n.ezn.amy diskuze u knih
Člověk co sám sebe se prezentuje jako naprosto čistého a slušného člověka, kdy ovšem jeho (f)evoluce se zvrhla v něco jiného (neboť jak tvrdí Orwell, revoluce končí tak, když prasata nahradí jiná prasata) . Když tohoto člověka poznáte osobně zjistíte, že jeho postoj je jen maska a i jemu jde o jeho osobní prospěch. O jeho adorování Jaroslava Tvrdíka (člověka, který zničil Čepro a České aerolinie) též vypovídá za vše. Vláďo, ty prostě nejsi Mirek Dušín ač se snažíš skrze tuto knihu čtenáře přesvědčit.
Nelze Masarykovi upřít jeho snahu o pokud možno s nadsázkou řečeno "objektivní" obhajobu polenské vraždy a odsouzení Leopolda Hilsnera. Ovšem jeho úvahy a dedukce byly naprosto jednoznačně vyvráceny odpovědí lékařů z Polné MUDr. Michálka a MUDr. Prokše, kteří byli na místě činu a poté i nebohou Anežku Hrůzovou pitvali. Prof. Masaryk si např. ve spise pletl prsty s prsy, vydedukoval ze spisu, že Anežka Hrůzová byla zavražděna na úplně jiném místě, nehledě na další omyly, které zveřejnil a jejich pravost si neověřil. Dle mého názoru prof. Masarykovi, šlo pouze o jediné, jak obhájit člověka, který na místě prokazatelně byl a který se vraždy zúčastnil. Co bych v tomto díle Masarykovi naprosto vyčetl, je jeho nesmyslné obvinění matky a bratra Anežky Hrůzové, kteří k tomu neměli jediného důvodu. Co je ale velmi zajímavé je to, že od žádného žalobce v tomto případu nikdy nezaznělo obvinění z rituální vraždy, toto pronesl až obhájce Leopolda Hilsnera a poté prof. Masaryk. Nemohu si pomoct, ale mám dojem, že v tomto procesu si prof. Masaryk nezjistil fakta, ale svou "pravdu" si vyfabuloval.
Můj strýc s tímto člověkem se střídal na stroji v Leopoldově v padesátých letech, práskač a udavač ostatních spoluvězňů, vyprávěl mi o něm co to bylo za totální krysu a jak nebyl oblíben mezi ostatními spoluvězni. Sice autobiografie, ale ne vše je tam uvedeno správně