orinka3
komentáře u knih
Volání havrana
Wilbur Smith
Parádní prázdninové čtení. Už dlouho jsem neměla v ruce tak dokonalý dobrodružný román. Je v něm všecko, co dělá knihu dokonalou. Postavy skvěle zachycené, nic tu nejde hladce, nic se nedá předvídat a hlavní hrdina je dost rozporuplný. Červená knihovna to rozhodně není, i když o osudovou lásku tu jde. Autorovi jsem se dosud vyhýbala a vidím, že svůj pohled musím přehodnotit.
Varhaník z mrtvé vesnice
Danuta Chlupová
Smutný příběh z padesátých let. Bohužel, doba přála soudruhům a kdo nedržel ústa a krok, byl státní nepřítel. Doba obav, strachu a arogance. Příběh rodin z vesnice, která musela ustoupit těžbě tolik potřebného uhlí. Všichni, co v ní žili, se museli smířit s demolicí svého domu i předchozího života a ještě projevovat vděčnost s jejich vystěhováním na sídliště. To všechno museli snést a k tomu i plamenné řeči na schůzích, kde nebyl prostor pro diskusi a platil jen souhlas s předloženým rozhodnutím. Kniha je velice čtivá, prostá ve vyjadřování a myslím, že je i dobrá. Tak to opravdu v těch časech chodilo. Vykonstruovaná obvinění, nespravedlivé věznění a ničení lidských životů i charakterů.
Dohazovačka spřízněných duší
Lynda Cohen Loigman
Hodnotím všemi hvězdičkami. Je to knížka, která rozhání chmury a vykouzlí úsměv na tváři. Nebudu opakovat to, co už přede mnou mnozí ... no - asi spíš mnohé napsaly. Báječný příběh dvou žen s nadáním vidět to, co jiní nemohou. A díky němu pak můžou sblížit ty lidi, kteří by možná na sebe ani nenarazili a svoje štěstí by nenaplnili.
Temná cesta
Linda Castillo
Jakkoliv mívám k autorce výhrady, tak tady ani jednu. Napínavá a psychologicky dobře zpracovaná detektivka z prostředí Amišů. Vnitřní boj mezi služební povinností a slabostí pro Joea, se kterým ji spojují vzpomínky z dětství. Líbí se mi Katina tvrdošíjnost a neústupnost. Její podezření, že věci nejsou jak se zdají být, sílí. A její úsilí a pečlivé vyšetřování přinesou výsledky. Dobrá knížka.
Stíny nad Prahou
Karolína Kotová
Čekala jsem něco jiného, než četbu pro puberťáky. Nemám ráda humor za každou cenu a ten trčí z každé stránky jako pěst na oko. Je to jako jedna z delších creepypast na YT, která se poslouchá při nějaké činnosti a nebere vážně. Navíc knížku asi neviděl korektor. Zbytečná kniha, naštěstí tenká.
Zrození muzikanta
Aleksej Nikandrovič Novikov
Velmi milá kniha! Možná jediná, která tak dobře umí popsat prostředí, ve kterém Glinka vyrůstal. Doba, kdy Rusku hrozilo nebezpečí napadení Napoleonem, poměry v lepších rodinách, chůvy, služebné, nevolníci...a chlapeček, kterého trápí rozmazlování babičkou v dusných pokojích. Rodiče se neodvážili vzepřít, když jim předchozí syn zemřel. Talent se ale udusit nedal. Michail Ivanovič Glinka se stal skladatelem, který svým dílem položil základ klasické hudby v Rusku. Myslím, že kdo jednou slyšel jeho Ruslana a Ludmilu, velmi dobře jeho hudební rukopis rozezná i v jiných jeho skladbách. Doporučuji ke čtení, protože jde o velice živé vyprávění o jeho životě.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michail_Ivanovi%C4%8D_Glinka
Dům drobných radostí
Colette Vivier
Potěší i ve zralém věku. Člověk se díky těmto příběhům vrací o desítky let zpátky a znovu si vybavuje pocity, které měl tenkrát, když knížku poprvé otevřel. Je kouzelná.
V lásce a válce
Maggie Brookes
(SPOILER) Lucy byla velmi obětavá a statečná mladá žena. Nevyšel jí sen stát se lékařkou, tak se v 30. letech minulého století stala aspoň učitelkou. Od dětství vyrůstala spolu se svými nepokrevními bratry, Tomem a Jamiem. A od začátku se měli všichni tři rádi, bratři na sebe vzájemně žárlili, ale ona měla rovnocenně ráda oba. V dospělosti se Lucy konečně vymanila z otcova diktátu, a protože byla svou podstatou bytostí pečující a obětavou, vydala se do Španělska pomáhat sirotkům. O misi do Španělska se dověděla mezi kvakery, mezi něž se napoprvé vydala ze zvědavosti. Našla tam sama sebe a přidala se k nim když vyrazili pomáhat dětem do trpícího Španělska. Naše hrdinka projevila dokonalé manažerské schopnosti a v podstatě z ničeho vybudovala pro děti bezpečnější místa, kde dostaly jídlo i střechu nad hlavou. Současně s ní ve Španělsku bojovali i Tom a Jamie. Každý na opačné straně barikády a každý jinak. Tom stále s puškou v ruce vrhající se do nebezpečí a Jamie se válečné vřavy neúčastnil přímo, pracoval jako novinář a byl přesvědčený o tom, že přináší pravdivé zpravodajství. Jak hluboce se mýlil, na to přišel šokovaný až pozdě. Mezi Lucy a bratry fungovala korespondence, ze které se Lucy dovídala o hrůzách, jaké zažívá Tom, zatímco Jamie s ní prudce polemizoval o politických názorech. Tom představuje typ bezohledného muže nebezpečného ženám. Dokonce bych řekla - psychopat. Bohužel už to tak chodí, "bad boys" ty nevinné duše přitahují jako magnet. A Lucy, i když tušila, že s ním nemá budoucnost, jeho sexappealu podlehla. Doplatila na to. Tom nežil pro nic jiného než pro válku proti diktátoru Frankovi a když interbrigadisté Španělsko opustili, hned si našel důvod válčit jinde. Intelektuálně založenější Jamie zpočátku nedal dopustit na Frankovu politiku a přísahal by na správnost svého přesvědčení. Závěr knihy je očekávatelný, Tom ani neví, že zplodil dítě, Jamiemu se splní jeho největší přání života oženit se s Lucy. Jenže je těžce raněn a sám ví, že jí dlouho manželem nebude. Po pohřbu se Lucy vrací do svého domova ke své tchyni, které přinese útěchu v tom, že bude babičkou Tomova dítěte, Lucy si ze Španělska přivedla zachráněnou dívku, která k ní velmi přilnula. Optimistický konec - život pokračuje dál.
Návrat mrtvého muže
Jaromír Jindra
Pěkně čtivé. Jenom tak docela nedokážu uvěřit, že by živé postavy jednaly skutečně tak, jak je to v knize. Hlavní hrdinka Olga byla tak moc zásadová, až mám pochybnosti o tom, jestli je to vůbec možné. A z Kamila jsem zmatená ještě víc. Zdál se mi chytřejší na to, aby udělal, co udělal. Navíc Olgu úžasně miloval a najednou na ni absolutně nebral ohled? Podle mě psychologie postav tak trochu pokulhává, takže jsou moc papírové. Možná je to i tím, že se autor snaží vcítit do myšlení ženy a je známo, že to nejde :D. Doba je popsaná docela dobře. Jsem pamětnice a opravdu to tak chodilo. I s tím závěrem souhlasím, pan Jindra dobře popsal prospěchářství soudruhů, kteří ve snaze zůstat u koryta změnili přesvědčení přes noc.
Poslední kacíř
Martin Chadima
Hvězdičkami nehodnotím, protože odkládám nedočtené. Přitom jsem se tolik těšila, že si přečtu historický román z té doby, navíc napsaný duchovním Církve československé husitské! Postupně mě ale otrávily filosofické disputace, kterých bylo příliš a na úkor děje. Zkrátka, aby to drželo víc pohromadě a upoutalo čtenáře, musely by se proškrtat ty učené debaty a víc se věnovat příběhu samotnému. Promarněná příležitost. Holt - každý není Vondruška.
Pachatelé dobra
Věra Fojtová
Příjemná jedohubka na deku k vodě. Žádná velká literatura to není, trochu mi vadila značná jednoduchost děje i humor za každou cenu. Ale i tak musím uznat to, že prostředí, kde se "vzdělávají" budoucí královny mola, bylo zajímavé. Hodně mě pobavila scénka na letišti, kde dochází k vzájemnému představování slavného a chlubivého fotbalisty Sokola s kapitánem Cetlem. To bych opravdu chtěla vidět na vlastní oči :)
Horkou jehlou
Rudolf Havlík
Tohle může zažít jedině dobrodruh, který se do všeho vrhá po hlavě. A když navíc onen dobrodruh dostane talent na psaní od Pánaboha, pak je z toho takováhle knížka. I když je psaná s lehkou nadsázkou ( fakt je?), mezi řádky prosakuje varování pro budoucnost. Zároveň tu zaznívá i hodně skepse, že zlo, pocházející z bezohledné ziskuchtivé dravosti samo od sebe nikam nezmizí a nemůžeme počítat s tím, že přijde nějaký zachránce. Novodobé otroky děláme bezhlavým konzumem toho, co oni jsou pro nás přinuceni dělat. O těch rybářských lodách a zacházením s naverbovanými naivky jsem se dosud nikde nedočetla. To teda hledím....Děkuju za napínavé čtení a budu se těšit na další.
Smrt za klášterní zdí
Bedřich Březina
Tedy, to bylo dílo! Ze začátku to bylo docela slibné. Zajímavý námět, očekávala jsem nějaké složité zápletky, napětí, mrazení v zádech. Oceňuji, že se v knížce objevovala jména slavných postav naší historie. Ale jak se do toho začala motat mystika, cítila jsem, že bude zle. A ono bylo. Náš antihrdina se choval, jako by neměl žádný pud sebezáchovy, případně byl docela blbý. Spisovatel, když patrně nevěděl co dál, ho nechal omdlít nebo tak něco. Dokonce ho podezírám, že musel vidět film Švanda Dudák podle toho, jak dopadl závěr knihy. No, od půlky jsem to začala brát jako parodii a tak jsem to taky slavně dočetla. :D
Pokoj mrtvých
Franck Thilliez
Za mě velké zklamání. Je to jen jakési dryáčnické a bez potřebné hloubky. Nebaví mě duševní stav mladé kriminalistky. Už jsem od něj četla lepší věci. Tak mně dohromady to otrávilo čtení, že ani nejsem na konec zvědavá. Škoda času.
Jako tygr ve sněhu
Juhea Kim
Je poznat, že knihu nenapsala Evropanka. Její pojetí a vnímání světa se trochu liší od mého. A to je dobře, aspoň jsem se dověděla víc o korejské kultuře. Rozdíl proti jiným knihám, které o Korei pojednávají je v tom, že tato kniha není až tak moc čtivá. Příběhy hlavních hrdinů jsou zajímavé, ale pořád jsem cítila jakýsi odstup od nich. V předchozích románech jsem jim mohla víc držet palce, byli mi bližší. Přesto jde o krásnou knížku psanou místy až poetickým jazykem. I tady jsem se znovu setkala s japonskou krutostí a necitelností. Ke Korejcům se chovali jako k dobytku a zabíjeli pro pobavení. Až ve své pozdní dospělosti jsem musela přehodnotit svoje mínění o nich, které jsem si v dětství vytvořila pod dojmem různých knih á la Sadako chce žít. Historie nelže.
Lesní duch
Graham Masterton
Paperbackové vydání tohoto mysteriózního thrilleru hodnotím průměrnou známkou. Mé počateční nadšení nad nevšedním tématem postupně pohasínalo. Dějová linka nebyla složitá, ústřední postavy otec Jack a jeho syn Sparky začaly pozvolna unavovat. Děj se stal tak trochu monotónní, stále se buď prchalo anebo zas pronásledovalo a hledalo. Všude mrtví a mezi stromy vykukující bílé přízraky. Do toho ještě i kázání o ekologii. Ani závěr knížky mě nenadchl, prostě taková průměrná jednohubka to byla.
Petrovský
Karel Sellner
Knížku lze číst spíš jako kuriozitu. Jsou tu dopodrobna popsány příhody "loupežníků" okolo vůdce Petra. Který je bohabojný, bohatým bere, chudým dává a snaží se trestat panskou zvůli. S klasickými Petrovskými nemá společného nic. Text je velice rozvláčný a jezuité spolu s katolíky v něm nevycházejí jako kladné postavy. Knihy, které byly určeny ke spálení coby dílo ďáblovo a kacířů, Petr zachraňuje a tajně roznáší spoluvěrcům, bratřím a sestrám. Každá kapitola je věnovaná jednomu členu jeho skupiny. No, je to naivní četba a je mi jasné, proč ji žádný nakladatel nevydal. I tak, pro zajímavost, se dá ale proletět a prolistovat.
Planina
Steinar Bragi (p)
Dva nervově labilní mladí mužové s přítelkyněmi vyrážejí autem na výlet do neprobádané oblasti Islandu. Mlha houstne, odchýlí se od plánované trasy a k dovršení smůly ještě vjedou autem do výmolu. Nejde to opravit, musí hledat pomoc. V jediném domě na samotě. A pak už začínají děsivé příhody. Hostitelé jsou podivní. Paní domu je v obličeji zhyzděná lišejem, pán se chová dementně. Dům se na noc zabezpečuje a nesmí se chodit ven. Naše čtveřice se vydatně nalévá alkoholem, prokládá to cigaretami a beznaděj se zvyšuje. Dochází k hádkám. Zjišťují, že ani s půjčeným starým vozem od domácích nedojedou nikam daleko, navíc nikde není signál, aby přivolali pomoc. No, řekla bych, že jde o psychologický thriller říznutý hororem. Není to příjemná četba a ani není snadná. Zajímavé to je ale určitě. Jen se čtenář musí smířit s tím, že nejasnosti zůstanou nevysvětlené. Kdo stáhl z kůže jejich psa??? To je jen jedna z nich.
Cedrový dům
Pauline Peters (p)
Myslila jsem, že to zvládnu dočíst, ale ne. Mimořádně rozvláčný román o velké lásce, o hledání a tajemném spiknutí. Z chystané svatby kvůli nečekané cestě snoubence do Indie sejde, pak se v té Indii něco zašmodrchá, ženich se neozývá, a tak naše hrdinka s oddaným komorníkem pluje do Indie taky. Popisy indického života i tamní přírody jsou sice pěkné, ale knížku to nezachrání. Navíc ty "nenápadné" zmínky o nevolnosti - to čtenáře trkne hned při té druhé, kdežto ona má patrně delší vedení. A záhadně se objevivší medailonek samozřejmě nechybí. Prostě: kdo má trpělivost a nevadí mu, že jde spíš o cestopis než něco napínavého a se zajímavým příběhem, ať se pustí do četby. Ani červená knihovna by ale nudit neměla.
Pátý svědek
Michael Connelly
Víc než 5 hvězdiček dát bohužel nemůžu. Je to další vybroušený diamant z Connellyho tvorby. Zločin na začátku a pak už jen lítý souboj mezi obžalobou a obhajobou. Síly jsou vyrovnané, geniální právnické mozky objevují další a další finty, jak se dostat soupeři na kobylku. Velmi nesympatická obžalovaná vyšetřování komplikuje, ke cti Mickeymu se musí přiznat, že její počínání trpělivě snáší. A nakonec, když by se mělo oslavovat, je všecko jinak. Stačila maličkost, která ukázala, jak to doopravdy bylo.
