Nikusha komentáře u knih
Dost předvídatelné, záporné postavy nadrobily spousty chyb. Ale četlo se to dobře. Nenáročné, jednoduché. A bod za Pepříka.
Je mi zle. Normálně je mi fakt fyzicky špatně. Přečetla jsem dost knih o holocaustu, o válce jako takové, o nucené prostituci, o brutálních vraždách...ano, všechno to ve mně zanechalo nějaký smutek, splín, lítost. Ale tohle...tohle bylo prostě moc. Dělal se mi knedlík v krku, stahovalo se mi srdce. Já ani nevím jak to popsat. Je mi z toho zkrátka hodně hodně smutno. Dávám pět hvězd, protože mě to fakt zasáhlo jako doposud žádná jiná kniha. Ale už si ji nikdy v životě nepřečtu a doufám, že na ten příběh rychle zapomenu.
Má první literatura faktu a není to zrovna pro mně. Do poloviny jsem četla se zaujetím, ale pak mě to nějak pustilo. Pro mně by byl možná lepší nějaký výcuc toho nejzajímavějšího. Po takové knížce už nejspíš nesáhnu a zvolím spíše články.
Škoda té prodlevy mezi díly, díky které jsem se na začátku ztrácela. Ale kolem příjezdu do Ameriky jsem se do toho zase začetla. Nicméně už to nemá to kouzlo jako u prvních dílů. Kniha pátá zase skončila otevřeným koncem, tak snad bude šestá poslední. V nejlepším se má přestat a to nejlepší už dle mého série nabídla.
Já vlastně původně myslela, že je to jen nějaký román o smyšlené kapele. Pak jsem knížku začala číst a říkám si aha okej tak to je asi biografie o kapele, která mi nějak unikla. Zmátly mě autentické kluby a všechny zmínky o známých kapelách. Dokonce jsem se snažila si Daisy i The Six vyhledat. Pak mi došlo, že je to fakt jen román :D Takže do poloviny jsem byla zmatená a pak jsem si to jen tak užila. Musím říct, že Billy mi byl strašně nesympatický. Každopádně koho tato kniha zaujala, tak doporučuji spíše pravé auto/biografie. Třeba Janis Joplin, The Doors, Jimi Hendrix... já přečetla snad všechny možné umělce a nedá se to srovnat. Ale dobrý nápad, takže proč ne. Za mně průměr.
Příběh se mi hodně líbil. Hororově laděný, obzvlášť ta scéna v márnici, až mi přejel mráz po zádech.
Když pomine zármutek a zlo, dá se po něm najít sladkobolná krása.
Kniha se četla skvěle. Vlastně celá série byla super a vřele doporučuji.
Četbu jsem si zase užila. Navazující příběh detektivů z prvního dílu, nová postava Elliota se mi líbí. Zase to hezky odsejpalo.
Bem! Bem! Bem! Trž! Trž! Trž!
...nebo nevím jaké citoslovce by dokázalo vyjádřit ten běh událostí. Akce střídá akci, za každým rohem. Tady by se dalo použít "v jednoduchosti je krása" Ale mně to moc bavilo, jen tak číst a nepřemýšlet nad tím kdo je kdo a podobně.
Skvělé zakončení mrazivé série. Četla jsem už zmatenější příběhy, takže mi to nijak zamotané nepřišlo. Naopak se všechno nakonec pomalu vysvětlovalo až do nečekaného rozuzlení. Moc jsem si četbu užila.
Ženy jsou dokonale schopné zvládat bolest, ale ne emoce. Muži zvládájí emoce, ale ne bolest.
Chyba, chyba.. obrovská chyba. Začala jsem číst druhý díl aniž bych přečetla první. Po nějaké době mi došlo, že to hodně navazuje, ale už jsem byla do četby tak vtáhnuta, že jsem nedokázala knížku odložit. No hned se vrhnu na první díl a snad to bude mít zpětně stejně skvělý efekt jaký by to určitě mělo kdybych to přečetla hned.
Naprosto nepředstavitelné. Nechápu, co pro něj bylo nepochopitelné v tom, že nechtěla opustit své děti. Asi je dobré si občas tento druh literatury přečíst, aby člověk přestal řešit malichernosti. To co museli ti lidé zažít...zase mi to na nějakou dobu stačilo.
Za mně velké zklamání. Celkově mě příběh moc nebavil, nulové napětí. Navíc nevím proč se snaží Robert za každou cenu dostat do každé knihy homosexualitu. No snad bude další díl lepší.
Chris Carter je mistrem svého řemesla. Bez debat. Začala jsem používat čtečku knih, ale jeho výtisky mám v knihovně všechny a bude tam i každý další díl který kdy vydá. Jeho styl je kulervoucí, nechápu jak to dělá. Od první stránky jsem součást děje a jestli je tam nějaká pasáž, která mi třeba nějak nesedí, řeknu si PAL TO ČERT! Já ho miluju a může se tam klidně i objevit zčista jasna zombie a bude mi to jedno. V neposlední řadě je třeba zmínit, že je to první dílo po smrti Chrisovy ženy. Četla jsem to s pokorou a lítostí. Ta pasáž v kavárně...ach....No těším se na další díla. Kéž by byl Chris v životě šťastný.
Asi po třetině přečtené knihy jsem si zároveň pustila seriál. Nikdy jsem nebyla v seriálu popředu před knížkou, takže mi seroš akorát dokresloval detaily. Bylo fajn si zhmotnit postavy a člověk se v tom i rychleji zorientoval. Nakonec mě tahle kombinace moc bavila a bylo to pro mně fajn zpestření četby. Jinak příběh a zpracování super.
Cilka je z železobetonu. Jako povedené sci-fi, leč bohužel opak je pravdou. A jestli se přesně toto opravdu nestalo, jestli byl příběh přikreslen, stalo se určitě něco jiného. Horšího.
Kdo? Kde? Proč? ...Joo tak takhle je to. Anebo ne? Pořád jsem se vnitřně prala s tím, jestli mě to vůbec baví. Dobrá myšlenka, ale zpracování pokulhávalo. Moc postav + ty jména, za mně těžko zapamatovatelné. Příběh Dunjy byl total unreal. No uvidím co další díl, jinak autora opustím.
Přišlo mi to trochu jako příběh Rosamunde Pilcher co dávají na prima love (né že bych to sledovala :D) Ale nakonec, proč ne. Romantika s detektivním nádechem.