Pasadenka komentáře u knih

Můj první Mark. Mám v plánu přes léto pokořit 80 titulů z této a přidružené série. Rozsahově jsou to všechno tenoučké knížečky rodokapsového rozsahu, podobně jak Tarzan, nebo Perry Rhodan. Zmiňovaní dva jsou, alespoň pro mě, hodně známí, Mark je velký otazník.

U rodokapsového formátu je jasné, že děj rychle odsýpá, a ani zde to jinak nebylo. Šup šup a už je konec a jo, Mark je ve vatě. :D Docela průměrné počteníčko, klasické tele stromky + honba za „dědictvím“. Pro mě je to jako episoda nějakého seriálu, neočekávám zde žádnou obzvlášť velkou originalitu, leč příjemné letní posezení u snad brzo oblíbené dobrodružné lajny.

S tímto vědomím dávám počáteční 3 hvězdy. Jasně, že to klasicky není čtivo pro rejpaly, ale pro ty, co mají rádi „staré“ sci-fi a nemají problém se zkratkovitostí a občasnou nelogičností, bez složitější psychologie. O tom to není. :)

Druhá planeta je o kousek akčnější a krapet méně nápaditá. Antropologie, kterou se autor zabýval v prvním díle je zde otevřenější. Celé intro druhého dílu je klasicky odbyté stylem: „Jo napíšeme druhej díl, ale moc se s tím neser. Prostě z nebes se vyvalí ruka a odhodí hlavního hrdinu do dalšího dobrodružství.“ :) Na druhou stranu, proč ne, rozchození děje není nikterak důležité.
Vedlejší postavy jsou v tomto dílu zajímavější a věřím, že i hlubší. Hlavní hrdina si vychutnává svůj obří intelekt a kdyby mu sudičky jen malinko jinak zamíchaly kostky, byl by dozajista pánem celé planety. :D

PS: Po dočtení mě přepadla neodolatelná touha po výrobě vlastního parostroje. :D

Jo, tohle bylo skvělé. Ideální na divoké dubnové počasí. Je to čistě žánrová záležitost, no na rozdíl do českých autorů, je to podstatně delší a akci střídají volnější pasáže a hrdinové dostávají čas na zotavení. Co se pro mě pak stalo největším problémem. Hodně mystéria, které se na konci promění v celkem očekávatelné rozuzlení a veškeré snažení se odbije pouhým osudovým určením. Jinak naprostá pecka, dobré postavy, dobrá romantika a pro změnu bez sexu. :)

Knížka mě navnadila, snad jako jiné, svojí obálkou, a příslibem tajemné prvotiny plné utrpení a nelehkého života. Verdikt? Těžko říct. Na jedené straně se najdou čtenáři, kteří příběh honorují jako nevšední počin, mě však nechává v mírných rozpacích. Ano, byl zde pokus o psaní malinko jiným stylem; hlavně prolínání dvou časových linek, které mi přišlo logické, jelikož hlavní hrdina nemluví. Nemůžu se však ubránit dojmu, že knížka je spíše řemeslem, nežli uměním a při čtení mi v mysli vyvstávali představy toho, jak si autor pečlivě skládá, co, kam a jak vsune, aby to bylo cool. Takže za mě tomu něco chybělo. A teď pozitiva. :) Je to fajn počteníčko, fajn koza, fajn zapracována holčička. Někdy mě přišlo, že je to vět bez techniky a najednou podívej, mají elektřinu a motorky, čipy a spoustu hraček. Toto dvojí ztvárnění jednoho světa se mi opravdu líbilo. Posledním vzdechem knížky mi přišla vhod půl hodinka zamyšlení a vychutnání si přečtené prvotiny. A pak se mi zastesklo po těch 200 korunách, co to stálo, protože za ty peníze to nestálo. Jednoduše knížka plná rozporů. ★★★★★★★☆☆☆

Znáte ten pocit, když se vám nechce psát, ani nevíte, o čem byste psali, ale vydavatel na vás tlačí, že potřebuje další kousek? Že ne? To nevadí. Po přečtení této knížky budete vědět, jak to může dopadnout, a jak se konkrétně naše autorka opravdu překonala a něco napsala. Louskám poslední díl, malinko mě ho zpříjemnil Kontakt a už se k tomu nikdy nevrátím. Největší jizvou této série je to ploché, jednostranně založené pojetí. Hlavní hrdinka nemá dostatečné charizma ani sílu k tomu, aby dokázala utáhnout děj. Vše začíná a končí jí samotnou a všechny postavy jsou v knize jen pro to, že Ona.

Nebudu však knížku slepě hanit jen pro to, že to není můj šálek oblíbeného teplého nápoje. Dokážu akceptovat to, že se to někomu i líbí, jinak by se to snad nepřekládalo a nevydávalo u nás. No i sága o Australských měničích, kterou psala maminka v domácnosti, která si tím nejspíš vybíjela svou sexuální frustraci, chtějíce svět přesvědčit o tom, že když jsou holky tlusté, tak je pomiluje ultra sexy bomba prďácký polobůh z Australské divočiny a udělá jim dítě, pokládajíc je za nejúžasnější a nejsmyslnější ženské objekty ve vesmíru, nikdy nezatoužíce po jiné, s tím, že každý další díl má úplně totožnou strukturu, je pořád lepší nežli toto. Zmiňovaná trilogie byla pitomá, ale krátká, měla údernost a hlavně tak nějak roztomile hloupá, až příjemně směšná. Tato série je jak pohár vody. Jeden z mnohých pohárů vody v mém životě, stejný, bezbarvý, mdlý.

Těžko se mi hodnotí knížka, která mi byla dobře známá díky svému filmovému zpracování. Všichni mi povídali, jak je ta kniha úplně jiná. Na mé zklamání, mi to tak vůbec nepřišlo. Jistě, některé aspekty film zjednodušil, protože by bylo složité je rozebírat, některé věci sloučil, ale víceméně mi to přišlo, jako povedená adaptace. Závěr se ve svém poselství mírně rozcházel, ale ani to mi nepřišlo, jako vysloveně špatně. Rozměr, který knížka měla navíc, byla problematika studené války a snaha říct, že všichni jsme lidi v tom malinkatém kousku vesmíru a neměli bychom se hašteřit pro malichernosti. Toto téma lépe zpracovali jiní, i takový nekonečný Perry Rhodan. Co je však pro mě příjemným aspektem tohoto nevšedního příběhu, tak to, jak to autor hezky ukuchtil. Nebál se psát technicky, bez nucené akce, z pohledu vědců, kteří, i když si to někteří nemyslí, jsou stejní lidé jako my. :) Snad se jednou dovíme, jestli vše, o čem autor psal, byli jen pohádky, nebo překvapivě dobře odhadl skutečnost. :)

Zabiják byl taková malina. Přečteno za jedno odpoledne. Kvalitou to už ztrácí dech, je s čím srovnávat, ale jako oddechovka supr. Klidně může autor psát dál, je to takový seriál. V každé knížce něco skvělé, v každé knížce i nuda.

Připomínalo mi to Forresta. Hned mi vytanulo na mysl, jak je škoda, že si takové zážitky ten stařík ani neuvědomí, jen se potácí životem a nechává věci vybuchovat. Ale bylo to fajn. :)

Někdy to své nutkání, potřebu dočíst sérii do konce, opravdu nesnáším. Další Merry. Další příběh nevalné kvality. Po přečtení tohoto dílu se nesmírně těším na poslední dva, které jsou o poznání kratší. „Merry. Chybět mi nebudeš.“

Tak jo. Nebylo to tak špatný. Nejhorší ze všeho je to, že to celé zachraňují postavy, které nechtějí mít s Anitou sex. Jak osvěžující. :D I když harlekýnů bylo pomálu a nedostali moc prostoru, jak je, žel, u autorky už zvykem, mělo to konečně příběh o něčem. Ke vší smůle se autorka rozhodla „šoustat a tlachat“ dokaď bude prodej a k pořádné dark fantasy se už nevrátí. Jak sobecké. :(

Sex, sex, sex. Nekončící rozhovory nevedoucí nikam...

Poslední díl, rozdělený na dvě části, kde se na začátku vrátíme do dob, kdy věčný císař byl ještě pouhým člověkem a žil svůj první život. Následně pak, jak samotný titul napovídá, nastane konec říše a nastolení nové kapitoly. Jak jsem psal k prvnímu dílu, je to dovršení série a hlavně snažení autorů něco demonstrovat. Hodnocení 5* říká vše. V rouchu tuctového sci-fi ukrytý skutečný poklad.

Je to zvláštní. Knih tohoto typu mám přečteno hned několik. Lepších i horších. Populárnějších i banálnějších. No v této mě autor vysloveně sedl a i když to nejsou žádné závratné novinky (mimo ty, co se o téma biologie, medicíny a výživy nezajímají), tak jejich podání a autorův nadhled a nevtíravost ve mě zanechaly opravdu dojem. Takto si představuji knížku od autora, který prezentuje svou práci a své úvahy a sám si uvědomuje, jak v minulosti dělal chyby.

Samozřejmě oprávněně mohou někteří čtenáři namítat, že se jedná o zjednodušení a problém je složitější. Autor však s tímto pracuje. Poukazuje jak na nedokonalost studií, tak na výrazné individuální rozdíly každého z nás, které mohou být v některých případech až ve stovkách procent.

Nakonec neexistuje žádná universální rada, jak se co nejlépe stravovat. Málokdo z nás má tu možnost si z toho nepřeberného množství potravin vybrat tu pro něj nejoptimálnější. Tato knížka je však skvělou motivací k zamyšlení a může posloužit jako podnět k tomu vynaložit energii a svůj jídelníček vylepšit. A to je celkem fajn.

Knížka je sérií reportáží z Ameriky, které autor dělal pro český rozhlas v letech 2017 - 2023. A styl tomu absolutně odpovídá. Ale to není špatné, jen každému, kdo zná reportáže ze zahraničí z českého rozhlasu budou autorovy slova dobře známá.

Knížka je dělená do několika tematických celků, které mají na konkrétních příkladech lidí ukázat jejich nazírání na svět, nebo pouze zdokumentovat jejich život. Samozřejmě se nejedná o žádnou sociologickou práci a širší perspektivu nabízí právě pestrá paleta respondentů.

Zde autor volil ty nejvýraznější sociální témata, která se dotýkají života současné Ameriky. Jmenovitě fenomén Trumpa a jeho dopad na jednotlivce, jak v politické, tak profesní a osobní rovině. Dále pak se podíváme do některých Indiánských kmenů a jejich vyrovnávání se s minulostí. Kde plynule přejdeme k černošskému obyvatelstvu a zastavíme se i u dalšího fenoménu, tentokrát Floyda a BLM. Autor mimo jiné poukáže i na to, že rasové pnutí a segregace platí pro každého, kdo do ameriky přichází, a že na základě svého zjevu se automaticky zařadí do rasových kolonek a zažije si americký rasismus na vlastní kůži, ať už se zařadí kamkoli. Nakonec nevynecháme ani problém migrace a otřesné příběhy a systém, který se bortí pod návalem tolika lidí.

Celkově je to děsivá knížka. Amerika je hrozné místo plné skvělých lidí, ale zároveň plné nenávisti a utrpení. Proces vypořádání se s minulostí je teprve na svém začátku a díky otevřenosti soudobé společnosti dostávají hlas i skupiny, které byly do té doby přehlíženy, nebo upozaďovány. Je dobré nezapomínat na to, že USA není jenom velmoc, která ovlivňuje životy všech lidí na planetě, ale že je také tvořena obyčejnými lidmi na které dopadá složitá minulost a společenské napětí a současnost je stejně, ne-li víc složitá.

Total Recall byla trošku chválenkárská, ale hezká knížka plná pozitivní energie. Buď užitečný mě absolutně zklamala a zanechala trpkou pachuť. Její hodnocení proto muselo počkat dva měsíce.

Sama o sobě je knížka hezká, motivační a Arnoldovská. Samozřejmě je dobré podpořit souseda, který udělal díru do Ameriky a světa a navíc je takový sympaťák. Co mě však nakonec zkazilo celou knihu byla jedna drobná poznámka. "Já jsem měl vždy spousty energie, co byla určitě výhoda...". Co prosím? Výhoda? Ať se na mě Arnold nezlobí, ale bez energie, kterou pociťuje celý život, by nic z toho, co dokázal, nedokázal. A tato věta mi vlastně rozbila vše, co v knížce zaznělo. Když mám několikahodinový trénink, tak opravdu si pak nedokážu sednout ke knize a studovat, jak to Arnold popisuje a nikdy mi to nešlo. Dokážu v létě ujít Stezku Českem ale je pro mě nepředstavitelné v rámci toho studovat nebo pracovat 6-8 hodin, protože se nedokážu na tak dlouhou dobu soustředit.

A ano, je to moje chyba, nemám onu drobnou výhodu, ale tedy jako já neznám moc lidí, co by ji měli. A tak mě knížka vlastně naštvala, i když objektivně princip užitečnosti a cílevědomosti je obdivuhodný, stejně, jako samotný Arnold. Normálně by dostal i 4 hvězdičky, ale já z té jeho "drobné" výhodu opravdu nemůžu.

Tak senátore, uvidíme, co napíšete za 10 let.

Cítím to jako zradu svého čtenářského srdíčka. Knížka, která je hezká na pohled, obsahuje inteligentní hlavonožce se spoustou chápavých končetin a já ji nechápu.

Ray má díky svému životu unikátní perspektivu, která jej předurčuje k tomu psát zajímavé knížky, které obsáhnou ducha zemí, které nepatří k těm nejprofláknutějším. A jeho postavy i struktura celkem bavili. Také byly skvělé ty fiktivní komentáře. Takovou pseudovědu můžu.

No a proč mě to nebavilo? Protože knížka vlastně ani moc nebyla o těch krásných potvůrkách, jako o "hloupých" robo inteligencích a mě to v kontextu současnosti leze už krkem. Ne, opravu nechci číst, nebo koukat na další AI příběh. Od tohoto potŘebuji zas chvíli pauzu. A hlavně mě hrozně rozmlsala Evoluce od Thoma Thiemeyera, která svým německým brakovým stylem byla přesně tím správným příběhem o inteligentních hlavonožcích. A jelikož Evoluce je knížka pro náctileté, úplně mě nadchla vidina dospělého příběhu.

A místo kombinace Evoluce a Přístavu u Řeky Styx je to povídání o tom, co je vědomí a umělé vědomí. (Ano, příběh je košatější, ale toto je základní linie). Přiznám se, že další knížka od Autora se mi líbila víc a snad se tato novela dostane i do českého jazyka. Je to něco jiného a tam mi přišlo, že Ray umí psát. Jen má očekávání se zcela míjeli s tím, o čem knížka je.

Přiznám se, že neznám předchozí knížku autora, která je světovým bestsellerem. Asi i pro to, že obálka s vojákem mě nějak nenadchla. Ale běhání, to už je jiná a tak mi nešlo nezkusit pořádnou nálož běžeckého utrpení od dalšího autora.

Ale byla to chyba. Knížka je z části autobiografií. Autor je na můj vkus příliš vulgární a prostořeký a osobě mi styl, u kterého se autor prezentuje jako "divoch" protože je to jeho vnitřní nastavení, kterým si omlouvá nadávky a urážky sebe i druhých, jednoduše nevyhovuje. Ale věřím, že pro spoustu lidí to bude přesně to, co hledali, nebo to, co potřebují.

Biografická část, která pojednává o dětství a dospívání mě celkem překvapila a byla taková, no nudná? Ale to je opět můj problém, mě ty stereotypní příběhy afroamerických nebožáků, kteří nezdolnou sílou své vůle překonali jařmo svého původu, aby těm bílím rasistickým utlačovatelům ukázali, že jsou lepší než oni, jednoduše už nebaví.

Zbylá část knížky pak pojednává o tom, jak si David stanovuje cíle, jak si pozmění své uvažování, aby i z nezdarů vytěžil co nejvíce. A také jeho odhodlání zkusit, zda ty limity jeho těla jsou opravdové limity a zda to není jen hra, která se dá vyhrát jenom tak, že člověk ty limity posune dál. Zaujalo mne i to, že David není úplný blázen a respektuje svůj zdravotní stav. Ale jen do té úrovně, kdy je ochoten zvolnit a klidně vypadnout ze závodu, aby jej po 16 hodinovém odpočinku neoficiálně dokončil ve stanoveném času, i když se to počítá jen pro něj.

Bude záležet na čtenáři, zda mu autorův styl vyhovuje, nebo nikoli a jelikož jeho knížky jsou tak populární, věřím, že většina lidí bude spokojena. Pro mě zklamání.

Není to moc dobrá kniha a zaujalo mě, proč s ní má tolik lidí problém. V zásadě je to svědectví autora, který popisuje, jak mu lékaři nedokázali pomoct s jeho psychickými problémy a místo toho jej tlačili do tranzice, kterou nakonec uznal za neefektivní a zbytečnou. Autor není sám, co dokládá výňatky od podporovatelů a lidí, kteří také šli/jsou cestou detranzice.

Musím říct, že je super, že se o tématu mluví. Lakovat si svět na růžovo nikdy není dobrá cesta a je lepší brát život takový, jaký je. Chápu i frustraci lidí, kteří se cítí ukřivděni tím, že z nich dělají blázny. Jak moralisté rádi říkají, záleží na každém životě. No tak, zde máme jeden z příkladů. :D

Jak píši v úvodu, jako kniha to vůbec nefunguje. Nepomáhá tomu ani náklad a rozsah knížky, který spíš napovídá, že se jedná o pokus přihřát si polívčičku v kulturních válkách. Walt zvedá důležité téma a dává zpětnou vazbu lékařům, kteří tranzice dělají. Jedná se však o čistě aktivistickou činnost, žádnou novinářskou ani vědeckou reportáž a tudíž je celkový přínos knížky hodně malý, který popisuje jak to občas může dopadnout.

Myslím, že u Nikoli se mísí urputná touha vyniknout s neodvratným sklonem k nenaplnění svých ambicí, které podléhají jeho nevšední mysli. Něco podobného, leč v mírnějším ranku mě napadlo u Elona. Oba exulanti. Jeden z Evropy, druhý z Afriky. Jeden si tvrdou pílí a formálním studiem vydobyl místo na tepu doby, druhý své ambice protavil ve velkolepé podnikání.

Čtení těchto vzpomínek a úvah je dvousečné. Čtenář musí mít na paměti dobu a znalosti, ve kterých autor žil. Z toho vycházejí jak jeho úvahy, tak jejich limitace a následná mýlka. Nicméně to nic nemění na tom, že Nikola se opravdu zapsal do světových dějin, a i přes svou až příliš výraznou jinakostí důstojně obstál ve světovém měřítku a ještě pořád se mu daří budit emoce a být relevantním.

Sama knížka popisuje různé analýzy a vysvětlení autorova vnitřního světa a prožívání od útlého dětství, až po dospělost. Posledních 20 let zde není, nakolik knížka vyšla těsně po první válce. Snad i proto je značná část knihy věnována úvahám o míru a toho, jak jej dosáhnout.

Poslední velký celek knížky je pak přihřívání vlastní polívčičky a popisování vlastních nápadů a vynálezů někdy až zbytečně technicky. Oplatí se tuto knihu číst? Popravdě nevím. Je zajímavá pro ty, co rádi čtou životopisy. Tesla nakonec sám ve své knížce ukazuje, že byl příliš jiný a neměl správný zápal pro obchod, který by jeho věhlas a úspěch znásobil. Jak to můžeme pozorovat u zmíněném Elonovi, nebo třeba firmy Apple, u které úspěch tkvěl v kombinaci obchodníka a technika, kteří si dobře rozdělili své pozice.

Krásné pokračování Jeremyho cesty polnohospodářského mužika. Jako předchozí knížka, i tato je kompilací sloupečků, které popisují jeho boj s hospodářstvím v dnešní Británii. A jak to u něj bývá, své komentáře koření ostrovtipem, kdy se strefuje do každého a všeho, co jej štve. Dělá tak však laskavě a jeho humor je pořád stejný. Ideální knížka pro každého, kdo chce sledovat, jak se Jeremymu a jeho zvířecím kamarádům vede dál. :)