nokinka09
komentáře u knih
Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech
Karin Novotná
Bojíte se bouří?
Novela Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech je příjemná jednohubka. Na začátku se seznamujeme s Rebekou, která chodí na základní školu, není příliš populární, přesto má pár přátel. Ale najde se i někdo, kdo ji šikanuje.
Rebeka je přesto hodná a ke svému okolí pozorná. Jednoho dne se tak seznámí s Nelou, která jí řekne zvláštní věc. Rebeka na základě těchto slov zahájí své pátrání, a postupně se začíná střetávat s temnotou.
Ke konci knihy už jsou některé scény drsnější a Rebeka musí zapojit všechny své síly, aby ona i její blízcí zůstali naživu.
K autorce jsem se dostala díky antologii Smečka a její povídce Azurit, která mě uchvátila. Okřídlení tvorové mě bavili o trochu méně, ale být mladší, byla bych z nich pravděpodobně nadšená.
Námět byl dobrý, i když ocenila bych více podrobností, delší rozsah - autorka píše poutavě, tak by mi nevadilo, kdyby dílo bylo místo novely podrobnějším románem.
Pokud budete mít volné odpoledne, mohu doporučit - ideálně při bouři, ať si můžete plně užít atmosféru.
Mlhovina
Lenka Hlavničková
Zajímalo vás někdy, co se děje, když spíte? Napadlo vás, jestli je sen skutečně vždy jen sen?
Ošetřovatelce Alici se zdá velmi živý sen a tím je vržena do víru událostí, které jí odhalí, že sny nemusí být vždy jen iluzí.
Alice objevuje svět Mlhoviny, kde je fantazie platidlem, a vydává se na výpravu se skupinou rozmanitých charakterů. Při svém putování zjišťuje, že život ve snech není tak jednoduchý, jak se na první pohled zdá. Cesta, na kterou se vydává, může dokonce rozhodnout o budoucnosti celého mlhovinského světa. Pochopitelně, ne všechno jde podle plánu. Hrdinové tak musí čelit nejen vnějším hrozbám, ale i vnitřním konfliktům.
Velkou předností knihy jsou postavy, ať už hlavní, které jsou přátelské, příjemné a jednoduše řečeno milé, nebo vedlejší, z nichž některé jsem si oblíbila pro jejich humor a nepředvídatelnost více než hlavní dvojici. Knize nechybí ani romantické linky, jedna je více očekávatelná, zatímco druhá pro mě byla příjemným překvapením.
Mlhovinu doporučuji každému, kdo hledá příjemné oddechové fantasy s příměsí romantiky, pohádkovým duchem, skvělými charaktery i pár zvraty. Navíc je příběh rozdělen do krátkých kapitol, takže stránky rychle utíkají pod rukama.
Škola dobra a zla
Soman Chainani
Jak vznikají pohádky? Aby se zloduch stal zloduchem a dobrák dobrákem, musí se naučit, jak na to. K tomu slouží Škola dobra a zla, kde se hrdinové a padouši učí, jak naplnit svůj potenciál, jak přežít ve světě pohádek a dojít svého vysněného konce.
Škola dobra a zla je tak trochu jiná pohádka. Hlavními postavami jsou Sofie a Agáta. Dvě nejlepší kamarádky, které se liší jako den a noc.
Sofie je vždy upravená, krásná, touží po lásce a ví, že je pravá princezna. Naopak Agáta je ošklivá, bydlí u hřbitova, v kapse občas najde mrtvého ptáka, představa pravé lásky je jí k smíchu, okolí o ní říká, že je čarodějnice.
Sofie si vždy přála být unesena, a tak se také stane - ji i Agátu unese tajemný školník, aby studovaly na Škole dobra a zla.
Jenomže už po příchodu všechno nejde tak dobře, jak se zdálo, a škola pro ně má nachystané nejedno překvapení. Jak se dívky popasují s tím, že vůbec nezapadají? Najdou si na škole kamarády? Splní se jim přání, ačkoliv se jejich sny víc a víc rozcházejí? Je dobro opravdu vždy dobré a zlo zlé? Tyto a mnohé další otázky se linou celým příběhem.
Kniha byla roztomilou zábavnou oddechovkou. Až zase budu chtít nějakou pohádku, ráda se do světa, který vytvořil Chainani, vrátím. Ačkoliv má série více dílů, první díl končí vcelku uzavřeně.
Šarlatový závoj
Shelby Mahurin
Znáte ten pocit, kdy si připadáte jako obyčejná hodná holka obklopená samými schopnými lidmi? Přesně taková je Celie, postava, která pomohla hlavní hrdince splnit její úkol, a po které na konci hlavní hrdinské cesty ani pes neštěkne.
A přesto je tu. Není nejchytřejší, nejsilnější ani nejodvážnější. Zkouší věci po svém a žalostně při tom selhává. Pronásledují ji traumata z minulosti. Přesto je odhodlaná, vytrvalá a ochotná pro své přátele udělat cokoliv, i když to znamená čelit nesmrtelné bytosti.
Postupně se učí, že být "obyčejnou" nemusí být vždy na škodu, a že i v někom jako ona se může skrývat síla. Nerozumí všemu, nedokáže vybojovat všechny bitvy sama, občas se chová příliš naivně, ale myslím, že k jejímu charakteru to sedí. Chápu, proč se mnoha lidem Celie nelíbila, ale mně sedla.
Michal je na první pohled nepřístupný, chladný a náladový. Ale má skvělý humor a jeho tanec s Celií byl jedinečný. Další postavy, jako Dimitri s věčným úsměvem na rtech a Odessa se svou povrchností a ironií, jsem si zamilovala.
Je skvělé, že Shelby využila při psaní upírů mnohé klasické zákonitosti.
V příběhu se setkáváme i s postavami ze série Holubice a had, kterou jsem četla před delší dobou. Myslím, že není nutné tuto sérii přečíst, ale může to pomoct při orientaci v postavách.
Za velký plus považuji skvěle vykreslenou temnou atmosféru, i když akce není mnoho. Hlavní záporák mě ale nepřekvapil a konec příliš také ne, ale některé věci se odehrály jinak, než jsem čekala.
Přesto mi dílo padlo do nálady a dostala jsem to, co jsem chtěla - romantiku, tajemno, nadpřirozené rasy, trochu jinou hrdinku, temný svět. Na další knihu jsem zvědavá.
Zmije a křídla noci
Carissa Broadbent
Upíři v kombinaci s Hunger Games? Rozhodně beru. Bohužel kvůli tomuto srovnání jsem asi měla příliš velká očekávání.
Oraya, adoptovaná lidská dcera upířího krále, vstoupí do legendárního turnaje Kejari, kde si vítěz může přát cokoliv a bohyně mu to splní. Oraya chce požádat o přeměnu v upírku. Turnaj je ale krvelačný a aby přežila, musí se spojit s nepřítelem rodu svého adoptivního otce, Raihnem. Musí tak začít bojovat nejen o přežití, ale i o své srdce.
Kniha má rozhodně svá pozitiva. Upíři jsou zde nebezpečné stvůry, které neváhají zabíjet, autorka nešetří krvavými popisy a drsnými scénami.
Oraya je tvrdá, připravená bojovat a nebojí se riskovat. Raihn má v sobě sílu i jistou citlivost a je odhodlaný dosáhnout svého cíle. Chemie mezi Orayou a Raihnem funguje dobře. Chaotická Mische je skvělým odlehčením.
Většina zvratů se dá do určité míry očekávat, ale nemyslím si, že konec musí být nutně šokující, aby byl dobrý, takže to tolik za negativum nepovažuji.
Negativem však je, že kniha působí příliš povrchně. Svět je očividně promyšlený a detailní, ale v knize se o jeho fungování a historii moc nedozvíme. Mnoho postav vypadá potenciálně zajímavě, ale jen se na chvíli mihnou a zmizí dřív, než si k nim čtenář udělá vztah.
Za největší mínus považuji zkoušky turnaje. Popis, ač květnatý, neměl zkrátka dostatečnou hloubku. Turnaj jsem neprožívala, netrpěla jsem s hrdinkou, nebojovala jsem s ní o život. Možná by knize víc prospěla er forma.
A drobnost, která sice neurčuje hodnocení, ale musím ji zmínit. Ačkoliv jsem v menšině, obálka se mi nelíbí. Základ je zajímavý, ale mám nutkání hledat hadovi hlavu a štve mě, že tam není. :D
Lesklý nápis se mi navíc během čtení z velké části sloupl, což je docela mrzuté.
Ještě se rozhoduji, jestli dám dalšímu dílu šanci.
*Někomu se může hodit info, že je na konci glosář, já to vždycky zjistím až po dočtení.
Potkan
Gisela Bull
Kniha hezky zpracovaná, ačkoliv za mě mohlo být víc fotek. Některé informace v knize jsou však již považované za zastaralé, například že když má potkan dost pozornosti je v pohodě i sám, proto ačkoliv je tam mnoho užitečných informací, ji nedoporučuji brát jako jediný zdroj.
