oskli komentáře u knih

Už jsem psala, že audioknihy čtené Mariánem Geišbergem jsou geniální? Určitě ano, protože je to tak! Minulou knihou byl "Popol" a neskutečně mě štval, neb mi tam Krauz s Chosém přišli jako sexističtí idioti, ale tohle zase byli oni. V podobě, v jaké je miluju. Opět geniální dialogy, děj měl šťávu (chvílemi tak trochu padesát odstínů šedi v kriminálce) a ačkoli jsem od počátku tušila, jak to asi bylo, bavilo mě to. Všechny vrstvy a postavy v příběhu ladily, nepůsobilo na mě nic nelogicky nebo zbytečně. Rozhodně palec hore :-)

11 07.07.2019

Jasně, na Hanu nic nemá, ale pokud nebudu srovnávat, je Slepá mapa výborná kniha! Za mě lepší než Hotýlek, kde mi většina postav nebyla příliš sympatická. Tady mi sedly naopak všichni. Spletité životní cesty dvou sester, na něž se navazovaly další osudy lidí, s nimiž se životní cesty na kratší nebo delší dobu setkaly. Výborně napsané, člověk to všechno skutečně prožíval jako součást příběhu samotného. Spousta emocí, ale bez zbytečných klišé a patosu. Klobouk dolů.

9 07.07.2019

Vzhledem k tomu, že mými prvními případy byly Rudý kapitán a Cela číslo 17, tenhle první díl mi připadal o hodně slabší. Bohužel jsem narazila na audioverzi nikoli od Mariána Geišberga, ale na nějakou podivnou českou verzi. A nenadchla mě. Bohužel ani příběh mi tentokrát nesedl. Nebo spíš hlavní hrdinové. Nevím. Lehkosti, fórků a sarkasmu v dialozích bylo pomálu, zato Krauz s Chosém se chovali po lidské stránce jako totální idioti. Nějak nevím, proč bych měla fandit chlapovi, kterej podvádí svoji ženu, chystá se řídit ožralej a celkově působí jako nevyrovnanej blb. Ještě že vím, že v dalších dílech mi budou sympatický, jinak bych snad ani neměla chuť číst (poslouchat) další díl.
A asi mi neseděly ani ty mafiánské boje v podsvětí, provázanost s politikou... docela stačí náš Mrázek, slovenskou variantu si ráda odpustím. Ale to je samozřejmě jen můj subjektivní názor.

6 18.06.2019

Tak tohle byla symfonie! Klobouk dolů, perfektní detektivka. A pokud vás stejně jako mě Dánovky zatím míjely, jděte do audioverzí. Marián Geišberg je výborný! Já začala Rudým kapitán, kde mě nadchl Martin Stránský. Zpočátku mi po něm v tomto příběhu bylo smutno, neb ty geniální dialogy policejních kolegů mu fakt šly, ale pak jsem si na Mariána zvykla... a až ho taky miluju.
Kniha je výborně vystavěná, dvě dějové linky nikde nedrhnou a posluchač/čtenář jen nerad a neochotně odchází, pokud zrovna musí. Tohle je kniha, u které si umím představit, že ráno vyrazím na koloběžce s příběhem v uších a večer se závěrem knihy dorazím do cíle. Dala bych to na jeden zátah. Prostě výborná kniha!

10 04.06.2019

Možné spoilery!
Kniha, která by měla být povinnou součástí každé domácí knihovny! Výborně a skutečně precizně zaznamenané životní příběhy tří žen z různých zemí (Česko, Slovensko, Polsko), z nichž každá prožívala začátky holocaustu jinak, aby nakonec stejně všechny (ve stejné době) skončily v Osvětimi. Je neuvěřitelné, co všechno ty vzdělané ženy z vyšší společnosti dokázaly vydržet. Jaké rezervy v sobě člověk najde, když musí? A když přežije život v ghettu, koncentračním táboře, pracovním táboře, nekonečných 16 dní ve vlaku bez jídla a pití, osvobození v Mauthausenu... a pak se vrátí domů? Domů, kde o něj nikdo nestojí, kde není domov, rodina, přátelé, kde z původního života nezbylo nic? Ani fotografie... Nechápu, nedovedu si to představit.
Závěr knihy o tom, jak rodiny žily po válce, je možná méně děsivý než zbytek knihy, ale rozhodně pořád velmi skličující. Všechny tři ženy byly neuvěřitelně silné a obdivuhodné.
Knihu jsem četla dlouho, vždy až večer. Není to rozhodně čtení na léto k vodě. A je potřeba mít vedle sebe někoho, na koho to můžete hrnout, abyste ty dojmy mohli zpracovat.

11 03.06.2019

Tak za mě zdaleka nejslabší Bárovka. Žádný děj, žádná pořádná historie, vlastně vůbec nic zajímavého. Byla to opravdová nuda k uzoufání a přečetli jsme to jen díky tomu, že jsem věděla, že další díl bude k tomuto nějak hodně odkazovat. Tuhle Bárovku si ale domů nepořídíme, jednou přečíst bohatě stačilo.

3 30.05.2019

Ha! Moje první Dánovka, navíc v audio verzi, geniálně namluvená Martinem Stránským. Celé mi to sedlo jak prdel na hrnec. Obvykle jsem se už od rána těšila na to, až si půjdu večer zaběhat a ponořím se do té atmosféry. Ty dialogy! Ten sarkasmus! To je prostě fantazie. Navíc Stránský se v nich vyloženě vyžívá. Jeho podání ženských postav mi vyvolávalo na obličeji nejspíš dost dementní úsměv, ale co už. Běhám sama po lesích, tak to bylo všem jedno.
Celé to je prostě skvěle napsané. Estébácké praktiky, nejistá atmosféra po revoluci (kdo je vlastně kdo, s kým, proti komu...), do toho tajemno a templáři (sice bych si tohle klidně odpustila, ale spoustu věcí jsem si díky knize historicky spojila), na můj vkus zbytečně moc akční, ale když se pak zjevila Angela, musela jsem se smát. Závěr je prostě trochu úlet, ale přesto už teď vím, že mě čeká spousta běžeckých večerů s dalšími Dánovkami. Těším se na ně.

10 30.05.2019

Kniha (tedy její audio verze) mě bavila moc, ale ten závěr... jak to jen napsat? Překvapivý? No není to úplně výstižný :-D Ale co už, je to Peter May, a tomu já ledacos odpustím. Miluju ho.
Každopádně hlavní devizou mé volby (poslouchat knihu v audio verzi) byl skvělý přednes Jiřího Dvořáka. Jemu totiž ty ostrovní příběhy fakt sedí. Kdybych ten rozvláčný příběh četla, asi bych chvílemi bojovala s nutkáním knihu odložit, ale takhle? Dvořák mi celý příběh hrnul rovnou pod kůži, což mu při mém běhání v mokrém lese, s mračny nad hlavou nebo rovnou v jemném dešti nedalo žádnou velkou práci. Aktuální počasí opravdu přidalo příběhu potřebné grády. Ale i tak byl ten příběh ostrovní lásky, historie rodinného byznysu, malých i větších tragédií fajn. Takže jestli máte možnost zvolit poslech mluveného slova, jděte do něj. Užijete si to.

9 13.05.2019

Jedna z nejlepších Bárovek! Krásný příběh s kočkou Barčou v úplně neobvyklé roli :-) Spousta zajímavých informací o životě v době ledové, rozhodně díl, který si musíte přečíst, ať už jste dospěláci, nebo děti. Tuhle knihu jsme si se synem skutečně vychutnali...

6 29.04.2019

Za mě nejlepší díl série. Bylo fajn, že tentokrát byl Enzo sám za sebe, neměl s sebou nikoho z rodiny, ani žádnou ženu. Až na krátkou epizodu se Charlotte, která na mě nepůsobila vůbec věrohodně a nechápu, proč z ní musel May v tomhle díle udělat až takovou krávu. Že by si připravoval půdu na další díl, kde se dají zase dohromady? To by připomínalo vztahovou linii čínské série, což by mi přišlo fakt zbytečné... Jinak ale bezvadný příběh, zápletka. Zpětně to možná hodnotím jako trochu překombinované, ale při čtení mi to nevadilo. Kniha měla spát a četla se parádně.

8 16.04.2019

Druhý díl Marie Terezie je více pro holky - užijí si popis života na zámku, nepohodlného oblékání, románku mezi dcerou Marie Terezie a francouzským vikomtem, ale ani kluci se nenudí. Popis prostředí a života je totiž jako vždycky výborný, chytlavý a dostatečně zajímavý, aby zaujal holky, kluky a dospěláky :-)

5 09.04.2019

My prostě milujeme Báru. Vždycky, když chci k večernímu čtení změnit knihu, jsem vyvedena z omylu. Bárovky prostě nejsou jen pro holky, osmiletý syn je zbožňuje. První díl Marie Terezie syna nadchnul už tím, že se odehrává v jižních Čechách, skoro kousek od nás :-) A příběh je výborný, ať už jde o popis života na venkově v 18. století, robotu, nevolnictví, odvod na nekončící vojnu... Rozhodně další bárovka, kterou stojí za to mít v doma v knihovně.

5 09.04.2019

Další ze skvělých knih o Báře. Egypt mi přišel skoro tak výborný jako Pompeje. Krásně vyprávěný příběh o životě ve starověkém Egyptě, pro děti i napínavá detektivní zápletka s vraždou panovníka. Od přečtení knihy už syn neříká pyramidám pyramidy a faraonům faraoni :-D Doporučuji stáhnout si i pracovní listy, díky nim se po přečtení knihy můžete ještě trochu zdržet ve starověkém světě a najít s dětmi další informace.

6 09.04.2019

Strašná kniha. Děsivá. Ale úžasně napsaná. Před měsícem jsem četla Mengeleho děvče a myslím, že jsem neprožívala tak koncentrovaný pocit bolesti po celou dobu čtení, jako při čtení Anežky. Bylo jasné od prvních stránek, že to nedopadne dobře, ale číst další a další popisy toho, jak neuvěřitelně neempaticky Julie jedná, jak přemýšlí a jak nereálné má představy, jak moc tím vším malému dítěti ubližuje... to bylo peklo. A vzhledem k tomu, že sama mám k problematice náhradní rodinné péče blízko, vím, jak často jsou třeba pěstounskými rodiči lidé velmi srovnatelní s Julií. A i ty konce jsou pak stejné.
Velmi realistická kniha, ale velmi neveselá. Přála jsem si ji k svátku, ale nevím, jestli ji ještě někdy budu mít odvahu otevřít a číst. Spíš ne.

6 07.04.2019

Krásná kniha. Dvě linie původně jedné "rodiny" - řada osobních a rodinných příběhů, ve kterých převládá smutek, nejistota a strach. Přesto je kniha krásná. U většiny příběhů jsem měla na jejich konci pocit, že to není fér, aby to zrovna tak skončilo a že se chci dovědět víc. A ten pocit mám i teď, týden po dočtení knížky. V podstatě všechny příběhy by si zasloužily více prostoru, tak dobře jsou "nahozené" a napsané. Ráda bych se k postavám ponořila na delší dobu... určitě si knihu brzy přečtu znovu.

7 04.04.2019

Posloucháno jako audiokniha a moc jsem si společné chvíle užila :-) Nepálská část působila vskutku zoufale a skoro jsem měla výčitky, když jsem během poslouchání vařila oběd nebo pekla koláč... a Ladislav hladověl a ploužil se po neútěšných kopcích. Čína mě bavila více. Nadchl mě popis pohostinnosti tamních obyvatel (ač jde o obyvatele žijící v malém kraji obrovské Číny). Zamilovala jsem si autorův cit pro jazyk a krásný vypravěčský styl. Neočekávala jsem klasický cestopis, takže mě poslech celou dobu bavil - skutečně jsem se bavila a užívala si každou chvilku. Jen mě mrzelo, že jsem nemohla předčítat některé pasáže lidem okolo, takže si musím pořídit i papírovou knihu, abych to mohla napravit :-)

7 12.03.2019

Opravdu silná kniha, krásně napsaná. Je to o tom, co dokáže člověk vydržet, když má velkou dávku vůle a ještě větší dávku štěstí. Část věnovaná Mengeleho pokusům na dětech pro mě byla strašná, ale celkově knihu hodnotím jako výbornou a doporučila bych ji k přečtení všem svým známým. Hodně by mě zajímalo i období po válce, to jak se rodině a Violčině bratrovi žilo za komunismu a její popis toho, jak se v poválečných letech vzpamatovávalo město a vyvíjely mezilidské vztahy.

17 07.03.2019

Kniha ve mě vyvolávala mix emocí. Asi mě bavily nejvíc příběhy všech jiných postav, než realita kolem Elsy nebo pohádkové prostředí. Elsa mě docela často štvala, a to mám taky skoro osmileté dítě. Nechápu, proč Backman vytvořil postavu geniální holčičky, která má na Wikipedii nastudovaný i izraelsko-palestinský konflikt, ale netuší, že pro psa je čokoláda jedovatá, krmí ho sušenkami apod. To je tak do očí bijící nesmysl, že jsem v těch chvílích měla chuť knihu vzteky zavřít a nedočítat. Stejně tak jsem většinou nesouzněla s vyprávěním z Miamasu, ale to se asi v druhé polovině knihy zlepšilo (nějak jsem si zvykla).
A až ke konci konečně začala působit Britt-Marie tak, jak byla líčená v knize o ní. Což mě taky štvalo, protože Britt-Marii a Oveho miluju. Britt je v sólo knize líčená jako sice svérázná osoba s nedostatkem sociálních dovedností, ale vlastně mile potrhlá a s dobrým srdcem. Tady to byla fakt semetrika... Takže Babičce dám sice čtyři hvězdy, ale tak jak každému doporučuji Oveho, Babičku doporučovat nebudu. Nějak mě nenadchla. Bohužel.

11 25.02.2019

Houbařka mě bavila moc. Příběh je docela bezútěšný, temný, pustý i hluboký... jako šumavské lesy. A to mokro a chlad člověk občas vyloženě cítil. Podobně jako v ostrovní sérii Petera Maye. Autorka má obrovský cit pro jazyk a vypravěčský talent. Do knihy jsem se ponořila a všechny cesty prošla s ní. A až do poslední stránky jsem doufala, že se hlavní hrdinka dokáže sebrat a zkusí svůj život přece jenom změnit. Nebudu prozrazovat, jak to dopadne, protože knihu určitě doporučuji k přečtení. Fakt si ji přečtěte, pokud už jste to neudělali.

12 18.02.2019

Ze závěrečné knihy čínské série jsem byla zpočátku potěšená, že konečně milostná trable nebudou na hlavním pořadu dne, ale nakonec to zase taková hitparáda nebyla a vztahové problémy musely nastat. Ale budiž.
Zápletka zpočátku působila taky zajímavě, ale ke konci už to začínalo být nějaké divné. A ten konec? Všichni padouchové pohromadě, jeden odvypráví celý proces zla, pak střelba, trocha patosu a další střelba. A pak (POZOR SPOILER) nejlepší nakonec: dítě narozené o měsíc dřív a ležící v inkubátoru, které jen tak dají babičce, aby ho v zavinovačce donesla rodičce, která se zrovna probrala a neví, která bije?! To asi ne...
Každopádně je to ale Peter May, takže se to celé fakt dobře čte. Jen kdyby těch nelogičností bylo míň.

8 12.02.2019