Psaran komentáře u knih
Samotné paměti jsou čtivé, někdy se jen trošku zbytečně vysvětlují historické události. Za zbytečnou pak považuji kapitolu o dějinách RAF, kterou přidal autor (nikoliv samotný "střelec"), příliš mě ani nezaujal rozbor ohledně potopené ponorky od autora.
Dost dobře nechápu, proč byl změněn původní název knihy (Als Panzeroffizier in Ost und West). V době, kdy docházelo k rozšíření tanků Tiger, tak už se o Blitzkriegu nedá hovořit, takže název knihy Blitzkrieg v tanku Tiger mi přijde dost nesmyslný...
Kniha má dost nekvalitní překlad. Ve značné části knihy jde o výčet náletů a ztracených letadel. Zbytečně se někde zaměřuje na detaily (celá jména všech členů posádky včetně hodností). Je v ní tolik informací, že si člověk zapamatuje jen málo z nich. V knize nebyly skoro žádné souvislosti - např. postoj velení k těžkým ztrátám, úpravy letadel, dostatečně není ani popsán vývoj stíhacích doprovodů a jejich dopad na Luftwafe apod. Zajímavá byla kapitola Rytířkost v oblacích, kde se dopodrobna probrala mise jednoho bombardéru.
Naprosto perfektní kniha! Stejně jako ostatní potvrzuji, že se čte jedním dechem.
Snad nejlepší druhoválečné memoáry, které jsem četl (a to jsem jich přečetl hodně). Rozhodně jedna z mých nejoblíbenějších knih. A to jsem jí kdysi koupil ve Levných knihách za 9,- Kč :-) Zážitky Ladislava Pospíšila jsou mimořádně zajímavé. Rozhodně doporučuji k přečtení.
Knihu jsem nedočetl, tak mé hodnocení nemusí být příliš objektivní. Kniha postupuje téměř striktně podle jednotlivých zasedání vlády, popisuje stanoviska ministrů, takže není moc záživná. Často se nakousně nějaký problém, který museli ministři řešit, ale ten problém není následně příliš popsán a analyzován. Po několika desítkách stránek jsem knihu odložil.
Tato kniha by možná měla změnit název, protože se věnuje Československu 1945-48. Nejde tak o dílo detailně mapující únor 1948, ale spíš o popis událostí, které vedly k převzetí moci komunisty. Informace jsou tak nahuštěné, že se špatně vstřebávají. Obsahem bych jí snad přirovnal k učebnici. I přes nevelkou délku v ní ale autor nevynechal snad nic důležitého, co se v období 1945-48 událo. Nelíbilo se mi, že autor podsouval své subjektivní názory na určité události (odsun byl jednoznačně špatný apod.). U takto pojaté knihy bych nechal na čtenáři, aby si udělal názor sám. Celkově ale knihu hodnotím pozitivně.
Z mého pohledu nejlepší kniha o atentátu. Jaroslav Andrejs se osobně setkal hned po válce s mnoha lidmi, kteří měli s atentátem něco společného, proto má oproti jiným autorům mimořádnou výhodu (jestli si dobře vzpomínám, navštívil např. Gerika ve vězení před jeho popravou). Tato kniha vychází z jeho původní knihy Za Heydrichem stín, která vyšla hned po válce.
Pokud jde o otázku marzyzky, odpovídám jednoznačně - Ivanov čerpal od Andrejse, nikoliv naopak.
Velice dobrá kniha, 5 hvězdiček nemohu dát jen kvůli historickým nepřesnostem. Při několika příležitostech se autor pouští do divokých spekulací, příliš se drží tvrzení Ladislava Vaňka alias Jindry apod. Spolehlivějším zdrojem je Smrt boha smrti od Jaroslava Andrejse, ale Ivanovova kniha se velice dobře čte.
Od této knihy jsem čekal víc. Namísto podrobného vylíčení jednotlivých hrdinských činů (kterých bylo na východní frontě nepočítaně) se kniha mísí i s obecnými informacemi o východní frontě. Překlad má nízkou úroveň, některá jména ruských generálů jsou zkomolena.
Perfektní kniha. V rámci popisu historických událostí je uveden i pohled pamětníků, kteří zažili např. příchod Rudé armády do východního Polska v roce 1939. Člověk si díky tomu dokáže snáze představit dopady na obyvatelstvo. Doporučuji k přečtení!
Když jsem si tuto knihu půjčil v knihovně, tak jsem zjistil, že jde o původní text z roku 1975. To mě docela odradilo, protože jsem předpokládal, že kniha už nebude aktuální. Ale dal jsem jí šanci a byl jsem nesmírně překvapen - z mého pohledu jde o jednu z nejlepších knih o jomkippurské válce! Napsal jí pozdější izraelalský prezident, který působil jako válečný reportér a mám pocit, že vyzpovídal snad všechny aktéry střetu na izraelské straně. Text je nesmírně poutavý, doplněný o podrobnosti. Má jen tu nevýhodu, že je tam tolik zajímavých informací, že si člověk zapamatuje jen zlomek z nich. Určitou nevýhodou jen slabší mapová příloha, ve které jsem nenašel všechna místa, na které ve své knize odkazoval. Překlad má velice vysokou úroveň. Rozhodně doporučuji k přečtení!