pupak13 komentáře u knih

Moje první kniha od Kinga a za mě nic výjimečného. Předně je děj hodně předvídatelný a rozvláčný. Napětí se stupňuje až v samotném závěru. Děj je nicméně zajímavý, kniha je dobře napsaná a celkem čtivá. Ovšem čekal jsem od tohoto známého autora trochu víc.

9 02.10.2022

Zprvu jsem knize příliš nevěřil, ale postupem si mě dostala. Lehký humor s nadsázkou mi připomněl mé cestování, kdy na cestách zažívám podobné historky - že bych vydal knihu?
Škoda, že je tak krátká, alespoň se dobře čte.

9 27.06.2022

Hodnocení knihy bych rozdělil na tři části.
První je historický pohled. Kniha mi zaplnila bílé místo v naší historii. Kdybych nevěděl, že spisovatel Miroslav Ivanov je spisovatel faktu, tak bych si myslel, že píše sci-fi. Je až neuvěřitelné, co si ti "komunisti" v té době dovolovali, zákon - nezákon, pravidla - nepravidla, zkrátka ve jménu dělnické třídy si dělali co chtěli. Hnus. A je až zarážející, že taková strana, s takovou historií může existovat do dnešních dnů a ještě se podílet na vládě.
Druhý pohled je na obsah a na autora samého - obdivuji tohoto pana spisovatele, že píše takhle odborně, setkává se zde se spoustou pamětníků, pročítá neuvěřitelné množství různých článků, knih a statí, prochází nejrůznější archívy, a to v době, kdy počítač byl tak jeden na sto tisíc lidí a internet neexistoval. Znám ho z jiných knih a obdivuji ho za jeho až puntičkářské studování historie.
Třetí pohled je na knihu jako takovou. Nevím jak vypadalo vydání první (já jsem četl druhé), ale kniha by si zasloužila, aby se jí dostalo větší preciznosti a pečlivosti. Je to kniha o spoustě rozhovorů a citací. Chybí mi zde přehlednější zpracování, více oddělených odstavců, více odstavců psaných kurzívou nebo tučným písmem, aby čtenář nemusel složitě pátrat, kdo vlastně teď hovoří nebo koho spisovatel cituje. Škoda, s tím si vydavatelství XYZ mohlo více pohrát.

6 03.04.2021

Kontroverzní autor - jedná se podle mne patrně o skutečné zážitky sebrané od různých vojáků wehrmachtu a zpracované v jedné knize - určitě to nejsou zážitky samotného autora - to by bylo příliš náhod na jeden vojenský život. I když je v knize místy spousty zbytečného filozofování, tak si člověk udělá obrázek o strašných bojích na východní frontě.

6 27.07.2014

Kladl jsem si před přečtením knihy otázky. Je pan Vondruška spisovatel nebo historik, a Jak je možné, že dokáže napsat i několik knih za rok?
Nemám příliš v lásce tento typ knih, kdy se historické postavy prolínají s fiktivními. Čtenář pak neví jestli je to podle historie nebo si to autor vymyslel. Naštěstí mohu celkem porovnávat, jelikož je husitská doba mým koníčkem. Spisovatel se drží historických faktů - to bezesporu, ale tak nějak povrchně. Dokud se drží nějakého příběhu o rodu Prokopů, tak bych to bral, ale jakmile do děje začne ve větší míře zaplétat historické postavy (Jan Hus, Jan Žižka, Václav IV) nebo historické události (bitva u Grunwaldu, upálení Husa), tak to působí celkem povrchně a zvláštně. Jako by se Vondruška právě dokoukal na historický film od Otakara Vávry - Jan Hus a opsal ten příběh do své knihy. Až příliš podobností se zde s tímto filmem nachází - zvláště pak poslední dva roky 1414 a 1415, kdy už rodina Prokopů jaksi z knihy zmizela a řeší se tu jen Jan Hus.
Největším problémem je pak, když se Vlastimil Vondruška pustí do přímé řeči - zde mu to příliš nejde.
Ale i tak je to kniha čtivá a své fanoušky si najde. Jestli se pustím ještě i do druhého dílu nevím, jestli ano, tak jedině abych věděl jak popisuje pozdější bouřlivé roky.

5 09.11.2020

Co k ní napsat? Kladů zde příliš není, snad jen, že se dobře čte, protože má veliká písmena. Je zde až příliš vidět, že knihu nenapsal zručný spisovatel, děj je strohý, popis povrchní. Určitě při lepší volbě spisovatele mohlo z "Tatéra" něco být. Také mě zarazila spousta překlepů a chyb, jakoby to nikdo po překladu nečetl. Připadá mi to jako šité horkou jehlou. Samotný děj jen velmi špatně popisuje život v koncentračním táboře - patrně se spisovatelka nikdy v takovém táboře nebyla podívat. A ze samotného hrdiny mám divný pocit. Já vím, že zde šlo především o to přežít. Na jiném místě bych ho nazval kolaborantem, ale zde snad jedině, že šel až příliš němcům na ruku. Kniha se zkrátka nepovedla a vůbec reálně neukazuje hrůzy, které se tam páchaly.

5 21.01.2020

Po přečtení knihy „Šifra mistra Leonarda“ jsem byl nadšený, kniha „Andělé a démoni“ byla taky dobrá i když v samotném závěru byla epizoda s vrtulníkem trochu přehnaná. Další knihou s hrdinou profesorem Langdonem byla kniha „Ztracený symbol“, ta již byla dle mého názoru slabší, ale co předvedl Dan Brown v knize „Inferno“ to už je trochu moc. Mám ho rád, píše čtivě, ale tato kniha se mu nepovedla. Působí to na mne hodně komerčně – rychle, rychle něco napsat ať mám z toho peníze. Kdyby ta kniha měla místo 422 stran jen 200, tak by udělal lépe. Co mi zde vadí? Tak předně bez internetu se ta kniha číst nedá – popisy Florencie, Benátek či Istanbulu se hodí spíš do cestovního průvodce než do knihy, se kterou bych měl ležet v posteli. Detailní popisy jednotlivých památek se nedá pochopit právě bez použití internetu.
Další závadou byla pro mě velká nelogičnost Brownových hrdinů. V situacích, ve kterých se nacházeli by normální člověk uvažoval naprosto jinak – kdyby to tam bylo jednou, ale těch nelogických postupů je zde spousta (útěk z nemocnice, důvěřivost hlavního hrdiny v naprosto cizí lidi je až zarážející – připomíná mi to naše důchodce, další nelogické útěky).
Třetím zarážejícím faktorem knihy je hlavní hrdina. Nebo spíš superhrdina – nosí v hlavě encyklopedii – možná autor četl Sekorova Ferdu mravence a inspiroval se broukem Pytlíkem – všechno vím, všechno znám, všude jsem byl.
Kdyby na závěr všichni začali tleskat, tak jak to bývá v některých amerických filmech, tak se už asi ničemu nebudu divit. I když se kniha příliš nepovedla, tak mu dám ještě jednu šanci – doufám, že bude lepší.

5 07.01.2015

Vždycky jsem toužil si tuto knihu přečíst - už ve škole jsme ji měli jako povinnou četbu, ale až teď jsem se k tomu dostal. Věděl jsem, že je zde komunistická propaganda na prvním místě, ale až tak moc - to mě doslova vyrazilo dech. Když k tomu přidám nepřesnosti nebo záměrné překrucování historických faktů, tak je tato kniha doslova propadák. Je vidět, že Svoboda byl spíše voják než spisovatel (je to psáno jako pohádka), některé pasáže jsou psány naprosto jiným slohem, až jsem nabýval dojmu, že některé kapitoly ani nepsal sám Svoboda.
Jen pár zajímavostí:
- Svoboda se podivuje, že Němci byli opilí a píše "Němci s opilým řevem útočili - nervy sovětských pluků zůstaly neotřeseny, kdežto vlny grenadýrů klesaly v tratolištích krve". V knize M. Glantz - Charkov 1942 se také píše "rusové útočí ve světle tisíců světlic zavěšeni do sebe, jsou pod vlivem vodky - odkud mají tihle ubožáci brát odvahu a vrhat se do náruči smrti? Ve válce zkrátka pili všichni.
- Svoboda píše "brigáda je před bojem v dokonalé bojové pohotovosti, pevně stmelená, morálně a politicky připravená, což je výsledkem politické práce desítek komunistů". Bez nich to prostě nešlo.
- Svoboda píše "v Ševčenko-Korsuňské operaci zemřelo 55 000 němců a 18 200 jich bylo zajato". P. Carell ve své knize Spálená země udává, že v celém kotli bylo 56 000 němců, a z toho uniklo 35 000.

No a tak by se dalo pokračovat - Svoboda znal z celé výzbroje němců jen samohybná děla Ferdinand, šestihlavňové minomety a Tigry - nic jiného asi němci neměli.

4 31.03.2015

Kniha je sice dobře čtivá, ale ....? Tak nějak mi to připadá jako hra od Járy Cimrmana (tatínku ..., já nejsem tvůj tatínek já jsem tvůj bratr), tak nějak na mě působí ten závěr. "Ty jsi vrah", "né on není vrah, vrahem je tady ten", "tady ten není vrah, vrahem je úplně někdo jiný". Bože děsný chaos, je zde mnoho postav, mnoho názvů a spousta kombinací a zápletek, špatně se to pamatuje. Také je to ideální číst s mapou v ruce, aby se ten příběh lépe pochopil. Ano vzít mapu do jedné ruky a do druhé zápisník, abych si mohl ty zápletky zapisovat, pak by to šlo.

3 17.08.2024

Špatné, špatné a zase špatné - zajímavý název, ale to je tak jediné, co se dá na této knize pochválit. Je to snůška nesmyslů, chyb, odborných názvů kterým nikdo nerozumí a blábolů. Tak předně se ptám, pro koho je kniha určena? Pro odborníky, těžko, tolik nepřesností a chyb jsem už dlouho v knize neviděl, a pro širokou veřejnost? Také těžko, kniha je prošpikována tolika cizími slovy, že občas věty přestávaly dávat smysl. Nevím jestli to ve vydavatelství vůbec někdo četl. Vypadá to, že ne. Sice vydavatelství v knize kromě autora uvádí také překladatele a člověka, který by měl dohlížet na odbornou stránku knihy, ale výsledek je nulový. Zkrátka je zde až příliš vidět snaha rychle vydělat peníze prodejem knihy, ale zajímavý název knihy a hákový kříž na titulní straně, nestačí. Jediné, proč jsem dal jednu hvězdičku v hodnocení je snad ta grafická část - spousta fotografií. Sice ve většině případů nemají s textem vůbec nic společného, ale alespoň se v nich nelže. Samotnému rozboru knihy se věnovat nebudu, to by se sem nevlezlo, snad můžu uvést jednu chybu pro doložení nesmyslů v knize.
Na straně 123 autor píše: "2. února 1943 po měsících těžkých bojů muže proti muži se zbytky armády polního maršála Bocka vzdaly u Stalingradu rusům". Fedor fon Bock byl sice maršál, ale od 13. 7.1942 byl od armády odvolán a poklidně žil do konce války v Bavorsku, tudíž se nemohl podílet na bitvě o Stalingrad.

3 19.09.2021

Nevím jak jiná vydání této knihy, ale já ji mám z roku 1976, kniha je psána staročeštinou a náklad dosáhl 22 000 kusů. Vůbec si nedovedu představit, pro jaké čtenáře je určena a kolik se knih prodalo. I já jsem měl občas problém pochopit smysl vět a mnohdy jsem si to jen domýšlel.
Samotný děj je příliš zdlouhavý, autor neustále popisuje krajinu, jaké zrovna kvetou stromy, co voní na louce a kde tečou potůčky plné ryb. Zkrátka třetina knihy by se dala v klidu vynechat.
Na druhou stranu vcelku věrně popisuje počátky husitských válek a drží se historických faktů. Kdo by neměl tu trpělivost přelouskat více než 500 stránek ve staročeštině, tak tomu mohu doporučit, aby se podíval na filmové zpracování z roku 1956 od Otakara Vávry. Film je poměrně přesně zpracovaný podle této knihy dokonce i se stejnými replikami.

3 15.05.2021

Pravda, čekal jsem od knihy trochu víc, ale pak jsem si uvědomil, že je to kniha vlastně především sportovce. Získal, nebo spíš jsem si potvrdil, že Gábina je celkem velké "péro", šílená, divoká a taky poměrně hodně psychicky labilní. Chvilku píše, jak biatlon miluje, pak zase jak ho nesnáší. Slohově to určitě není nejlepší kniha, ale zde opravdu o to nejde. Kniha se čtla dobře i když je chaoticky řazená, chybí ji jasně daný a uspořádaný obsah - zkrátka kniha je chaotická a zmatená jako samotná Gábina.

3 13.08.2020

Opět Miroslav Ivanov nezklamal. Když jsem začínal číst, tak jsem o Svatém Václavu vůbec nic nevěděl. Jsem rád, že mi autor moji mezeru pomohl zacelit. Mistrně napsaná kniha až se zdá neuvěřitelné, jak ji Ivanov v době bez internetu mohl napsat, kolik musel pročíst knih, kolik statí a kolik dat si musel prostudovat. Kniha je napsaná velmi poutavě a čte se "jedním dechem". Snad jen v závěru jsem se začínal trochu ztrácet v množství údajů, kdy se snažil autor knihu vygradovat. Nejsem odborník na historii, ale Ivanov umí mistrně i laikovi vše vysvětlit - doporučuji, fakt doporučuji - v záplavě různých knih je tato na svoje stáří (rok 1975) - úplně luxusní

3 29.08.2018

Zajímavé téma a dobře se to četlo. Tím, ale klady končí.
V knize jde o dva samostatné příběhy. Jeden je podle skutečnosti a druhý smyšlený. Do dvou třetin kniha v podstatě a nezkresleně popisovala skutečnou výpravu Djatlovovy expedice. Ostatně vše se dá velmi pěkně přečíst na několika webových stránkách. Když už autor neměl k dispozici originální deníky z expedice, tak si vymyslel nějaký děj z dobových fotografií. Dobře. ale ten závěr po..... Udělal z toho fakticky sci-fi, čímž celou knihu zabil. Alespoň mě donutil si na internetu vyhledat fakta o této expedici. Škoda, knihy, kde se nedá rozpoznat, co je skutečnost a co fikce se mi zkrátka nelíbí. Buď píšu o skutečnosti a nevymýšlím blbosti nebo si to celé vymyslím, ale pak tam zase nebudu tahat dobové fotografie. A ještě mi to připadalo, že autor tu knihu píše doma z obýváku, kdy venku je krásných 30 stupňů a vůbec nemá páru, co s člověkem může udělat pár dní v -30 stupních. Vypadalo to chvílemi jakoby jeho hrdinové šli na výlet, jako třeba já na hrad Bouzov.

2 01.07.2023

Kniha naprosto splňuje to, co jsem od ní očekával. Tedy to, že pobaví, bude dobře čtivá a nenáročná. Sice to není zrovna vrchol literatury, ale jako oddechovka to posloužilo dobře. Jediným mínusem je množství názvů a míst, kudy se děj ubírá. Abych ji dal pět hvězdiček, tak bych ji musel číst s mapou, ale i bez mapy jsem to zvládl, takže palec nahoru.

2 12.06.2021

A zase nezklamal, jsou prostě autoři, kteří mohou napsat cokoliv a vždy je to dobré. Sice děj je až příliš romantický a zdlouhavý, ale alespoň mě kniha donutila trochu nastudovat dějiny s vyvrcholením tehdejší doby, tedy bitvou u Grünwaldu. Bitvu jsem si po přečtení knihy ještě prostudoval na internetu, takže znám celkem její dostupné detaily. Proto se takové knihy píší, aby se člověk seznámil s historickými dějinami, zvláště pokud mají blízkou návaznost na ty české. Jedinou vadou na kráse této knihy bylo to, že jsem měl nějaké starší vydání a kniha byla psána starší češtinou a někdy jsem jen stěží chápal smysl věty. Pozitivem pak bylo, že hrdinové tohoto románu byly skutečné historické postavy. Doporučuji.

2 30.05.2020

Kniha splnila přesně to, co jsem od ni očekával - oddechovka. Byla napsána jednoduše bez nějakých velkých zápletek - tak jak je napsáno na konci knihy "pro děti od 9 let".

2 19.04.2015

Hmm, přečetl jsem si verzi z roku 1956, a co k tomu dodat. Ano z části popisuje tehdejší válečnou dobu, pobyt ve vězení, z části jde o filozofické úvahy, z části jde o komunistickou propagandu, ale co je pro mne zarážející, je jak moc uvádí až příliš mnoho jmen těch, kteří mu ve vězení nebo i mimo něj pomáhali. Vždyť mu muselo být jasné, že pokud by se takový moták dostal do rukou gestapa, tak zastřelí nejenom toho, kdo je tam uvedený, ale i jeho celou rodinu. Buď byl Fučík tak neopatrný až naivní a nebo to bylo všechno jinak.

1 08.10.2023

Výborně se četla, opět jsem si doplnil své historické mezery. Je až neuvěřitelné, jak zločinci unikali svým trestům, jak je nejen stát "chránil". Kniha ve mně postupně vzbuzovala naštvání a bezmoc, protože dnes již snad všichni ti zločinci nežijí. Obdivuji pana Motla a jeho mravenčí práci a odvahu se stavět těmto zapomenutým zločincům.
Trošku mi vadilo to přeskakování kapitol a pak se zase vracení k původnímu tématu, ale to je jen nepatrná připomínka.

1 30.04.2023

Sleduji tuto tragédii již nějakou dobu, letos jsem dokonce navštívil Albánii a vesničku Theth. Dnes se dá říct, že je to již turisticky profláklá destinace jelikož vloni sem postavili asfaltku a turistů je tam jak much. Nicméně atmosféra popsaná v knize na vás zde dýchne každým coulem. Kniha pěkně napsaná a hodně čtivá. Snad jen některé dějové linky mi přišly až příliš přitažené za vlasy - mohl si s tím autor líp pohrát.

1 02.10.2022