orinka3
komentáře u knih
Návrat mrtvého muže
Jaromír Jindra
Pěkně čtivé. Jenom tak docela nedokážu uvěřit, že by živé postavy jednaly skutečně tak, jak je to v knize. Hlavní hrdinka Olga byla tak moc zásadová, až mám pochybnosti o tom, jestli je to vůbec možné. A z Kamila jsem zmatená ještě víc. Zdál se mi chytřejší na to, aby udělal, co udělal. Navíc Olgu úžasně miloval a najednou na ni absolutně nebral ohled? Podle mě psychologie postav tak trochu pokulhává, takže jsou moc papírové. Možná je to i tím, že se autor snaží vcítit do myšlení ženy a je známo, že to nejde :D. Doba je popsaná docela dobře. Jsem pamětnice a opravdu to tak chodilo. I s tím závěrem souhlasím, pan Jindra dobře popsal prospěchářství soudruhů, kteří ve snaze zůstat u koryta změnili přesvědčení přes noc.
Poslední kacíř
Martin Chadima
Hvězdičkami nehodnotím, protože odkládám nedočtené. Přitom jsem se tolik těšila, že si přečtu historický román z té doby, navíc napsaný duchovním Církve československé husitské! Postupně mě ale otrávily filosofické disputace, kterých bylo příliš a na úkor děje. Zkrátka, aby to drželo víc pohromadě a upoutalo čtenáře, musely by se proškrtat ty učené debaty a víc se věnovat příběhu samotnému. Promarněná příležitost. Holt - každý není Vondruška.
Pachatelé dobra
Věra Fojtová
Příjemná jedohubka na deku k vodě. Žádná velká literatura to není, trochu mi vadila značná jednoduchost děje i humor za každou cenu. Ale i tak musím uznat to, že prostředí, kde se "vzdělávají" budoucí královny mola, bylo zajímavé. Hodně mě pobavila scénka na letišti, kde dochází k vzájemnému představování slavného a chlubivého fotbalisty Sokola s kapitánem Cetlem. To bych opravdu chtěla vidět na vlastní oči :)
Horkou jehlou
Rudolf Havlík
Tohle může zažít jedině dobrodruh, který se do všeho vrhá po hlavě. A když navíc onen dobrodruh dostane talent na psaní od Pánaboha, pak je z toho takováhle knížka. I když je psaná s lehkou nadsázkou ( fakt je?), mezi řádky prosakuje varování pro budoucnost. Zároveň tu zaznívá i hodně skepse, že zlo, pocházející z bezohledné ziskuchtivé dravosti samo od sebe nikam nezmizí a nemůžeme počítat s tím, že přijde nějaký zachránce. Novodobé otroky děláme bezhlavým konzumem toho, co oni jsou pro nás přinuceni dělat. O těch rybářských lodách a zacházením s naverbovanými naivky jsem se dosud nikde nedočetla. To teda hledím....Děkuju za napínavé čtení a budu se těšit na další.
Smrt za klášterní zdí
Bedřich Březina
Tedy, to bylo dílo! Ze začátku to bylo docela slibné. Zajímavý námět, očekávala jsem nějaké složité zápletky, napětí, mrazení v zádech. Oceňuji, že se v knížce objevovala jména slavných postav naší historie. Ale jak se do toho začala motat mystika, cítila jsem, že bude zle. A ono bylo. Náš antihrdina se choval, jako by neměl žádný pud sebezáchovy, případně byl docela blbý. Spisovatel, když patrně nevěděl co dál, ho nechal omdlít nebo tak něco. Dokonce ho podezírám, že musel vidět film Švanda Dudák podle toho, jak dopadl závěr knihy. No, od půlky jsem to začala brát jako parodii a tak jsem to taky slavně dočetla. :D
Pokoj mrtvých
Franck Thilliez
Za mě velké zklamání. Je to jen jakési dryáčnické a bez potřebné hloubky. Nebaví mě duševní stav mladé kriminalistky. Už jsem od něj četla lepší věci. Tak mně dohromady to otrávilo čtení, že ani nejsem na konec zvědavá. Škoda času.
Jako tygr ve sněhu
Juhea Kim
Je poznat, že knihu nenapsala Evropanka. Její pojetí a vnímání světa se trochu liší od mého. A to je dobře, aspoň jsem se dověděla víc o korejské kultuře. Rozdíl proti jiným knihám, které o Korei pojednávají je v tom, že tato kniha není až tak moc čtivá. Příběhy hlavních hrdinů jsou zajímavé, ale pořád jsem cítila jakýsi odstup od nich. V předchozích románech jsem jim mohla víc držet palce, byli mi bližší. Přesto jde o krásnou knížku psanou místy až poetickým jazykem. I tady jsem se znovu setkala s japonskou krutostí a necitelností. Ke Korejcům se chovali jako k dobytku a zabíjeli pro pobavení. Až ve své pozdní dospělosti jsem musela přehodnotit svoje mínění o nich, které jsem si v dětství vytvořila pod dojmem různých knih á la Sadako chce žít. Historie nelže.
Lesní duch
Graham Masterton
Paperbackové vydání tohoto mysteriózního thrilleru hodnotím průměrnou známkou. Mé počateční nadšení nad nevšedním tématem postupně pohasínalo. Dějová linka nebyla složitá, ústřední postavy otec Jack a jeho syn Sparky začaly pozvolna unavovat. Děj se stal tak trochu monotónní, stále se buď prchalo anebo zas pronásledovalo a hledalo. Všude mrtví a mezi stromy vykukující bílé přízraky. Do toho ještě i kázání o ekologii. Ani závěr knížky mě nenadchl, prostě taková průměrná jednohubka to byla.
Petrovský
Karel Sellner
Knížku lze číst spíš jako kuriozitu. Jsou tu dopodrobna popsány příhody "loupežníků" okolo vůdce Petra. Který je bohabojný, bohatým bere, chudým dává a snaží se trestat panskou zvůli. S klasickými Petrovskými nemá společného nic. Text je velice rozvláčný a jezuité spolu s katolíky v něm nevycházejí jako kladné postavy. Knihy, které byly určeny ke spálení coby dílo ďáblovo a kacířů, Petr zachraňuje a tajně roznáší spoluvěrcům, bratřím a sestrám. Každá kapitola je věnovaná jednomu členu jeho skupiny. No, je to naivní četba a je mi jasné, proč ji žádný nakladatel nevydal. I tak, pro zajímavost, se dá ale proletět a prolistovat.
Planina
Steinar Bragi (p)
Dva nervově labilní mladí mužové s přítelkyněmi vyrážejí autem na výlet do neprobádané oblasti Islandu. Mlha houstne, odchýlí se od plánované trasy a k dovršení smůly ještě vjedou autem do výmolu. Nejde to opravit, musí hledat pomoc. V jediném domě na samotě. A pak už začínají děsivé příhody. Hostitelé jsou podivní. Paní domu je v obličeji zhyzděná lišejem, pán se chová dementně. Dům se na noc zabezpečuje a nesmí se chodit ven. Naše čtveřice se vydatně nalévá alkoholem, prokládá to cigaretami a beznaděj se zvyšuje. Dochází k hádkám. Zjišťují, že ani s půjčeným starým vozem od domácích nedojedou nikam daleko, navíc nikde není signál, aby přivolali pomoc. No, řekla bych, že jde o psychologický thriller říznutý hororem. Není to příjemná četba a ani není snadná. Zajímavé to je ale určitě. Jen se čtenář musí smířit s tím, že nejasnosti zůstanou nevysvětlené. Kdo stáhl z kůže jejich psa??? To je jen jedna z nich.
Cedrový dům
Pauline Peters (p)
Myslila jsem, že to zvládnu dočíst, ale ne. Mimořádně rozvláčný román o velké lásce, o hledání a tajemném spiknutí. Z chystané svatby kvůli nečekané cestě snoubence do Indie sejde, pak se v té Indii něco zašmodrchá, ženich se neozývá, a tak naše hrdinka s oddaným komorníkem pluje do Indie taky. Popisy indického života i tamní přírody jsou sice pěkné, ale knížku to nezachrání. Navíc ty "nenápadné" zmínky o nevolnosti - to čtenáře trkne hned při té druhé, kdežto ona má patrně delší vedení. A záhadně se objevivší medailonek samozřejmě nechybí. Prostě: kdo má trpělivost a nevadí mu, že jde spíš o cestopis než něco napínavého a se zajímavým příběhem, ať se pustí do četby. Ani červená knihovna by ale nudit neměla.
Pátý svědek
Michael Connelly
Víc než 5 hvězdiček dát bohužel nemůžu. Je to další vybroušený diamant z Connellyho tvorby. Zločin na začátku a pak už jen lítý souboj mezi obžalobou a obhajobou. Síly jsou vyrovnané, geniální právnické mozky objevují další a další finty, jak se dostat soupeři na kobylku. Velmi nesympatická obžalovaná vyšetřování komplikuje, ke cti Mickeymu se musí přiznat, že její počínání trpělivě snáší. A nakonec, když by se mělo oslavovat, je všecko jinak. Stačila maličkost, která ukázala, jak to doopravdy bylo.
Skok do neznáma
Sandra Brown
Dala bych raději 3 a půl hvězdičky, ale protože se mi zdají 3 málo, radši přimhouřím oko. Čte se to skutečně jedna báseň. Když člověk nezačne uvažovat nad tím, že ta Laurel je zřejmě superžena podle toho, co všecko dokáže. Asi jako Cecílie z písničky co "nohou seje rukou pleje hubou mele". A ještě k tomu je krásná. Co mi trochu vadilo, tak její jméno. Laurel...no, po každé, když jsem na ně narazila, hned jsem pomyslila na Hardyho. Thatcher byl natolik dokonalý ve všech směrech, až jsem zavzpomínala na Limonádového Joea. Děj byl napínavý a o pašerácích alkoholu jsem zatím moc nečetla. Nezbytné milostné scény jsem spíš přeskakovala, protože mi šlo především o stíhání pachatelů a odkrývání zločinů. Všeobjímající typický americký patos vygradoval v závěru knihy, kdy se mi z přeslazené ušlechtilosti všech udělalo trochu mdlo. Ale pak jsem si řekla: no bóže, beztak je to všecko vymyšlené, tak co se budu vzrušovat. Knížka je na rychlé přečtení, poskytne dobrou zábavu, ale jedenkrát stačilo.
Zakletý klášter
Juraj Červenák
Když jsem v knihovně na poličce Nové knihy uviděla tuto knihu, bez rozmýšlení jsem po ní chňapla. Vím, že nejde o velkou literaturu, ale jaksi si nemůžu pomoct. Donedávna jsem netušila, co znamená spojení "guilty pleasure", musela jsem si to vygooglit, takže teď vím, že jde přesně o tohle. Opravdu jsem si lebedila, jakéže je to pěkné čtení. Navíc s obrázkama! Těm už jsem v knihách dočista odvykla. Takže jsem si hezky romanticky početla, už to bylo tedy trošku modernější, novější doba. Odvážné začlenění sběratele pohádek Dobšinského mi přišlo trochu moc, ale nakonec - proč ne? Když může příběhu pomáhat mystika, i skutečná postava slovenských dějin se nakonec do románu hodí. Uvidíme, jak bude série pokračovat dál.
Maják na severu
Natasha Pulley
Vrstvený román, kde jeho hlavní postava prochází časem zpět do minulosti. Zasuté vzpomínky Joea trápí svou mlhavostí a snaží se jim přijít na kloub. Na začátku se ocitá na nádraží, kam ho doprovodil spolucestující. Joe si vůbec nic nepamatuje, svého zachránce nezná, nepoznává okolí a v nemocnici mu lékaři určí psychiatrickou diagnózu. Londýn je v té době francouzský, Anglie s Francií válku prohrála. Jde změnit minulost tak, aby ovlivnila budoucnost? Jak to, že ze dvou pohledů ten maják vypadá z jedné strany jako zřícenina a z druhé jako novostavba? Co se tam děje, kam mizí lidé? Kniha je plná podivností i postav. To, co platí dnes, bude zítra docela jiné. Stačí se projet lodí mezi dvěma sloupy v moři. Není to snadné čtení, člověk by v textu snadno zabloudil. Tak, jako bloudí a hledá náš nešťastný hrdina, jen podle vzkazu, co mu doručila pošta. Aspoň, že kniha končí jakýmsi happy endem, i když tak trochu zvláštním. Ale ať - ať jsou spolu šťastní!
Jižanské stromy divné ovoce nesou
Percival Everett
To byla jízda! Už samotný titul nenechá nikoho na pochybách, že nepůjde o obyčejnou knížku. Co bych mohla doplnit k předešlým výborným komentářům, abych jen neopakovala jejich slova a hodnocení? Od první stránky mě kniha uchvátila. Slovní ekvilibristika, pohrávání si se jmény, nevyřčená slova, která i tak rezonují v hlavě. Výborně vystižené myšlení tupých nevzdělaných jižanů, jejichž jediná přednost a výsada je barva kůže. Pěkně jim to pan Everett nandal! Zesměšnil americké "vlastenectví" a podařilo se mu to na 110%. I se samotným prezidentem. Ta smutná píseň o Jižanských stromech vyráží dech. (s. 231). Obdivovala jsem i skvělý překlad. Určitě nebylo snadné zachovat ducha, kterým postavám a situacím v románu autor tak geniálně vdechl život.
Služka - Tvrdá práce, nízký plat a matčina vůle přežít
Stephanie Land
Ani ve snu by mě nenapadlo, jak tvrdě se životem v USA probíjejí svobodné matky! Žádné úlevy a když nepomůže nikdo z rodiny, když je otcem psychopat, pak nezbývá, než dřít a dřít. Poměry, ve kterých ta máma s Miou žily, jsou až neskutečné. Nulový prostor, plísně, logicky věčně nemocné a neléčené obě dvě. Zážitek z chirurgického zákroku v oušku té malé svědčí o nepředstavitelné lékařské péči, kdy klidně zoperují nemocné dítě a po operaci ho hned propustí do domácí léčby. Taky se divím tomu, že tak nevyrovnaný otec jako byl Jamie, který obě dvě před narozením Mii nenáviděl, tolik stál o střídavou péči! Vždyť bylo o strach ji jemu svěřovat. Vlastně jsem se ani nedočetla, jak ta jeho péče vypadala. Podle mě ji používal k tomu, aby Stephanii psychicky týral a držel ji v hrsti. Práce, kterou ona vykonávala, byla nad pomyšlení vyčerpávající. Kvůli penězům, aby se udržela nad vodou, přemáhala bolesti těla, neodmítala žádný úklid ba hledala ještě i další. Líbilo se mi, jak si domy, ve kterých pracovala, pro sebe pojmenovala. Nebyla to neosobní práce, i kvůli tomu ji možná i vydržela. Že se nepoddala a špatné podmínky ji nezlomily, svědčí o obrovské vůli. I když měla minimum času pro dcerku, nic pro ni nebylo těžké, aby se jí věnovala naplno. I za cenu dalších obětí. Při té bídě se nevzdávala svých snů - žít ve vysněné Missoule a vystudovat tvůrčí psaní. Shrnuto - nečekala jsem něco takového, upřímnost, při skromnosti autorky takové velké hrdinství. Čte se to výborně a pohled do této stránky americké společnosti je hodně poučný.
Zlomené pero
Sabine Ebert
Věřím, že němečtí čtenáři knihu ocení líp. Jde o události z počátku 19. století v jejich vlasti, takže to asi čtou v jiném rozpoložení než já tady na Hané :D. Bohužel, já se těšila na barvité vyprávění, živoucí postavy a napínavé situace. Dočkala jsem se jen jakéhosi salonního prostředí a přepjaté ušlechtilosti hrdinů. Té bylo tolik, až mi to připadalo komické. Henrietta to rozhodně lehké neměla. Jen byla tolik bez bázně a hany, až se mi zdála papírová. Neustálé pronásledování a touha psát o svých zážitcích. Boj za emancipaci. Něco jako Božena Němcová? Její manžel Felix byl taky jak z jiného světa. Horování pro Henriettin talent, to neustálé povzbuzování a až neuvěřitelný obdiv k jejímu psaní! Děti - jak jinak - vzorné a roztomilé. A nakonec velká sláva a zadostiučinění velké spisovatelce....Prostě ne, nelíbilo se mi zpracování a ani postavám jsem na chuť nepřišla. Škoda, že tam té originální tetičky Augusty nebylo víc, jinak ani špetka humoru, která by to polidštila. Román mi připadá spíš jako učebnice dějepisu podaná populární formou.
Případ krásné čarodějky
Jaromír Jindra
Mrzí mě to, ale nemůžu hodnotit moc dobře. Průhledný příběh, laciné známé vtípky a nic, nad čím by se dalo nějak uvažovat, když je to jasné na první pohled. Tak trochu spíchnuté horkou jehlou a kvantita převládá nad kvalitou.
Adléta Arpádovna - Mezi láskou a spravedlností
Oldřiška Ciprová
Pokud to budu brát jako milou historickou červenou knihovnu, určitě si Adléta zaslouží plný počet hvězdiček. Hodně lásky, hodně zloby, docela málo válčení + fajn postavy. I trošku krimi tu je. Malá knížka, tak akorát do kabelky pro zkrácení dlouhé chvíle při čekání kdekoliv.