Nikidree komentáře u knih
Abych pravdu řekla, čekala jsem něco trochu jiného. Víc se mi líbila drobná krimi zápletka, než události v Cadoganském domě. Způsob výběru nového krále upírů mě značně zklamal, ačkoliv to, jak to dopadlo bylo velmi zajímavé. Autorka si vytvořila nové možnosti, jak "vést" Chicagské upíry, tak snad toho pořádně využije.
Docela by mě zajímalo, kolik dílů ještě bude. Merit nepatří mezi mé srdcovky, ale jako oddechové nenáročné čtení je dobrá. Takže v sérii budu pokračovat, až vyjdou další díly.
Přečetla jsem již dost typově podobných sérií, přičemž některé patří mezi oblíbené a na jiné zase velmi rychle zapomenu, jak mě příliš neoslovily. Merit je tak nějak mezi. Vzpomínám si, že prvních 6 knih jsem přečetla velmi rychle, 7 jsem se již prokousávala značně pomaleji a (jak jsem zjistila během čtení) tento díl jsem pouze rozečetla a odložila na později (konkrétně o 2 roky).
Díky tomu, že se nejdůležitější věci v knize vždy zopakují, byla jsem rychle v obraze a po té dlouhé pauze mě to zase docela bavilo. Jinak nemám moc co říct k ději, je prostě dobrý. Není to žádné super terno, ale ani nemůžu říct, že by mě to vůbec nezajímalo a nudilo. Jediné co bych vytkla, je dopadení padoucha. Jsem ráda, že od něj snad bude konečně pokoj, ale úplně mi nesedělo, že všechny důkazy proti němu se našly tak snadno. Přišlo mi, že je velmi obezřetný a mít vše důležité v XY mi u něj prostě nesedí.
Každopádně konec mě pěkně navnadil na další díl a tak se na něj jdu rovnou vrhnout.
Dcera mi vůbec nesedla. Nebýt Ahrena a pár kluků ze Selekce, nepřijde mi tam nic zajímavého. Eadlyn je prezentována jako sebevědomá žena, která ví, co chce. Mě však přijde jako nafoukaná arogantní holka, která je přesvědčená, že je nejlepší z nejlepší, byť si sem tam postěžuje na svůj nelehký osud. Upřímně mě hodně překvapilo, že z Maxona a Americy vzešel někdo takový. Nevím, možná ji jen nerozumím.
Co však musím vyzdvihnout je dopis, který napsal Ahren. Klobouk dolů autorce i překladateli, protože ten je vážně nádherný.
Rozhodně sérii dočtu, ale doufám, že závěrečný díl bude lepší, než tento.
Ačkoliv to není úplně typ knihy, co většinou čtu, musím říct, že jsem mile překvapena. Děj je plynulý a ačkoliv neobsahuje žádná zásadní zvraty, čte se to vážně dobře. Vlastně na to, že čtete především o jedné (ale celkem 35 holkách) + princovi, je to zatraceně dobré. Měla jsem z toho prvotně obavy, že to nebude nic pro mě. Avšak díky povaze Mer a hlavně jejímu vtipkování se jedná o velmi příjemnou záležitost.
Obecně všechny postavy, které se tam objevují víc, mají co do sebe. Mer je svá a díky tomu se mi líbí. Maxon taky není typické královské princátko. Dokonce i Celesta, která je vážně protivná, se tam právě svým charakterem skvěle hodí.
Jediné, co bych vytknula, jsou rebelové. Ty útoky mi přišly takové.. divné. Hodně divné. Snad se v dalších díle dozvím víc, co jsou vlastně zač a co chtějí. V tuto chvíli mi to přišlo jen jako pokus o zpestření, který mě však nijak nezaujal.
Hvězdy nad hlavou jsou krásnou třešničkou na dortu Měsíčních kronik. Největší radost mi udělal asi poslední příběh, ale i ty ostatní mě zaujaly. Vůbec by mi nevadilo, kdyby jich bylo ještě víc. Obzvlášť z doby, kdy se odehrává právě poslední příběh.
Jsem opravdu ráda, že jsem se nenechala odradil sci-fi žánrem a měla tak možnost prožít velmi zajímavé zpracování klasických pohádek, obsahující ještě zajímavější postavy.
Ne, toto mi vůbec nesedlo. Ačkoliv je to typ fantasy, co mě baví, Kal s Nikem si mě vůbec nezískali. Do čtení jsem se nutila a hrozně těžko se prokousávala dalšími stránkami. Ačkoliv jich není ani 300, přišlo mi to nekonečné. Nesedl mi styl psaní, kdy se popis děje mísí s komentářem/myšlenkami Kala, který je vypravěčem. Neustále vsuvky na základě zkušeností z minulosti nebo toho, že Nika prostě zná, mi ve většině případů přišly naprosto zbytečné. Celkově prvních 100 stránek je o ničem. Události, které se tam stanou, jsou jen velmi řídká omáčka. Smysl jejich jednání a hlavně zajímavější události se odehrají až v druhé polovině knihy.
Sarkasmus je skvělá věc, obzvlášť, když ho máte rádi. Ale nic se nemá přehánět. Tady odkapával pomalu z každého odstavce, čímž pro mě ztrácel na zajímavosti. Kal sice působí jako líný, věčně nespokojený a remcající jedinec, takže by se dalo pochopit, že sarkasmus je jeho denní chleba. Jenže podle mě je to nešťastně podané. Navíc ačkoliv je to příběh hlavně o něm, vlastně víte jen co je zač a co s bratrem celý život dělá. Nic víc. Niko naopak působí hrozně chladně, odměřeně a zároveň přísně, až si člověk říká, zda jsou ti dva vůbec bratři a co za vztah to vlastně mají.
Jediné, co bych vyzdvihla je originalita. Líbí se mi pracování s nadpřirozenými bytostmi, kdy například elfové nejsou "krásní a neodolatelní". Jenže to je všechno.
Beru v potaz, že je to první díl, že další může být lepší. Proto zkusím přečíst druhý a uvidím, zda mě to chytne víc, nebo sérii nechám nedočtenou.
Jak já byla ráda, že se v minulém díle vztahy s kluky "vyřešily"! Jenže to by bylo moc snadné a tak se to musí zase celé zamotat. A něco mi říká, že další díl v tom bude pokračovat ještě víc.. Ach jo, už jich mám plné zuby.
Chápu, že je toho na Zoey moc, ale tohle mi k ní prostě nesedí. Chová se jako bůů a nejhorší je, že to sama místy v podstatě přiznává a stejně to dělá dál. Ano, jsem na tuto sérii už poněkud stará, ale myslím že i mé mladší já by z toho bylo už na prášky.
Kromě výše zmíněno je to ale dost slušné a poměrně propracované čtení. Sice dost emoční, ale taky zajímavé a napínavé. Hodně mě potěšilo, že se záležitost s Neferet konečně pohnula a jsem velmi zvědavá, co přinese další díl.
Jsem ráda, že poslední díl napravil vroubek z dílu druhého. Toto bylo rozhodně příjemnější na čtení a hlavně mnohem zajímavější. Taky se mi zamlouvá, jak to celé dopadlo. Myslím, že tento konec k tomu opravdu sedí.
Ačkoliv bych našla spoustu věcí, které bych celé trilogii vytkla, jako celek to není až tak špatné. Hlavní roli hraje cílová kategorie čtenářů, kterou už nesplňuji. Proto mi to nesedlo tak, jak mohlo. I přes to to můžu doporučit. Jako nenáročná čtivo s kapkou strašidelných prvků to je dobré.
Uh.. Na to, jak mě první díl celkem zaujal, druhý mě dost odradil. Julián se svou drastickou hrou je super, ale chování/popis hl. hrdinů na mě bylo celkem silné kafe. Ne vážně, k čemu je potřeba vědět, že někdo jde spát v pyžamu od světové značky? Že má na sobě ty a ty šaty, že v tom a tom působí ležérně ale neodolatelně?
Už jsem asi opravdu stará na tento typ YA, protože tohle pro mě bylo utrpení. Stejně jako že se v jednu chvíli Jenny chová hystericky, hned na to by mohla odhodláním tříštit skály a vzápětí upadá do mdlob. Tom se celou knihu chová jako hrdinný blbec a zbytek party je takový.. nijaký.
V tuto chvíli nevím, o co se autorka vlastně snaží. Snad mi to poslední díl objasní. Dávám 2*, přeci jen je to kniha pro jinou kategorii čtenářů a já jsem už zmlsná jinými, daleko propracovanějšími knihami. Takže 1* by prostě nebyla fér.
Skvělý nápad s poněkud horším provedením. Alespoň to byl můj první dojem při čtení. Rozhodně se jedná o knihu pro mladší čtenáře, avšak pokud člověk chce něco oddechového, kde nemusí přemýšlet, je Zakázaná Hra dobrou volbou.
Věřím, že kdyby tento nápad zpracoval někdo, kdo dokáže lépe pracovat s fantasy prvky, lépe popisovat, vyprávět a hlavně pracovat s postavami, byla by to naprosto bombastická záležitost.
Hl. postavy jsou věkově tak na střední a podle toho se chovají. Osobně mě nijak nezaujaly, hlavně proto, že se o nich člověk vlastně nic moc nedozví. Výjimku tvoří snad jen Jenny. Jelikož má však kniha lehce přes 200 stránek, nelze čekat žádné zázraky.
Zbylé dva díly si plánuji přečíst, abych to měla komplet. Zajímá mě, jak to dopadne.
Druhý díl je rozhodně zajímavější, než první. Konečně se tu něco pořádného dělo. Z jedné osoby se začíná stávat ne tak špatná a u druhé je to naopak. Jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál. Konec mě pěkně navnadil.
Na druhou stranu hormony hl. hrdinky dostaly víc prostoru a to už mi zrovna nesedlo. Heath na mě velký dojem neudělal už v prvním díle a tady je to ještě horší. Naopak Erik tu příliš nebyl a další obdivovatel (?) i přes to, co udělal, vyzněl tak nějak naprázdno. No nevím, snad další díl něco objasní.
Co mi v knize chybí nejvíc, je lepší uvedení do světa. Ráda bych znala důvod tetování, případně zda má i nějaký význam. Zda dospělí upíři mají běžně tetování i jinde na těle než jen na hlavě, jak lze získat jeho případné rozšíření atp.
Nevím, proč jsem se rozhodla číst tento doplňkový díl až po celé sérii, ale nijak mi to nevadilo.
Můžu říct, že obě povídky byly moc pěkné, ačkoliv ta s Andreou byla samozřejmě zajímavější, protože děj měl víc prostoru, než Magické dary s Kate.
Asi bych tomu nic nevytkla. Brala jsem to jako doplňkovou knihu k sérii o Kate a tím to opravdu je.
Snad jen bych zmínila, že mě mrzí, že nejsou vydané i ostatní knihy ze světa Kate Daniels. Co jsem tak koukala na web stránky autorky, jsou příběhy i s Julií, Hughem, Dali i Curranem. Hlavně Currana bych si hrozně ráda přečetla. No ale co se dá dělat..
Vypadalo to jako zajímavý příběh s různými postavami, které nemají téměř nic společného. Jenže ať jsem se snažila sebevíc, nechytl mě. Do čtení jsem se nutila a skoro jsem to chtěla vzdát.
Ačkoliv je nápad zajímavý, provedení za mě velmi pokulhává. Vlivem toho, že sledujeme 5 hrdinů, kteří sem tam dostanou prostor, se to celé neskutečně táhne. Některé kapitoly mi přišly naprosto zbytečné. Troufám si říct, že mají spíš informativní obsah, aby čtenář lépe pochopil osobnost některého z hl. hrdinů, ale mě to tedy úplně minulo. Navíc když vám sednou jen 2 hrdinové z 5, je těžké si knihu užít..
Bohužel jsem si neužila ani konec, který je z celé knihy nejzajímavější. A jelikož mě ani moc nezajímá, jak to dopadne, nejspíš se do dalších dílů v brzké době pouštět nebudu.
Jelikož už od 3. dílu nečtu anotace, abych byla co nejvíc překvapená z děje, byla jsem dost zaskočená z úvodních slov autorky a říkala si, co se tu sakra stane.
Musím říct, že tento díl byl docela pecka. Hlavně kvůli událostem, které se tam odehrály. Jsem moc zvědavá na poslední díly, co mě čekají. Jak se to všechno vyvrbí a jak to s Rolandem dopadne. Také se udály velké změny se Smečkou a jsem hodně zvědavá, jak to s osudy Kate a Currana zamává.
Jediné, co bych zmínila, je změna u Kate. Nemůžu si pomoct, už mi nepřijde tak soběstačná, jako na začátku. Samozřejmě že vztah s Jeho Chlupatostí v tom udělal své a je to v pořádku. Ale nemůžu si pomoct, už ji nevidím jako drsnou tvrďačku, jakou mi přišla na začátku. Neříkám, že je to chyba, jen jsem si toho všimla.
A jako druhou věc bych podotkla to, co už u nějakého dílu předtím. Hrozně moc bych uvítala rozepsanější konce. Epilogy mi nestačí. Obsah v nich je většinou několik dní po události v poslední kapitole a stejně je takový.. že to člověku moc neřekne. Ano, naláká ho na další díl, ale prostě je to takový útržek "ničeho".
Příliš gamebooků jsem nečetla a tudíž nemůžu úplně hodnotit kvalitu Nejhoršího večírku. Za mě to nebylo špatné čtení. Jako oddechovka to je celkem dobré. Sice mi ze začátku úplně nesedl popis/styl psaní, ale když jsem si zvykla, tak to už šlo.
Došla jsem celkem ke 3 různým koncům. Bohužel ani jednou až úplně na konec. Což samozřejmě není vina knihy.
Co mi tu však chybělo, bylo napnutí, jak to sakra dopadne, co se "se mnou" stane atp. Přišlo mi, že jsem se rozhodovala prostě "jen tak", že mě kniha nedonutila se nad tím nějak víc zamýšlet a zvažovat, co by mohlo být lepší, bezpečnější,..
Označila bych to za takový průměr - nezklame ani nenadchne. Obálka se mi zamlouvá, ilustrace v knize taky, ale bez napětí tomu prostě chybí šťáva.
Po Hex Hall jsem sáhla s vidinou odpočinkové četby a trefila se. Za mě opravdu sedí označení "pro děti a mládež". Jedná o studentské prostředí pro nadpřirození bytosti s "typickými problémy" dané věkové kategorie - přátelství, osobní problémy a pochyby a troška zamilovanosti,..
Hrdinka je fajn, ačkoliv její sarkasmus na mě tolik nepůsobí. Občas se pousměji, ale ke smíchu mě nepřivádí. Na to by chtělo propracovanější hlášky a tak nějak.. větší kouzlo celého dialogu/momentu.
Děj je poměrně jednoduchý (stejně jako styl psaní), avšak díky nadpřirozeným bytostem, se nejedná o typický scénář ze školního prostředí. Což je dobře. Na těch pár stránkách, co kniha má, se příběh odehraje rychle, avšak poměrně plynule a má hlavu i patu.
Být mladší a mít toho méně přečteného, asi mě to zaujme víc, avšak jako oddechovka super.
Necelou první třetinu jsem hodně tápala nad světem i jeho pravidly, a hlavně co to vlastně čtu. Různé postavy, různá místa a občas odlišný způsob vyprávění. Někdy to na mě působilo až lyricko-psychologicky (existuje vůbec něco takového?), naštěstí to však většinou bylo "normální" vyprávění.
První polovinu jsem si nebyla jistá, zda je to kniha pro mě. Způsob jak funguje svět mi přišel hodně ujetý až zvrácený a nemohla jsem se do toho dostat. Ovšem jakmile se hl. hrdinka objevila víc, začalo mě to celkem bavit.
Rozhodně to není typické fantasy. Vyskytuje se tu dost násilí a brutality, ale i velmi hezké momenty, převážně s hl. hrdinkou. Styl psaní není špatný, ale buď vám sedne nebo ne. Jak jsem již napsala, některé úseky se trochu vymykaly.
Hodlám pokračovat dál, zajímá mě, jak se to bude vyvíjet. Musím však přiznat, že se pro mě nejedná o knihu, kterou bych zhltla jedním dechem.
Nemůžu si pomoct, nadšení z prvních dvou dílů mě přešlo. Dost na to, abych velmi zvažovala, zda se pustím dál.
Jsem zvyklá na mocné, prastaré arogantní a pyšné týpky, i na ženy v nesnázích, chudinky a zároveň drsné borky v jednom (ať už silou, emočně nebo ostrým jazykem), ale tohle... Tohle je na mě trochu moc. Shrnula bych to jako klišé s klišé v klišé.
Nejspíš bude chyba u mě a ne u knihy. I tak to zmíním. Celou dobu jsem spíš vnímala absurdnost vztahu hl. hrdinů, než abych byla napnutá, kdo Darcy vlastně je, s kým skončí, co se stane, nebo třeba zda někomu nepůjde o život.
Dante s Abby měli hodně zajímavou a dobře popsanou zápletku, Viper se Shay mě naprosto okouzlili, protože jejich zápletka mě velmi oslovila i bavila. Ale Styx s Darcy mě nezaujali vůbec. Možná že kdyby Styx se Salvatorem nebyli takový nafoukanci, mohlo to být zajímavé, ale takhle..
Ne, nesedlo mi to. Je to prostě spíš jen román pro ženy s fantasy prvky. Byť společenství upírů (obecně démonů) má autorka očividně promyšlené.
Já tu autorku žeru. Vážně. Neuvěřitelně mi sedl její styl psaní, vyprávění i popisování. Ano, některé věci nebyly příliš zajímavé, ale stejně jsem je poctivě přečetla a hltala odstavec za odstavcem, stránku za stránkou, jen abych věděla, co dalšího se stane. A tak jsem knížku spráskla za dva dny, až toho skoro lituji. Kdo ví, kdy bude další díl.
Jediné co mi zpočátku nesedlo, bylo prostředí. Oproti ST a Dvorům, je tady strašlivě moc ras + městské čtvrti, které měli pod palcem různí "vládci". Trvalo mi, než jsem si v hlavě vytvořila nějakou představu o městě, o tom jak to tam chodí a kdo má víc navrch.
S hl. postavami jsem spokojená a minimálně prozatím na nich nevnímám nic, co by mi vadilo. Snad jen maličko mě mrzí proměna Hunta z totálního drsňáka na menšího drsňáka. Avšak u Jeřába (ST) i Rhyse (Dvory) to bylo stejné a tak jsem to čekala i tady. Vzhledem k jeho krutému životu, který se poté změní, se to dá pochopit, jen prostě.. vždy se nad tím trochu pozastavím.
Ještě bych podotkla, že je to prostě jiné, než předchozí série. Hlavně prostředím, které je sice zasazené do fantasy světa, avšak s reálnými prvky. Osobně mi to vůbec nevadí a abych pravdu řekla, tak to k tomu příběhu vlastně dost sedí.
Jak jsem psala již na začátku, autorka mi velmi sedí a tak knihu s radostí doporučuji.
Chtě nechtě musím říct, že mě mrzí, že je toto konec, byť série je mnohem delší (další díly nejsou přeložené). Ačkoliv jsem předchozí díly nehodnotila zrovna kladně, něco na této sérii je a štve mě, že se nedozvím víc.
Zamilovala jsem si Pritkina a hrozně ráda bych věděla, co ještě způsobí v životě Cassie. Popravdě mě to zajímá u všech postav, které se tam objevují víc. Jenže zvykem autorky je, šoupnout je tam jen když se jí to hodí a nedat jim žádný prostor se vyvíjet. Což je strašlivá škoda. Ale co bych chtěla, když 4 knihy popisují události za jediný měsíc..
Abych to shrnula. Série o Cassandře Palmerové obsahuje poměrně dobrý nápad s několika nadpřirozenými bytostmi dohromady, odehrávající se převážně v Las Vegas. Ač to zatím nelze přesně říct, jeví se celý svět promyšlený, jelikož má jisté zákony, zásady a pravidla. Druhým (a posledním) významným plusem jsou zajímavé postavy, které se v knize objevují. A tím to končí.
Spousta věcí je nedotažená, velmi brzy ukončená, nebo (a to je nejčastěji) prostě zmizí vniveč. A že to jsou panečku věci s velkým potenciálem!
Knihy bych doporučila asi jen těm, kterým nevadí akcí přeplněný děj, který však způsobuje, že se hl. hrdinka spíš jen tak nějak veze na tom všem, než aby něco pořádně dělala (omlouvám se, tak to na mě působí). Pokud hledáte propracovaný příběh včetně rozvíjení postav a vztahů mezi nimi, sáhla bych po něčem jiném.