pkovarik
komentáře u knih
Jošt
Zdeněk Grmolec
Dobrý vhled do života moravského markraběte. Knížka mi umožnila seznámit se s jeho osobností, úspěchy i pády, a to i v kontextu vztahů s ostatními Lucemburky té doby. Četlo se dobře, vyprávění je živé a zábavné.
Čtyři tisíce týdnů
Oliver Burkeman
Občas je dobré si připomenout, kam to naše každodenní pachtění vlastně směřuje. Burkeman k tomu nabízí poměrně dobrou příležitost a připomíná možná ne úplně příjemné pravdy o životě, zejména o čase, který nám byl vymezen. Také nás konfrontuje s tím, co děláme, čemu dáváme priority, a jestli to je opravdu to, co bychom se svým životem měli dělat. A dělá to dost intenzivně a nevybíravě, takže prostě není úniku.
Knížka určitě stojí za přečtení. Přiznám se ale, že jsem pořád čekal, kdy už to konečně přijde. Kdy se objeví ten tolik potřebný aha moment, kdy si řeknu, tak takhle už to dál nejde, musím to změnit a začít fungovat jinak. Mno, nepřišel, ale to neznamená, že času stráveného s touto knihou budete litovat. Těch postřehů je tam opravdu hodně, stejně jako i několik praktických tipů, které vám pomohou přenastavit priority. Pokud si tedy Burkemanovi argumenty připustíte k tělu.
Bouřlivá oblaka
Miroslav A. Liškutín
„Co se mne týče, mohu jen říct, že jsem tam byl. Neznal jsem ani strategii, ani taktické úmysly našich šéfů. Pro mne to byla běžná činnost v rámci požadované služby. Bylo to tedy úplně logické a srozumitelné: dělat, co se dá, i zemřít, bude-li to nutné. Byl to příkaz vlastenecké povinnosti v boji za svobodu národa.“
Pěkná knížka vzpomínek československého letce v RAF. Pilotem chtěl být od svých klukovských let a šel si neústupně za svým. M. A. Liškutín popisuje svou cestu z Brna do RAF, svou zastávku ve fr. cizinecké legii, náročný a dlouholetý výcvik, vzpomíná na své působení v Anglii a u 312. stíhací perutě.
Navzdory pochmurné době je ze stránek knížky cítit optimismus a víra ve vítězství, rozhodně může být inspirující povaha Liškutína, který si příliš nestěžoval a věci bral takové, jaké jsou, a snažil se z nich získat maximum pro své sebezdokonalení. Pro někoho může být inspirující i jeho nefalšované vlastenectví a ochota přinášet oběti (ať už ve válce, ale třeba i v nezištné výchově nových pilotů v poválečném Brně).
Zajímavý je popis poměrů na různých základnách RAF, ale také vykreslení atmosféry doby po válce, kdy přebírali otěže komunisti. Liškutín je od prvopočátku (ještě v době před válkou) považoval za falešné proroky a ve své podstatě za nepřátele svobody. Také kvůli nim odešel na poslední chvíli do Anglie... ale to už bych možná prozrazoval část z jeho osobitého vyprávění.
Co přinesly vlny a odvál vítr
Rudolf Krautschneider
"Každý člověk si musí uhájit právo na sny (nejčastěji sám před sebou). Jestliže to dokáže, pak nastal čas vykročit na cestu plnou práce a odříkání, kde však může najít jak naplnění svého života, tak určitě i porážky. Sebetěžší porážka však nemůže znehodnotit čas, kdy kráčel svobodně za cílem, který si určil. Odměnou za to vykročení je, že se vzdálil šedi a dobrobytu - tedy jakési smrti zaživa."
Krásná a laskavá kniha plná příběhů spojených s oceány, loděmi a jejich lidmi. Rudolf Krautschneider má dobrý pozorovací talent, dokáže jít do hloubky, nahlédnout druhým do duše.
Knížka je fajn i v tom, že může dodat inspiraci a motivaci, podpořit vás ve vaší vlastní cestě. Rudolf Krautschneider svým životním příběhem ukazuje, že pokud opravdu něco chcete a pokud se pro to rozhodnete, tak se vám to s velkou pravděpodobností podaří. Překážky jsou a budou, a když si přečtete, s čím vším se musel potýkat on na cestě za svým snem, tak se na ně budete dívat jinak. Je to pak vždy už jen otázka času.
