Petronella.k komentáře u knih
Tak jo, pořád si stojím za tím, že nejlepší je Ashburn. A tohle se tomu nějakým způsobem snaží podobat. Že matka neví, že má dům, to přehlédnu, že tam Guy zůstával i přes všechny ty vidiny, zvuky a minulosti. Takže jakmile tam zůstával i přes to všechno, tak nějak mi ho přestalo být líto a řekla jsem si, dobře mu tak. Taky mě dost brzdilo to, že chvílema bylo těžší rozpoznat realitu. No a konec byl na mě moc přeafektovaný.
Já pořád nevim jakým výrazem to nazvat... Zvrácené? Možná. Šílené? Dejme tomu. Každopádně každou další knihou se autorka hrabe hlouběji do naší mysli. Včera dočteno, ještě dneska ve mně doznívá a myslím, že určitě ještě dlouho bude. Lilith, pochroumaná panenka, která měla život dost odporný a dva bojovníci, kteří jí zbožňují. Jo, nejen jí, abyste věděli. Tekly mi slzy, hlavně u konce a jak už to bývá, vždycky je zvrat, ale k tomu se dostaňte sami. Doporučuju ji, jako jednu z nejlepších, nejzvrácenějších, nejperverznějších, nejšílenějších, kterou Amo napsala! :)
Ooou, tak to byla pecka! Nikdy mě autorka nezklamala a u této knihy to nebylo jiné. Sarkasmem to přetékalo a nebyla věta, která by se do jejich příběhu nehodila. Maddie byla dokonalost sama, se svou úžasnou povahou byla schopna přebarvit černé srdce Chase. Trochu předvídatelný děj, mi ale vykouzlil úsměv na tváři a co si budem, nešla jsem spát, dokud nebyl konec, takže dneska jsem za zombie, ale nelituju toho. Samozřejmně ukápla i slza, což je u autorčiných knih zcela běžné. Ona to prostě umí, popsat charakteristiky postav tak, že je vidíte jasně před očima a dokud se nezmění, máte chuť jim vrazit vidle do hlavy. Nemůžu se dočkat dalších a dalších knih!
Aminy knihy jsou jako droga, stále chcete víc. Po přečtení Elitního klubu králů jsem si dala s Amo na nějaký čas pokoj, abych vstřebala její styl psaní, což je bomba, o tom žádná, ale těch zvratů, ať už reálných nebo naprosto nesmyslných, bylo tolik. Každopádně jsem o nějaké době šla do své knihovny a rozhodla se, že když už konečně sbíram knihy svých oblíbených autorů, tak bych to sakra mohla začít číst. Koruna nenávisti a osudu byla jízda, která jsem doufala, že neskončí a zároveň jsem nutně potřevovala vědět, jak to skončí a kdo je tam ten špatný a kdo je ve všem vlastně nevinně. Isa a Bryant, dvojka šílenců. Bryant má vždy nějaké eso v rukávu a za mě je podobný Bishopovi z Elitního klubu, jehož jsem zbožňovala. Isy mi bylo líto a hrozně, netušila kdo je, co se stalo a komu může věřit, její život se sesypal a dát ho dohromady dalo strašně práce. V tomhle díle jsem si ještě víc zamilovala Devona, on je tak šíleně zvrácenej. A o zbytku bych, bez označení +spoiler, nerada psala. Amo v poděkování zmiňuje, že velké díky patří ginu a vínu a s tim s ní naprosto souhlasim, protože bez vína bych to asi tolik neprožívala a to je obrovská škoda. Jdu na sérii Půlnoční běsnění a děkuju bohu, že dal Amo takový spisovatelský talent!
První díl a já sedim s otevřenými ústy a nevim co a jak bych to nazvala. Amo umí napsat knížky stylem, že je to všechno sakra jízda! Od začátku do konce musíte přečíst pozorně každé slovo, jinak se vracíte, abyste to pochopili a to je vážně o nervy. Autorčiny myšlenkové pochody jsou neuvěřitelné. Isa a Bryant, no, dvě nečekaně podobné si povahy. Isa, vytržená ze své oázy klidu a vhozená do jámy, ne lvové ale vlčí. Spletitý děj v knize hraničí s masochismem toho, kdo to čte. No proč ne, jsem zvědavější víc, než lázeňská veverka a knihu jsem dala za pár hodin a druhý dočítam. Přijde mi, že s každou knihou je autorka temnější a vynalézavější. Klobouk dolu, Amo!
(SPOILER) Emočně jsem byla při čtění na horské dráze. Liliana byla skvělá a Oskar ještě dokonalejší. Tyhle příběhy z tetovacího prostředí miluju víc jak vanilkovou zmrzlinu v létě! Při čtení začátku, co se týče příběhu s Matějem jsem tajila dech, jakmile nastoupil Matyáš, rozechvěly se mi vaječníky. Do posledních stránek jsem čekala, kdy se otec roku objeví a doufala jsem, že dopadne špatně a co si budem, ani jsem nedýchala, dokud jsem si nepřečetla, že je Lilka v pořádku. Úžasný, ony to prostě Polky umí. Těším se na další!
To bylo pěkný. Nebo jak to popsat... S hrdinkou jsem se ztotožnila a která z nás ne? Káčátko je přece každá z nás, alespoň svým způsobem a sexy rugbysta naproti přes chodbu? No... per to do mě. Já mám naproti přes chodbu jehovisty, takže tohle byla celkem lahůdka. Vtipu tam bylo požehnaně a za mě byl tenhle díl o pastýřský koláč lepší, než díl předchozí. O šéfovi jsem to tak nějak tušila, tek chlap mi seděl asi jako pedofil na dětském hřišti. Jestli si někdy přijdu přehlcená eroticky-romantických knih, musim myslet na takový, jako je tahle a probrat se. Zkrátka krásně napsané.
Zrzka a Maxx... dalo se to zvládnout s úsměvem na rtech. Charly se mi líbila, hlavně v tom, že si od toho suchara nenechala nic líbit a že se do všeho pustila s obrovskou vervou. I když ji Maxx několikrát odrazoval od toho být s ním, nevzdala se. Krásný příběh, s krásným koncem. Melanie nezklamala a její knížky mají rozhodně hodně co nabídnout.
Jestli jsem někdy četla nějakou vtipnou knihu, tak tahle byla naprostý TOP! Gaby s Elim byli nejlíp popsaní sourozenci v knižním podání, Mason by byl jistě nejlepší manžel, Gordo nejlepší gay kamarád. Seznámení Gaby se Sašou bylo dokonalý, čekala jsem za začátku nějakou zášť a ono prd... Těch vtipných hlášek je tam napsáno tolik, že jsem ráda, že jsem knihu dočetla bez udušení. Dost často jsem knihu zaklapla, abych se nejdřív přestala smát a pak teprve mohla pokračovat. Knihy Mariany jsou všechny skvělé a vtipné, ale tahle je za mě nejlepší a moc ráda se k ní kdykoliv vrátím. Nebyla stránka, kterou bych si neužila a i když jsem schopná příčíst knihu, cca o 300 stránek za den, tuhle jsem si užívala celé tři dny a hltala jsem každé slovo a přála si, aby nikdy neskončila. Za mě rozhodně si zaslouží plný počet hvězd a snad i 100 bodů z 10. Doufam, že se dočkáme dalších překladů a že nikdy nepřestane psát v tomto stylu!
Za mě vtipná, skvělá kniha. Hunterovo trápnení, ať s bratrem nebo s nemocí, mi trhali srdce. A Nataliin vztah s nevlastní dcerou a jejím otcem byl složitý a jsem ráda za to jak to dopadlo, Hunter si prostě získal srdce všech žen. Nejkrásnější v knize je humor, hlavně dialogy Huntera s Nat. Nečtu naposledy.
Netušila jsem, jak se mi bude líbit knížka z prostědí fotbalu,... no, pecka! Jedna z nejvtipnějších, co jsem četla, co se týče dialogů. Ty přezdívky neměly chybu a i když mě preclík Kulti někdy dost lezl na nervy, v závěru si ho jistě každý zamiluje. Sal nejde nemít rád, skvělá holka, se skvělými vlastnostmi, kterých si Kulti bude vážit čím dál víc. Nejvíc jsem hořela z jejího táty, ten chlap má dokonalý smysl pro humor a tvoří ke Sal skvělý tým. Shrnula bych to a knížku zařadila mezi své oblíbené a mezi ty, po kterých stopro sáhnou znovu.
Krásný příběh, jen mi občas štvalo, že Saint prožívala celou dobu po střední nějakou domělou křivdu. Jako rodina drží spolu za každé situace. Posledních pár kapitol bylo těžkých hlavně emočně. Snad brzy vyjdou další díly.
Dokonalý! Jak jinak, jak už tady zaznělo - kapitán Morous a Zvonilka... nešlo se odtrhnout a příběh byl úžasný. Posttraumatický stres z války rozhodně by nemel být podceňován, plus když se přidá smutek ze ztráty bratra. Rome byl úžasný a Cora se a tím poprala s dokonalostí. Vytvořili pasující pár a já jim celou knihu držela palce. Při čtení zápletky jsem sotva popadala dech. V epilogu jsem čekala popis Coryina pobytu v nemocnici a omyl, snad se dozvím zbytek v knize Nash. Z této série jsem fandila Rulovi, ale Rome mi bral za srdce nejvíc. Opět si myslím, že některé myšlenkové pochody byly zbytečné, ale na kráse neubývá zhola nic. Plný počet hvězd si to rozhodně zaslouží.
Kniha úžasná, příběh také, jen občas některé odstavce, byly zbytečné a měla jsem sto chutí je přeskočit, jak Aiden, tak Jet někdy zbytečně moc přemýšleli. Na kráse to knize však neubývá.
Rula jsem si okamžitě milovala, Shaw ovšem taky. Krásná knížka, kde nejdojemnější část byla o ztrátě bratra, přítele, syna. Matčiny vyrovnávání se smrtí syna bylo krutý a Rula mi bylo líto, ovšem u konce to bylo krásný! Shaw by Rulemu odpustila vše a to byl důkaz lásky. Líbilo se mi jeho rebelství, vášeň i to jak Shaw ochraňoval před tím blbem i přes to, co se stalo. Vrhám se okamžitě na další díl.
Co díl, to dokonalost! Opět není nic, co bych vytkla. Z celé série byl nejvtipnější Ried, ale Van byl nejdojemnější. A jak kluci z BAM drží spolu za každou cenu, je úžasný. Doufám, že brzy vyjde další kniha. Teď s touto sérií můžu doopravdy napsat, že jsem našla svou srdeční záležitost.
Reid byl ze všech nejvtipnější, u žádné knížky jsem se do teď tak nezasmála, hlavně primo tanci a svatbě, to bylo žádný! V předchozích knížkách jsem si ho představila jako nezajímavého, hubeného klučinu, ale zamilovala jsem si ho. Jak ho BAM přijala mezi sebe, to jsem měla pomalu na krajíčku. No, čeká mě poslední Van a pak zřejmě pojedu všechny znova. Nemám co bych vytkla.
Pokračování, tentokrát v roli Aidena a Cami, naprostá dokonalost. Moc se mi líbilo, že Cami byla do Aidena zamilovaná a jak se snažila jeho pochopit a pomoct mu se více otevřít. Co byla zač osoba, která obtěžovala Cami, mi došlo hned na začátku, ale čekala jsem víc dramatu. Každopádně opět perfektně napsáno a zhltla jsem ji během dne. Byla o malinko lepší, než Bentley. Aidena jsem si zamilovala i s jeho dislexií. Těším se na Maddoxe.
Moc povedeně napsaná kniha, autorka se maximálně soustředila na to, aby dala do knihy určitě i kus duše. Nemam snad jedinou výtku, byl to dokonalý příběh, kde upjatému a chladnými Bentleymu změnila život bohémská Emmy. Její vtipné rozhovory a to jak se dokázala hezky vypořádat i s Bentleyho horší stránkou mě nadchlo. Ze začátku jsem si byla moc zvědavá, jak spisovatelka popíše sexuální scény, nějak jsem si nebyla schopna představit, že to bude divočina, ale příjemně mě to překvapilo a určitě jsem se u čtení culila jak puberťačka. Rozhodně nečtu naposledy a jako malá se těšim na další díly. Tyhle série o nejlepších přátelích/rodině naprosto zbožňuju.
Tuto recenzi si zapisuju už od poloviny knížky, abych něco nevynechala a byla přínosem pro potencionální čtenáře. Potřebovala jsem oddychovku po dočtení knih Amo Jones, tak jsem sáhla po této. No,... Vtipný, to jo, to bylo, rozhovory, taky,... Ale spíš chvílema až trapné. A završí tu trapnost náramkem od pandory (teď by se mimochodem hodil emotikon pro plácnutí se do čela). Taky jsem měla tendence protáčet na Ranu oči pokaždé, když prožívala Landonovu minulost, no bóže, tak to dělal no. Ovšem Ranina minulost, jo to bylo drámo, to už mě za srdce chytlo. A teď vážně, je možné, že v knize není nějaká srdcervoucí zápletka? Nebo mi chybí stránky? Čtu, čtu, čtu a najednou epilog. Ok teda. Neřadila bych mezi odpad, ale nechytlo mě to a já prostě nerada odkládam nedočtené knihy. 2 hvězdy za vztah k Lilith a odhodlání Landona se vším praštit a jít za Ranou.