petr_ komentáře u knih
U této knihy mě zaujal rozpor mezi formou a obsahem. Samotné téma knihy je hrozné, protože popisuje svět příživníků, kteří jsou schopni zadupat do země každého, kdo jim stojí v cestě k úspěchu a jejich pohodlnému životu. Samozřejmě že jsou to lidé chytřejší a šikovnější než oni sami. Elizabeth takových lidí zná spoustu, a nehodlá se s nimi smířit. Má tolik sebevědomí, že je schopná jít za svým cílem i přes klacky, které jí hážou pod nohy její šéfové ,kolegové, ale i novináři.
Tolik k obsahu a proto musím obdivovat autorku, s jakým humorem popisuje nelehký život Elizabeth. Knihu jsem začal číst odpoledne a druhý den ráno jsem ji dočetl, jak mě chytila. Nad některými citáty jsem se musel hlasitě smát (což normálně nedělám, ale musel jsem), protože byly trefné. Reakce Elizabeth, ale i Madeleine na některé životní situace jsou prostě úžasné. O to směšnější jsou reakce lidí v jejich okolí, kteří jsou svázáni společenskými konvencemi (raději je označme za předsudky).
Knížka je to poučná, protože ukazuje, že neúspěch a nespokojenost je stav mysli a úspěch a štěstí také. Jsou lidé, kteří jsou schopni, kolem sebe šířit pohodu, odpovědnost za svůj život a soudržnost lidí z nejbližšího okolí. To jsou vlastnosti, které chci mít a snažím se tyto věci naučit, protože pak je život lepší.
Určitě se podívám, jestli lze tuto knihu ještě sehnat, protože ji chci mít ve své knihovně a kdykoliv se do ní podívat.
PS. Jenom mám obavu, že ten konec je moc happy.
Ano schopnost pracovat s věcmi, kterým lidstvo úplně nerozumí a tím zprasit co se dá je pro naši společnost typická, zvláště na pozadí toho co se děje dnes ve světě, kde se politici přou naprostých hovadinách (jako třeba manželství pro všechny), zatímco důležité věci (jako je například schodek rozpočtu) zas tak důležité tolik nejsou. I demokracie může silně zavánět diktaturou, protože stačí pár křiklounů a lze demokraticky prosadit cokoliv.
Ale obráceně může pár křiklounů, také provádět věci, jako Holdenova posádka, které se zase povedlo nasypat písek do soukolí byrokracie.
Ano také mám pocit, že čtu každý díl této serie podle určitého schématu a podle reakcí ostatních čtenářů, v tom nejsem sám. Buďto se objeví nějaký blb, který ví jak zacházet s protomolekulou a docílí tak jenom velkého bolení hlavy, nebo se objeví skupina lidí, která chce vše rozbít, nebo ovládnout a nedopadne to o nic lépe. Svým způsobem má tato série beznadějné téma. Čtenář si říká:"kdy přijdou ty zářné zítřky, kdy se nebude válčit a lidi budou spolupracovat?" Ale ty asi nepřijdou, jako v reálném životě, protože jakmile začne být trochu dobře, tak někoho chytnou roupy, aby vše zase zničil a začalo se od znova.
Četl jsem ve více knihách o událostech kolem volby Tomase Becqueta arcibiskupem a k čemu to vedlo a jak se Eleonora dostala mezi mlýnské kameny ambicí Jindřicha II. Její problémy vlastně eskalovaly vzpourou princů. Na celé trilogii se mi líbí, že ukazuje tuto dobu trochu jinak než-li známe z knih Waltera Scota.
Trochu mě to připomnělo autorovu knihu Hrdinové, kde se bojuje a výsledek veškerý žádný. Větší část příběhu zabere příprava povstání a čtenáře napadne, že bude odlišný od očekávání původců. Kolik úsilí jsou lidé schopni vynaložit na to, aby nadělali tolik škody a tak málo získali.
Problémy ve velké radě dosti názorně ukazují, jaké její členové mají priority při rozhodování, což je dnes, když sleduji vnitropolitické události a sociální průzkumy velmi aktuální. A pokud se někdo špatně rozhodne, ke které straně se přidá, může také špatně skončit. Ale o tom vlastně politika je, a nemá jenom vítěze.
Jak se tak dívám, tato série má další díl po kterém se také poobhlédnu. Konec této knihy o čem bude leccos napovídá.
Kniha se mi moc líbila, protože měla zajímavý děj, který zahrnoval historické události z doby porážky generála Custera a boj s indiány, popisuje paleontologické nálezy v na západě a co za nimi bylo. Dalším zajímavým tématem byl život v Deadwoodu v té době i s desperáty nebo Calamity Jane. Takže vlastně nevím, jestli jsem četl historický román, nebo western a možná proto se tato kniha tak dobře četla.
Autor dobře vystihl tragédii krále Jindřicha, který kdyby nebylo Markéty by jinak rychle dovládl. Jinak nemám co dodat, protože tato kniha pro mě představuje ucelený pohled na toto bouřlivé a zajímavé období z historie Anglie.
Už se těším na další díl, až se mi dostane do ruky.
Velmi zajímavé téma. Když jsem knihu začal číst, vzpoměl jsem si na film Indiana Jones archa úmluvy na scénu kdy Indiana předal archu státním úřadům a úředník jej ujistil, že se dostala ke správným odborníkům, přičemž závěrečná scéna ukazuje ten šílený sklad plný dřevěných beden. To jsem ještě netušil, že v podobném duchu je napsaná celá kniha. Okořeněná zajímavými zkratkami a přeškrtnutými poznámkami Melisandy.
Tak jak je únavný svět byrokratů, tak únavné bylo číst zprávy agentury DODO. Ačkoliv jsou různé agentury bezpečnostní, nedokážou zakrýt, že jsou to úřady a podle toho také vypadá jejich práce. Když k tomu přičteme protekci, dojdeme k tomu, že vlastní činnost provádí pouze úzký okruh lidí, který je obalen skupinou různě inteligentních šéfů a byrokratů.
A ještě něco mi příběh připoměl, knihu "Nové Pompeje", kde nová technologie oživí starpé římany, ale to by nebyli římané, aby se nesnažili ovládnout své pány a vyzrát nad nimi.
Takže si myslím, že autoři na této knize odvedli skvělou práci.
Pokud se chcete něco zajímavého dozvědět o ekonomii a o hodnotě peněz, tak doporučuji tento román. Terry Prachett kromě jiného docela vtipně ale zajímavě popisuje funkce peněz a banky. V centru celého dění je opět Vlahoš se svojí zkušeností z pošty a svými neotřelými nápady. V knize je také popsána pokročilá emancipace golémů, jejímž vzorem je Grácie, jež mi přijde mimořádně sympatická. Tyran Vetinari se zde projevuje velmi shovívavě vůči Vlahošovi.
Cituji:"Hm, ale existují různé způsoby, jak muže natáhnout na skřipec, Važužle."... "Abych řekl pravdu, Važužle , můžete ho taky nechat, aby si postavil svůj vlastní skřipec a sám si jej pak ještě natáhl."
A příběh je vlastně o tom, jak si Valhoš vyrobil a natáhl skřipec.
Výborný román, (alespoň tento díl). Velmi přehledně popisuje historické události a konečně se dozvídám jak vznikla válka růží, ačkoliv jsem na toto téma četl více románů (které však pouze popisovaly jen určité výseky událostí).
Věřím, že ostatní díly budou stejně dobré a už se na ně těším.
Nemohu si pomoct, ale děj by měl být v celé knize, a ne jenom na konci. Polovina knihy je plná drbů a děj nijak nepokročí. Autorka, asi zapoměla, že by děj měl postupně čtenáře seznamovat s dějem a uvádět ho do závěrečné pointy.
Nemohu číst knihu s tím, že na konci bude něco zajímavého.
Tuto knihu jsem už četl minimálně čtyřikrát, možná vícekrát. Líbí se mi na ní, to, že to, co v ní autor popisuje je naprosto srozumitelné. V některých sci-fi jsou používány často termíny, které čtenáři, nic neříkají (možná proto, aby autor nemusel nic vysvětlovat), u některých se četbou knihy dopracujete k pochopení a často vůbec ne. V tom je Asimov mistr, protože si čtenář umí dobře představit prostředí, které popisuje.
Řekl bych, že děj je nezajímavý. Pokud autor chce napsat trilogii, tak by první díl měl být dostatečně zajímavý, aby čtenář měl zájem o další díly. A pokud někdo slibuje na přebalu knihy napínavou detektivní trilogii, tak by to tak mělo také být. O další díiy nemám zájem.
Možná, že jsem na knihu přísný, ale pokud mohu porovnávat, úrovně "Milénia"(která je pro mě v tomto žánru vzorem) tato kniha ani zdaleka nedosahuje .
Možná, že se nejedná o nějaký dobrodružný román, ale čtenář si umí představit, co to znamenalo vyslat vojsko do Jeruzaléma. Nejenom, že se jednalo o složitou politickou a logistickou operaci. Ale křižácká výprava měla vliv, na celou Evropu a hlavně na středomoří. Navíc jsou zajímavé narážky na vztah Richarda a jeho bratrů a jeho vztah Eleonorou. Richard lví srdce byl bojovník a nebral ohledy na své nejbližší ani na své poddané, protože svou zemi ekonomicky vysál, aby mohl táhnout do Izraele. Takže, když si uvědomíme souvislosti, tak Jan asi nebyl takový padouch, jak je často popisován (Walter Scott ale i jiní), pokud chtěl udržet vládu nad Británií (o částech Francie ani nemluvě).
Byla to prostě složitá doba, jako všechny.
Pro mě to byla osvěžující četba, protože se snaží popisovat události z dějin Francie, které znám i z jiné literatury. Ale pěkné je, že popisují události z pohledu Katolické ligy. Vzhledem k tomu, že tyto události znám z knih Merleho (Dědictví otců - doporučuji !), tak to pro mě opravdu bylo osvěžující. V této knize mi připadal děj dosti zhuštěný, jako by se odvíjel během několika dní, což není pravda. Právě díky zhuštění děje, si čtenář uvědomí, že se jedná o historickou fikci.
Zajímavou postavou je zde Kateřina Medicejská, která vlastně byla katalyzátorem veškerých události, byla to vlastně stará žena, která se snažila na trůně udržet posledního ze svých potomků a přitom měla za sebou velkou část Hugenotských válek. Nejdříve vlastně krále ohrožoval Gaspard de Coligny, jehož kariéra skončila Bartolomějskou nocí (králem byl tenkrát Jindřichův bratr Karel) a následně královský majestát ohrožoval představitel ligy Jindřich Guise.
Zajímalo by mě, jestli tělo vévody bylo zhanobeno, jak je to popisováno v této knize, protože král nemohl dobře vládnout bez bez členů takových rodů, jako byli Guisové.
Autorčiny romány mám rád. Když jsem knihu četl, měl jsem trochu obtíže děj zařadit do správného období a to jenom proto že jsem si nedbale četl úvody kapitol a knihy. A období 13.stol. je pro mě osobně docela nečitelné, což mě asi přinutí k tomu, si ho lépe prostudovat. Kdybych měl hodnotit děj, tak bych ho označil jako tragédii, všechny postavy byly dějově provázané a hromadily jednu chybu za druhou, čímž řetězili jednotlivé události, ke konečné katarzi, která se však nekonala. Což je škoda. V dnešní době se už tragédie nepíšou, ale pouze dějí, což je škoda, protože jsou velmi poučné.
Autora mám rád a vždy se u jeho knížek dobře pobavím. Zde jsem udělal jednu chybu, a to, že netuše, že se jedná o celou sérii, začal jsem posledním dílem. Ale to se mi nestalo poprvé a určitě seženu ty ostatní a dočtu je.
Jako intrikán tu vystupuje otec Jarvi. Líbí se mi bohatost postav od krvelačných tupců až po chytré politiky, diplomaty a intrikány.
Kniha ve mě vzbudila přání si přečíst další autorova díla. Koho zajímají světové dějiny, měl by si ji přečíst, protože ukazuje, že ačkoliv existovaly bariéry mezi turky a křesťany, tak tyto bariéry byly překonávány ekonomickými zájmy. Elisu nemůže nic zastavit v získávání kontaktů a uplatňování vlivu v Evropě, kde všude má žhavá želízka. Její první problémy s nákupem dřeva ukazují fakt, že systém cechů a středověké ekonomiky končí a začíná nová éra podnikání, které je založeno na důvěře ve schopnosti obchodních partnerů a zároveň je o to nebezpečnější. Jinak to ani být nemůže, protože le roi dostal Francii na ekonomický na kolena, vzácných kovů je málo a tak se obchoduje jinými způsoby.
Jack ať bude kdekoliv bude stále vagabundem a pohybuje se od maléru do dalších ,malérů, ze kterých je však schopen se (i když s odřenýma ušima) vyhrabat. A stačí maličkost, jako zabitý komár, aby způsobil velkou pohromu. Jeho život v Orientu ukazuje tuto dobu na druhé straně světa. My jsme zvyklí historii vnímat z hlediska Evropy, ale dějiny probíhaly na celém světě.
V knize lze najít spoustu aktualit z té doby, ale je třeba trochu znát kontext těchto událostí, a nebo možná čtenáře donutí tyto souvislosti hledat v jiných literárních zdrojích.
Trochu mi to připomnělo knihu Příběhy pilota Pirxe, a ani nevím proč. Možná tím, že se jedná o povídky provázané jedním hrdinou. Vypráví příběh obchodníka před krachem, který dostal výjimečnou příležitost a využil ji. Nejenom, že se stal ekoinženýrem ale zároveň zůstal obchodníkem a dobrým stratégem. Moc se mi líbil vývoj děje, kdy po něm zákazníci něco chtějí a on jim to dá. Avšak najednou zjistí, že se upsali ďáblu, protože vysledky, jaké očekávali se nedostaví a jsou vmanipulováni do dalších obchodů a ne zrovna levných. V tom vidím aktuálnost tématu, protože názory politiků a vědců na řešení životního prostředí se mohou lišit a pravda může být někde jinde.
Kniha je dobře napsaná, ale některé části mi připadají příliš naivní a zamilované, což ruší plynulost děje. Konec je dobrý s dobrou pointou, ale myslím, že lidé, kteří prošli takovými zkušenostmi, se museli odprostit od zamilovaných dobrodružství protože jim šlo o život. Chybu mohli udělat jen jednou. Například, předpokládám že prověřování pilotů nemohlo probíhat tak jak je popsáno v knize, protože nikdo nemohl vědět, jestli se nejedná o německou konspiraci.
Tato kniha se mi nečetla dobře i když byla zajímavá. Fiktivní historie z Velké Británie, která podepsala po porážce Francie mirovou smlouvu s Německem a co z toho mohlo být. Naprosto deprimujícím způsobem na mě zapůsobilo prostředí válečné (nebo poválečné) doby, celá Evropa podlehla nacionálnímu totalismu.
Vlastně je to kniha o nesprávných rozhodnutí, ať už jedinců, nebo lidí s politickými pravomocemi, což vlastně byla politika appeasementu, které způsobují osobní i národní tragédie, kdy je čím dál obtížnější zvrátit nežádoucí stav.
Takže členové odboje, riskovali životy a čelili fašizaci země. V knize je dobře popsáno napětí, které museli snášet lidé pracující pro odboj, aby splnili svoje úkoly. A to bylo to, co na mě působilo až mrazivým dojmem a měl jsem z toho nepříjemné pocity během četby. Ptal jsem se sám sebe, zda bych něco takového dokázal.
Ani mi nevadí, že příběh nemá žádný velký konec, nebo odhalení, protože popis toho, co všechno je člověk schopen udělat i za cenu, že bude ubližovat jiným lidem je podle mě naprosto přesný.
Zajímavá je také spojitost celé fašistické společnosti v Anglii s poměry na internátní škole, tak jak ji Frank prožil. Někteří lidé budou zlí, pokud jim to jejich okolí bude tolerovat.