pepauzg
komentáře u knih

Moje asi 15. kniha od Merleho, a opět skvělá.
Sen o společném životě na ostrově se rychle rozplynul.
Merle zde popisuje soužití Tahiťanů s Brity, včetně rasismu, touhy po moci, lásky. Smutný příběh, protože je až příliš naturalistický.


Krásná kniha. Krvavou lázeň hodnotím ještě o něco výše, ale rozhodně stojí za přečtení. Přijde mi, že často byl Antti mnohem chytřejší než Michael. Musím také podotknouti, že už jsem dlouho necítil k nějaké postavě takovou antipatii jako k Giulii. Proto mne nečekaný závěr potěšil.


Prvních cca 80 stran pro mě bylo docela složitých, dokonce jsem přemýšlel, jestli má cenu knihu dočíst, ale pak mě kniha chytla a dost jsem se nasmál.
Posledních cca 50 stran nicméně k smíchu moc nebylo.


"Ale zdá se mi, že člověk, který se z obavy o svou důstojnost straní takzvané lůzy, není o nic méně směšný než zbabělec, jenž se skrývá před nepřítelem, protože se bojí porážky"


Některé věci jsou zajímavé, ale jinak z knihy vyplývá, že byl Lavrentij Pavlovič vlastně skvělý muž, který odporoval Stalinovi, chtěl propustit lidi z gulagů apod. Musí se brát s hodně velkým nadhledem, neboť je dost neobjektivní a o Berijovi je zde psáno jen v dobrém.


Skvělá kniha. Má druhá od Feuchtwangera(první byla Židovka z Toleda), ale rozhodně ne poslední. Už mám v knihovně skoro všechny jeho knihy, tak mě nadchly tyto 2.
Po náhledu do jejich nitra dokážete pochopit jejich kroky, tak skvěle to Feuchtwanger zdůvodňuje. Pierre mě zaujal natolik, že přemýšlím o koupi Lazebníka a Figara. Lístky na Figara do opery již mám koupené. Všem, koho zajímá historie, knihu velice doporučuji.
