peksha komentáře u knih
Musím říct, že jsem byl napnutý od začátku do konce a i když z náznaků během děje jsem si leccos domyslel, celkové vyústění nijak neutrpělo (nejsem ovšem nijak zběhlý čtenář detektivek). Neumím rozlišovat hodnocení knihy z několika hledisek (detektivka vs popis laponského prostředí), ale nahlížím (nebo se o to alespoň snažím) na knihu jako na celek - autor zasadil detektivní zápletku do severského prostředí Sámů, a to se mu dle mého názoru velmi zdařilo. Každopádně neváhám, dávám plný počet hvězd a těším se na volné pokračování.
Důstojné pokračování prvního dílu "Poslední Laponec" - autorovi se podle mě podařilo udržet laťku jak z pohledu nastínění současného sámského života, tak nalezení napínavého příběhu. Pro ostřílené detektivkáře to asi bude slabý čajíček, ale za mě moc příjemné čtení (uznávám, mám slabost pro severskou krajinu, takže si podobných knih cením). Sem tam překlepy proložené občasnou gramatickou "hrubkou" ale opravdu zamrzí...
Tak to jsem si "pošmákl" - moc hezká kniha, která opravdu, jak slibuje titul, nabízí nový pohled na tuto šelmu. Ač se jedná o fotografický atlas, nespoléhá se kniha pouze na fotografie, naopak i v textu lze nalézt hodně zajímavých informací, které jsou rozděleny do kapitol:
1. Co je o vlcích třeba vědět (Mistři v přežití, skvělí učitelé, talentovaní lovci a jejich předkové, rozšíření po světě)
2. Život vlčí smečky (Od starých pověstí po nejnovější objevy o společenském životě vlků)
3. Vlk jako lovec (Svou kořist si vlci pečlivě vybírají a při lovu používají důmyslných strategií, ale přesto jejich oběť není bezmocná)
4. O dobrých a zlých vlcích (Nenáviděný, uctívaný, zatracovaný... to všechno vlk byl nebo ještě je)
5. Novinky z říše vlků (Vlci jsou dnes na postupu - přirozeně a zcela po právu)
6. Vlci v Českých zemích a na Slovensku
Příjemné poodhalení vybraných partií autorova života. Přiznám se, že opravdu čtivou se mi knížka stala až od kapitoly "Chvála Bohémie" a následné rozkrývání pozadí vzniku jednotlivých románů. Bylo to jako číst Asimovovu Předehru k Nadaci - samozřejmě poté, co už má člověk přečtenu celou sérii Nadace.
Robbinsovu představivost převedenou do knižní podoby si zkrátka užívám a k jeho románům se opakovaně vracím. I tentokrát bravo!
Ač se nejedná o zrovna útlou knihu, čte se velmi dobře a svižně, navíc je každých cca 20 stran další kapitola, takže je možné se opřít o tyto pomyslné opěrné body.
Autor děj zasadil do gigapolis - superměsta budoucnosti, které pokrývá celou plochu Evropy, na světě žije na 120 miliard lidí, využití zdrojů je na hraně. Vykreslení prostředí spíš postupně nakusuje a nezabředává do něj, což je velmi příjemné. Čtenář se tak může soustředit na vlastní dějovou linii - místy akční, jindy snový či vzpomínkový odehrávající se uvnitř hlavy hlavního "hrdiny".
Řekl bych taková klasická "scifárna" s hlubšími vhledy; nakusuje aktuální palčivá témata (přistěhovalectví, odkládání početí v zájmu užívání si a budování kariéry, opouštění od víry...).
Po přečtení dávám bez zaváhání plný počet hvězdiček, protože se nejspíš jedná o vůbec nelepší knihu "pro děti" (od 12ti let?), která se mi zatím dostala do rukou. Opravdu poutavé čtení, které nutí otevřít knihu a pokračovat ve čtení při každé volné chvilce, která se namane. Rád budu pokračovat se čtením dalších knih série Letopisů z hlubin věků.
Vždycky se mi lépe čte kniha na mně blízké téma. Děj má dobrý spád, nechybí napětí, a tak jsem se ke konci prokousal velmi rychle. Nejspíš mám dalšího adepta do své knihovny... Teď nezbývá, než počkat do podzimu a vyrazit do lesa na "dětičky" ;-)