Pepi74
komentáře u knih
Bílá komnata
Vojtěch Matocha
U tohoto autora má trochu problém s tím, že mi to připomíná hodně Kurz tvůrčího psaní, kde vám řeknou, nemůžete napsat "otevřel dveře". Musíte napsat" Otevřel těžké, dubové, pavučinou opředené, okované dveře se zámkem, který leta nikdo nepoužil" A pak vám to hodí knížku na 300 stran. Výsledek pro čtenáře je stejný a nedává mu moc variant pro fantazii ale kniha není pejprbek ale seriozně vyvázaná kniha.
Černý merkurit
Vojtěch Matocha
První díl jsem přečetl za jeden den. Tady jsem se průběžně ztrácel. Vzhledem k tomu, že jsem nenakoupil všechny tři díly najednou, tak mi odkazy ala Cimrman "víte to bylo v prvním dílu tak" mi po půl roce po přečtení trochu unikaly.
Deprese a naděje
Petr Kopečný
Ke knize jsem přistupoval s velkým očekáváním. Bohužel velké zklamání. Autor si dal na práci zvící více než 400 stran jistě hodně práce ale výsledek je jeden velký zmatek. Začnu největšími chybami a to, že tato kniha nemá ani jmenný ani místní rejstřík. Čili pokud byste chtěli dohledat nějaké místo či člověka tak to v této spustě stran prostě nemáte šanci. Autor také používá zkratek různých skupin pomocí počátečních písmen ale bohužel, pokud se na každé stránce vyskytují tři až čtyři zkratky a za 100 stran se dozvíte, že HJN přešli k SHUJ aby provedli na již zmíněné kótě spolu s KZU přepad kolony, tak vám to nic nedá. Dále je zde zmíněno,že vzpomínky pamětníků jsou ovlivněny časem, což je pravda a přitom je právě z nich nejvíce vycházeno. Dále ač je kniha dělena do jednotlivých období druhé světové války je v kapitolách skákáno z roku do roku. Některé akce (např. Šerkovice) jsou zde opakovány vícekrát aby byla vykládány pokaždé jinak, navíc s zastaralými informacemi s čímž se dostávám i k výběru literatury z které autor čerpal a která je z většiny do roku 89.Mohl bych takto pokračovat dále ale zakončím tím, že za mě je kniha velkým zklamáním a to je velká škoda...
Arizona
Jaroslav Jan Paulík
Zakoupeno jako nové vydání v Levných knihách za 29,- . Nejdřív jsem se radoval, že jsem si pořídil tak levně trempský román ale toto nemá s trempingem nic společného. Postavy mluví jak ze slovníku pravopisné češtiny, strašně šroubovaně a kniha víceméně nemá děj. Apokalypsa na závěr je jen zoufalým vyústěním autorova, jak to uzavřít. Škoda.
Doskočiště Protektorát
Jitka Neradová
Jak zde píšou jiní, omlouvání selhání jednotlivých parašutistů mi přišlo opravdu někdy "na sílu". Konkrétně např. u Ivana Kolaříka, který zavinil smrt hodně lidí aby se po čtyřech dnech působení v Protektorátě otrávil, je plné "kdyby". To je úplně zbytečné a musíme si přiznat, že Supermanů bylo vysazeno jak ze Západu tak Východu opravdu málo.
