orinka3 komentáře u knih
Celkem dobrá detektivka, fajn se čte, k vodě nebo do čekárny jako stvořená. A vrahem, jako obvykle, je "zahradník":)
Kultivovaně napsaná kniha, snadné čtení, otevřený konec. Nevím, jestli se do dalšího dílu pustím, připadá mi, že by stačil jeden. Ale můžu doporučit, má patu, hlavu i napětí.
Velice schematická četba, za moc to nestojí. Autor se dost opakuje - mám na mysli duševní pochody unesené Ester. Vhodné pro skutečně málo náročné čtenáře.
Poněvadž jsem měla tu smůlu přečíst pár kapitol prvního dílu, usuzuju, že druhý bude mít stejnou "kvalitu".
Kniha možná dobrá pro děti či milovníky fantasy. Já ji bohužel vidím jako fantasmagorii.
Velmi čtivá kniha. Zasazena do středověku, zápletka, láska, romantika. Doporučuji spíš ženám, poněvadž se obávám, že opakované popisy erotického souznění obou hrdinů případné mužské čtenáře začnou po čase trochu nudit. Dle očekávání všechno dobře dopadne a já tuto knihu doporučím jako nenáročnou, slušně napsanou oddychovku.
Kdo chce vědět cokoliv o sociálním zabezpečení té doby, je tu k dispozici právě tahle knížka. Zajímavé jsou i proměnlivé společenské vztahy v souvislosti s ovdověním, osiřením...Příběhy jsou jednoduché, ale Pittnerovou čtu ráda především kvůli tomu, abych se něco dověděla o všedním životě v 19. století. Pro někoho můžou být překážkou nářečí a archaismy, ovšem dá se přes to přenést. Není to typická červená knihovna, ale sbírka zkušeností.
Nepříliš složitý příběh, ale velmi cenný dokument doby, protože detailně popisuje svatební zvyky na Žďársku. O některých jsem dosud nikdy neslyšela.
Nestává se mi to často, ale knihu jsem musela v půlce odložit a odpočinout si od ní pár dnů. Krutosti, které s každodenní samozřejmostí vykonávají služebníci Moctezumy, vzájemné a tragické nepochopení dvou světů, to vše je náročné na pozornost i představivost čtenáře, který samozřejmě dávno ví, jak to všecko dopadne. Ale tady to má in natura - a to je něco jiného nežli suchá historie v datech.
Dávám plný počet hvězdiček, protože je to skvělá knížka. Napínavá, zajímavá, postavy výborně charakterizované. Čtivě napsaná a asi i dobře přeložená.
Kdybych si uvědomila, kdo je autorem (autorkou), knihu bych v knihovně položila zpátky do regálu. Opravdu, nepíše dobře, je to hrubé, takové "německé" - jestli mi rozumíte. S kvalitní historickou literaturou se to nedá srovnat.
Kniha mě zklamala. Zuzanu Maléřovou čtu ráda a proto, když se mi dostala do ruky tato krásně udělaná knížka, otevírala jsem ji s nadějí. Nadšení postupně pohasínalo. Jak je možné, že v kapitolách o známých lidech chybějí jejich fotografie? Proč autorka hledá drama za každou cenu? Proč je všecko na jedno brdo?? A styl, kterým píše, je na pováženou. S kolegyní, která tuto knihu rovněž četla, jsme se shodly v tom, že autorka propadla manýře. Bohužel. Nadužívání holých, jednoslovných vět...ať se na mě paní Maléřová nezlobí, ale asi usnula na vavřínech.
Byla jsem velmi nadšena Paměťmi Kleopatry, ale tohle mě nějak nechytilo.
Mimořádně zajímavá a čtivá kniha, navíc s překvapením.
Drsná doba, drsné popisy. Nevím, jestli je možné, aby žena vydržela všecko co hrdinka musela, aby se nakonec dočkala svého štěstí - ale co, je to oddechovka ke čtení pod lampou. Angeliku jsme měli všechny rády, nebudu se tedy ofrňovat. Mám ale menší výtky ke stylu psaní, možná spíš překladu, občas se vyskytují toporné obraty. Jako nenáročná četba - proč ne?
Třetí díl se mi zdál zajímavější než druhý, ale opět ho nemůžu vychválit coby literární dílo století. Hlavně se mi nelíbil obrat, který se v dílech několikrát opakuje, a to že "Marie prskla" - hodně nešikovné vyjádření nesouhlasu hlavní hrdinky. Ale jako vyloženě oddechovou četbu třeba při chřipce se dá kniha doporučit.
Druhý díl je pro mě docela zklamání. Nečtu to samozřejmě v originále, tak je docela možné, že je to i vinou nepřesného překladu, ale mám bohužel pocit, že autorka má slabší slovní zásobu. Často se opakuje. Příběh je očekávatelný, happy end rovněž. Pro mě je docela zajímavý pohled na husity z té opačné strany, zmínky o Husovi a vykreslení císaře Zikmunda, ale jen kvůli tomu se to číst nedá. Jsem zvědavá, jestli se ve třetím díle autorka polepšila, protože když jsou postavy v knize jako živé, vypadá to opravdu jinak. Tady jsou jenom vymyšlené.
Mám ráda takové košaté příběhy, když jsou i dobře napsané, je to paráda. Knížka, kterou stojí za to mít ve své knihovně. Jako dárek pod stromečkem potěší každou dobrou čtenářku.
Půjčila jsem si to v knihovně, neznajíc autora. Domnívala jsem se, že půjde o Angličana. Postupně jsem nabývala dojmu, že jde o nějakou parodii. Jednoduše psané, patrně dost narychlo. Kniha se nehodí číst ani jako červená knihovna, tak je prostoduchá a předvídatelná. Kdyby ji pan S. předložil jako novodobou Pytlákovu schovanku a dal si víc záležet, mohl mít aspoň jednu hvězdičku. Takhe palec dolů a pryč s ní zpátky do knihovny (naštěstí jsem za ní neutratila ani korunu), je to čistokrevný literární brak.
Pěkná mystifikace s tou autorkou:) Co mi dalo práce, než jsem zjistila, že Helena Farská je Pavel Verner! Tak se mi to líbilo, že jsem si knížku sehnala jako dárek pro dceru k narozeninám. Od začátku do konce jsem se náramně bavila. Teď se mi navíc ulevilo, že si můžu přečíst další knihy výborného vypravěče a nemusím pátrat po záhadné Farské, autorce jediné knihy. Doporučuji každému, kdo má rád např. Spolčení hlupců. Komu tento styl a nadsázka nevyhovuje, ten ať se do četby radši nepouští.