Noshelfcontrol komentáře u knih

Abych řekla pravdu, tak Petra a Lucii jsem si chtěla přečíst ještě předtím, než jsem se dozvěděla, že patří mezi povinnou literaturu. Všichni my říkali, že příběh je moc hezký, ale smutný. Připadalo mi to očividné, jelikož se příběh mladých milenců odehrává za války. Jenže když jsem knížku četla, tak co stránka, to štěstí a rozkvétající láska. Pořád jsem čekala kdy přijde ta smutná část. Už jsem byla skoro na konci!
A pak přišla na řadu poslední stránka ...
No, a potom ...
Potom jsem pochopila, že někdy stačí na konci jediná věta, která vás hluboce zasáhne.

Dojemný, romantický a oddechový příběh z Francie roku 1918. Souhlasím s tím, co tady někdo psal, a to s tím, že tahle kniha rozhodně patří do oddělení "Tohle by si měl každý přečíst před tím než umře".

5 03.03.2016

Asi jako každý tady, jsem čekala něco více hororovějšího, ale byla jsem mile překvapena. Líbilo se mi, že mě z knížky mrazilo a zároveň mě i občas dojala. Vždycky, když jsem si dopředu řekla co asi bude dál, přišel nový zvrat. Dále se mi líbilo, jak autor doplnil příběh zvláštními fotografiemi. Všechny postavy mi byly hrozně sympatické, teda až na doktora Golana samozřejmě :-) Takové napínavé romantické fantasy jsem už dlouho nečetla. Doufám, že si brzo koupím i druhý díl.

5 03.06.2015

Moje druhá Kingova kniha, tentokrát o zvrácené soutěži jménem Dlouhý pochod. 100 mladých kluků, kteří mají celý život před sebou se dobrovolně přihlásí, aniž by věděli důvod. Naivně jsem si myslela, že když někdo dostane třetí varování, tak prostě vypadne, ale to by nebyl King, kdyby to bylo takhle jednoduché, že jo? Nebo to jak se lidé (kromě příbuzných) chodí s radostí dívat jak Chodci trpí. Člověk se úplně vžije do Rayovy kůže, to jak přemýšlí o svém životě, jaká mučivá bolest ho provází a jak musí sledovat umírání svých přátel. Jinak skvělá knížka, která si mě získala. Rozhodně doporučuji, protože v tomhle King určitě zabodoval.

5 25.04.2015

Asi jako většinu lidí mě nejdřív zaujala obálka. Příběh se mi moc líbil, takový tip příběhu, kdy jeden z dvojice je nějak nadpřirozený a druhý je člověk. Láska mezi duchem a člověkem, neboli Ghost love story :D Občas jsem se i slušně zasmála, hlavně když šlo o Thomase. A ani strašidelná atmosféra v knize rozhodně nechybí, viz prostředí Annina opuštěného domu a domu ve městě (nebo kde) s rozdvojenným duchem. Cas a Anna ani nemuseli říkat,,Miluju tě", aby jste jim jejich lásku uvěřili. Nicméně, když jsem dočetla ten konec, úplně ve mně hrklo. Co nejdřív začnu číst další díl a doufám ve šťastný konec.

5 11.10.2014

Byť trochu podobná jiným knihám (např. Hunger Games nebo Labyrint), Univerzita výjimečných má spoustu jiného, co nabídnout. Jak už tu již někdo zmínil, srovnávat a možná i "hejtit" podobnost s HG není úplně na místě. V dnešní době je hodně těžké přijít s něčím novým. Tolik různých příběhů bylo napsáno i v různě pozměněných verzích, proto obdivuji, že ještě stále vznikají nové knihy.

Příběh byl poutavý, možná se kápanek pomaleji rozjížděl, ale jakmile naši hrdinové s Pětijezeří dorazili do Tosu, příběh nabral celkem zajímavý spád. Celá část s Testováním (alespoň 80% knihy) se četla hrozně dobře. Samé zvraty a napínavé momenty. Občas se možná příběh lehce vlekl, ale to málokdy. Já tedy hltala každou stránku. Zpozorovala jsem u sebe stejnou reakci či pocit jako například u Dlouhého pochodu od Stephena Kinga, kdy jde o nějakou zkoušku a vy si říkáte: "Hmm, to bych chtěla taky zkusit, zajímalo by mě, jak daleko bych se dostala. Vždyť přeci maximálně vypadnu a půjdu domů ne? Že?" ... Ehm ne. :D

Musím říct, že když jsem četla část se Ciinou samooperací, dost jsem u toho křivila obličej bolestí i za ní ... Tohle bych v životě nezvládla.
A když jsem u knihy dostala hlad, cítila jsem se provinile, když jsem viděla z čeho musí přežívat oni :( I když se tam občas měli líp jak já :DD

Každopádně hlavní hrdinka velice chytrá, někdy až moc :D Zdálo se, že snad ví a umí úplně všechno, teda až vybíraní lidí, kterým lze věřit, ale psst!
Kdo to taky dnes umí, že?
Jediné, co jsem v knize postrádala, byla chemie mezi Tomasem a Ciou. Možná je to jen můj pocit, ale vzhledem k tomu, že už jsem nějakou tu knihu s hlavní dvojicí četla. Musím říct, že už jsem zažila větší chemii a uvěřitelnější city, než mezi těmito dvěma. Čímž neříkám, že by Tomas nějak vadil, to ne. Jen tam něco chybělo, něco, co by z něj dělalo takového toho nezapomenutelného idola žen jako například Peeta z HG nebo Čtyřka z Divergence (ne opravdu se nesnažím srovnávat, jen jsem dala příklad dvojic, mezi kterými to fakt jiskří :D)
Celé mi to připadalo takové náhodné? Nucené? Strojené? Já nevím. Jako "známe se už odmala, velcí kamarádi jsme sice nebyli, ale asi tě miluju" :D
Omlouvám se všem fanynkám Tomase a Cii (Tocii? Uh ne, to zní skoro jako Tosu xD Ne, neumím vymýšlet tyhle "ship names"), ale třeba mě pokračování o jejich lásce přesvědčí více ...

Mimochodem mnohem větší chemii jsem cítila mezi Ciou a Michalem. Tam bych tomu "jiskření" uvěřila snáze.

Proč jsem odebrala jednu hvězdičku? Ani ne tak za pomalejší rozjezd knihy a ani ne tak za knihu samotnou, jako spíše za český překlad. Občas tam bylo neskutečně moc chyb a některé věty moc nedávaly smysl. Ale jak se říká: I mistr tesař se někdy utne. Nejsem kdovíjaký pedant na gramatiku (koneckonců to vidíte v mých komentářích sami :D), ale některé věty občas daly zabrat na pochopení.

P.S. Každopádně jsem se asi zbláznila, nebo spíše lidi v mém okolí, protože jsem k Vánocům dostala skoro všechny ostatní knihy Joelle Charbonneau, nebo jak se můj přítel jednou přeřekl a zeptal se mě, jestli pořád čtu to Chardonnay :DD

4 13.02.2022

Tak a je to tady... Ti, kteří už nějaký ten pátek čtou, jako já, musí vědět, že v každém příběhu je občas "zapotřebí" obětovat jednu z hlavních postav. Nemáme to rádi, nelíbí se nám to a nadáváme na autory.
Já osobně to autorce za zlé nemám. To ovšem neznamená, že mě to nebolelo. Prožívám tu bolest stejně jako ostatní čtenáři. Ještě po zavření knihy jsem byla chvíli trochu v šoku. Ale nechci to zase přehánět.
Vždycky když to začne v nějakém vztahu vypadat nadějně, tak musí přijít rána (není to ale naštěstí pravidlo).

Každopádně kniha měla pomalý rozjezd a jak už jsem zmínila u jiných knih a u dalších ještě zmíním, já se prostě jen tak do nějaké knihy nezačtu hned na začátku.
Rozhodně nepatřím mezi lidi, kteří mají knihu za dva dny hotovou :D

Ale u VA už jsem si zvykla, že i přes pomalejší průběh, který vás baví, ale úplně nezachytí, přijde prudký spád událostí a poslední třetinu knihy přečtete jedním dechem :D

Docela jsem ocenila to, jak se Rose postavila Lisse a konečně jí řekla co si myslí. Třeba ji to aspoň trochu probere. Upřímně v tomhle díle mi Lissa docela lezla na nervy a připadala mi hrozně sobecká. Konečně Rose udělala vlastní rozhodnutí a myslela především na sebe. A vydala se splnit onen Krvavý slib, který dala Dimitrijovi...

Jsem moc zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál a to jsme teprve v půlce...

4 25.04.2020

Ehm, no ...
Přemýšlím jak začít. Mám z knihy rozporuplné pocity. Než jsem ji otevřela, četla jsem si pár komentářů (ostatně skoro jako u všech knih), a upřímně jsem se zděsila. Dovolím si říct, že moc lidem kniha nesedla. A kéž bych teď nebyla za naprostou ovci, ale musím s některými spoluuživateli na DK, souhlasit.

Protože naprosto miluji Probuzení Simona Spiera aka Já, Simon, byla jsem naprosto nadšená, že má být pokračování, tentokrát o jiné postavě. Bohužel nadšení ze mě postupně vyprchalo a bylo čím dal těžší pokračovat. Ale nejspíš teď jen dělám z komára velblouda, přesně jako Leah. Nerada si to přiznávám, ale sdílím s Leah spoustu povahových vlastností. Také vidím většinou věci černě a nad vším zbytečně moc přemýšlím. A asi právě proto mě občas tak moc štvala. Říkala jsem si "holka krucinál, probuď se. Dospěj trochu." A pak si bolestně uvědomíte, že jste v podstatě to samé. Ale aspoň mě to donutilo se nad sebou trochu zamyslet.
Zpět ke knize. Četla jsem ji opravdu dlouho. Asi jedno z mých nejdelších čtení. Skoro jsem ji odložila a začala číst něco jiného. Ale když já prostě nerada nechávám knihu rozečtenou. Takže jsem se nějakým způsobem prokousala zdlouhavými pasážemi, plnými divného uvažování Leah. Jak to tu už bylo několikrát zmíněno, prostě by jste ji za to chování dali nejradši facku.
Autorka se opravdu nejspíš jen snažila obnovit ono Simonovské kouzlo. Ale Simon v téhle knize, se mi zdál krapet jiný. Jakoby Becky lehce zapomněla, jaký Simon vlastně je. Ale to samozřejmě může být jen můj dojem.

Ale abych tu neříkala jen zápory, kniha nebyla úplně ve všech ohledech špatná. Od poslední čtvrtiny už se četla trochu líp. Hlavně posledních pár kapitol ubíhalo hrozně rychle (a ne nebylo to proto, že už se "konečně" blížil konec :D). Kapitoly týkající se plesu, mě opravdu bavily. A dokonce jsem v nich našla tu starou známou atmosféru ze Simona.
Nebyl to pro mne úplný propadák, ale na rozdíl od Simona, nevím jestli si Holku mimo rytmus přečtu víckrát.
Normálně bych dala tak 3, možná 3 a půl hvězdičky. Ale celou tuto knihu zachraňuje samotné romantické finále. Opravdu celá plesová scéna se podle mě povedla. A onen konec s emailem, mě donutil zavzpomínat na Simona :) Takže toto kouzelné zakončení zaručilo knize 4. hvězdičku.

Opět zde platí pravidlo: když vás kniha moc nebaví, přesto zkuste pokračovat. Můžete být mile překvapeni :*

4 20.10.2019

Už od přečtení popisku mi bylo jasné, že se nebude jednat zrovna o romanci, která bude mít štastný konec. Věděla jsem, že u knihy budu brečet. A to byl důvod, proč jsem její přečtení tak dlouho odkládala. Nerada čtu smutné příběhy, nerada u knih brečím. i když je to pro nás knihomoly občas potřeba, abychom po čtení samých happyendů nezapomněli, že také existují příběhy o smutku, bolesti, a dalších takových pocitech. Bohužel ne všechno musí nutně skončit dobře, a právě to je případ Olivie a Westa, dvou mladých lidí, kteří se do sebe zamilovali za zvláštních okolností ...

Obě postavy jsem si oblíbila od začátku, zvláště Olivii, protože jsme si v některých věcech podobné a právě proto mě to docela zasáhlo ... :(

Moje teorie o tom, jak příběh nakonec skončí se měnily snad s každou kapitolou, chvílemi jsem věděla, že je to ztracené, ale pak se zase objevila malilililinkatá naděje na štastný konec, ale další kapitola tu naději zaplašila. Přála jsem těm dvěma aby nakonec byli spolu (at už živí, mrtví, či někde mezi), opravdu jsem doufala ...
Ale když pak přišla Ta část, tak jsem se div nerozbrečela, opravdu jsem neměla daleko k tomu, abych nepropukla v pláč (ale berte mě s rezervou, jsem hodně citlivá :D)

Autorka zde ukázala, jak snadné je se do někoho zamilovat, když jej poznáte opravdu dobře a rozumíte si, jste jak spřízněné duše. Přesně jako West a Olivia ...

4 05.10.2017

Knížka se hodí na oddych, ale mrzí mě, že jsem si ji nenechala až na zimu, pro lepší atmosféru. Ale co si budeme nalhavat, tady u nás stejně moc nesněží, že? :D Nicméně námět je opravdu dobrý a i čtivý (teda pro mě), jen ten konec byl si zasloužil vetší pozornosti autora. Většina čtenářů by asi ráda věděla, jak to probíhalo u ostatních. Jestli je nakonec zachránili, i když počítám, že ano. Jinak se mi kniha velice líbila :)

4 20.10.2016

To bylo něco, to vám řeknu. :D Knížka byla napínavá už od samého začátku, dělalo mi velký problém, aspoň na chvíli se od ní odtrhnout. Protože, co si budeme povídat, člověk se musí občas i najíst, že? :D Druhý díl už měl o něco větší spád než první a bylo v něm více zvratů. Musím říci, že když se skupinka dostala na letiště, pořád jsem měla takový divný pocit, bála jsem se, že je tam za chvíli někdo zastřelí. Zdálo se mi to až příliš dokonalé. No a pak přišla na řadu Operace Fénix, a mně došlo, že jsem se až tolik nespletla. Líbilo se mi střídání pohledů Deana a Alexe. Ale jak se blížil konec, vše začalo nabírat na intenzitě a už se to jen střídalo: Dean, Alex, Dean, Alex ... v téhle části knížky se člověk pěkně zapotí :D No a pak přišel Epilog. Vše se zdá být perfektní. Všichni jsou v bezpečí. No dobře, bohužel né úplně všichni :/. Říkáte si, že to není tak strašné, sice tam jsou ještě nějaké nezodpovězné otázky, ale vy si řeknete, že by to klidně mohl být konec celé série, no ... jenže pak přiběhne Niko a hezky ten konec otevře :D
Musím okamžitě sehnat třetí díl :)

4 10.05.2016

Knížku jsem přečetla doslova jedním dechem, vůbec jsem ji nedokázala odložit. Film je úžasný, a tak jsem si řekla, že zkusím i knížku a ta je taky úžasná. Ze začátku jsem Kylea trochu nenáviděla, ale potom jsem si ho rychle zamilovala. Knížka byla více pohádkovější, což se mi líbilo, jenom mi ze začátku dělalo problém představit si Adrianovu zvířecí podobu. Líbí se mi, že se film od knížky docela liší, hlavně pokud jde o zpracovávání Zvířete, protože se mi líbí obě možnosti. Netvor je jedna z nejromantičtějších knih, jakou jsem kdy četla. Jestli jste taky taková romantická povaha jako já, tak se vám Netvor rozhodně bude líbit.

4 22.05.2015

Jak už se tady někdo zmínil, ten konec jsem si představovala trochu jinak, ale nabyla jsem zklamaná, i tak mě dostal. Po přečtení prvního dílu, jsem se doslova hned vrhla na ten druhý. Nejdřív jsem to četla po částečkách, ale pak mě to úplně pohltilo a četla jsem ji po velkých kusech. Trošku souhlasím s tím, co tu jiní píšou a to to, že je dvojka o trochu slabší než jednička. Jednička mě totiž úplně uchvátila a dvojka na tom nebyla o moc jinak. Autorka si rozhodně servítky nebrala :D Protože scéna v Lese sebevrahů mě úplně dostala, a pak taky souboj v pekle, no ....... sečteno a podtrženo, úžasná knížka a hned se tím řádí mezi moje nej.:)

(SPOILER) Aliance se četla velmi dobře, možná kvůli přidání Tobiasova pohledu, možná kvůli změně prostředí, možná kvůli nedočkavosti, jak to celé nakonec skončí, kdo ví. Děj byl plynulý, až na pár táhlejších částí, těch bylo naštěstí oproti Rezistenci méně.
Vztah Tris a Tobiase už byl více zamilovaný, i když se k sobě někdy chovali hrozně. Asi proto mě konec tak moc bolel. Onu pasáž jsem četla s otevřenou pusou a slzami na krajíčku, ale pořád jsem si naivně (jak už to tak bývá) opakovala, že to přece není možné, takhle to neskončí, přece zase ožije atd. ... Nechtěla jsem tomu věřit. Všichni říkají, jak jim ukápla slzička, ale já vyloženě posledních pár stránek probrečela tak, že jsem přes slzy ani neviděla. Ale záměr autorky samozřejmě chápu, život není vždycky happy end. A toto je krutá realita toho, jak se vyrovnávat se ztrátou milované osoby. Jen mě mrzí, že této postavě nebyl vzdán větší hold. Obětovala se úplně pro všechny, ne jen pro jednoho člověka a skoro nikdo o tom neví...

Oproti filmu jsou zde více než značné rozdíly a mě by zajímalo, zda by filmový tvůrci dodrželi knižní konec či ne, kdyby se rozhodli poslední film natočit.

Pojďme teď ale všichni držet minutu ticha za postavy, které nás opustily: Will, Al, Marlene, Lynn, Natalie a Andrew Priorovi, Tori, Uriah a ..... Tris.

Sometimes, the best way to help someone is just to be near them.
- Veronica Roth, Divergent

3 15.08.2023

(SPOILER) Krásný, nevinný, možná lehce naivní vánoční příběh. Lépe bych tuto knihu asi neshrnula. Věděla jsem, že už je trochu mimo moji věkovou kategorii, ale nedá se nic dělat. Stárneme, ale knihy zůstávají. Bohužel si za to můžu sama nebo spíš moje lehká posedlost young adult žánrem. Však já z toho jednou (mentálně) vyrostu, ale naštěstí i naneštěstí takových knih na mě čeká ještě hromada v mé knihovně :)

Ale ted k romantickému příběhu Sierry a Caleba, donutilo mě to přemýšlet o vztazích na dálku. Obdivuji jejich sílu a odhodlanost do toho jít. Sama jsem si už vyzkoušela vztah na dálku a to nebylo žádných 16h cesty jako mezi S a C. Kdepak. Pro mě i o tolik hodin kratší cesta, než ta jejich, byla problém. Naštěstí to ale nebyl ten pravý. Toho jsem našla až v novém městě o 2 ulice dál :D Ale proč tu vůbec píšu o sobě proboha?
No nic, toho si nevšímejte :D
Chtěla jsem jen říct, že vztah na dálku chce opravdu kuráž a trpělivost. A opravdu doufám, že jim to vydrží, a že nejspíš spolu budou v budoucnu provozovat farmu na vánoční stromky po Sierřiných rodičích. Nebo budou žít v Californii s Heather a Devonem a každou zimu jezdit na dovolenou do Oregonu. No ale co potom bude s Rachel a Elizabeth? Zapeklitá situace. Ale já věřím, že ti dva si nějak poradí a ať budou kdekoliv, budou kolem sebe mít samé dobré přátele. A tak by to mělo být nebo ne?

3 22.02.2021

Takže... ehm :D Došly mi po tom konci slova? Ano! Jsem zmatená? Rozhodně!

Knížka mě zaujala v knihkupectví a po přečtení obsahu jsem byla na vážkách. Bude to nejspíš zase nějaké klišé typu hvězda se zamiluje do obyčejné dívky. Ano možná tak trošku bylo. Ale! Tohle jsem tedy nečekala :D mám ráda když je do knih zapracováno něco pro zlepšení atmosféry, viz: chaty, tweety, obrázky, policejní rozhovory (to byla pro mě novinka). Hezky to doplní příběh.

U knihy jsem se smála, u některých Ericových myšlenek. Brečela, když se snažil Tessu získat zpátky. Bála se, když vyšlo najevo, co se Tesse stalo a když to pak musela prožít znova. Ale ten konec? Nedokážu popsat svůj pocit lépe, než zmatený. Možná by se to dalo popsat asi takto.
Čtenáři: "Jee aww konečně budou spolu ^^"
Autorka: "Muhehehe, žádnej happyend. Co takhle vás trošku zdeprimovat vy romantický dušičky"

Nevyčítam jí to :D naopak se tato kniha aspoň něčím lišila. Jen... no však vy víte :P

P. S. Byla tu zmíňka o pokračování, slyšela jsem dobře? Jestli ano, tak to se setsakramentsky těším ^^

3 19.11.2018

Konečně jsem dohrabala k tomu, abych si přečetla druhý díl :D musím říct, že mě překvapil. Nemůžu úplně říct, že je lepší jak 1. Pro mě jsou tak nějak nastejno. Ale tady? Střetnutí se Strigoji už ve druhém díle.

Líbí se mi jak se postavy vyvíjejí a vztahy mezi nimi. Jsem moc zvědavá, jak to bude dál :D

Všechny nás v knize zasáhlo a já vím, že jsem nad touto sérií nebrečela naposledy...

No nic, jdu do svojí knihovničky pro třetí díl ;)

3 19.10.2018

Nevím proč je kniha tolik shazovaná. Já byla určitě překvapena. Dlouho mi ležela v knihovně, tak jsem po ní konečně sáhla. Zaujala mě obálka knihy a význam znaku, který se později v knize vysvětlil - 1. hvězda (i když bych neměla soudit knihu dle obalu, ale hold na to se já koukám jako první :D) Dále pak dystopické prostředí, to já ráda :D - 2. hvězda. Postavy, konečně po dlouhé době je hlavní hrdina děvče, samozřejmě střet s mladíkem byl nečekaný, ale bylo mi divné kdyby tam nebyla ani trocha té love-story, bratr hrdinky, rebelové - prostě postavy se mi líbily všechny, a líbilo se mi, že nikdo nebyl tak jednoznačně zlý, ano dělaly příšerné a nehorázné věci, ale bylo tu něco, co je k tomu dohnalo - dalo by se říct, že jim asi přeskočilo :D ale na to si každý udělá názor sám - 3. hvězda. A konečně myšlenka knihy jako taková - typická rozdělená společnost. Já osobně autorku obdivuji, protože dnes je sakra těžké vymyslet něco nového. A spojení dvojčat mi přijde jako hodně dobrý nápad. Takže za myšlenku má autorka 4. hvězdu. Bohužel, i přes mé nadšení z knihy, nemůžu dát 5. Ani nevím proč, zda kvůli tomu určitému zvratu na konci (a všichni víte, co myslím), protože to mě neskutečně zasáhlo. A nebo jestli kvůli otevřenému konci? Já osobně otevřené konce ráda nemám, ale třeba pokračování bude, kdo ví? Ráda bych se dozvěděla jak to vše bude pokračovat, a určitě tu nejsem jediná ...

3 22.09.2018

Líbilo se mi přirovnaní zmíněné níže v komentáři. Jeden z nás lže by se opravdu dalo definovat jako kombinace Breakfast Club, Gossip Girl a Pretty Little Liars. Nikoho nekopíruji.
Ano, postavy a jejich tzv. nálepky se mohou zdát klišé, ale to byl v první řadě účel. Složení typu: nerdka, rebel, sportovec a princezna. Kde tohle dnes nevidíte že? Zároveň to má být ale narážka na to, jak si dnešní mladá generace dává navzájem tyto "nálepky". Kniha poukazuje na více věcí, jako například šikana, deprese, sebevražda, psychopatie, pomluvy, narušení soukromí, ne úplně vhodna výchova a takhle bych mohla pokračovat dále. Chci tím říct, že každý z nás by si v knize nejspíše našel něco v čem se uvidí.

Byla jsem také zvědavá jak dopadne thriller+young adult. Výsledek? Podle mě naprosto super. Napínavé, dojemné, vtipné. Vždy když přišel nějaký zvrat, ani jsem si nevšimla jak mi spadla čelist (což muselo na všech těch veřejných místech kde jsem knihu četla, vypadat skvěle :DD)

Byla jsem přesvědčená, že to udělal někdo z Bayviewské čtyřky (asi špatně napsané, nevadí), nebudu ale říkat koho jsem podezírala :D

Ke konci se mi už ani upřímně nechtělo číst. Ale ne proto, že by mě kniha nebavila. Prostě jsem nechtěla konec. Strašně jsem si užívala její čtení. A doufám, že ta kniha po které sahám teď mě také nebude chtít pustit.:DD

P. S. Shodou okolností tam také půjde o Simona :D

3 23.07.2018

Kniha mě zaujala už v době co vyšla, ale vzhledem k mému kilometrovému seznamu, jsem si ji hned nekoupila, ale i tak jsem ji na něj zařadila. A takhle jsem se cca před měsícem stavila v knihkupectví na obvyklé obhlídce a ještě jednou na ni narazila, a dokonce jsem se dozvěděla, že má další dva díly. Hlavou proběhla ta myšlenka "sakra, trochu jsem zaspala". Ale výhodu to má, aspoň nemusím čekat na pokračování. Tedy jen dokud nebudu mít peníze :D

Knihu jsem tedy ihned koupila, protože při čtení obsahu jsem na ni prostě "dostala chuť". Hlavně, protože téma šikana mi není zrovna cizí.
To byl důvod, proč jsem tolik sympatizovala s Mary. Prošla jsem si něčím hodně podobným jako ona. Až na to, že pro mě je pomsta bohužel nemožná :D
Samozřejmě, že Mary je trochu divná, ale i v tom dobrém smyslu. Kat je prostě typická rebelka a holka od rány, kterou zradila nejlepší kamarádka. A Lillia? Bohatá holka, která zažila také celkem traumatizující věc. O té ale bohužel v knize dál není zmínka. Třeba na to dojde v dalším díle. Co já vím?

Očekávala jsem prostě drama ze střední školy (ale nemyslím to jako narážku). Naopak mě tohle téma celkem baví. To jak autoři rozebírají psychiku jednotlivých postav mladých lidí.

Věděla jsem, že kniha je pomstě. A právě proto jsem se tak těšila až si ji přečtu. Byla jsem zvědavá, jak to dopadne, když se tři úplně odlišné dívky spojí a vymyslí společně plán na pomstu těm, kteří jim ublížily. Každá je jiná. Každá zažila něco trochu jiného. A přesto se dokáží sehrát.

Teď už jen zbývá otevřít druhý díl a zjistit odpovědi na otázky jako: Jak to dopadne s Reevem? (i když by mi jeho smrt či nějaký trvalý následek zrovna nevadila - pro mě je to prostě kretén) Jak se bude řešit ta noc kdy se Lillia a Rennie vytratily z Alexova večírku? (teda jestli se to bude vůbec ještě řešit) Koho si Alex vybere? A hlavní otázka: Co se to děje s Mary? ...

3 02.05.2018

Docela mě mrzí, že mohu dát jen 5 hvězdiček, protože tahle kniha by si jich zasloužila mnohem víc :D Ne opravdu, získala si mě hned jak jsem ji otevřela. Hrozně jsem sympatizovala s hlavní hrdinkou Penny, jsme si docela podobné, až na to, že jsem nikdy nezažila takové hrůzy jako ona (jako ukázat všem své spodní prádlo, nebo být středem mezinárodního "skandálu"). Obdivovala jsem ji za to, jak se se vším dokázala vypořádat. Sice ten konec už byl docela průhledný, jako že už pár stránek dopředu víte jak to skončí, ale to nevadí. Pořád lepší než špatný konec, ne? Penny mě v mnoha ohledech inspirovala, jako bych se sama stala fanynkou jejího blogu. Rozhodla jsem se si některé její rady vzít k srdci. Opravdu skvělá knížka, zvláště na tuto dobu, kdy už se blíží Vánoce. Už se moc moc těším, až si přečtu i druhý díl. Aspoň už "Ježíšek" ví, co mi má dát. :DD

3 27.11.2016