niknikita komentáře u knih
Obálka je přímo úměrná obsahu knihy. Sladká a bez hlubšího významu.
Navíc jsem nepochopila autorčin záměr, proč vypráví příběh z pozice muže. To bylo naprosto nepovedené a nedalo se těm zženštilým myšlenkovým pochodům Guillauma věřit ani náhodou.
Nerada přiznávám, že tentokrát můj oblíbený autor moje očekávání nesplnil.
Možná chtěl čtenáře připravit na pokračování příběhů o tom, jakým způsobem je drancován černý kontinent...na mne tentokrát ale nezapůsobil a nejsem si jistá, jestli chci znát osud doktorky Ballantyneové nebo jejího bratra.
Nestává se mi totiž často, že mi hlavní postavy nejsou sympatické...
Tohle je tak stručné a lehce čtivé a lechtivé, že jsem se docela bavila.
"Přečteno"
přiznávám, to jsem hodně nadsadila...nedalo se to přečíst.
Beďary mi připomněly Bradavice a odtud už jen kousek ke kouzlům a podezření k inspiraci skvělou sérií Harry Potter. Tady však podobnost čistě náhodná končí. Česká "hydra"
si zaslouží dostat na zadek, ale tentokrát se množství slov hodně míjí s účinkem.
Měl to být humor, ale se mnou se prostě taky míjel...
Nemohu ani hodnotit, ani být dostatečně soudná. Kainarova poezie se nedá pojmout jednoznačně, ale sbírka Český sen jasně hovoří o tom, jak se básník angažoval v padesátých létech. Jako mlýnské kameny ho semlelo politické dění v zemi a jeho poetická duše se ubírala po cestách, které byly plné omylů.
Jsou věci mezi nebem a zemí a tento fakt asi nezapře ani ten nejzatvrzelejší realista. Tato kniha je toho důkazem a kdybych se nemusela prokousávat kostrbatým slohem autora a přeskakovat zbytečné stránky, byl by to dobrý příběh.
Jablko nepadlo daleko od stromu a Sir Hillary je jistě právem hrdý na svého odvážného syna. Moc ráda se vydávám do vysokohorských dobrodružství s tak skvělými průvodci, třebaže jenom v jejich knihách. Tato publikace by si zasloužila pevnou vazbu a kvalitní tisk včetně fotografií, ale i tak má čestné místo v mé knihovně.
Myslím si, že Bear Grylls ví o čem píše, proto jen stěží lze rozeznat hranice mezi možnou realitou a fikcí, proto jsou jeho příběhy až děsivě skutečné a jeho postavy brilantně vykreslené. Je vynikající vypravěč a dokáže čtenáře uchopit hned na první stránce.Napínavé až do samého konce a opět jedna z knih, s níž se nerada loučím. Děkuji, Medvěde.
Sáhla jsem po této knize díky tomu, že má být převedena do filmové podoby.Je to příběh plný krutosti a živočišnosti, tak už teď jsem hodně nedočkavá a zvědavá, co s tím provedou filmaři.
Za sebe bych uvítala vydání ve větším formátu, protože tento "kolibřík" měl text ṕsaný dost mrňavými písmenky...
"Rozum je vratký, pravda holá,
za pýchou jak stín kluše pád.
Blbosti nikdo neodolá,
každý jsme její kandidát..."
Chtěla bych mít nadhled pana Jiřího Žáčka, jeho vtip a lidskost.
Jestli je tu někdo, koho tento mistr slova někdy zarmoutil, ať hodí kamenem.
Přečetla jsem ji nedávno své vnučce a byla z ní stejně nadšená, jako kdysi její táta.Krásné ilustrace Heleny Zmatlíkové dělají tuto knihu ještě poutavější.
Moc krásná kniha, plná úžasných lidí a jejich příběhů. Jedna z těch, kdy je člověku líto, že už nejde číst dál.
Matterhorn je moje srdeční záležitost - to znamená, že každá zmínka o této hoře hor je pro mne zážitek. Proto dávám i tohle vysoké hodnocení, ale taky z úcty k osobě Reinholda Messnera, Edwarda Whympera a Jean-Antoine Carrela.
O tragédii v roce 1865 by se ale sotva mělo soudit, proto mám z poslední věty v knize špatný pocit: "...odpovědnost za své konání nechtěl nést." To zaznělo na adresu ambiciózního mladého angličana, který jako první dosáhl vrcholu této magicé nebeské pyramidy.
Do hor, jde především každý sám za sebe a není jednoznačné dodatečně hledat něčí vinu, přestože tato cesta stála čtyři lidské životy při sestupu. Bohužel.
Další velké zklamání je skutečnost, že ani nádherný a monumentální Matterhorn není ušetřený komerčnímu zneužívání.
Tuto knihu začínají číst už i moji vnuci, takže to je hodně dobrá vizitka.
Nádherný příběh, který by si přál zažít asi každý, ale ne každému je dopřáno. Tady je na málo řádcích napsáno všecho a tím má tato kniha ještě větší cenu.
Nevím proč jsem tentokrát četla jaksi ztěžka a se smíšenými pocity?
Jakoby tento příběh potřeboval trochu učesat.
Každopádně tahle sonda do sourozeneckých a rodinných vztahů a vazeb mi občas připomenula vlastní rodinu.
Z respektu k autorce jsem přidala čtvrtou hvězdičku v hodnocení, ale tentokrát musím nerada přiznat, že jsem se nutila a nudila.
Četla jsem knihu Bez naděje v opačném pořadí, totiž až po přečtení druhého dílu, při kterém jsem byla k vyprávění Deana Holdera doslova přikovaná. Možná proto jsem už tentokrát cítila menší napětí, ale to nic nemění na tom, že se jedná o nevšední a naprosto skvělý příběh.
Neumím jinak hodnotit když jde o Tess Stimson, protože mám ráda její humorný nadhled vložený do krásně čtivých textů. Moc jsem si užívala příběh, který bych klidně mohla prožít i já sama - při troše odvahy.
Skvěle napsané a pro mne překvapivý objev hodně nadějné české autorky.
Zpočátku jsem se dobře bavila a s tím jak přibývaly stránky, bylo mi nějak víc a víc smutno na duši. Ale přesně tak to v životě chodí.