Rozinky v blátě - Dva tucty střepů přehled

17.12.2024

Krásná, moudrá a laskavá knížka, která ve Vás rezonuje, a není jen na jedno přečtení. Přemýšlela jsem jako většina těch, kdo jí četly, proč má tak málo čtenářů navzdory krásnému humoru, který glosuje nelehké časy prožité i ty přicházející s 50. léty.

Ono to v první řadě bude anotací ke knize. Ta je opravdu "na pendrek". Máte z ní dojem, že je to nějaké takové nicneříkající vzpomínání na toulání se mezi domy a šmírování sousedů. A chudák dítě žijem pod jhem otce - fanatického turisty.
Ta obálka už to jenom podpoří, omlouvám se, pokud má lustr pro autora nějaký význam, ale v dnešní době křiklavých obálek tato určitě nezaujme. Já bych tam ráda viděla s trochou nadsázky vyfocenou tu kýtu s obtisknutým Gottwaldem.
Do třetice mě dorazila recenze v iLiteratura, kdy autor kritizuje "strukturu románu, kde se kromě hlavních postav žádné jiné nevyvíjejí". On to ale není bildungsroman, ale knížka s podtitulem "Dvanáct střípků paměti".

Kdybych si neoblíbila předchozí autorovy romány, po téhle knize bych opravdu nešáhla. A to by byla velká škoda.

Pokud budete mít tu možnost, přečtěte si tohle krásné vyprávění o dětství dvou malých nezbedů, kteří nasávají atmosféru a životní moudrosti v jedinenčné čtvrti od velmi svérázných obyvatel a také svých kamarádů, a jejich postřehy povyšuje na druhou naprosto odzbrojujícím způsobem jejich tatínek. S trochou "chucpe" bych ji přirovnala k Vyvoleným Chaima Potoka.

"POZOR NÁLEĎÍ !"