého kamaráda. A jak už autorku známe z prvního dílu, zas to bude pěkně zamotané....
Zamotané to bylo pěkně. S přibývajícími stránkami podezřelých přibývá. V hlavě běží různé spekulace, ale neprokoukla jsem vůbec nic. Takže skvělé! Otevírám druhý díl ….
Pozn.: souhlasím s komentářem viz. níže, že přechod z ich formy do er byl trochu zvláštní.
„Člověk nebezpečí nevidí, neslyší ani necítí. Ale tuší ho a vzadu na krku mu vstávají vlasy.“
Kniha je rozdělena na 3 části, v první se děj pozvolna rozjíždí, ve 2 nabírá na obrátkách a ve 3 už nejste schopni se od čtení odtrhnout. Takže hlavně díky poslední části dávám plný počet 5*.
Když se Ed seznámí se svým budoucím zetěm, od začátku mu na něm něco nesedí. Jako kdyby v něm bylo něco temného, zlého....
„ A tehdy, když jsem se Ryanovi podíval do očí, jsem to pochopil. V tom okamžiku jsem si uvědomil, že s novým přítelem mé dcery není něco v pořádku.“
„ Má v očích jakousi prázdnotu, něco skrývá, něco zlého. Cítím to v kostech.“
Ale je tomu skutečně tak? Nebo je Ed jen vůči dceři příliš ochranářský a trauma, kterým si prošel před lety, jej ovlivnilo více než si myslí....
„ Možná má Claire pravdu. Pokouší se o mě šílenství? Nebo jsem v situaci, kdy je člověk jediný normální, zatímco všichni kolem něho přicházejí o rozum?“
Doporučuji přečíst!
Tak tohle byla taková sladká jednohubka na jeden večer. A i když už mi dávno není -náct, kniha se mi líbila. S hlavními hrdiny sjedete řeku Ohři a zažijete nejedno dobrodružství. O zábavu a vtipné situace se postará nejmladší člen vodácké výpravy – Vojtíšek. To že jsou v knize zmíněna místa, která jsem sama navštívila, je jen plus. Ideální čtení na léto, navodí tu správnou prázdninovou náladu.
Tento díl jsem si znovu přečetla díky tomu, že přeci jen spatřilo světlo knižního světa Půlnoční slunce. Už to nebyl takový zážitek, jako napoprvé, kdy jsem vůbec netušila, co od knihy očekávat, neovlivněna filmovým zpracováním. Přesto musím říct, že stejně jako před lety jsem fandila Jacobovi a Edward mě v tomto díle vůbec nechyběl.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jacob byl soustavně šťastný člověk a to štěstí si nosil s sebou jako auru a dělil se o ně s každým, kdo byl poblíž. Byl jako pozemské slunce.
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Ale teď jsem Jacoba potřebovala, potřebovala jsem ho jako drogu. Moc dlouho jsem ho používala jako berličku a byla jsem v tom až po uši.......
Přesto jsem věděla, že ho pryč nepošlu. Byla jsem sobecká.
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Lhal jsem, a je mi to tak líto - líto, protože jsem ti ublížil, líto, protože to byla marná snaha. Promiň, že jsem tě nedokázal uchránit před tím, co jsem. Lhal jsem, abych tě zachránil a nepovedlo se.
Chci a potřebuju být s tebou a vím, že už nikdy v sobě nenajdu tolik síly, abych tě zase opustil.