Pavlina50 komentáře u knih

Zrovna psychothrillerem, jak je uvedeno na obalu knihy, bych sice asi tuto knihu nenazvala - působilo to na mě jako klasická současná česká detektivka s několika mrtvými a spoustou podezřelých s možnými motivy, což ale samozřejmě samotnou knihu vůbec nijak neznehodnocuje.

Celá zápletka je docela dobře vymyšlená, na začátku žádné dlouhé rozpaky a zbytečná omáčka na začátku a hup do akce…

Kniha je čtivá, krátké kapitoly fajn, má jednoduchý, srozumitelný jazyk, navíc hodně zajímavých a aktuálních motivů – sekta, vymývání mozků, nevyjasněná sexuální orientace, rozpolcenost mezi touhou po „čisté“ lásce a ryze pudovou sexualitou…., překvapivý pachatel.

Děj se opravdu nezpronevěřuje názvu knihy, má svůj smysl, protože i pointa této detektivky dokazuje, že všechno může souviset se vším. Ve finále je totiž všechno opravdu dokonale propojeno, a to bez ohledu na to, kdo byl tím pravým pachatelem vražd.

Trochu mě akorát mrzelo, že ne u všech činů byl vyjasněn motiv.

Ale bavilo mě to, i když nějaké mouchy bych tu zcela jistě našla…občas nějaká nelogika, občas trochu přitažené za vlasy, ale nebudu se v tom zbytečně a hnidopišsky pitvat.

V hlavě mi asi sice nijak zvlášt neutkví, ale celkově – slibná a docela zdařilá prvotina.

6 08.02.2023

Tohle mi docela sedlo.
Psáno úsporným literárním jazykem, který ale vůbec nesnižoval pocitový zážitek jednotlivých příběhů.
Společným jmenovatelem všech povídek je Hlučínsko a velmi podobné osudy žen bilancujících na sklonku svého života (s výjimkou té poslední).
Kniha přibližuje složitý a těžký, předválečný, válečný i poválečný život žen z generace, které byly od malička paradoxně zase především ženami – matkami, babičkami - vštěpovány dnes již dost nepřijatelná pravidla a zásady typu (citace z knihy): „Roba je enem na robotu“ nebo „Trápení má každá, některou muž bije, jiný všechno propije, další se zas musí vdát tak, jak chtějí rodiče. Ty máš lásku a budeš mít děti. Víc žena od života chtít nemůže…“.
No…ještě, že doba někam pokročila. Tehdejší pravdy a zásady působí dnes již opravdu nepatřičně.

Nejvíc mě zaujala určitě ta první část – Agnes, snad i proto, že i přes svoji útlost, byla přece jenom i tak nejrozpracovanější ze všech. Když jsem knihu otevřela, vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu, tak mě nejdříve ta druhá část, kde se najednou objevila naprosto neznámá jména a postavy, docela překvapila a hledala jsem návaznost a souvislosti. Nicméně, o co jde, mi pak docvaklo, ale přiznám se, že tyto krátké povídky o různých ženách mi trochu natrhly nit, a proto jsem byla moc ráda, že se v závěru autorka vrátila k původním postavám a navázala na příběh Agnes.
Ale jinak mě kniha bavila, určitě neuškodí občas se takto zamyslet nad tím, jestli máme právo si na spoustu věcí vůbec stěžovat.

6 10.01.2023

Toto bylo opravdu kruté, snad proto, že jedna z nejhorších věcí je, když se stanou obětmi lidské nenávisti malé děti…
Vykresluje poválečnou dobu v Pobaltí, která pro některé lidi nebyla o nic lepší a jednodušší, než ta válečná.
Doba, která popisuje tentokrát něco jiného než kvetoucí šeříky, oslavy, tanec a smích v ulicích…ale hlad, bídu, denodenní boj o přežití, kdy nebyl výjimkou ani zoufalý prodej vlastních dětí jako námezdních sil, aby bylo možno uživit ty ostatní.
I takové byly někde poválečné roky.
O fenoménu „vlčích dětí“ jsem neslyšela, o dětech, které musely až moc předčasně dospět. Jejich život byl omezený jen na hledání jídla (což se kolikrát ani jídlem snad nazvat nedalo) k přežití.
Je to opravdu emočně velice silný příběh, kdy se pořád nabízí otázka: Proboha, jak to ty děti vůbec mohly přežít???
Celá kniha působí velice pochmurně a tíživě, z velké části i díky zimnímu období, kdy se odehrává, ale nejsmutnější je, že je to opět kniha inspirovaná skutečnými událostmi, a tento šílený příběh bohužel nevznikl jen ve fantazii autora.

6 05.01.2023

Tak tohle bylo o dost lepší, než jsem podle zdejšího hodnocení očekávala.

Při čtení jsem často cítíla naštvanost a znechucení, ale rozhodně ne z důvodu, že by mě štvala samotná kniha, výhradně jen kvůli obsahu a tématu knihy.
Chování, jednání a rozhodnutí hlavní hrdinky lze totiž z pohledu nezúčastněného člověka jen velice těžko chápat, většinou bych s ní nejraději pořádně zatřásla, aby se vzpamatovala.
Kniha měla jasnou kostru - názorně ukazovala, jak se normální, inteligentní člověk s vlastním rozumem dostane do situace, ze které pak téměř není úniku.
Děsivá je na tom prostě ta realita, kdy bohužel i v dnešní době určitě velké množství lidí dokáže těmto samozvaným kazatelům a různým nesmyslům o „lepším světě“, za kterými je stejně vždy jen touha po moci a ovládání lidí, podlehnout na úkor své svobody, vlastních rozhodnutí a vlastní hrdosti.

Líbilo se mi, jak autorka vykreslila hlavní nebezpečí propadu k sektám - zpočátku dokážou lidi strhnout a nadchnout svými líbivými slovy, „vyššími cíly – pro dobro a záchranu světa“, ale je to je nebezpečný balast (ne nepodobný populismu v politice), který postupně a nenápadně „pro obecné dobro a ochranu lidí“ osekává jejich svobodu tak, že si ani neuvědomují, že je něco zatraceně špatně a věci, které se nám „těm zvenčí“ jeví jako nepochopitelné, jsou pro ně najednou samozřejmé a normální.
Všechno vlastně tkví v té nenápadné plíživosti, až najednou klec definitivně zaklapne a na všechno už je pozdě.

Fajn bylo i střídání vyprávění Sofie a kapitol psaných kurzívou neidentifikovatelnou osobou - na začátku jsem sice těžko hledala souvislost, ovšem brzy to všechno do sebe začalo parádně zapadat a měla jsem jasno.
Těm, koho tato témata zajímají, určitě knihu doporučuju.

6 22.12.2022

Příběh tématicky docela připomíná Karikovu Trhlinu, ale ta je přece jenom o několik tříd výš. Čtivost, stejně jako dostatek napětí sice knize upřít nelze, ale jako celek to na mě zas tak moc nezapůsobilo. Pointa mě spíš zklamala. Takový průměr.

6 22.12.2022

Ačkoliv je to kniha stářím již trochu pro pamětníky a vykresluje dobu, kdy bylo obecnou snahou a i „v zájmu státu“ zachraňovat jakékoliv manželství, myslím, že v určitém ohledu je i pro ten dnešní svět pořád aktuální.
I když dnes máme úplně jinou životní úroveň a jiné priority, alkohol, nevěra a manželské či partnerské problémy zůstávají pořád stejné. Stejně tak, a možná ještě daleko víc existují poškozené a patologické vztahy mezi lidma, akorát už asi neexistují manželské poradny v takové podobě a s takovými postupy, jak je vykresleno v knize.
Kniha je opravdu dobře napsaná, autentická, chvílemi je smutná, chvílemi úsměvná, psychologie postav je skvěle propracována (například taková postava pana Holmánka mě bude ještě hodně dlouho strašit).
Příběhy nenudí - vždycky jsem byla hodně zvědavá na pointu, jak to vlastně mezi aktéry příběhů dopadne, což mi zajišťovalo nechuť knihu odkládat. A většinou jsem byla závěrem i dost překvapená, sem tam se dostavil i ten pověstný „wow efekt“ – takhle by to přece nemělo skončit. Ale to už je věc názoru. Fajn čtení s nádechem nostalgie, ať už díky době pro někoho příjemné či naopak.

6 08.12.2022

Hartlovy knihy mě prostě baví.
Ani tato mě vůbec nezklamala a fungovalo to stejně jako u těch předchozích. Otevřela jsem knihu, přečetla jsem pár úvodních vět a hned jsem byla do příběhu dokonale ponořená. „Vynořila“ jsem se až po těch cca 500 stránkách, spokojená, uvolněná a s vědomím, že jsem se při čtení ani chvilku nenudila.
Je to další výborný náhled do mozku chlapa, což je pro mě jako ženu určitě velice zajímavé a navíc ukazuje, jak dokáže vidět a vnímat chlap tu část světa, která je tradiční doménou žen – výchovu dětí.
Je to takové čtení na odlehčení, charakterem oddechová a odpočinková kniha, ale z jiného úhlu pohledu vlastně oddechová jen na první pohled. Pokud bych se dostala do podobné situace jako hlavní hrdina knihy, nevím, jestli bych svůj život považovala za jednoduchý a oddechový….
Tu oddechovost chápu jen v tom smyslu, že čtenář nemusí při čtení skoro vůbec zapojovat mozek a neustále nad knihou přemýšlet…prostě stačí jen číst a číst a nechat příběh kolem sebe plynout.
Základní zápletka mi přišla docela originální, nestává se zas tak běžně kolem nás, aby se někdo dostal do takové situace jako Aleš. Jeho postava mi byla i přes všechny svoje občasné úlety docela sympatická. Vždyť kolik chlapů by se rozhodlo podobně jako on a nechalo si takto dobrovolně „narušit“ a zkomplikovat život?
Na knize je opět hodně patrný klasický Hartlův styl a rukopis. Jeho vypravěčské schopnosti jsou pořád velice dobré - jednoduchý, nekomplikovaný jazyk, větší množství propojených postav, ve kterých se ale dá dobře orientovat, v nečekaných chvílích překvapivé zvraty, tentokrát celý příběh okořenil i propojením s velkým množstvím reálných, veřejně známých osob. Hovorové a „přisprostlé“ výrazy, které také bývají už neoddělitelnou součástí Hartlových knih, mě opět vůbec neiritovaly…je to totiž přesný a nepřikrášlený obrázek ze života kolem nás. A že se v knize hodně řeší různé sexuální frustrace? Copak to také není úplně ze života?
Tato kniha, stejně jako ostatní autorovy knihy, se sice stoprocentně nezařadí mezi české literární skvosty, ale myslím, že svoji velkou hodnotu určitě má. Splňuje to, co slibuje a co se od ní očekává – zábava, odpočinek a témata, která dokážou být blízká spoustě lidí, protože je (i když třeba v jiné podobě) dnes a denně zažívají také. Mohou to být příběhy sousedů, kamarádů nebo třeba i vlastní. Aspoň já to tak vnímám.
Možná i proto beru tu určitou literární jednoduchost Hartlových knih jako velký klad – složitý život přiblížený jednoduchým jazykem. A díky tomu jsou pro mě jeho knihy těmi, na které se vždycky těším.

6 04.05.2022

„Nepřikládej příliš velkou váhu slovům, která ti lidé říkají. Všimla jsem si, že dost často neví, o čem mluví, a někdy si ani neuvědomují význam a dopad svých slov…Je to dost podobné jako se skutky…“

Příběh emancipované Alžběty, která téměř vždycky věděla, co chce, ale bohužel největší část života prožila v době, kdy právě ženská emancipace ještě dost „nefrčela“ a setkávala se spíš s nepochopením, a její vnučky Niny, která naopak žije v době, kdy je emancipace naprosto přirozená, ale která se v tom svém životě pořád tak nějak plácá a pořádně neví, co od něho chce.
Spojení těchto svou dost odlišných žen a charakterů tvoří příjemně čtivou mozaiku a jeden velký generační příběh o špatných a dobrých rozhodnutích, o lidské síle, o lásce, o křivdách, o odpuštění a taky o klidu v duši.

Alžběta a Nina jsou vnitřně naprosto rozdílné, ale i přesto dokáží k sobě najít cestu a každá z nich té druhé něco přinese a svým způsobem jí ovlivní život.
Vlastně je to docela obyčejný příběh o pátrání po odpovědích na otazníky minulosti jedné rodiny, jakých jsou stovky. Samotné osudy postav nejsou zas až tak dramaticky vyhroceny, jako bývá často v jiných knihách…, a přesto je to příběh emotivní a plný lidskosti.
Líbilo se mi, že jednotlivé postavy nebyly buď výhradně dobré či zlé. Všechny měly kromě svých dobrých a sympatických stránek také spoustu slabostí, které mě často nutily k zamyšlení, zda bych dokázala jednat stejně a řešit nastalé situace podobným způsobem.
Samotné vyjasnění tajemství minulosti mi sice nepřipadalo takové, aby mi z něho spadal brada….bylo vlastně přesně takové jako celá kniha – lidské, smutné, ale ne přehnaně šokující. Stejně takový byl celý konec knihy – vkusně emotivní, ale nijak přehnaně přesládlý ani citově vydírající.
Standardní hezká kniha.

„Možná, že jen vidíme stíny a světlo tam, kde zrovna chceme a kde se nám to hodí…“

6 01.04.2022

Hledání masového vraha v této knize je postaveno na oblíbené nesourodosti dvou vyšetřovatelů, z nich jeden disponuje tradičními kladnými vlastnostmi jak ve schopnostech, tak i v charakteru a druhý je prostě podivín, individualita, díky své sociální necitlivosti často „na zabití“, ale i přes všechny tyto neoblíbené vlastnosti nicméně ve svém oboru génius. Ty tradiční metody zde představuje mladá policistka Sabina Nemezová, která je do případu zainteresována víc osobně, než by si přála. Tu druhou polovinu – podivínskou se svými oblíbenými balenými jointy zastupuje zkušený Maarten S. Sneijder. Nicméně, jak je v tomto žánru zvykem, mezi těma dvěma to prostě funguje.
Prostředí, kde se příběh odehrává, není zas tak pro thriller typické – Německo, Vídeň - s thrillerem od rakouského autora jsem se dosud nesetkala. Zpočátku jsem k jeho kvalitě byla docela nedůvěřivá…ale nakonec to nebylo vůbec špatné.
Zápletka chytlavá, děsivé spojení s dětskou knihou zajímavé a neotřelé….ale ta kniha – Ježipetr…navíc s podtextem „veselé historky a žertovné obrázky“, která i podle databáze knih fakt existuje. Tohle se opravdu čte dětem? Brrr.
Opět důkaz, že spousta pohádek, na kterých jsme vyrůstali, je plná brutality a masakry v nich si nezadají ani s dnešními thrillery. I když jsme to v té době díky všem těm šťastných koncům asi vůbec nevnímali. Ať už se jedná o Ježipetra, či klasické pohádky od Erbena nebo třeba od B. Němcové.
Nicméně zpátky k Vražedné lhůtě - těm, kdo si při čtení zvlášť libují v brutalitě a v bizarnostech, lze tuto knihu určitě doporučit.

6 30.03.2022

Taková hra se smrtí - psychologický thriller, který svou komplikovaností rozhodně nepatří mezi odpočinkové čtení.
Hlavní hrdina - Ted - pár minut před dobrovolným odchodem ze světa dostane prazvláštní úkol. Prazvláštní byla vlastně i celá kniha. Bylo to dost zamotané a nějakou dobu mi trvalo, než jsem pochopila, o co vlastně vůbec jde, čemuž moc nepomáhalo ani to, že často nebylo jasné, co je realita a co už ne. Občas jsem se v tom propletenci už trochu ztrácela, a proto jsem se při čtení musela soustředit podstatně víc, než jsem zvyklá při čtení jiných knih.
Ale jinak je to určitě zajímavé a netradiční počtení, které se dost vymyká klasickým „krvavým“ thrillerům a za přečtení určitě stojí.

Ale mimochodem…ten konec s vačicí jsem fakt nepochopila.

6 17.02.2022

Takové klasické irské téma – zneužívání a týrání dětí církevními představiteli. Skoro začínám mít dojem, že v Irsku snad ani jeden kněz není zcela normální. Ale co naplat – je to pořád téma vděčné a velmi oblíbené, přitahující pozornost a zaručující docela široké spektrum čtenářů. Já mezi ně patřím.
I když toto zpracování bych asi v žádných superlativech nehodnotila, Lottie mi zatím nijak zvlášť k srdci nepřirostla.
Identita hlavních padouchů zas tak překvapivá nebyla, dala se docela dobře odhadnout, takže brada, v rozporu s tím, jak je avizováno na obálce knihy, mi na konci knihy nespadla vůbec.
Ale jinak docela fajn čtení, i když něco tomu prostě chybělo. Možná lepší vykreslení postav, se kterými se dá lépe ztotožnit a chápat jejich chování, možná méně chaotická a logičtější zápletka nebo možná lépe zpracovanější ty avizované zvraty, aby ke „spadnutí brady“ byl opravdu důvod.
Ale autorce dám rozhodně další šanci. Jednotlivé knihy této série mě totiž dost přitahují především svými krásnými obálkami, takže nemůžu odolat. Třeba těm dalším dílům tu poslední hvězdičku dám.

6 24.01.2022

Nevěř vůbec nikomu, jen sám sobě … to mě napadalo při čtení nové série s vyšetřovatelkou Jossie řešící případ záhadného mizení několika mladých dívek, při vyšetřování kterého naráží neustále na tajemné jméno Ramona. Klasická zápletka, kterou identifikuje už název. Je to celkem fajn čtení, i když na můj vkus trošku má pomalejší rozjezd, ale tempo se naštěstí postupně zrychluje a čtivosti nahrává i využití krátkých kapitol.
Postava Jossie mi sice nijak zvlášť k srdci nepřirostla, mimo vyšetřování tam hodně řeší i svoje soukromé problémy, zejména vztahy s dvěma muži, mezi kterými se pořád nějak tak potácí. Ale ani jednomu vztahu jsem moc nemohla uvěřit.
Celkem brzy se dá vytušit, kdo za celým případem ať už přímo či nepřímo stojí, takže rozuzlení mi nepřipadalo až tak šokující.
I indicie vedoucí k odhalení jsou většinou objevovány prostřednictvím až moc málo uvěřitelných a nepravděpodobných náhod, Jossie je „zcela náhodou“ vždy v pravý čas na klíčovém místě.
Hlavní pachatelé mi vzdáleně připomněli vynikající thriller Muži, kteří nenávidí ženy, i když opravdu jen typově a vazbami, vše ostatní od zápletky i kvality knihy se srovnávat samozřejmě nedá.
Už dříve jsem četla následný druhý díl této série - Dívka beze jména - a ve srovnání s druhým díle se mi Mizející dívky líbili přece jenom trochu víc. Chystám se i na třetí, tak uvidím, jestli má pro mě série spíš sestupnou tendenci nebo to ten třetí díl zvrátí.
Takže zejména z důvodu čtivosti, která mi zde nescházela, vlastně hodnotím vcelku kladně, ale k té k páté hvězdičce mi tam přece jenom něco scházelo.

6 13.01.2022

Ač klasický drsný a zvrhlý thriller, je ale dobře promyšlený a jako bonus - hlavní myšlenka má velký a důležitý přesah. Naléhavě upozorňuje na bohužel častou realitu – na často nespravedlivou míru trestů za nesrovnatelně těžké zločiny.
Příběh se dvěma hlavními hrdiny … dvě honičky - jeden honí únosce své dcery, druhý naopak utíká před stalkerem. Velmi čtivě psáno, slušně vystavěná atmosféra (pitevna, izolovaný ostrov z důvodu nepřízně počasí), jsou to dozajista zaručené atributy pro kvalitní a napínavý thriller. Hvězdičku ubírám jen za některé až moc horko-těžko uvěřitelné situace (pitva absolutním laikem po telefonu …to jako fakt?).
Závěr byl pro mě docela překvapivý, ale i celkově mě kniha dost zaujala. Mrazivé a dost deprimující jsou mimo hlavní příběh i úryvky z novin, které ve mně vyvolávaly spíš vztek a vnitřně mě dost zasahovaly.

6 13.12.2021

Takové milé počtení.
Že je sportovní komentátor Vojta zábavný a vtipný mě nijak díky různým pořadům v televizi, kde vystupoval, nepřekvapilo, ale že je až takový „cíťa“ mě překvapilo naopak až moc (aby nedošlo ke špatnému pochopení, to rozhodně není v žádném případě kritika). Myslím, že velká spousta náš žen by takového milujícího a citlivého muže brala. Zaujalo mě, že se do sepisování svých zážitků a útržků ze svého rodinného života vydal docela netradičním směrem a rodinné zážitky se svými dětmi nepojal jako drtivá většina spisovatelů sarkastickým stylem „děti na zabití“, ale naopak…z každé kapitoly čišela neskutečná pohoda, klid a opravdová a nefalšovaná láska. Ukázal vlastně, že vtipnost z rodinného prostředí nemusí jít jen ruku v ruce s ironií a sarkasmem a černým humorem. Líbily se mi i různé vsuvky z jeho zážitků mimo domov, ať už komentátorské, či ze života jeho přátel a zbytku rodiny. Krásně to celé jeho vyprávění zpestřovaly a příjemně osvěžovaly denní peripetie plné vtipných dětských hlášek do té míry, že se z nich nestal stereotyp, který by po čase začal i trochu nudit. Při čtení této knížky mě najednou bylo dost líto, že jsem neměla ten skvělý nápad a každou vtipnou a originální hlášku svého dítěte (a že jich bylo!) jsem si také někde nezapisovala. Lidská paměť není až tak bezedná a většina z nich se prostě časem ztratila. Teď jsem si uvědomila, jaká je to škoda. Vojta na to prostě vyzrál.
Knížka, která pohladila.

6 15.09.2021

Další ze sester a další příběh o hledání biologické rodiny. Tentokrát své kořeny hledá CeCe, která mi v minulých dílech nebyla moc sympatická, zejména díky svému podivně majetnickému chování k jedné ze svých sester. Ovšem její příběh ji postavil trochu do jiného světla, mnohé vysvětlil a hlavně - stejně jako v případě jejích ostatních sester - pomohl k jejímu přerodu v samostatnou a sebevědomou ženu, která si ujasnila, co od života chce. Celá tato série je vlastně jakoby taková romantická limonáda, ale limonáda z vcelku kvalitních surovin a ne jen chemicky zbarvená voda. Ano…. všechny příběhy této série jedou podle téměř jednotné nastavené šablony hodně balancující na samotné hranici naivního kýče, takže vlastně již od druhého dílu jsou děj a pointa velice rychle předvídatelné. Ale já mám i přesto pro příběhy sedmi sester obrovskou slabost. Pořád je to pro mě hezká, milá, čtivá oddechovka, prostě mě opravdu baví…Možná bych uvítala, kdyby se tohoto nápadu se sedmi adoptovanými sestrami chytil nějaký scénárista a zkusil z toho vytvořit nějakou sedmidílnou minisérii.

„Láska je ta nejvíc i nejmíň sobecká emoce na světě…a obojí se od sebe nedá oddělit. Potřeba být milován soupeří s touhou dopřát druhému štěstí…“

6 19.05.2021

Tak tohle byla opravdu parádní jízda. Do knihy jsem se neskutečně začetla hned od první stránky a pak už jsem neměla šanci, takže jsem četla hluboko do noci, dokud jsem neotočila stránku poslední.
Kniha se čte opravdu sama, výborně se mi orientovalo i vcelku ve velkém množství postav, s čímž u hodně knih mívám docela problém.
Sebemenší problém mi nečinila ani docela velká rozsáhlost knihy (cca 500 stran), v tomto případě díky neskutečnému spádu knihy jsem ji ani nevnímala. Každá kapitola měla smysl, žádné části knihy na mě nepůsobily jako zbytečné a navíc, nenudil mě ani jeden odstavec. Každá z tohoho velkého množství stran posunovala děj rychlým tempem dopředu.
Zápletka knihy byla velice dobře promyšlená, nepřekombinovaná a měla naprosto jasnou logiku.
Asi v půlce knihy jsem nabyla dojmu, že jsem pachatele naprosto jistě odhalila a po dlouhou následující dobu jsem se v tomto jen utvrzovala, zejména proto, že i vyšetřovatelé se postupně dopracovávali k podobnému závěru. Tak jsem byla evidentně pyšná, že jsem na autora „vyzrála“, ovšem nakonec to byla úplně předčasná radost. M. Robotham nakonec vše tak krásně zvrátil a předložil opět tak nečekanou finální pointu, že jsem opět zůstala jen koukat s otevřenými ústy.
Skvělé! Myslím, že v tomto žánru se jedná o jeden z thrillerů nejvyšší kvality. Den a noc strávené nad touto knihou opravdu nepovažuju za promrhané.

6 05.05.2021

Nenáročné, ale uklidňující a moc pěkné čtení. Nejsem zas až tak velký příznivec jednoduchých ženských románů, ale tato romantická sága mě zejména s ohledem na zdejší hodnocení nějak zaujala a pocítila jsem potřebu to také zkusit.
A rozhodně nelituji. Strach, že zabřednu do typicky červené knihovny se ukázal jako naprosto lichý. Ona to sice vlastně červená knihovna je, ale trochu jiná liga. Tajemná, vkusná, nesmírně čtivá.
Moc se mi líbí hlavně ten neotřelý a originální nápad se sedmi adopcemi, který je dokonalým výchozím bodem pro vytvoření sedmi napínavých příběhu (i když já mám prozatím za sebou jen ten první).
Spojovacím prvkem avízovaných sedmi příběhů sester je smrt jejich adoptivního otce, jeho dopisy a indicie, které jim mají pomoct nalézt jejich biologické rodiny. S tímto prvním dílem tak vyrážíme od Ženevského jezera přes Brazílii až do Paříže, kde nejstarší ze sester Maia hledá své vlastní příbuzné, odhaluje dávná tajemství svých biologických předků a poznává své opravdové kořeny.
Bezvadný a osvěžující mi přišel také nápad se zakomponováním reálného příběhu stavby slavné sochy Krista v Riu, kdy jsem si souběžně „googlovala“, co jsou fakta a co jen fantazie autorky.
Moc jsem držela palce zejména Izabele z historické linky, její osud se mě docela dost dotkl a moc jsem jí přála, aby se v životě rozhodla tak, jak jí jednoznačně napovídaly city.
Už se moc těším na další díly, i když si to zřejmě vyžádá hodně trpělivosti, protože dostat se k nim v naší knihovně není vůbec jednoduché.
Krásná pohádka pro dospělé, kterou zejména romantickým duším rozhodně doporučuju.

6 02.05.2021

Po Zapomenuté zahradě, která mě neskutečně nadchla a současně vlivem zdejšího vysokého hodnocení, jsem se nadšeně vrhla i na tuto knihu od Kate Morton a očekávala zaručený zážitek. Ale ouvej, opět jdu trochu proti davu...do knihy jsem se vůbec nemohla začíst, prolínání jednotlivých časových rovin mě připadalo vzhledem neustálým myšlenkám a vzpomínkách v hlavě postav, které dost odváděly pozornost, strašně nepřehledné, postavy a jejich vzájemné vztahy jsem si nebyla schopna zapamatovat...prostě asi u sté stránky, kdy mi došlo, že vlastně vůbec nevím, o čem čtu, jsem to vzdala. Ale nedalo mi to a po nějaké době jsem se ke knize vrátila a zkusila druhý pokus. Tentokrát jsem sice knihu dočetla, ale názor na ni jsem bohužel moc nezměnila. I přesto, že samotný příběh je zajímavý a slušně promyšlený, styl psaní mi opravdu nesedl a knihou jsem se prokousávala dost obtížně. Opravdu jsem se do ní dokázala začíst až těsně před závěrem, kdy sice příběh vygradoval do originálního a nečekaného finále, ale na cca 400 stran mi to přišlo opravdu málo.

6 01.05.2021

„V každém manželství jsou tajnosti.“

Další docela fajn kousek od Shari Lapeny – čtivé, napínavé - kniha, která nenudí. Pátrání po vrahovi v jedné newyorské čtvrti, kde každý zná každého, skoro každý má pletky s někým, takže kandidátem na pachatele může být vlastně kterákoliv z postav. Aspoň já jsem byla téměř v každé kapitole přesvědčená, že jsem na něho přišla. A každá další kapitola mi tuto jistotu vždycky rozbila a navedla zase na někoho jiného. Tyto zvratové děje mě prostě v knihách baví. I když jsem už četla možná lepší a dokonalejší thrilery, čtyři hvězdičky si tato kniha u mě určitě zasloužila.

6 17.02.2021

Hlavní hrdinka Riley žije docela obyčejným a nijak zvláštním životem, až do chvíle, kdy zemře její otec a ona se vrátí do rodného domu řešit pozůstalost. Kromě bratra – samotáře, se kterým má navíc dost komplikovaný vztah, už nikoho blízkého nemá…ale když se ponoří do minulosti svojí rodiny, otevře pomyslnou třináctou komnatu a postupně začnou na povrch vystupovat pro ni překvapivé a šokující skutečnosti. Pomalu zjišťuje, že její rodina nebyla vůbec taková, jakou si ji pamatuje z dětství a že před ní ukrývala tajemství, které jí obrátí život vzhůru nohama. Příběh je poutavý, napínavý, dostatečně zvratový a vypointovaný, kniha se moc dobře četla, vlastně se četla sama. Za mě velká spokojenost, určitě se poohlédnu i po dalších knihách této autorky.

6 11.02.2021