ondrej.b komentáře u knih
Pro mě zatím nejlepší kniha autorova. Opravdu se mi to líbilo a četlo se velmi pěkně. Pěkně znázorněno nejdříve první putování v roce 1918 a pak i následně v roce 1949. Zápletka se mi také líbila. Prostředí staré Šumavy mám rád a tak jsem na rozdíl od minulých knih velmi spokojen.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih z vojenského prostředí!
Pěkné povídky s tématem služby u Pohraniční stráže bez nějakého patosu a přehnané ideologie. Hezky jsem si početl.
Já jsem spokojen. Trochu více mě navnadil název, ale chápu, že ten prodává knihu. Nakonec je tak událost s pomocí "sestřelení Powerse" takovou minoritou v knize. Ale informace jsou o VTR poměrně zajímavé, trochu úsměvné jsou i různé popisy, jak VTR pomohla se zdokonalením výroby např. pneumatik atd. A i poněkud zábavné je popsání autorovy cesty s jeptiškami ve vlaku. Celkově určitě zajímavá kniha a stojí za přečtení pro toho, kdo o to bude stát.
Zase trefa do černého! Tak rád čtu tyhle "Exnerovky", navíc z archeologického prostředí, kde se vyskytuje postava doktora Soudka, a když se mu ještě naježí fousy, musím se smát:-). Je to milé, čtivé, zábavné, napínavé a hlavně srozumitelné. Čtení na oddech, na léto, nebo prostě když si chcete vyčistit hlavu.
Docela zajímavá sonda nejen do konkrétní sledovačky, ale i do obecné práce a hierarchie STB. Člověku při čtení dojde, jak to vlastně všechno bylo takřka "k smíchu", kdy sledovaný objekt o tom ví, zdraví se s nimi, sám je vlastně sleduje, jestli oni ho sledují. K čemu tohle bylo? Mělo to zdeptat sledovaného? Snad si tenkrát nemysleli, že jim před očima bude Dubček "kout pikle" s imperialisty. Oceňuji odvahu autora za tuto výpověď.
Začátky Čtyřlístku vůbec neznám, takže až teď, ve svých 41 letech:-O, si je postupně načítám a je to moc pěkné čtení.
Je to prostě nádherné čtení, plné vzpomínek na svá dětská léta, když jsem se náhodou dostal k těmto starším příběhům hlavně díky vydání knihy 20x Čtyřlístek někdy v polovině 80 let. Nyní si postupně pročítám tyto souborné knihy (stačí jich mít cca prvních 8) a je to balzám.
Výborný a čtivý příběh s tématikou Pohraniční stráže, který se odehrává v okolí Zvonkové, Nové Pece a Horní Plané - ta místa mám rád. Pěkně vykreslený příběh, popisy zásahu a lidských osudů. Takové čtení mám rád, doporučuji.
Docela příjemně se to čte, ale je to takové neslané, nemastné. Asi bych o sklářích uvítal děj ze starších dob, než ze současnosti. Je to ale pro mě lepší než Duchové Šumavy, nebo dokonce Smrt krále Šumavy - to bylo hodně slabé. Dětští hrdinové mě moc nepřitahují.
Rád si přečtu skutečné příběhy z doby pohraniční stráže a tyto byly velmi pěkné. Pár jich je i ve slovenštině.
Opět výborné, jak jinak. Kapitán Exner propluje s noblesou i "špinavým" vojenským prostředím. Věta, že "se smutným povzdechem si vyndal z kufru svou poslední čistou košili", mě dostala:-). Téma, jako chlapovi, je mi blízké, takže se mi naopak prostředí příběhu líbilo a vůbec nebylo nezáživným. Je to prostě oddechová detektivka, která potěší a místy i rozesměje. Díky za ni!
Kniha slibovala mnohé, ale ve druhé půlce jsem se už trochu ztrácel a už mě to tak nebavilo jako ze začátku. A je mi záhadou, proč autor u některých slov používá anglický překlad v závorce?
Je to prostě paráda a i ve svých čtyřiceti letech si moc rád zavzpomínám a přečtu příběhy této vtipné dvojice. Není co dodat a samozřejmě za pět hvězd. A další dvě knihy jistě budou ve stejné kvalitě a oživí mé vzpomínky na dětská léta.
Velmi zajímavá kniha, kde je popsána rozumně střízlivou (a hlavně čtivou!) formou historie, vznik a zánik organizací v "satelitech" tehdejšího Sovětského Svazu, tedy již v popisu knihy uvedených jednotlivých států, včetně naší republiky. Konkrétně u naší republiky autor dost čerpá od Josefa Frolíka a nevím, jestli je všechno pravda, co on ve své knize "Špion vypovídá" uvádí. Byl přece jen i jedním "z nich". A třeba o dalším špionovi - Ladislavu Bittmanovi - je tu jen krátká zmínka. Každopádně jak jsem uvedl, čte se to dobře a celkově je asi vypíchnuto to nejdůležitější, co je třeba vědět. Nejvíc je věnováno německé STASI. Není to žádná bichle, kterou by člověk dlouho louskal, a tak si myslím, že i proto napsaná fakta člověk jen tak nezapomene. Doporučuji všem, kteří se chtějí o tématu něco dozvědět, ale zároveň z něho nechtějí mít hlavu jak pátrací balon.
Výborná kniha vzpomínek, která je zajímavá nejen svým tématem, ale i stylem psaní, resp. ponecháním hovorového vyjadřování hlavního hrdiny. Přesně takovéhle knihy mám rád. Četlo se to moc dobře a jedním dechem. Dozvěděl jsem se přesně to, co jsem chtěl a bylo to velmi zajímavé. A zdravím plukovníka Bobka do Břežan i autora ze Zbraslavi, přes kterou právě p. Jurman za ním jezdil:-)
Poctivě a precizně (ostatně jak je autorovi vlastní) popsána historie a nedávná současnost států, které měly a mají co do činění s jadernými zbraněmi včetně osob, které kdy pomáhali "druhé straně" získat nejen informace o výrobě bomb a věcí s tím souvisejících. Je to zajímavé, čtivé, možná občas až moc obsáhlé.
Kniha je určitě zajímavá, jen možná trochu moc obsáhlá a psaná do nejmenších podrobností, ze kterých mi toho moc v hlavě neutkvělo. Čekal jsem spíš obecnější informace o vojenské rozvědce, ale často jsou uvedeny osobní zážitky z akcí a cvičení, které se později trochu opakují a zdají se mi až moc podrobně vykreslené. Přečtu i další knihy a třeba budu spokojenější:-)
Tohle svědectví by mělo být jako povinná četba na školách, aby se nikdy neopakovaly ty hrůzy, co se děly v padesátých letech minulého století. Čte se to jedním dechem a člověk žasne, co to bylo za kreatůry, které dokázaly člověka dostat až na samé dno. Mučení, mlácení, hladovění, těžká práce, podlomené zdraví a následky do dalšího života, pokud to člověk přežil. Opravdu sugestivní čtení a čte se to jako "napínavý" román, bohužel s dějem, který se opravdu stal. Pokud bych mohl, dal bych knize i těch 126%, což byla pracovní norma pro MUKLa, aby se mohl trochu slušně najíst.....