Paajjkkaa
komentáře u knih

Kniha by byla celkem dobrá, kdyby se tam neustále zdlouhavě neřešilo pořád to samé dokola. Tak krásný a silný příběh autorka úplně zabila neustálým plkáním. Pasáže o tom, jak si můžeme sami za to, že se k nám chová někdo ošklivě? Tak autorko gratuluji, tohle řekněte oběti znásilnění, nebo někomu, komu vyvraždili rodinu. Tady by se autorka měla hodně probrat, protože život opravdu není jen o tom, že nás rozčílí věta někoho jiného… dočetla jsem až do konce, ale byla to škoda času.


Upřímně nevím jak hodnotit. Kniha se četla skvěle, má spád, svižný děj… jednou jsem se u ní kousla do čtyř do rána. Ale na druhou stranu mě tak od poloviny děsně iritovala povaha Rebeky i Jakuba… ale i přes to jsem zvědavá, co se bude dít v druhém dílu, takže do něj půjdu také.


V první řadě jsem velice ráda, že jsem knihu koupila velice levně z druhé ruky. Teď už chápu, proč se jí paní zbavovala. Upřímně jsem se těšila na knihu o zdravé výživě, pohybu a celkově životním stylu od odbornice (čímž pro mne vzhledem ke svému vzdělání a zkušenostem paní Slimáková určitě je). Ale dočkala jsem se pouze braku, který se nedá knihou o výživě vůbec nazývat. Paní Slimáková je pouze arogantní egoista.
Celá kniha je jen “já, já, já, já, já...” a ještě napsaná stylem žáka deváté třídy základní školy. Na všechno má názor a pouze její názor je správný, nic jiného neexistuje. Velice často si protiřečí. U pohybu píše pouze o tom, co ona cvičí, ale tolik důležitých věcí vynechala... rakovinu lze vyléčit zdravou stravou️ K očkování, porodům a podobně se raději nebudu vyjadřovat. Kniha pro mne byla obrovským zklamáním a jediné co jsem si odnesla jsou velké nesympatie k paní “spisovatelce”.

Letuška pro mě byla obrovským zklamáním a vlastně ani autorku nemohu sledovat na sociálních sítích. Ale tato kniha na mě útočila z tolika míst, že jsem jí dala šanci. Takhle - dočetla jsem do konce. I když je to pro mne samotnou překvapení, protože hlavni hrdinka mne štvala od první stránky. Ještěže jsem měla knihu z druhé ruky a pevně doufám, že ji pošlu zase dál.


Musela jsem upravit svůj komentář. Když jsem četla knihu poprvé, začínala jsem několikrát a musím přiznat, že mě některé pasáže iritovaly. Po dvou letech jsem se rozhodla knihu přečíst znovu, než se dám do autorčiny druhé. A dojem z knihy mám úplně jiný. Nyní jsem se ve spoustě případů viděla, sžila jsem se s autorkou a celou dobu jí fandila. Kniha nejenže dá pohlédnout do učení jógy, ale autorka nebojácně popisuje své soukromí. A já jí děkuji! Sice až napodruhé, ale kniha mi dala hodně.


Vydržela jsem do konce, ale za mě velké zklamání. Zbytečně dlouhé, nezáživné, ufňukané.. ne, bohužel tady nemohu napsat nic pozitivního a to přitom rodinné ságy a současné české spisovatelky jsou přesně můj šálek kávy. Ale v tomto případě má na sobě slečna ještě hodně co zapracovat.


Upřímě jsem po všech recenzích na instagramu čekala víc. Hlavně o práci letušky. Tady šlo vlastně jen o pití, jídlo a spánek. Ale k tématu skoro nic... Škoda. Každaopádně to jen dokazuje to, že každý na to prostě nemá. Rozhodně to nejde srovnávat s Anie Songe, nebo Kate Rezkovou.
