Dvůr mrazu a hvězd
Sarah J. Maas
Novela odehrávající se mezi třetím a čtvrtým dílem bestsellerové young adult série Dvůr trnů a růží. Feyre, Rhysand a jejich nejbližší přátelé pracují na obnově Nočního dvora i válkou zničené země. Ačkoli lidské královny i vílí vládci kují pikle, ve Velarisu alespoň na chvíli nastala sváteční atmosféra. Blíží se totiž oslavy zimního slunovratu. A právě v okamžicích klidu a míru se ukáže, že některé rány ještě nejsou úplně zahojené… Feyre čeká dlouhá cesta plná napětí, vášně, intrik a politikaření, než opravdu zavládne mír. ! Jak upozorňuje i sama autorka, tato série obsahuje velmi explicitní erotický obsah. Řeší se zde znásilnění, násilí na ženách, psychické problémy, promiskuita, diskriminace, problémy s alkoholem, potrat a traumatický porod, smrt blízké osoby, válka, traumata z dětství a spousty dalších věcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2018 , CooBooOriginální název:
A Court of Frost and Starlight, 2018
více info...
Přidat komentář
Čtení 214 stran této knihy zabralo měsíc a půl a vyvolalo ve mě čtecí krizi. Žádný děj, žádný zvrat. Po předchozích 3 dílech to bylo velké zklamání.
Příjemná a milá vsuvka. Nic víc nic míň . Co si budeme, pokud si to nepřečtete, nic se nestane, žádný zásadní informace v knize nenajdete.
Nádherná jednohubka, která vůbec neurazí. Náhled do vánoční nálady ve Velarisu, která vás navnadí na příběh o Nestě.
Pokud chcete příběhy "mezi" nebo "co bylo potom".. super jednohubka. Ale jinak tu úplně děj a nějakou převratnou informaci, zápletku, či cokoli dalšího nehledejte. Samostatně by to bylo slabé, ale po zatažení do celé série je to prostě milé, nicméně přežijete i když si to nepřečtete. Zase abych byla fér, culila jsem se a párkrát vyprskla smíchy.. Proto dobrosrdečně dávám jen o jednu hvězdu méně..
Tohle bylo milé. Milá jednohubka, pohodová tečka za jinak dechberoucí sérií.
Za normálních okolností by mě tahle kniha asi nebavila, měla pomalé tempo a stalo se tam víceméně kulový. Nicméně po předchozí sérií, která mě doslova rozebrala na atomy, byla tohle fajn příležitost si trochu vydechnout a v poklidném duchu se vrátit na chvíli do Velarisu na Dvůr snů, užít si oblíbené postavy a vánoční, pardon, slunovratovou atmosféru.
Po všech těch bojích a dramatech prvních třech dvorů je toto pěkná oddechovka, kde se na pár stránkách dozvíme, jak se našim milovaným hrdinům žilo po válce s Hybernem. Taková pohodička…
Teď se jdu vrhnout na poslední díl dvorů, snad bude tak dobrý jako zatím všechny knihy od Maasové
Moje milované dvory.
Vracíme se do Velarisu, oslavit Vánoční svátky.
Rozhodně od této knihy nečekejte nijak hlubší děj, na který jsme zvyklí z ostatních dílů. Příběh je více zaměřený na vztahy a démony našich hlavních hrdinů. Takže se rozlučte s akcí a napětím.
Jasně, kdybych tuhle knihu nečetla, o nic bych nepřišla. Ale když já ten svět a postavy v něm tak miluju, že se tam pokaždé ráda vracím, ať už v akčních chvílích, nebo pomalu plynoucí romantice. A ty pikantní chvilky s Rhysem jsou prostě topovka.
A kdo ví, třeba po přečtení dokážete najít cestu i k Nestě, nebo vám kniha pomůže trochu lépe ji pochopit. Tak jako mně.
Asi rozumím tomu, proč se kniha někomu nelíbí a přijde mu zbytečná, ale pro mě je pravým opakem: já jsem si totiž VŽDYCKY po dočtení jakékoliv romantické knihy přála přesně něco takového.
Klidné pokračování a vyprávění o životě mých oblíbených postav, co pohladí po duši, a bude bez dramat a zvratů. Já si totiž (jako nenapravitelný romantik) vždycky na konci hezké knihy, která končí stylem: dali se konečně dohromady, jsou šťastní a konec!, říkám "A co dál? Jak se mají?!" :D A tady jsem dostala celou knihu! :D já jsem nadšená, moc se mi to celé líbilo, i když se tam zásadního stalo tak maximálně to, že jsem začala nesnášet Nestu nanovo, na její příběh jsem ovšem zvědavá, ale moc nepředpokládám, že na ni změním názor, jak jsem někde četla... a už vůbec mi nepřijde pravděpodobné, že bych ji mohla mít radši, než Feyre.
Pokud od knihy očekáváte napětí, zápletky a mnoho akce, pravděpodobně vás zklame. Pokud se ale chcete přenést do zimního Velarisu za Slunovratu, oddechnout si, užít si postavy, když zrovna nenasazují svůj život a nestrachují se o životy ostatních - tak vás tato kniha nadchne. Dvůr mrazu a hvězd je přesně tím, co chcete, když přečtete napínavou trilogii, která skončí nějakým závěrem, ale přeci byste rádi s postavami ještě chvíli zůstali, ještě chvíli nahlédli do jejich životů - detailněji, klidněji.
Zároveň je dvůr mrazu a hvězd krásným prahem ke dvoru stříbrných plamenů. Doporučuji těm, kteří mají trpělivost si oddechnout ve světě Prythianu.
Je to sice takový milý dovětek příběhu s dobrým koncem pro ty, co se ještě nechtějí rozloučit s oblíbeným párem dvou hlavních hrdinů a přesto si myslím, že je díl tak trochu zbytečný a slabší. Vždycky, když jsem měla pocit, že se rozjíždí nějaký příběh, vlastně se víc nedělo a pak najednou kniha skončila. Myslím, že se načaté linky rovnou mohly přenést do knihy o Nestě, kde by udělaly více parády. Na to, že má kniha jen 200 stran, louskala jsem ji týden :-/
Vůbec jsem nevěděla, jestli po této knize sáhnout nebo ne, protože jsem na ní viděla spousty negativních recenzí. Nakonec jsem si ji ale přeci jen přečetla a nelituji toho.
Tahle novelka má pouze nějakých 200 stránek a odehrává se mezi třetím a čtvrtým dílem Dvorů. Řekla bych, že je to taková milá, hezká oddechovka, kterou nám chtěla autorka dopřát po válce s Hybernem.
Je to taková povídka, která vás pohladí po duši a připraví vás na další knihu. Vracíme se tu do Velarisu, kde Rhysand a jeho nejbližší přátelé pracují na obnově Nočního dvoru a válkou zničené zemi, nasajeme tu trochu sváteční atmosféry, oslavíme zimní slunovrat, rozdáme si dárky a namalujeme pár obrazů s Feyre. - Takhle by se asi tohle celé dalo shrnout.
Nelituju toho, že jsem to přečetla, protože jsem se vrátila do svého milovaného Velarisu za svýma Illirijcema, ale asi mi to nic úplně nedalo a myslím si, že to autorka ani psát nemusela. Nedozvíme se tu nic převratného a myslím, že celá tahle kniha by se dala shrnout do deseti stránek. I přesto doporučuju si novelu přečíst, ale upřímně říkám - moc od toho nečekejte, jinak budete zklamaný.
Tak to byla velmi příjemná a oddychová jednohubka. Setkala jsem se s různými názory na tuto knihu. Jak pozitivní, tak negativní. Já osobně to vnímám jako skvělý doplněk celého dosavadního příběhu. Novela sice postrádá akci, tak jak jsme byli zvyklí s předešlých dílů, ale rozhodně stojí za přečtení. Dozvíme se o některých rozhodnutích jednotlivých postav, které ať chceme nebo ne, ovlivní další pokračování příběhu.
Takže jestli váháte, zda si novelu přečíst, tak určitě nemusíte. Je to opravdu příjemný doplněk a těch 200 stran uběhne jako lusk a můžete se pak hned pustit do dalšího dílu. Stejně jako já :)
I pres nizke hodnoceni se mi kniha libila. Je to vlastne pohled z vice stran. Mozna se nic noveho nedozvime, i kdyz par otazniku mi zustalo, hlavne co se tyce Mor, ale pro mne skvela oddychovka odehravajici se ve svatecnym obdobi. Dialogy skvele, atmosfera taky tak. A ted vzhuru na posledni dil.
Celkově moc nechápu nízké hodnocení oproti ostatním dílům. Tento díl je zamýšlen jako obohacení příběhu a rozhodně svůj úkol plní skvěle. Doporučuji každému, kdo chce ve Velarisu strávit více času, navíc bez válek a výrazných zvatů.
Příjemná oddechovka po prvních třech dílech. Doporučuji číst kolem Vánoc, pokud vám to vyjde. Je to psáno z více pohledů - Feyre, Rhys, Cassian, Morrigan. Což sérii zase trochu oživilo. Jsem zvědavá, co se bude dít dál, tak se vrhám rovnou na čtvrtý díl.
Kniha sice oproti zbytku série nemá příznivé hodnocení, ale nemohu říct, že by se mi nelíbila. Naopak mi přišla jako příjemné osvěžení od těch věcných válečných taženích a manévrech. Prostě taková příjemná, rodinná idylka, kdy se čtenáři dostane poklidného pohledu na postavy a jejich vyrovnání se s válkou, která proběhla před půl rokem.
Pokud jste četli zbytek dvorů a milovali jste postavy, knihu doporučuji. Je to příjemné večerní počtení. Alespoň tak zažijete o pár stránek víc z života Vnitřního kruhu. :)
Tak jsem chvíli přemýšlela, zda se do této povídky vůbec pustím, ale nakonec jsem to zkusila. Lituji toho? Asi ne. Doporučuji? Asi taky ne. Je to taková povídka navíc, která se odehrává po třetím dílu. Nebylo to mastné ani slané, nějaká chuť tomu prostě chyběla. Ale co vám budu povídat, je to pořád Maasová. Ono kdyby psala nákupní seznam, tak to stále bude hitem a číst se to bude jedna báseň :D
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
A mě se to moc líbilo, byla to velmi příjemná vsuvka, takové pohlazení s útulnou vánoční atmosférou ve Velarisu.