nufula komentáře u knih
Nejdřív jsem viděla v Divadle v Dlouhé Konec rudého člověka, už to mnou otřáslo. Na základě tohoto prožitku jsem si přečetla knihu a souzním se vším, co je uvedeno v komentářích.
Mám také dvě dcery, každá úplně jiná a tak mne při čtení úplně mrazilo. Syrové, až na dřeň. Jako matka přemýšlím nad tím, jak k dcerám přistupovat, abych je pochopila a podpořila, často je to těžké, naladit se na jejich vlnu... Často to myslíme dobře, ale nevíme, jak to vnímají ony dcery....
Po knize jsem sáhla proto, že se odehrává na Šumavě, kousek od místa, kde žili moji prarodiče, též rumunští Slováci, reemigranti. Často myslím na to, jaké to bylo, přijít do Česka a sžívat se s ostatními... Téma mi tedy bylo velmi blízké a příběh mne zaujal. Díky.
Co říci, opravdu bych v Rusku nechtěla žít. Čím více se dozvídám o této době, tím větší mne jímá hrůza z toho, jak Sovětský svaz fungoval a možná ještě dnes funguje.
Tato kniha mi nic nového nepřinesla, pošlu ji hned dál. Ač s podivem, seriál mne svými příběhy oslovil a ráda jsem ho shlédla. Našla jsem si k němu cestu až nyní na podzim 2020 a fakt mne bavil. Kniha bohužel vůbec, velmi amatérsky dopsané linky pacientů, škoda, myslím, že mohlo být daleko lepší...