pavla8515 komentáře u knih

Stejně jako u prvního dílu Nevyzpytatelné jsou cesty osudu jsem i z pokračování druhého dílu Tři jezdci apokalypsy naprosto unešená v průběhu děje se vám dostane vysvětlení z prvního dílu, který opravdu doporučuju přečíst . Knížka se mi četla skvěle jelikož humor obou autorů mi není cizí nejen, že jsem se i skvěle zasmála. Stejně tak i ty méně usměvavé scény jsem četla se zatajeným dechem . V průběhu druhého děje se taky setkáte s dalšími postavami, které vám oba autoři představí nejsou jednotvárné tak jak jsem četla fantasy od jiných autorů .

Ale na rozdíl od prvního dílu, kde se mi elfí čaroděj Pipin líbil se v průběhu druhého děje z něj stává neuvěřitelnej otrava, který si myslí, že za nic nemůže a dělá ze sebe největšího chudáčka jsem spíše v druhém díle přirostla ke dvěma dalším hlavním hrdinům k Eiri a Sebasovi .

Upřímně jsem zvědavá na novou postavu se kterou se ve druhém díle knížky setkáte a nové dobrodružství a na novou knížku už netrpělivě těším.

08.02.2021

Ačkoliv jsem zatím knížku Na hraně temnoty nedočetla mohu říct, že jí lapám jedním dechem a to z toho důvodu , že si připadám jako bych byla já hlavní postavou. Autoři knihy nešetřily fantazií a kombinací slov. Máte pocit, že vnitřně soucítíte s postavou ,která se knize postupně rozvijí. Příběh Zakhara , který to ve svém životě neměl jednoduché ve mně vzbuzoval nostalgické vzpomínky a sama mohu říct, že v některých pasážích ve mně vzbudil příběh takové pocity, že jsem si musela dát na chvilku oddech , ale chci jí dočíst protože jsem zvědavá jak příběh dopadne . Pokud chcete kvalitní čtivo rozhodně doporučuju všemi deseti .

3 11.07.2020

Ve světě fantasy knížek jsem teprve nováček, ale více méně bych mohla přispět svými pocity jaké jsem z knížky měla . Na rozdíl jiných knih, které jsem doposud četla nedala takové možnosti poznat jednotlivé postavy jako u knihy Nevyzpytatelné jsou cesty osudu, kde jsem měla možnost i vcítit se do jednotlivých postav, každá z nich měla něco do sebe, ale jelikož jsem člověk se smyslem pro humor. Postava, která mě zaujala nejvíc byl Pipin prostoduchý elfí kouzelník v těle trpaslíka, který se dostával z jedné šlamastiky do druhé a já se musela zastavovat abych si to přečetla znovu, protože u žádné knížky jsem se nenasmála tolik jako u téhle a člověk si pak řekne co v další kapitole Pipin provede tentokrát .
Ovšem krom komických cest se tu najdou i ty méně usměvavé a děj se rozvíjí , takže krom elfího čaroděje Pipina, zlodějky Eiri a hraničáře Sebase máte možnost se seznámit i s jinými postavami v jejich cestě za dobrodružstvím a upřímně jsem zvědavá jak se bude příběh odvíjet dál.
Z knihy Nevyzpytatelné jsou cesty osudu mě zaujali i ilustrace a hlavně úvodní strana , která alespoň na mě působila podprahovým dojmem, že mě vtáhne do děje a nepustí, hraje si s vašimi pocity, když už přeskočím k vyobrazené šachovnici. Takže se opravdu nesmírně těším na další knížku.

5 23.05.2020