pe3czech komentáře u knih
velmi zajímavé, jakým způsobem se mění náhled malých dětí na Svět během generací.
Na první stránce je věnování: "Pro nejlepšího čtenáře". Jó, to byly časy, kdy jsme v první třídě na základce dostávali odměny:-)
Film je dokonalost sama. A to protože z knižní předlohy vytáhla to důležité a zábavné. Forrest Gump se v knize s postupem kapitol mění v někoho úplně jiného, než jak jej známe z úžasného filmu. Holt kapitoly s lidojedy na ostrově či s ženou a opicí ve vesmíru mě přijdou příliš křečovité a nezábavné, zkrátka nic pro mě.
Přečteno za 24 hodin, během prvního dne výměny oken, ono se ani nic moc jiného dělat nedalo, přesto s nudnou knihou bych celý den nevydržel. Tohle je má první McBainovka, a naladila mě natolik dobře, že jsem se ihned pustil do druhé, právě čtu Poldové.
Hodně zvláštní knížka. Vykoupil jsem jí z knihovny ve Vrchlabí, když jsem tam byl na dovolené, abych si krátil dlouhou chvíli. Během prvních třiceti stránek jsem nabyl pocitu, že Povídkář odložím a vícekrát se k němu nevrátím. Příběh byl psán, pro mě, nezáživnou formou, s častým využitím jidiš, kterému nerozumím.
Holt, jedná se o příběh židovského chlapce. Vydržel jsem a byl jsem docela odměněn. Jidiš se na dalších stránkách již prakticky neobjevuje a v tuctovém příběhu překvapí častá erotická nóta, což, jak jsem později zjistil, je Robbinsovou klasikou.
Dočíst se do konce mi sice trvalo neskutečně dlouhou dobu, přesto hodnotím maximálně kladně. Neal Cassidy je mým adeptem na nejoblíbenější a nejsympatičtější knižní postavu. Jasná věc. Jo, jo, jo.
Ke knížce jsem se dostal velkou náhodou. Shlédl jsem film Hra s Michaelem Douglasem a po pár dnech jsem si v jednom z regálů místní knihovny periferně všiml knihy Hra. Nebylo času příliš knihou listovat, a i když mi již podle přebalu bylo jasné, že to nebude předloha známého filmu, rozhodl jsem se půjčit.
Vůbec jsem netušil, že jde o pickuping a ani, co vlastně pickuping je. I když po přečtení jsem se pickuperem nestal a příliš rad si mé srdce k sobě nevzalo, šlo o zábavně strávená odpoledne ve společnosti této knihy, a mohu ji doporučit, myslím, i dívkám, které také mohou u Neillových příběhů nalézt pobavení.
Bohužel mne knížka Povídek z Wyomingu, překřtěná pro marketingový úspěch filmu na Zkrocenou horu, nezaujala. Líbila se mi zejména první povídka o býkovi a docela ujde i Zkrocená hora samotná, jinak jsem se přistihl, že se nudím a že jsem si knížku půjčil jen ze zvědavosti co ta slavná Zkrocená hora vlastně je.. Snad mě Annie v budoucnu zaujme více, kvality jistě jako držitelka Pulitzera má!
kdybych si měl troufnout porovnat s Dětmi ze stanice ZOO, musím na hodnocení šetřit, protože i když je to povedená kniha, kterou si John tak trošku rozhněval kamarády, kteří mu vypovídali své osudy, za hlounkou Dětí zaostává.. v kategorii Československá předrevoluční práce na téma drogy by to ale bylo určitě na Oskara(!)
film odporná slátanina. kniha výborná výprava do tajů dětské duše, která se dostala od lehčích až po drogy nejtěžší... klobouk dolů před Christianne K., která dokázala sepsat tyto "černé" memoáry...
Nějaký ten den si pročítám zajímavý příběh, vlastně novinový rozhovor s umělcem, aby mě Hans na konci sebral, hodil do ždímačky, drtiče odpadu a pak mě předhodil hladovým psům... až tak moc mě sebral:-)
výborné středověké porno! celou knihu spí každý s každým, že by se za to ani v Beverly Hills 90210 nemuseli stydět... ale trochu vážněji: zajímavý způsob, jak se bránit v době moru, jak být a nezoufat.
Přečteno za víkend při lahvích dobrého templářského vína... Ať zasvědí na nose, jestli Dan Brown neví na mudlu až příliš mnoho o zednářích, templářích a tak podobně... jestli je to jen náhoda
Nejdříve jsem četl knihu. Úžasná. Pak jsem se dozvěděl, že existuje film. Sehnal si jej, a protože jsem se zavčasu dozvěděl, že je absolutně o něčem jiném, dosud jsem jej neviděl.
Naprostý totální úžasný mazec. Jedenkrát jsem měl jít na koulovací večírek(ti, kdo vědí, vědí, kdo nevědí a rádi by, ať napíšou privát), měla to být moje premiéra, ale pár hodin před tím mi byl puštěn film podle knihy. Chuť na jakékoliv koule mě přešla raz dva, víceméně mě přešla chuť na všechno a rozhostila se ne úplně nepříjemná přemýšlivá nálada. Asi rok poté mi do rukou přišla i kniha, a po jejím přečtení, po několikerém shlédnutí filmu, už je pro mě příběh příjemnou oddechovkou bez vedlejších efektů...
opravdu stojí za to!
Knížka, která absolutně předběhla dobu... a stále je před náma kus napřed. Vím, že existuje i film, ale když jsem viděl jeho screenshoty, netroufl jsem jej dosud shlédnout, protože mám v hlavě natolik konkrétní a vlastní představu jak která postava vypadá, jak která budova vypadá, a vyloženě s filmem a režisérovou představou nekorespondují, že se obávám, že by se mi film právě kvůli tomu moc nelíbil, a snad by mi pokazil dojem i z knihy?
Mimochodem, podle mě, výborná práce překladatelů(!) - řeč je o vlastním slangu hlavních postav... viz koment Xeelee
Hugh Laurie se nezdá a je velká škoda, že zatím nebyl přeložen The Paper Soldier, moc se na něj po dojmu, jaký na mě udělal Thomas Lang v Obchodníku se smrtí, těším. Kupodivu, i když je kniha daleko starší než TV show House, M.D., si dovedu docela dobře přiřadit k postavě Langa právě Gregoryho House.... Laurie si de facto napsal roli sám sobě na míru:) Prozatím poslední nová vlastní kniha(01/2010)
Kniha čtená jedním dechem, četl jsem jí všude, i za chůze. Příběh mě pohltil podobně, jako David ben Jona Benjamina Messera. Původně jsme jí rozčetli s bývalou přítelkyní v domku jejího dědy ve volných chvílích mezi přípravou na přítelčinu maturitu, pak jsem si jí ihned vypůjčil a pustil se do ní pořádně. Společně s DaVinciho kódem jediná dosud přečtená kniha za víkend.
Nemyslím si, že jsem povahou z nejslabších... přesto Cook dokázal, že jsem nějaký ten týden po přečtení neměl chuť na hamburgery... a už vůbec ne na takové ty "rádobymasíčka" značky Tesco:)
Od Kinga jsem toho mnoho nepřečetl, Geraldova hra patří po doporučení od člověka, který jí zkrátka nedokázal dočíst do konce, mezi výjimky... Byla to vlastně výzva. Mistrně napsaný román,četl jsem jej z velké části v nemocnici, jindy v tramvaji. Ať jsem ale četl kdekoliv, pokaždé mělo čtení jedno společné: velmi realistický pocit nevolnosti a napětí.