orinka3 komentáře u knih

Už ten Modrý skarabeus se mi líbil a další kniha německé autorky teď taky. Jen jsem po úvaze odebrala 1*. Protože prostě nevěřím tomu, že může člověk až do svých 14 let netušit pravdu o tom, že je opačného pohlaví. To je možné snad u Cimrmana, ale tady...taky se mi nezdálo pravděpodobné vzájemné chování jak Normana tak i Antonie, když bylo od začátku nad slunce jasnější jak to s nimi dopadne. Tady to bylo zbytečně natahované. Na straně druhé se mi velmi líbil obraz tudorovského dvora a chování šlechticů, dojal mě smutný příběh lásky Jane a mladičkého krále. Jane mi vlastně připadala podle líčení autorky snad nejlépe psychologicky vykreslená (tedy až na to nadšení po svatební noci, takový kotrmelec je dost přitažený za vlasy). U Antonie i Normana bylo vidět, že tu jde o fantazii spisovatelky, která se nemůže opřít o historická fakta. Ale ať to má své chybičky a nevěrohodnosti, přesto je to moc hezké čtení, živé, napínavé a určitě potěší každou ženu.

1 16.12.2024

Mně se to celé zdálo nevěrohodné a pátrající šlechtična mi bohužel vůbec nebyla sympatická. Těžko uvěřit tomu, že mohla pátrat na vlastní pěst a procházelo jí to takovou dobu. Ani ostatní postavy nejsou vykreslené tak, aby jim člověk věřil. Téma čarodějnictví je slibné, ale tohle je hodně slabé zpracování. Když to porovnám s takovým Kladivem na čarodějnice....

2 11.12.2024

Je jenom málo knih, u kterých nepřeskakuju některé pasáže. Tahle je výjimečná - u ní jsem se vracela a četla i dvakrát totéž, jak moc se mi to líbilo. Román o životě židovské rodiny od padesátých do šedesátých a dalších let je psaný rukou zasvěceného mistra. To smutné není patrné na první pohled, ale maminka zvaná Zlatíčko je tím hodně poznamenaná. A jak manžel, tak i synové to ctí...... Hned jsem si vybavila Poláčkovu slavnou knihu Bylo nás pět i Frýdův Vzorek bez ceny a pan biskup. Mají společnou základnu a všechny tři jsou kouzelně čtivé. Vřele doporučuju ke čtení, hodně jsem se dověděla, poučila a taky se hodně nasmála. Je toho víc, ale to nevydařené odstřelování Stalinovy Fronty na maso, tak to je tedy něco! Oskar Neumann je symbolem noblesy, vzdělanosti i širokého rozhledu. Otec Samuela a Tomáše, kteří díky jeho výchově uměli proplouvat i ve špinavých vodách socialismu. Vůbec jde o skvělou a milující rodinu. Člověk si musí zachovat svou důstojnost a nepodlehnout nátlaku. Skvělá a nezapomenutelná četba, knížka je napsaná vybraným jazykem a je plná jemného humoru.

2 05.12.2024

Tentokrát se mi historická detektivka líbila. Nápad rozdělit se při vyšetřování byl fajn a i to prostředí Českého ráje bylo nevšední. Jen si myslím, že to bylo až moc košaté, za což jednu hvězdičku ubírám.

6 27.11.2024

(SPOILER) Jestli bych měla dělat nějaký žebříček nejlepších knih roku 2024, tahle by stála na nejvyšším stupínku - jasný vítěz! Obdivuju spisovatelovo mistrovství, když dokázal napsat velký román o prosťáčkovi ze zpustošené vesnice tak, aby v něm člověk spatřil hrdinu. Protože co by byl jiného? Ono to vypadá, jako by se všecko točilo jen kolem včel. Jenomže, co říct na to, jak Sergejič nedokázal nechat ležet mrtvého vojáka na poli, přestože ani nevěděl, ke které straně ve válce patří? Vlastní život riskoval, aby ho aspoň trochu sněhem zakryl, když už mu nemohl vykopat hrob. V té vesnici, která stála v šedé zóně a střílelo se vlastně jen přes ni, zůstal jen ten Sergejič a jeho "spřátelený nepřítel" Paška. Neměli se sice kdovíjak rádi, Sergejič dodnes nezapomněl, co mu ten Paška ve škole zlého prováděl, ale co to teď řešit, když tam kromě nich nikdo není? Ale ty včely.....jak poeticky o nich Andrej Kurkov píše, s jakou láskou! Moc se mi líbilo to spaní na úlech, to jsem dosud netušila, že je to možné a asi i účinné? Přece co od včel pochází, všecko je dobré. No a protože Sergejič pochopil, že s jarem se včeličky nemají na čem pást, tak zabezpečil úly a vydal se s nimi svým starým žigulíkem na Krym. Tam totiž měl svého starého známého ze včelařského sympozia a jaksi už zapomněl, kolik let se neviděli a ani neslyšeli, takže ho v cíli čekalo překvapení. Cestou potkával lidi, kteří mu pomáhali, on vůbec nesoudil, ke které straně patří nebo jakého jsou náboženského přesvědčení. Tragických událostí je tam i tak hodně, jenže on bere život takový, jaký je. Já jsem čím dál tím víc trnula, co se hrozného v závěru knihy stane, opravdu jsem ji moc prožívala. Ty šedé včely, ty hrozné sny...granát v autě.... však si Šedé včely přečtěte. Ale udělejte si na to opravdu čas a buďte soustředění, ať vám neunikne ani jedna věta. Překlad je vynikající!

3 24.11.2024

(SPOILER) Nestačí dobrý úmysl a slovní zásoba. Vlastně by tu bylo všecko, co zakládá dobrý strašidelný příběh. Zchátralý dům, podivná zaměstnavatelka, zamlčování odpovědí a vzrůstající strach hlavní hrdinky. Jenomže to by celé to povídání nesmělo přešlapovat na místě. Elspeth byla možná hodná a empatická vychovatelka, ovšem to nestačí k tomu, aby mi byla sympatická. Propánajána - na ostrově byl přece farář - proč k němu nezašla pro pomoc a místo toho vyzvídala u jeho manželky? Vždyť od toho je duchovní, aby vymítal duchy, ne? Vlastně ani jedna postava tam nebyla věrohodná. Požár tu, požár tam a stejně jsem se nedověděla, co vlastně se její sestře stalo a proč tam vypukl. Protivná podezřelá služebná, popálená zaměstnankyně, hodná hospodyně.... a bohužel, žádný chlap v domě. Děvčátka mi bylo líto, ale Espeth byla trestuhodně pasivní a šla mi čím dál víc na nervy. No, třeba se paní Netley poučí a trochu víc popracuje na fabulaci tak, aby to nenudilo. Jenom strašení nestačí.

3 21.11.2024

Téměř pohádkový příběh z raného středověku, kdy se anglickými hvozdy proháněli zločinci a odnášeli to nevinní lidé. Bývalý bojovník Dunston zvaný Smělý si žije poklidným životem vdovce ve své kovárně s věrným psem Odinem po boku. Při procházení lesa ho jeho kroky přivedou přímo k místu činu, kde najde zohavenou mrtvolu muže. Vzápětí v lese objeví ukrytou dívku, která mu podá svědectví o tom, co zaslechla. Ví, co by neměl dělat, ale nemůže si pomoci, smysl pro spravedlnost je silnější než původní předsevzetí. No, a od toho se odvíjí celý příběh. Velmi dobře se to čte, je opravdu jako pohádka. Neřekla bych, že spisovatel je až tak dobrý vypravěč. Příběh je to přímočarý, řekla bych až lehce naivní a dost mě dopalovaly neustálé zmínky o bolavých Dunstonových kolenech. Jak už z mého hodnocení vyplývá, je to spíš četba pro mládež, ale neurazí ani dospělého.

2 19.11.2024

Místo poutavého detektivního příběhu se mi dostalo jakési historické konverzačky. Navíc se záplavou staročeských jmen i predikátů, až oči přecházely. Nebavilo mě to a ani spanilá a bystrá paní manželka nepomohla. Pan Vondruška napsal lepší knihy.

5 19.11.2024

Fantastické! Thilliez vystihl přesně nebezpečí, které může hrozit světu při zneužití moderních technologií. Popsal to dokonale a uvěřitelně. A napínavě. S úžasnou erudicí i fantazií. Ze začátku se zdálo, že Anděla Budoucnosti budou pronásledovat celou knihu, ale nakonec je všecko jinak. Nemohla jsem se od četby odtrhnout, i když počet stránek dá jednomu i jedné hodně zabrat. Jen autora tak trochu lituji, protože si pro svou novou knihu vybral nevděčné téma. Obávám se, že taková rychle stárnou.

2 16.11.2024

Příjemné čtení. Víc mě bavily kapitoly z tudorovské Anglie, byly akčnější a napínavější. Napsáno je to dobře, čtivě a 16. i 20. století se na stránkách poctivě střídají. Amber se mi zdála hodně přepjatá a vlastně se jejímu nebesky trpělivému manželovi docela divím, že to s ní vydržel. Ale konec dobrý - všecko dobré. Záhada vyřešena, smutné duše vysvobozeny a dítě je na cestě. Jen si neodpustím poznámku ke s. 54, kde jsem se ke svému údivu dověděla, že máme ve výstřihu lícní kosti! Ano, s. 54, odstavec 2
"...a výstřih šedivého svetru odhaloval vystouplé lícní kosti a málem jí sjížděl z ramen". Nevím, kdy napsledy jsem se tak upřímně zasmála. :D

4 10.11.2024

Nehodnotím hvězdičkami, protože to po pár kapitolách odkládám nedočtené. A co mě od další četby odradilo? Přílišná "lidovost", únavné hlášky stokrát slyšené i čtené a místo napínavosti se kniha točí kolem neuspořádaného majorova života. Když si beru detektivku, opravdu na něj zvědavá nejsem, stačí náznaky a ne jít do detailu. Je to moje první knížka pana Sagitaria a na další se nechystám. Plně se ztotožňuji s příspěvkem Bustedky. Podceňování čtenáře skutečně ráda nemám, mj.

Kýč jako bič. Ale velice šikovně napsaný a to s těmi dopisy byl výborný nápad. Jenže celou knížku číst o tom o čem víme, jak to dopadne? Jak jsem doufala, že aspoň někde bude nějaký dějový zvrat a přestane to šlapat jako hodinky .....Jedině že bychom se chtěly (že by se do četby pustil nějaký muž, nemyslím) celou tu dobu kochat představou, jak nás objímá krásný, urostlý, empatický, zatraceně sexy filantrop? A navíc nechutně bohatý :D?? O ničem jiném, kromě srdcervoucích popisů bolavé duše nešťastné mladé maminky, to není a je to - upřímně - nuda. Prostě sladkobolný příběh, který v hlavě po přečtení vyšumí po pár hodinách, Jo, a děsně mi vadí ten americký patos. Věřím ale, že fanynek tohoto žánru je pořád dost. Ostatně, nejsem cílová věková skupina.

6 07.11.2024

Líbilo se mi to, je to taková příjemná historická detektivka. Něco jako černobílé filmy pro pamětníky. Nic složitého, člověk tak jaksi dopředu ví, jak to bude pokračovat a konec že bude zaručeně dobrý. Jsou přece chvíle, kdy si každý rád odpočine u pěkné pohádky.

2 05.11.2024

Právě dočteno. Teda....mistrovský kousek! Čistokrevný horor, od kterého se (pokud se naladíte na spisovatelčinu vlnu) neodtrhnete. Navíc jde o české prostředí, o kterém má snad každý nějaké povědomí. Šumava, to je svět sám pro sebe a co tam natropili vojáci, byla jedna hrůza. Doba, kdy rozhodovali kovaní soudruzi. Kteří rozhodovali o osudech lidí, které měli v hrsti. A tak se pouštíme spolu s seshora organizovanou vědeckou výpravou do míst, kdy není vůbec nic zaručeného. Ani čas, ani krajina, ani návrat. Já jen doufám, že knihu nenapadne nikoho zfilmovat. Dopadla by stejně jako Trhlina. Některé věci se na plátno přenést nedají, čtenářská fantazie i představy jsou mnohem lepší. No, a že jsem to četla právě přes Dušičky, je ta pověstná třešnička na dortu. Krásná knížka!!!

11 02.11.2024

Jsem ráda, že autorka zvolila poněkud odlišné téma. Strašidelné domy začínaly nudit. Tohle bylo zábavné s nádechem humoru. Budu se těšit na další díl. Určitě nejsem cílová věková skupina "teen", ale ocením příjemné čtení.

2 27.10.2024

Strašné. Královna Viktorie jakoby byla docela někdo jiný.

Červená knihovna nejspíš pro začínající čtenářky. Přiznám se, že kvůli vzrůstající nudě jsem ji nebyla schopna dočíst a i když jsem přeskakovala odstavce, nic mi neuniklo. Takže nemůžu s čistým svědomím doporučit. Jde tu sice o závažný problém se sžíváním se polských a českých obyvatel jedné vesnice, ale je tam toho příliš málo oproti limonádovým srdečním problémům hlavní hrdinky. Nic moc se tam neděje a s tou mateřídouškou je to podle mě zbytečné a za vlasy přitažené.

3 20.10.2024

Těžko hodnotit. Na jedné straně poctivě sebrané zážitky získané v Africe, na straně druhé ty zážitky zpracované do jakéhosi thrilleru, který podle mě velkou literární úroveň nemá. Je mi líto, ale kdyby to byla literatura faktu a ne beletrie, určitě bych přidala hvězdiček. Mně osobně dost vadily příliš krátké kapitoly, které se mezi sebou rychle střídaly a knížku to podle mě lehce poškodilo. Mnoho psů - zajícova smrt. Do toho příběh Daniela a Izabely jak z červené knihovny.....Já se jen utvrdila v přesvědčení, že Afrika v této knížce zachycená žádné dobré řešení nemá. Bída, chudoba, nevzdělanost a zločin - do toho ještě neustále mezi sebou primitivně bojující kmeny - neslibují žádnou budoucnost. Jsem ráda, že žiju v Evropě a měnit bych nechtěla.

4 19.10.2024

Pokaždé když vyjde kniha této autorky, je to pro mě svátek. Protože málokdo dovede postavy v knize oživit tak, abych je přijala za své. Ve stručnosti se ani nedá popsat všechno, co se v románu děje. Děj se valí kupředu s takovou silou, že si čtenář ani na chvilku neoddechne. Waringham je centrem dění na jedné straně, sídlo krále na druhé a v žádném není chvilka klidu. Bratři Raymond a Jan jsou jako dvě strany mince - živočišný a málo zodpovědný Raymond, který je ovšem coby králův bojovník statečnost sama. Jan je citlivější, ale i on se časem stane dokonalým mužem. Anglie s Francií o území bojuje od nepaměti a i v tomto románu jsou tyhle spory hlavní starostí krále Anglie. Harryho, statečného bojovníka i hlavy otevřené. Samozřejmě jsou tu dva hlavní padouši, ten první, Scrope, si na Jana zasedl v podstatě od jeho dospívání a Gloucester je ďábel v pozadí, který chce mít všechny v hrsti. Opravdu to není jako v pohádce, že spravedlnost vždy zvítězí a urozenci si mohou dělat co chtějí. Na závěr si ale neodpustím malou výtku - překvapila mě spousta chyb v tisku, asi to bylo nad korektorovy síly, přece jenom 800 stránek je hodně. Jenom si myslím, když uvedu jeden případ z mnoha, že mezi "spatřila" a "spařila" je notný významový rozdíl. :)

7 18.10.2024

Ponurý naturalistický horor z šedesátých let. I psychologický, protože hlavní postava major STB Gavenda celou knihu bojuje se svými vzpomínkami a taky se závislostí na Rohypnolu, který ho docela ovládl. Nevím, co bylo vlastně hrůznější, jestli to, co bylo příčinou jeho duševního stavu, odporné postavy estébáků a jejich vyšetřovací "metody" anebo tajemná nepřirozená entita z kosmu. Navíc se všecko odehrává v krutém mrazu slovenských hor, kde Gavendovi všecko připomíná tragédii za SNP, kterou zavinil špatným rozhodnutím. Které ho ve dne v noci pronásleduje. Vlastně v knize není jediný světlý okamžik, je pro čtenáře až dusivá. Určitě bych doporučila jedině dospělým, ona je i složitá - třeba když se popisuje to, co je ohrožuje a konečné rozuzlení je složité tuplovaně.

11 05.10.2024