padajicidvere
komentáře u knih

(SPOILER) Mnohem raději bych vyprávění z pohledu Viv, a vlastně by mi kniha mnohem víc sedla, kdyby to byl její příběh. Ona, která je všechny bytostně nenávidí a zůstává jen kvůli sestrám, se snaží o rebelii nejen doma, ale i ve společnosti. Navíc by se do ní (s velkým sebezapíráním) zamiloval i jeden z princů.
Jude je ztracená dívka, která se stále hledá a chce někam patřit. Její krutost vyústila i na mě trochu moc brzy. A její dvojče? No řekněte, kdo by jí jednu nevrazil? Kvůli "chlapovi" si zničí vztah se svou vlastní sestrou, jen aby byla přijata do společnosti a měla kam patřit. Ubohé.
To jak se Cardanovi doslova hnusilo co cítí, bylo úžasné :D Změna od ostatních hrdinů, kteří jen čekají na tu svou pravou, spřízněnou, předurčenou vyvolenou, která je všechny spasí.
Celkově na mě dobře působily probíhající intriky, zápletky a tajemná odhalení. Takže šup do dalšího dílu.


(SPOILER) Po prvních stránkách znásilní bláznivou dívku nechutný grázl (a to jsem ještě slušná). Říkám si, co za zvrhlého autora věnuje takovou knihu synovi a snaše? Je to snad tajná šifra? Popojedem.
Něco takového jsem opravdu ještě nečetla. A nemyslím to ve zlém. Ze začátku je sice tempo pomalé, ale drama se v tom případě odehrává uvnitř. A to uvnitř Annie. Hlavně když si po několika stránkách uvědomíte, že je jenom hluchoněmá a ne bláznivá.
Od chvíle prozření je zbytek knihy spíš už pohlazení na duši. To jak je Alex z Annie celý paf je jednoduše rozkošné.


(SPOILER) Na mě celkem zvrácené. Od šikany k lásce? Trochu mi to připomíná Stockholmský syndrom.
Rok se s ním nevidí a teď je z něj sex symbol? A co ta kamarádka? Takže on týrá její nejlepší kamarádku, ale po roce je už OK, když se s ním tahá? Najednou je dobrý člověk? To to nikomu nepřijde mimo? A že se vrátí k ex, který ji podváděl..dost to vypovídá o její inteligenci.
Takže ji vlastně týral proč? Aby si ulevil. Aby upustil páru, protože byla snadný cíl. A to až po jejím "nenápadném" monologu mu dojde, jak ji psychicky ničil? Že měla skutečný důvod plakat a být zničená? To si snad myslel, že pláče štěstím a v duchu se dusí smíchy nad těmi jeho "žertíky"? Je snad psychicky narušený po tom zneužívání?!
Chce s ní být kamarád, což jí doslova řekne, ale hned ji povalí na lavici v prázdné třídě a sápe se po ní? Kamarád taky rád kamarádku na lehátku.. Jestli tohle má být hate to love, tak chudák McGuire a další.


(SPOILER) Tak si to shrneme. Dvory, víly, kletba, záchrana sestry, zlý a dobrý princ, pouto, temný král, pomáhající bytost.. zapomněla jsem na něco? To už autorka mohla rovnou vzít Dvůr trnů a růží, přeškrtnout název a nadepsat nově podle sebe. Jenže tohle bylo nesrovnatelné, ve zlém. Popojedem. Kvanta akce na úkor kvality textu. Slabý popis okolí a detailů. Nějak mi unikl smysl, proč je matka opustila..co, že je to mělo chránit? Na co byl šotek, když se nezeptala hned na začátku jak krále obelstít, a aby jí pověděl CELOU jejich historii? Navíc má král své špehy snad na každém rohu a o Finnovi se neví? Myslím, že je nám všem jasné, kam Seb poslal všechny uchazečky.. Další díl? V dohledné době ne, děkuji.


(SPOILER) Po kronikách jsem čekala víc.. Jsme na cizím ostrově a, znovu, čekám seznámení s tamní flórou a faunou, ale bohužel šlo jen o pár popisů. Na druhou stranu oceňuji vysvětlení systému kast, hierarchie společnosti a význam rolí žen a mužů. Její domov jsem si dovedla představit, ale znovu bych přidala více stran o osadě. Na to, že má Limea i kamarádku, jak to, že není v příběhu více zapletená? Na jejím nejlepším příteli jsem nenašla jediný rys, který by mi přišel sympatický, krom lásky k učení a čtení. Po 6 dnech taková láska? Ano, zachránila mu život a starala se o něj, ale proč tak rychle přešla počáteční nedůvěra a nádherný střet kultur? Tuto část jsem si užívala nejvíce. A pak ten konec.. Skutečně moc jsem jim přála, aby spolu zůstali a náhle zjevení "jeho lodi" mi jednoduše nestačí. To už mohl raději zemřít ve "válce", která netrvala ani půl dne. Fantasy? V čem přesně? Dost mě překvapila absence náboženství nebo alespoň alternativa za víru. A co měla znamenat ta francouzština??


(SPOILER) Mix příběhu Kráska a zvíře a Staré řecké báje a pověsti. Dost oddechové čtivo. Zajímavá hlavní hrdinka, která je už od začátku příběhu "poskvrněná". Svět není jen černý a bílý, stejně tak není ani Nyx a její manžel. Škoda, že v příběhu nebylo více romantiky mezi hlavními hrdiny. Ke konci jsem se trochu ztratila..na jakou hádanku narážel ten vrabec? Pak ta logika poslední dohody s Vlídnými mi nedávala moc smysl. A jen doufám, že poslední věty byly míněny ironicky. Samotnou mě mrzí, že nejde o sérii, klidně bych příběh natáhla na tři díly, aby se jejich vztah pomalu rozvinul, pátrání bylo napínavější a bylo i více prostoru pro drama, kdy chce zabít vlastního manžela.


(SPOILER) Nenapadlo by mě, že tak zajímavý námět může být zničen naprostou naivitou vyprávění. Dát dohromady S. a N. po prvních desíti stránkách..jen jsem obracela oči. V průběhu čtení byl jejich románek milý a místy i půvabný, ale taková rychlost..? A téma Rozparovače? Doufala jsem v propracovanější popis, více detektivky a méně mušelínu. Čekala jsem větší drama, pátrání, napětí, něco ve stylu filmu "Z pekla". Na to, že se řeší jeden z nejslavnějších případů je kniha dost odpočinková a prostá. A překlad? Upřímně některá slova mi do kontextu doby vůbec nezapadala.


(SPOILER) Dost slabé čtivo. Prostředí a systém fungování se mi docela zamlouvali, ale to bylo jediné. Buď jsem to přehlédla nebo to chybělo úplně, ale kolik je Tajovi, princezně a A.? Princezna přijala matku A. jako těhotnou, nechala v paláci vychovávat A., takže má 30? Co to mělo být za "zamilovaní"? Vždyť je vůbec neznal, ale vůbec..! Chápu kdyby to mělo co dělat se "spřízněnou duší" a fungování mezi milenci jako ve Dvorech, ale tady tomu tak není. Postavy jsou ploché. Děj nudný. Vyprávění působí dost naivně.


(SPOILER) Jako oddechovka proč by ne. Kdybych ale od začátku věděla, že se děj odehrává i v naší realitě, v lidském světě, nikdy bych se nezačetla. Čekala jsem fantasy svět a ne narážky na švédské trolly a Beatles.. Co mi přijde nedotažené je návrat "podvrženců" domů. Copak to LIDEM nepřijde zvláštní, že jim mizí děti ve věku 18 let, navíc z bohatých rodin? Ti mají dost prostředků na to, aby si nechali celou věc prošetřit soukromě.. Ani trochu podezřelé..? Kamery? Detektiv? Ne? Matka Bryn je kapitola sama o sobě. Vdá se z lásky, všeho se vzdá jen pro svého muže. Muže, který pracuje pro systém a království, ve kterém žijí, stejně jako jejich dcera, ale vyčítat to bude Bryn? On nedělá údržbáře v paláci, ale kanceláře..v čem je rozdíl? On se navíc PODÍLÍ na řízení království, jako zástupce lidu, což je větší podíl, než má samotná Bryn, která jen pracuje pro fungující tradici. A konec? Neříct mu hned pravdu o tom koho viděla mi přijde dost absurdní.


(SPOILER) Za mě lepší než předešlé dva díly. Napětí by se dalo krájet, a když se do toho přidá duchařina, musí mi v noci svítit víc než jedna lampička v místnosti. Pořád jsem ale nebyla schopná uvěřit, že se Ameliny schopnosti "zesilují". Popis celého procesu mi přišel strohý a povrchní, žádné detaily ani hloubka proměny. Takže jsem celou věc prostě přijala spíš jako fakt. Stejně tak mi přijde i vztah Amelie a Devlina, jeho vyobrazení je nijaké, kde je ta láska? Proč je? Z jakého důvodu? A její vize skrz medailon? Nevěřím, ale beru.


(SPOILER) Velice oddechové čtivo. Nenapadlo mě, že všechny stránky budou o zakázaném vztahu. Jako kdyby Aubrey neměla v hlavě kapacitu na nic jiného.. Řešit téměř na 500 str. jejich vztah-nevztah bylo i na mě dost únavné. Ani ne tak světová literatura jako spíš červená knihovna. A ty vulgarity? No na můj vkus celkem přehnané. Příjemné rozptýlení byl milovaný Shakespeare, který dodal vánek selského rozumu a duchaplnosti.


Už samotná obálka mě zaujala - viking a rohatá přilbice? Bohužel mýtus, ale taky chyba, stejně jako číslování I., II., III. a VI. Sem tam chybky.. Příběh celkem slabý a nedomyšlený. Jako historický román bych knihu nenazvala, skutečně je to spíš červená knihovna. Oddechovka určitě, ale slabšího rázu.


Jsem skutečně v rozpacích. Po trilogii jsem měla očekávání, že kniha bude mít vyústění některých situací, a místo toho mi přišlo, že byla vlastně o ničem. To, co se v ní psalo jsem si v duchu domýšlela sama i bez jejího přečtení. Takže za mě velké zklamání. Děj nijaký, dořešení žádné, zlom chyběl úplně. To spíš měla být další trilogie, která by smysluplně navazovala a měla by stejný spád jako ta současná.


Nejvíc mě mrzí, že jméno Moyes je spojováno s touto knihou. Mrzí mě to víc než to, že jsem knihu vůbec četla. Děj se mění z věty na větu bez upozornění, člověk se rychle ztratí.. Averze Kim je sice stupidní, ale zvrat na konci je ještě hloupější. A jako lusknutím prstu od nenávisti k lásce, protože každý dost dobře ví, že hranice mezi těmito city je tenká jak papír.. Upřímně, mít sestru jako je Eva, zabila bych ji, taková netečnost.. Ještě aby nebyla klidná, když si dá špeka. A pak perlička ke konci. Bál se vyjádřit, protože by ho mohla odmítnout. Takže raději mlčel a nechal ji, ať je na něj na veřejnosti i v soukromí navztekaná, a ať se i ztrapní. A jako puberťák byl zavřený s Evou v pokoji, strávil s ní tolik let, skoro denně s ní byl, a nic? Ani jednou? To je sci-fi a ne romantika.


Oddechové čtení. Ocenila jsem využití poezie v textu, s něčím takovým jsem se nesetkala dlouho, navíc to nijak nenarušovala druhý styl, naopak. Námět je zajímavý, ale vyprávění je jednoduché a místy bohužel i kýčovité. Hlubší psychologie postav se čekat nedá. Hlavní hrdnika se místy zdá jako citový sadista, ale která z nás občas není..


Při čtení jsem si přišla jako jasnovidka. Ne, že bych snad nebyla překvapená některými událostmi, něco se vždy našlo, ale moje hypotézy a teorie o postavách, situacích, minulosti..se vyplnily do puntíku. Sice mě to na konci knihy rozčílilo..jí to dojde až teď? Ke konci? Nijak to ale podle mě neubírá na originalitě příběhu. I tak jsem si čtení ohromě užila. Upřímně mě ale zajímá, jak se to v jejich trojúhelníku vyvine, protože na něj nemám vůbec žádnou teorii. A je to až k vzteku! Takže se těším, až budu překvapená :)


Upřímně mám dost smíšené pocity. Námět? Báječný. Autorka podle mě vytvořila další nový neotřelý svět, který neomrzí. Ovšem mnohdy mi přišel popis mezi Tess a Willem dost naivní. A co to mělo znamenat, když ji oslovil jejím jménem přede všemi upíry, když vypadala jako někdo jiný? Upíři mají přece skvělý sluch..i v knize o tom byla zmínka. Otevřené okno? Dobře, ale nemuselo to vypadat tak okatě, že za tím byl N. A nedokážu ani říct, která z postav mi lezla na nervy víc. Marnivá a sobecká Jess? Uštěpačný Will? Nevnímající Henry? Prudérní Tess? (i když v tomto případě za to může doba a tehdejší myšlení) A nakonec ten nekonečný řetězec zamilovaných.. To mě dorazilo. Intimita? Katastrofa.


No a já si myslela, že po přečtení Sněhuláka mě už nemůže nic překvapit (četla jsem ho den před touto knihou..:D). Ze začátku jsem si Smrt dost oblíbila. Líbil se mi její pohled na svět, ten věčný optimismus a hlavně nadhled. Pak jsem ji ale měla chuť zabít, uškrtit nejlépe. Copak to jí vážně nedocházel význam slova soukromí, ohled a respekt?! Pak byl ale moment, kdy jsem ji chápala, stejně tak jako umírající ženu..smrt je mnohdy vysvobozením. A pak ten konec. To byl konec! Nenapadlo by mě, že i Smrt dokáže vyvíjet svou osobnost. Jen by mě zajímalo jak to s těmi třemi nakonec dopadlo.


Musím přiznat, že jsem postupnou změnu osobnosti Kelsey pocítila i na sobě. Ne že by to byla nějaká nádhera, protože jsem se cítila pokaždé příšerně, když jsem se ji snažila porozumět, pochopit ji. Ale právě díky tomu jsem vnímala jak se v ní probouzí skrytá temnota. Thorna rozpárala a královnu ušetřila..měla krušné dětství, ale to i on. Toužila aby si ji někdo všiml. On musel přežít. Jemu ale Kelsey do hlavy nepronikla..jinak si to neumím vysvětlit, proč se ke královně nezachovala alespoň z půlky tak, jako k němu. A potom ještě Lily..proč ji s sebou nevzali hned? Nemusela se přece vracet k manželovi..když o ní Tear už dávno věděl..
