PeterBahn komentáře u knih
Jediná (zatím) kniha od Jiřího Šulce (půjčená v knihovně), kterou sem přečetl. Pro mě téma 2. světové války není moc zajímavé, ale tahle kniha mě vtáhla. A to je v komentářích hodnocena jako nejslabší ze Šulcových knih. Novou knihu jsem zakoupil v knihkupectví a věnoval před časem pod stromeček známému, který se zabývá 2. světovou válkou, ale Jiřího Šulce neznal. Kniha se mu zalíbila a po čase hlásil, že si dokoupil další autorovy romány.
Čtivý vhled do duše této osobnosti.
Příjemné, oddychově - napínavé čtení. Potěšilo!
Děkuji autorovi za knihu, přiblížila mi kout zeměkoule, který jsem nikdy nenavštívil a asi ani nenavštívím. Příjemné prolnutí krás navštívených krajin s krásou tamních lidí. A bohužel taky s hrůzou která se děla a stále ještě děje v těchto částech světa.
Výchozí body obou povídek byly skvělé. Co možná z nadhledu 21. století trochu pokulhávalo, bylo zpracování. Ale beru to z hlediska odstupu času, technologií a vnímání literatury jako trochu mé nespravedlivé hodnocení. Pavilon na písčinách mne potěšil trochu více, než Klub sebevrahů. Každopádně bylo mi ctí "setkat" se s páně R. L. Stevensonem.
Pro někoho předvídatelné, pro někoho nepředvídatelné uzavření Rad zkušeného ďábla pokušitelskému učni, který neobstál. Ostatní eseje nejsou snadnou četbou, jak již psala „baacinka“.
Jak si pomalu vzpomínám, co jsem četl a postupně doplňují do DBK, tak se mi před usnutím vybavila tahle povídková knížka. Knihu jsem četl asi před 10-ti lety a nelze než souhlasit s komentářem pisatele „gimli35“.
Ve vysílání Vltavy jsem zaslechl o této autorce. Mluvili o povídkách a románu. Zvažoval jsem, co koupit, nakonec to vyhrál román. Z počátečního údivu, co to vlastně čtu se vyklubalo něco, co mě donutilo román přečíst. Četl jsem asi před sedmi lety, na podrobnosti si moc nevzpomínám, ale na místy netradiční pocity ano. Asi jsem měl sáhnout po povídkách, ale nelituji ani přečteného románu!
Velmi povedený výběr textů. Některé mně chytly a vtáhly hned, k některým jsem se trošičku přemlouval, ale určitě jsem je chtěl dočíst. Navíc nad knihou se nese hluboké a důležité poslání autorovo.
Stejně jako u Bernarda Malamuda velice působivé příběhy, ale z Evropského prostředí...
Při čtení povídek jsem byl vtažen do úplně jiného světa, který se nachází (pro mne) na vzdálených souřadnicích, a hlavně jinak fungujícím… Čtení hezké a působivé!