n.ezn.amy komentáře u knih
Volné pokračování vzpomínek vídeňské nevěstky Josefiny Mutzenbacherové, ve kterém popisuje svůj životní příběh poté co odešla z domova a začala se živit "nejstarším řemeslem" . V knize je hezky popsaná tehdejší Vídeň, styl života místních lidí, ale hlavně milenci Josefiny, kteří se o ní starali, když se postarala ona o ně. Kdo je puritánského smýšlení, tak by se této knize měl vyhnout.
Tahle kniha je pro mě velká nostalgie, měli jsme jí v knihovně a moc rád jsem v listoval a poznával ptáky. Krásně nakreslené obrázky ptáků a jejich popisy, jsou opravdu skvěle vyvedené. V dnešní době internetu knižní encyklopedie trochu ustupují do pozadí a je to velká škoda, protože tohle je opravdu krásná kniha.
(SPOILER) V římském táboře nedaleko galské vesničky trénuje římský atlet Tvrdokožus na olympijské hry. Když to galové zjistí, zatouží o startu na olympijských hrách v Řecku a vypraví tam své sportovce Asterixe a Obelixe s nimi jedou jako fanoušci celá galská vesnice. Ovšem na místě se dozví, že nesmí použít kouzelný nápoj, neboť olympijské pravidlo zakazuje podpůrné prostředky. Asterix ovšem bez tohoto nápoje není schopen vyhrát, tak je potřeba se uchýlit ke lsti. Dalších ze skvělých dílů, který i tentokrát humorem sobě vlastním přiblíží i řecké památky a vzniklá pravidla olympijských her
V rozjitřené atmosféře restaurace Demínka zazněl najednou Horejcův hlas: Nechť náš klub změní své dosavadní označení a nově se zove Athletic Club Sparta ....
A tady začíná tato publikace, která shrnuje 130 let Sparty Praha. Ze začátku stručně sepsaná historie a nejslavnější okamžiky klubu, poté seznam 130 nejvýznamnějších hráčů, z nichž někteří se stali legendami ať to byl Káďa Pešek, Antonín Hojer, Andrej Kvašňák, Václav Mašek, Jan Berger , Ivan Hašek a za mě i Jozef Chovanec, Jirka Novotný či Petr Kouba. Je chvályhodné, že se nezapomíná i na předsedy klubu, trenéry, ale i lékaře či legendární maséry typu Tomáše Stránského či Edy Poustky. Též je zde zmínka o ženském fotbale, který i pro mě neodmyslitelně ke Spartě patří. Na závěr shrnuty roky, ve kterých klub získal titul spolu s tehdejšími sestavami a statistiky v evropských pohárech. Jak v předmluvě píše Jirka Novotný, je těžké vybrat 130 hráčů, kteří se nejvíce proslavili, ovšem zařadit sem bezcharakterního člověka, který před pár lety v západních Strašnicích v Edenu křičel "smrt Spartě" a bil se v sešívaný dres nebo hráče Jana Kollera či Petra Čecha, kteří byli skvělými hráči v zahraničních klubech, ale ve Spartě byli minimální období. A nepřijde mi to fér vůči chybějícím hráčům, kteří podle mě měli opravdu Spartu v srdci a to třeba Jan Sopko, Milan Fukal či Roman Bednář. Ale chápu, že každý výběr je subjektivní. Přesto moc hezká publikace a díky za ní
Pavlík Morozov, pionýr, který v zájmu komunistické strany udá svého otce, který je odsouzen na 10 let vězení, neb pomáhá kulakům a je proti založení kolchozu. A stejně tak se zachová vůči svému dědovi, aniž by se zamýšlel nad následky, které mohou pro něj vzejít. To, že je toto propagandistická kniha, by mi zas až tolik nevadilo, neboť jsem si chtěl přečíst něco ze sovětské propagandy. Každá kniha, která oslavuje nějaký režim, logicky nesoudně oslavuje své "hrdiny". Spíš jde o to, že tato kniha je až extrémně naivně až hloupě napsána.
Anna Stylová při zpovídání pro časopis pozná nejbohatšího, nejkrásnějšího, nejvzrušivějšího a pochopitelně nejobdařenějšího muže planety pana Earla Greye, který má ovšem jedno velké tajemství. Anna se do něj pochopitelně komplikovaně zamiluje a přes všechny těžkosti a hlavně díky pomoci její vnitřní vůdkyně, se snaží sžít se s tímto dokonalým mužem. Výborná parodie na knihu 50. odstínů šedi, kdy tato kniha je nejen velmi vtipná, ale totálně úlítlá. Dobrého humoru nikdy není dost a u této knihy se zaručeně zasmějete.
Několik dětských chovanců detenčního ústavu je podrobeno nelegálnímu biotechnologickému výzkumu a jsou pod stálým dohledem. Pochopitelně se nepočítá s útěkem natož s tím, že by se po letech vrátili a chtěli se pomstít za prožitá příkoří. Nečekejte žádný uslzený YA, ale skvělý cyberpunkový román, který se čte jedním dechem, přítomnost prokládána zápisky z deníku skvěle děj dokresluje. Úžasně vykreslené prostředí Baltimoru s jeho chudinskými slumy nebo luxusními resorty. Ač je konec předvídatelný, nic to neubírá na tom, že tahle kniha mě sakra bavila
Roland společně s Jakem jsou v patách Muži v černém, jejich cesta vede temnou jeskyní i po kolejích, kde jsou v neustálém nebezpečí jak od Muže v černém tak různých mutantů, ale Věž na čeká až na konci cesty a je otázka zda tam dojdou společně či bude někdo z nich bude muset udělat osudové rozhodnutí. Závěrečná část toho skvělého komiksu, který je výborným zakončením této série
Závišovu "poezii" mám prostě rád. Nekonvenčním způsobem píše své básně nebo u některých by se spíše dalo říct veršovaná spojení, která vychází ze života. Jsou vulgární, obhroublé, ale to je prostě Záviš. Tuto knihu doplnil svými perokresbami Vladimír Kopecký. Ač tato kniha byla vydána před dvaceti lety, tak na verších je poznat, že Záviš se prostě nemění.
Chrápe básník na stole
odlétla mu múza
frnkla jako sýkorka
zatracená čůza
Dva roky nic nenapsal
a to je špatné
Takto náš umělec
nezbohatne
Věčný boj mezi upíry a Lovci .... upírovi Adolfu Richardovi se změní jeho poklidný život, když na jeho stopu se dostanou lovci upírů a on musí před nimi prchat a zanechává za sebou hromady mrtvých ve snaze jim uniknout. Ale když mu Lovci unesou ženu a syna, stává se z Lovců lovená zvěř a nenávist Adolfa nezná mezí. Opět neskutečně nabitá kniha akcí, přestřelek a útěků, kdy na každé stránce tryskají hektolitry krve. Vládci strachu mě totálně pohltili a donutili přestat číst až na konci knihy
Třetí díl rodiny Klánů (ve skutečnosti Morávků) a jejich život v Kamenném přívoze opět zobrazuje tehdejší dobu a nelehký život v na konci 19. století. Zajímavé jsou dějinné události, které si člověk může dát do souvislosti se znalostí oné doby. Rodina Morávků prožila v Posázaví celý svůj život a proto má svou vypovídající hodnotu.
Druhá kniha Mistra Záviše jeho básní a mikropovídek. Záviš je prostě svůj a ne každého jeho humor a básně baví. Ale pokud nejste prudérní a berete život s nadhledem a humorem, tak věřím, že se vám aspoň některé líbit budou např.
KVĚTINY
Pěstoval Eduard květiny
semínka z daleké ciziny
Šel kolem Mydlifous ztepilý
pomočil květiny ve chvíli
veškerou flóru mu spálil
poté se odlehčen vzdálil
Povídky bývalého mukla, odehrávající se padesátých letech z prostředí kárného tábora, který zachycuje dennodenní život vězňů, jejich těžkou práci, při které jim jde o život. Zažívají těžké korekce a samotky, kde i zde si dokáží zachovat svou důstojnost a neskloní hlavu. Velká přátelství, ale i nejistota kdo je a není práskač. Musela to být strašná doba, na kterou by i dnešní generace neměla zapomínat a komunisté by měli zmizet v propadlišti dějin i za tyto lidi, kteří prošli uranovými doly a těžkými káznicemi.
V životě člověka potkávají různé věci a většinou v určitém období. Někoho například postihne krize středního věku a Nick Hornby evidentně ví o čem píše. Kniha psána pro něj netradičně z pohledu ženy je cynická, sarkastická, ale hlavně ohromně vtipná. Domnívám se, že pokud by někoho tato krize postihla, měl by si tuto knihu přečíst a věřím, že ho ihned přejde. Ovšem ne každého tato kniha bude asi bavit, myslím si, že je třeba k této knize trochu zestárnout.
Tak k četbě této knihy to chce hodně silný žaludek. 18. června 1945 v Přerově vojáci československé armády z vlaku odvlekli 270 Němců, mužů, žen, dětí, batolat, které poté 19. června bezdůvodně postříleli a naházeli do tří masových hrobů. Nebyl to válečný akt, tito lidé nebyli kolaboranti, nedopustili se žádných zločinů, jejich jediný zločin byl ten, že byli Němci. Tato poprava byla hlavně loupežná, protože všechny mrtvoly byly okradeny jak vojáky československé armády tak místními lidmi. Obrovský respekt před autorem, který se pustil do pátrání po skutečnosti, jak to tehdy doopravdy bylo. Není lehké otevřít toto téma a přiznat, že tehdejší "excesy" vraždy německých civilistů, neměli na svědomí jen hordy Revolučních gard, ale přímo členové československé armády. Podle mého názoru vraždy žen a dětí nemůže ospravedlnit argument, že za druhou světovou válku mohli němci. Skvěle napsaná kniha, ale vím, že po druhé už si jí nepřečtu.
Nádherně popsaný život na vsi v 19. století, kdy pro poctivého sedláka bylo důležité sepjetí s přírodou, umět se postarat o zvířata a své polnosti a díky tomu, přežít další rok svého života. Z četby této knihy člověk plně cítí tu krásu venkovského života
Notoricky známá a klasická kniha od Boženy Němcové, vzpomínky na mládí na svou babičku, která k nim přijela do Staré Bělidlo dožít svůj život. Pomáhá vychovávat děti a předávat jim své zkušenosti a moudrost, díky které si jí oblíbí i místní kněžna. Kniha je zajímavá hlavně z poznání tehdejšího života místních lidí na vsi, jejich charakterů a chování v tehdejší době. Dobře je zde vylíčen osud "bláznivé" Viktorky. Celkově se kniha četla velmi dobře
V každé škole se najde třídní otloukánek a tahle holka je ve škole totální outsider, nehezká, zakřiknutá, divně se oblíkající a matka je prostě magor. Protlouká se svým těžkým údělem a když je jednou v životě šťastná a na vrcholu, pak přijde tvrdý pád a pak ... Carrie v sobě probudí svou nenávist. Tuhle holku já mám moc rád.
Blíží se konec tisíciletí a ve městečku se začínají dít podivuhodné věci. Hajnému Breburdovi sami od sebe střílí pušky, na hradě se samovolně rozsvěcí světla a učiteli Pěničkovi ožívají vycpaní ptáci. Kopyto a Mňouk tuší, že za vším stojí tajemný pan Raroh, který si začal s temnými silami a vzýváním Satana. Raroh začíná do svých pluků satanových nabírat nováčky a pochopitelně první se k němu hlásí zlotřilý žák Bičiště. Jenže když se plukům přidá i Jindra Benecká, tak to je výzva hlavně pro Mňouka zarazit satanské řádění.
Raroh zlostně zakoulel očima "Bolí mě chrup!" přiznal se, "a určitě se už přidala otrava krve nebo ještě něco horšího! Pros satan, aby mě z toho dostal!" "To jo, souhlasil Bičiště, ale což takhle zajít si k zubaři? Doktor Brdlička je kapacita! Mému fotrovi vyrval všechny horní zuby a s levým špičákem mu málem vytrhl i oko. Fotřík dodnes šilhá, ale na zuby si nestěžuje."
Typický švandrlíkovský humor, který mě nikdy nezklame a já ho mám moc rád stejně jako všechny postavy z městečka včetně kapitána Ošmery či kastelána Štětky.
První díl encyklopedie, která pojednává o savcích. Následují další neméně skvělé publikace. Krásně popsané druhy savců i s jejich obrázky a v osmdesátých letech pro mě skvost a příprava na přírodopis na základní škole. Nostalgie je svině