pami
komentáře u knih

Po knize jsem sáhla, protože jsou zavřené knihovny. Dozvěděla jsem se mnoho o Bulharsku. Hezkého, ale i to, že jejich rybářská flotila v dubnu měla sezónu delfínů. Za dva dny tisíc delfínů, pro tuk. Maso vyhazovali, protože je příliš tvrdé. Jinak byla kniha (za mě) zbytečně natahovaná. Foto příloha malá a nepřehledná, ale to je dobou.


Oldřich na konci příběhu Vražda v ambitu odchází z Magdeburku s Annemarií. Mají spolu syna a když mu je rok umírá se svou matkou na mor. V dalších knihách se pak píše o Blance. Mám v tom trochu zmatek. A ještě jeden postřeh. Oldřich vypráví Václavu II. svůj příběh z kláštera na Točníku. Přitom je snad celkem známo, že si Točník nechal postavit Václav IV. Je jasné, že autor má nárok na omyl. Od toho má být v nakladatelství osoba, která má autora upozornit. Zdá se mi, že tato kontrola v MOBA moc nefunguje, tedy podle mé zkušenosti i z jiných knih, bohužel.


Četla jsem dětem, a zároveň to byla moje první knížka od J. Š Baara. Moc se nám líbila.
Chci si od autora ještě něco přečíst.


Příběhy obyvatel jedné vsi u Berounky za okupace. A jejich statečný boj s osudem.


V knize jsem našla zajímavé rady ohledně zdraví.


Kniha vyšla v rámci souhrného díla. Obsahuje básně, díla ze začátku tvorby, povídky pro časopisy. Můj názor - raději si přečíst od autora něco jiného.


Mělo to spád i nápaditost. Vůbec jsem nečekala, že to bude tak krásné.


Nejvíc je mi líbila povídka V lázních pohorských. Ráda si od autorky ještě něco přečtu.


Za dívčí román nemůžu dát víc hvězdiček. Knihovny byly zavřené a tak jsem sáhla po knize, kterou moje babička dostala v roce 1937. Hezky napsaný příběh o tom, jak chudé děvče svou pracovitostí ke štěstí přišlo. Za zajímavost považuji, že Elu dokonce Němci uvězní, když za sněhové vánice omylem překročí v Krkonoších hranice. To napětí bylo tehdy už tak silné, že se dokonce objevilo v dívčím románku.


Kallirhoe je neobyčejně krásná dcera nejmocnějšího muže v Syrakúsách. Chairea je krasavec, sportovec, který by mohl stát modelem antickému sochaři, syn druhého nejmocnějšího muže tamtéž. Rodiny se nemají rády. Jednou se potkají a zamilují se, (tady jsem čekala, že to bude něco, jako Romeo a Julie, chyba). Hned v první kapitole si lid vynutí jejich svatbu. Zanedlouho je Kallirhoe pohřbená (nebudu psát, co se stalo). Ale v hrobce se probere, najdou jí tam vykradači hrobů, odvezou daleko a prodají. A tak začíná jejich dobrodružství. Děj má spád, kniha je vlastně starý řecký dobrodružný román.


Autor moc rozebírá dobu, politiku a tak dále. Čekala jsem čtivý příběh o Ludvíkově životě. A toho jsem se nedočkala.


Když jsem knihu na konci zavírala, samovolně jsem pronesla "To bylo krásné".
A vůbec poprvé se mi chce i pochválit překlad, jmenovitě Renátu Tetřevovou.


V porovnání s ostatními díly, neměl obsah takový spád.


Jsem ráda, že se mi chodská trilogie dostala do rukou. Krásně popsaný život sedláka Krále a jeho okolí. Hlavně to vůbec není nudné. Naopak, mnohokrát jsem se nemohla od knihy odtrhnout! Neprávem opomíjené dílo.


Kniha zejména popisuje, jak hrozně se chovali koloniální velmoci v Číně.


První kniha, kterou jsem od autora četla. Čtivý popis zajímavostí ze života i z novinářské práce E.E. Kische. Velice milé překvapení. Těším se na další knihu.
Závěrem: "Chtělo, by to následovníky, zuřivé reportéry, kteří se také snaží vidět na vlastní oči a slyšet na vlastní uši".


Obsah je vystižen v názvu knihy. Myšlenky J.A. Komenské jsou až neuvěřitelně nadčasové, přitom stále více přehlížené.


Na můj vkus příliš zdlouhavé, bez spádu. Ještě nikdy jsem knihu tak dlouho nečetla.
Události líčeny až moc podrobně (zbytečně protahováno), z pohledu několika osob.


Zakoupeno pro dceru, ale byla jsem zvědavá. První kniha o Fiorelle, kterou jsem četla.
Autor opět nezklamal, kniha má spád. Jsem zvědavá, co na ní řekne třináctiletá dcera,
které se moc číst nechce.
