petra3242
komentáře u knih

Celkem povedený příběh, ze začátku jsem byla trochu zmatená z většího počtu postav a přišlo mi, že se děj dost vleče, ale pak začala být kniha napínavá a já ji nemohla odložit. Dobré, mně se to líbilo a těším se na druhý díl.


Tuhle knihu jsem četla už před několika lety a tenkrát jsem z ní byla úplně unesená.
Chtěla jsem si ji znovu přečíst než se dám do druhého dílu a nevím, už se mi tak nelíbí jako tenkrát. Teď bych dala tak 3*


Jako milovnice hokeje jsem si nemohla nechat ujít ani film a později ani knihu. Příběh se čte dobře, sice je určený spíš pro mládež, ale mě to fakt bavilo. Zaslouženě 4 hvězdy, i když rozjezd byl trošku pomalejší.


Už opravdu nejsem cílová skupina takových knížek... Pár momentů k zamyšlení, jinak nic moc...


Nebudu hodnotit, protože jsem nedočetla, nebavilo mě to, patrně nejsem cílová skupina

Po dlouhé době zase kniha od které jsem se nemohla odtrhnout. Skvěle napsaná (i přeložená), místy jsem měla i trošku strach. První část je za mě nejlepší, jak rychle si (ne)oblíbíte postavy, tak rychle zase v dalších částech vystřízlivíte, protože nic není takové, jaké se na první pohled může zdát.


Nemůžu říct, že by to byl úplně propadák, posledních 100 až 150 stránek je celkem zdařilých ale... Ten začátek a vůbec dialogy jsou tak nudné, že jsem ani nevěděla, co jsem vlastně četla a vracet se mi nechtělo.
Samozřejmě je i něco, co se mi líbilo, například trojúhelník Livvie - Lauren - Brittany. Nebo rozuzlení příběhu o Henriettě.
Ráda bych dala lepší hodnocení, ale bohužel za téměř třičtvrtě nezáživnosti má u mě tahle kniha jednu hvězdu.


Dalo se to číst, místy mě příběh velmi bavil, místy bohužel ne. Průměrná kniha, která neurazí ale ani nenadchne


Musím se přiznat, že film se mi líbí mnohem víc. V knize se mi nelíbí, jak na sebe postavy hrozně žárlí, ve filmu to snad není tak do očí bijící. Výchovu dětí fackami snad radši ani komentovat nebudu...
Zajímavé je sledovat to, co ve filmu není, třeba jak se Albert, Michal a Pepa dali dohromady, nebo co si myslí Mates, to mě vždycky zajímalo :)


Úplně nejhorší to nebylo, taková letní oddychovka k vodě, neurazí nenadchne. Hlavní postava Sue mi byla celkem sympatická.


Kniha se mi moc líbila, vůbec mi nevadilo, že je psaná jako scénář, četla se mi dobře. I když ji neberu jako oficiální pokračování série o HP, bylo zajímavé sledovat, kam se původní postavy dostali, kde pracují, jak a s kým žijí nebo by mohli žít, kdyby se něco v minulosti stalo jinak. Velmi mě to bavilo.
I slza ukápla, jsem holt cíťa s velkou fantazií :)


(SPOILER) Vůbec to nebyl špatný příběh, jen mě mrzí, že v něm muselo zemřít dítě... Vážně si matka pro své čtyřleté dítě vybere radši smrt? To je pro mě jako matku prostě nepochopitelné...
Otevřený konec mi v tomhle případě fakt vadí, protože si myslím, že s tou sebevraždou to bylo jinak.


(SPOILER) Úplně nejhorší to nebylo. Nevadilo mi, že je kniha psaná z pohledu dvou žen, ani že se střídá osoba ve vyprávění (tedy první a třetí osoba), možná to bylo díky tomu, že kniha, kterou jsem četla předtím, to měla také tak, takže jsem už byla zvyklá, ale věřím, že to čtenáře může mást.
Bližší mi byla Holly, už jen tím, že věřila synovi, ale přesto se snažila pochopit i Saffie. Kdežto Juls házela špínu na všechny kolem sebe a to mi dost vadilo.
Fakt mě baví ty otázky na konci i představa, že je čtenářská skupina, kde se to řeší... :)
Jsem ráda, že kniha dopadla, tak jak dopadla. Saula mi bylo vážně moc líto, měl to dost těžké jako outsider. A pak ještě takové nařčení od jeho kamarádky z dětství. Nevím, jestli by se mi kniha líbila více nebo méně, kdyby dopadla jinak.


(SPOILER) Smutný příběh, který mě ale neskutečně bavil. Tak moc mi bylo líto Mannyho a i Roxy. Zatímco jde vyvenčit psy, někdo zmasakruje celou její rodinu. Nedokázala jsem si představit, kdo může něco takového udělat. Nechtěla jsem věřit tomu, že by to mohla udělat Roxy, že by dokázala popravit vlastní matku, mladší sestru nebo milovaného bratříčka. Konečné rozuzlení bylo pro mě překvapivé a pořád si říkám proč?
Jen poznámka: nevěděla jsem, že kniha je ze série, ve čtení mi to nijak nevadilo. Možná si přečtu i ostatní díly


Nechápu, kde kniha vzala tak vysoké hodnocení. Mě čtení vůbec nebavilo. Jednu hvězdu dávám za příběhy z minulosti Matilde a Giovanny, které byly alespoň trochu čtivé. Kdyby se mi kniha nehodila do výzvy, odložila bych ji jako nedočtenou.


(SPOILER) Velmi zvláštní příběh, normálně nečtu knihy o robotech a umělé inteligenci, ani nevím, proč jsem si ji koupila, čím mě tak zaujala... Ze začátku se mi kniha moc nelíbila, stačilo ale pár kapitol a vše bylo jinak. Příběh Abbie byl smutný, chtěla pro svého chlapečka to nejlepší a dala za to tu nejvyšší cenu. Robotka Abbie mi byla sympatická, dojalo mě, jak se chovala k Dannymu. Škoda toho konce, přála jsem si, aby to dopadlo jinak


(SPOILER) Silné téma, velmi pěkné a čtivé zpracování.
Nechtělo se mi vůbec věřit, že by někdo z trojice dětí mohl být vrah, jako pardon, ale kdo zabije vlastní matku?? A tak jsem myslela, že by pachatelem mohl být někdo jiný, někdo úplně mimo rodinu... Chvilku mě i napadlo, že se nějakým způsobem zabili ti dva navzájem, ale to je nesmysl :D
Bohužel ne vždy je vrahem zahradník...


(SPOILER) Zajímavý příběh, netuším jen, která z těch dvou mi víc lezla na nervy... Jestli Kelly (matka Aarona), která je tak vlezlá, že bych ji za kamarádku nechtěla ani za nic. Nebo druhá Kelly (matka Sullivana), která je zase vypočítává mrcha a neštítí se ničeho, aby dosáhla svého. Ve finále jsem samozřejmě fandila té první Kelly a přála si, aby vše dobře dopadlo.... Ale ten konec... Nevím, jestli jsem si to představovala právě takhle...


No.... Tohle mě moc nenadchlo, kniha mi nijak zábavná nepřišla, zasmála jsem se možná dvakrát... Četla jsem ji několikrát a na třetí pokus konečně dočetla. Příběh mi nepřišel vtipný, spíš směšný a místy dost trapný. Možná pan Hartl píše dobře, mně osobně se ale kniha vůbec nelíbila. Alespoň jedna hvězda za snahu...


(SPOILER) Řbitov zviřátek mi doporučila již před lety moje kolegyně z práce (jsme učitelky v mateřské škole, to jen tak mimochodem...). Dlouho jsem se ke čtení neodvažovala, a tak stála na poličce knihovny a čekala, až přijde její čas.
Přijde mi neuvěřitelné, co dokáže vyplodit fantazie člověka, smekám, pane Kingu a to bez debaty.
Příběh vás chytne a nepustí, od první stránky jsem nedokázala knihu odložit a tentokrát to bylo snad poprvé, co jsem se nutila knihu zavřít a jít spát, jinak bych četla nonstop.
Když to tak vezmu, kdo si někdy po odchodu milovaného zvířátka nebo člověka neřekl, udělal/a bych cokoliv, jen aby se mi ten/ta vrátil/a zpátky. Vážně? Vážně cokoliv? Jako Louis?
A když se to nepovede, tak co? Tak to zase sprovodím ze světa... To je horší než hra na Boha. Ne nadarmo se říká "Odpočívej v pokoji". A přesně, jak je řečeno v knize - Někdy je lepší být mrtvý...
Díky Bohu, že je to "jen" kniha.
