Psaran komentáře u knih
Autor má nepochybně poměrně bohaté zkušenosti s chudými státy, a proto je škoda, že je kniha často psána dosti obecně. Moc často ale nepřidává názorné příklady, ačkoliv jich musí mít poměrně dost, a to zřejmě kvůli tomu, že nechce dané státy dále poškozovat. Proto je kniha oproti očekávání dosta abstraktní a nenaplnila tak zcela potenciál, který by mohla mít.
Vyprávění Albánců Vám přenese do atmosféry tehdejší Albánie. Ta kniha mě odpočátku chytla, byla čtivá, čemuž pomohl i perfektní překlad. Je to takový katalog toho, jakými všemi možnými způsoby se tehdy člověk mohl dostat do vězení.
Povrchní kniha, nepřináší vůbec nic nového. Nedozvíte se z ní víc, než co se v té době psalo v novinách. Navíc je mnohdy zbytečně patetická. Velké zklamání.
Od knihy jsem měl mnohem větší očekávání. Jsou to spíše postřehy autora v jednotlivých kapitolách, než nějaká ucelená monografie. Úroveň jednotlivých kapitol je dost rozdílná. Některé kapitoly dají člověku víc, než pět dalších.
Velice dobře napsaná kniha. Věnuje se však pouze námořním bojům v norské kampani, a boje na zemi popisuje jen v nejnutnějším rozsahu.
Velice podnětná kniha, která kromě česko-libyjských vztahů věnuje moderním dějinám Libye. Troufnu si říci, že jsou to spíše moderní dějiny Libye se zaměřením na ČR, než opačně. Ale některé věci ohledně dějin Libye autor neřeší, což je poměrně škoda. Zejména pokud jde o válku v Čadu, nebo o bližší popis podpory terorismu, ze kterého byl Kaddáfí obviňován (mimo případy Lockerbie, střelba na londýnské ambasádě a bombové útoky v západním Berlíně a v Bejrůtu). Dominantní částí knihy je případ Lockerbie, který je velice dobře popsán. Jen škoda, že se autor nevěnoval i případu letu UTA 772, ze kterého je také obviňována Libye. Je to velice čtivá knížka plná překvapivých zjištění, o kterých se příliš nehovoří.
Tahle kniha je poměrně dost kritická k Izraeli a přináší spoustu informací, které v ČR málokdy zazní. Určitě otvírá nové obzory a člověk si uvědomí některé souvislosti. Zatímco v některých kapitolách autor argumentuje historickými událostmi, tak v některých kapitolách přechází předkládá ideologický balast. Některé části knihy jsou s ohledem na autorovu vyhraněnost až bizarní. Tak např. na str. 150 je uvedeno, že "Obyvatelstvo v obleženém Pásmu Gazy demonstrovalo svou vůli k životu vystřelováním primitivních raket na Izrael. Následovaly odvetné útoky Izraele, jejichž děsivý, barbarský charakter se obvykle s každým dalším útokem stupňoval". Takže tahle kniha určitě přispěje k lepšímu chápání konfliktu, ale s řadou tezí autora se rozhodně nedá souhlasit.
Od knihy jsem měl větší očekávání. Čekal jsem aktuální sondu do života izraelské a palestinské komunity, např. jak fungují možnosti práce Palestinců v Izraeli, jak je limitují checkpointy, jak se Izraelci koukají na ultraortodoxní Židy apod. Tedy spíše aktuální věci, o kterých se nedočtete v knihách o historii. Ale je to pel mel zážitků, popisu historie (letem světem) a zkušeností. Kvůli tomu autor skáče od jednoho tématu ke druhému. Snaží se působit jako nestranný zpravodaj, ale úplně nestranné to není. Bizarně pak působí takřka povinný popis osoby, se kterou se setkal – nikdy nechybí popis očí (moudré, zkušené, unavené), popisuje i typ obrouček brýlí, jestli má kudrnaté vlasy apod., je to někdy natažené na půl odstavce, a úplně zbytečné. Zvláště, když je v knize fotografická příloha.
Mnohem lepší jsou knihy od Břetislava Turečka, aneb Martina Čejky.
Kniha je naprosto otřesně přeložená (namísto Chile překladatel píše "Čile"). Některé věty moc nedávají smysl, někde jsou vysloveně nesmysly (např. jak vojenský lékař v Iráku měl psychické problémy kvůli ošetřování vojáků a Íránců). Vše doplněno i o gramatické chyby. Na některých stránkách je dokonce nějak rozhozeno řádkování, takže ani s formátováním si vydavatel nedal moc práce.
Jinak kniha je rozděla do řady krátkých kapitol, které mají rozdílné autory. Některé kapitoly se dají číst docela dobře, některé hůře, a některé jsou spíše vylévání si emocí. Kdo čeká pouze fakta (jak je napsáno v názvu knihy), bude zklamán. Na druhou stranu je to pohled z jiné strany, a do určité míry může člověka obohatit. Jako největší přínost považuji to, že se místy odkazuje na události nebo na skutečnosti, které nejsou obecné známé.
Poslouchal jsem to jako audioknihu. Není to špatné, ale ve srovnání s jinými memoáry z moderních válek je to slabší. Moc to "neodsejpá" a nějaké hluboké myšlenky v knize nečekejte. Docela mě dostala věta, že pokud by Irák nevyřídili, tak by se jednou mohli Iráčani vylodit v USA :-D Na druhou stranu se autorovi nedá upřít upřímnost, protože se nevyhýbá ani tomu, jak se neustále rval po hospodách, chodil k soudům, a jak probíhá v armádě šikana, a jak se jí účastnil. Ale tím můj obdiv moc nezískal. V audioknize bohužel nebyl ani dovětek, jak autor zemřel.
Knihu se četla poměrně dobře, a to překvapivě i pasáže týkající se středověku a raného novověku. Nejlépe hodnotím historii do roku 1945, pak už úroveň knihy klesá. Zvláště období komunismu je popsáno dost stručně, protože většina pozornosti je věnována poměrně okrajovému "disidentskému" hnutí, které i podle autora mělo jen velmi malý vliv. V moderních dějinách je prakticky opomenut jeden z nejdůležitějších fenoménů - korupce a oligarchizace. Pardoxně čím novější dějiny, tím povrchnější mi kniha přišla. V knize mi chybí část, která by se hlouběji věnovala migraci Rusů na území Ukrajiny. Za selhání pak považuji to, že v knize není prakticky nic o tom, z jakého důvodu byl předán Ukrajině Krym v roce 1954. Kniha je zajímavá, ale z mého pohledu nevede k pochopení skutečností, které jsou důležité pro probíhající konflikt.
Díky knize si člověk dokáže udělat obraz o prožívání války běžnými ženami. Kniha vnímám určitě pozitivně, jen jsou některé otázky jsou docela abstraktní (O čem sníš?).
Občas je to náročné čtení, ale konflikt v Čečensku je probírán opravdu obšírně a erudovaně. Pro pochopení je podstatná i první část knihy, ve které se probírá klanovost Čečenců, která v konfliktu také hraje podstatnou roli. Pokud jde o jedinou drobnou výhradu, autor se blíže nezabývá chováním Čečenců k německé armádě, které překlenul pouze konstatováním, že na to jsou různé pohledy. Kniha se nezaměřuje na podrobný popis vojenských operací. Každodně velice doporučuji, na toto téma je to asi nejlepší česky psaná kniha.
Velice kvalitní kniha. Nejde však primárně o vzpomínky autora, který v Sýrii působil jako diplomat. Ve své podstatě jde o moderní dějiny Sýrie, do kterých autor zahrnuje i své vlastní zkušenosti a poznatky. K nim připojuje i popis svého působení a svých vlastních zkušeností. Nejde o nějaký mainstream - kniha je spíše prosyrská a kritická k Západu. Jsou v ní velice zajímavé informace, a své hodnocení má autor pečlivě vyargumentované. Mimořádně cenná je kniha i v tom, že se věnuje i současné občanské válce. Tuto knihu mohu jen doporučit, určitě mi o něco více otevřela oči.
Kniha je psaná poměrně horkou jehlou, originál vyšel ještě v roce 2018. Autor se scházel se Skripalem před samotným útokem, a kniha je ve svém podstatě převyprávění toho, co se od něj dozvěděl. K tomu přidává informace, které se dozvěděl z bezpečnostní komunity. Přijde mi, že to jsou poměrně kusé a neověřené informace. Okamžiky, o kterých autor nic neví, překrývá spekulacemi. Kniha je naprosto zbytečně natažená na 300 stran. Pokud by měla třetinovou délku, mohlo by to být docela zajímavé čtení.
Kniha je velmi aktuální, jde ale pouze o krátké reportáže a dojmy autorek. Takže čtení je to poměrně povrchní, nejde k jádru, ale dává dobrou představu o dopadu války na civilní obyvatelstvo. Docela dobrá je poslední kapitola, kde je stručně popsán konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Každopádně je kniha dosti jednostranná (byť sám také straním Arménii), vysloveně protiturecká (a to nejsem příznivec Turecka).
Kniha je psána jako rozhovor, takže to není souvislý text, který Vás vtáhne do děje, ale to na čtivosti neubírá. Díky kladení otázek se čtenář dozví i věci, které by jinak pamětník nepovažoval za důležité. Mě se ta kniha líbila a vřele jí doporučuji. Jen škoda, že je tak útlá, pan Dulov měl nesmírně pestrý (a těžký) život.
Výhodou této knížky je, že se v několika kapitolách zabývá i věcmi, které se v dosavadních knihách moc neřeší - např. účast australských a novozélandských jednotek, boje v Barmě apod.
Není to nějaká studie, ale je to mix historie, autorových komentářů a vzpomínek (ty jsou paradoxně nejzajímavější). Kniha nemá nějakou jednotnou strukturu, nejde po nějaké linii, je to poměrně neuspořádané. Neustále někam odbočuje, zvláště v první části knihy. Tu však považuji za zdařilejší, nejhorší je kapitola žhavá současnost, ve které situaci popisuje toliko na úrovni povrchních novinových článků, obsáhle se citují proslovy Putina. Ale oceňuji autorovu snahu, kniha vyšla v roce 2015, tedy krátce po uzavření druhé minské dohody.
Jde o jednu z mála knížek, které se věnují tomuto tématu, nadto je vše z první ruky. Jednotlivé kapitoly na sebe moc nenavazují, ale dávají v souhrnu dávají dobrou představu nejen o konfliktu, ale i o následném přežívání obyvatelstva.