PatrikM komentáře u knih

Autorka Paralelních světů je mou milou kamarádkou, což zároveň usnadňuje i ztěžuje psaní recenzí :D Kniha se mi obecně hodně líbila. Už nějaký čas mám na čtení vyhrazenou (minimálně) půlhodinku denně a Paralelky od Jenny se staly mou příjemnou rutinou, na kterou jsem se těšil. Jako fanoušek fantasy a scifi literatury jsem oceňoval prostředí, ve kterém se děj odehrával, včetně zahrnutí fantasknich tvorů, kteří se zde objevovali. Kniha mi připadala také velmi čtivá, příběh "odsejpal", jak se říká. Postavy byly dobře definované, ačkoli na konci se jich vyrojilo větší množství - které hádám, ještě potkáme v pokračování série. Rád bych podotknul, že jsem si oblíbil postavu Tilly a její prozatimní vývoj. Mám pocit, že nám ještě ukáže, kolik síly může spočívat ve zdanlivě malém lesňanově těle :)

Co se týká mých připomínek, tak bych se asi vráil k tomu, že na můj vkus někdy příběh odsejpala až moc rychle a události šly občas po sobě v takovém tempu, že mi chyběl čas na "malilinkatou" omáčku ohledně loru daných světů, místních regionů, hlubší pochopení jejich minulosti, národů, krajiny nebo zvířectva a divotvorů, kterými se to, věřím, ve fantazii autorky jen hemží. Dále bych možná ocenil detailnější popis scén, ve kterých postavy interagují nebo něco dělají - někdy jsem měl pocit, že mi autorka dává hodně věcí zadarmo a nenutí mojí představivost pracovat na 100%. Stop.. tady musím poznamenat, že jako velký fanoušek Stephana Kinga (krále hororů a nekonečně - až bolestivě se táhnoucích popisů téměř všeho) jsem možná ne úplně objektivní v tom, na co jsem ohledně popisu scén zvyklý.

Díky tomu, že jsem měl možnost číst jednu z předešlých knih autorky - LES, užíval jsem si neskutečný progres, který byl na Paralelkách nesmírně znatelný. Proto, nakonec nezbývá než dodat, že se těším na pokračování série a s ním i rozplétání osudů Jaye-menga a Mel(l)o(na) ;)

06.03.2025

Neschopnost si najít čas na napsání názoru na "Les" je mojí největší kulturní katastrofou za poslední dobu. Ale konečně. Začátkem bych chtěl říct, že jsem byl samotnou autorkou předem upozorněn, že jde o její vůbec první knihu. A proto bych chtěl říci, že mi příjde především povrchní a idiotské psát tady nějaký výčet nedokonalostí prvotiny. Nehledě na to, že jsem měl možnost "ochutnat" nově vznikající knihu, kde mě obrovský progres autorky opravdu mile překvapil.

Proto bych chtěl jen vypíchnout několik věcí, které mě zaujaly :)

Les je tradiční hororovou lahůdkou minulého století. Jednoduchost děje a minimalistický popis okolí mu dodávají čtivost - a kniha se tak velice rychle a dobře čte.

Ve prospěch atmosféry hrál také fakt, že postavy spolu velice často nevycházejí, což mě trochu překvapilo - ale byl to další dílek, který umožnil hodit čtenáře do psychologicko-masakrálního víru děje.

Když jsem u psychiky, oceňuji snahu velice syrově vykreslit mentální stav postav v jednotlivých situacích. Příběh často kritizuje lidské vlastnosti jako jsou zrada, prospěchářství a samolibost (kdo četl, tak ví, ktera postava má největší podíl ;D )

Další věc, která mě zaujala, byla, že kvůli rychle ubíhajicimu ději a ne vždy pozitivním povahovým rysům postav, jsem se nedokazal s žádnou z nich úplně ztotožnit. Předpokládám, ale, že to nebyl primární cíl, a proto to spíše vnímám jako pozitivní přínos - vzbuzovalo to ve mně určitou melancholii.

Podivné individua útočící na nebohou skupinu nebyly nijak zvlášť dopodrobna vykresleny, což dává prostor čtenářově fantazii, vytvářet si jejich obrazy taky sám. To vnímám jako velké plus.

Nakonec bych snad jen chtěl poděkovat za zajímavé čtení. V době, kdy plátnům vévodí stále opakující se duchařské příběhy, byl Les pěkný návrat k tradičním hororům typu Pach krve, Noční můra V Elm street etc. :) useknutým končetinám zdar a nevzdávej se! :))

29.11.2020